Hlavní navigace

Veřejná podpora při přechodu na DVB-T2? Brusel počtvrté zklame české orgány

Autor: Karel Choc, Internet Info
Patrik Brom

Naprostá většina španělských domácností sleduje televizní vysílání přes klasickou anténu. Evropská komise se teď vyjádřila k plánu tamní vlády na kompenzace pro držitele frekvenčních přídělů kvůli opouštění pásma 700 MHz. Co se dá z jejího rozhodnutí vyvodit?

Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Evropská komise vydala k dnešnímu datu celkem čtyři rozhodnutí ohledně veřejné podpory k uvolnění pásma 700 MHz. Z těchto rozhodnutí již byly na stránkách DigiZone analyzovány tři dokumenty. Konkrétně rozhodnutí týkající se Francie zn. SA.42680 z roku 2016 (v třídílném článku z července 2017), Německa zn. SA.47258 z prosince minulého roku (v dvoudílném článku v únoru 2019) a Španělska zn. SA.51079 z dubna tohoto roku (v červnu tohoto roku).

Dubnové rozhodnutí Komise, které se týkalo výhradně kompenzací nákladů spojených s úpravou nebo výměnou zařízení na straně příjmu televizního signálu, ve svém textu (čl. 9) avizovalo, že kompenzace nákladů vzniklých na straně vysílání televizního signálu budou předmětem separátního opatření španělské vlády.

Tématem tohoto článku je rozhodnutí zn. SA.51080 ze srpna tohoto roku, jež se týká právě tohoto druhého španělského opatření veřejné podpory. Obdobně jako ta předchozí je nanejvýš relevantní pro pokračující snahy Česka získat v Bruselu zelenou pro veřejnou podporu související s uvolněním pásma 700 MHz a přechodem na vysílací standard DVB-T2 v pozemním televizním vysílání.

Jak šel čas

Tradičně na úvod analýzy shrňme časový průběh předmětného rozhodnutí a srovnejme ho s „českou cestou“.

Španělský notifikační proces začal na konci března tohoto roku po absolvování přípravné (tzv. pre-notifikační) fáze. Tu v polovině prosince minulého roku zahájilo jednání zástupců Španělska s Evropskou komisí. V průběhu schvalování si Komise dvakrát vyžádala dodatečné informace, které od členské země dostala obratem (do tří týdnů). Souhlasné rozhodnutí vydala 2. srpna 2019. Notifikační proces tedy trval zhruba čtyři měsíce.

Oproti tomu české plány jsou po více než dvou a půl letech (!) nadále ve stádiu pouhé pre-notifikace. S ohledem na veškerá doposud vydaná rozhodnutí EK ohledně veřejné podpory související s uvolňováním pásma 700 MHz se jeví krajně nepravděpodobné, že by česká vláda mohla uspět s notifikací veřejné podpory v původně zvažovaném rozsahu. Nicméně nepředbíhejme.

Vztah DVB-T2/HEVC a opouštění 700 MHz

V kontextu snah českých orgánů prezentovat zavádění vysílacího standardu DVB-T2/HEVC v pozemním televizním vysílání spolu s několikaletým provozem přechodových sítí jako vyvolanou nutnost – a tedy integrální součást uvolnění pásma 700 MHz – zaujme zejména článek 28. V něm se výslovně uvádí, že španělské kompenzace nemají pokrývat náklady na upgrade vysílací technologie (jako např. DVB-T2) nebo kódování videa (jako např. HEVC). Podobně mluví článek 96.

Z kompenzací jsou také výslovně vyloučeny náklady na přechodové sítě (čl. 28), ačkoliv s jejich provozem se ve Španělsku pro určité oblasti (splňující podmínku minimální osídlenosti) počítá, a to v délce trvání 3 až 6 měsíců.

Rozhodnutí o nekompenzování nákladů na provoz přechodových sítí není nijak překvapivé, neboť bylo avizováno už v předchozím rozhodnutí SA.51079 (čl. 10). Mírně překvapivá je podmínka, že oprávnění žadatelé mohou schválené dotace čerpat jenom v případě, že státem požadované souběžné vysílání zajistí (a tedy profinancují ze svého), přičemž ho nemusí nezbytně realizovat jenom v pozemním vysílání, ale mohou využít i jiné technologie (čl. 28 a 98).

Komu a co lze kompenzovat?

Oprávněnými příjemci dotací jsou podle čl. 17 a dále držitelé frekvenčních přídělů, kterými jsou ve Španělsku samotní vysílatelé (tzv. držitelé audiovizuálních licencí). Nikoliv operátoři pozemního televizního vysílání (čl. 19), kteří vlastní a provozují příslušnou vysílací infrastrukturu.

V tomto ohledu je situace Španělska podstatně odlišná od českého trhu, kde je tento model (držitel frekvenčního přídělu = vysílatel, nikoliv operátor infrastruktury) uplatněn pouze v případě veřejnoprávní České televize. Frekvenční příděly dotčené povinností vyklidit do června 2020, popř. do června 2022 (čl. 78), pásmo 700 MHz jsou ve Španělsku platné minimálně do roku 2025.

Evropská komise ve svém rozhodnutí připouští, že jejich držitelé mají nárok na omezený objem kompenzací výměnou za to, že strpí regulatorní zásah do těchto přídělů.

Obdobně jako v německém rozhodnutí jsou španělské kompenzace v celkovém objemu 10 mil. EUR (čl. 39) striktně omezeny na přímé výdaje spojené s přeladěním vysílačů (čl. 92). Na každý vysílač je určen finanční limit v závislosti na počtu vysílaných kanálů a výkonu vysílače. Přelaďování se ve Španělsku dotkne 23 vysílačů vysokého výkonu (nad 10 kW) a 1120 vysílačů malého výkonu.

Dotační program je podmíněn vysokou mírou transparentnosti. Tato členská země musela Komisi prokázat, že stanovené finanční limity nepřesahují průměrnou výši vyvolaných nákladů. Příjemci dotací mají povinnost předložit detailní vyúčtování a také se musí připravit na namátkové inspekce. Tato opatření zabraňují nepřípustnému překompenzování. V kontextu kompenzací prosazovaných českou vládou zaujme poznámka pod čarou (č. 32) o tom, že Španělsko nežádalo schválení žádných kompenzací pro veřejnoprávní vysílatele, a kompenzuje tudíž pouze komerční subjekty.

Pozorný čtenář si možná nyní klade otázku, jak je možné, že se španělské dotace aplikují na jednotlivé vysílače, když oprávnění žadatelé o dotaci (držitelé frekvenčních přídělů) vysílací infrastrukturu vůbec nevlastní. Odpovědí je, že španělský program výslovně předpokládá, že dotace nárokované držiteli frekvenčních přídělů ve finále skončí u majitelů příslušné vysílací infrastruktury. Rozhodnutí Komise dále konstatuje, že beneficienty tohoto programu veřejné podpory jsou tudíž i tyto subjekty.

Komise nezmiňuje, že by zásah do frekvenčních přídělů (mj. čl. 81) měl opravňovat k jejich bezplatnému prodloužení za původní data platnosti. Českem implementované bezplatné prodlužování frekvenčních přídělů jejich současným držitelům se proto v kontextu tohoto a ostatních rozhodnutí jeví jako naprosto excesivní a nepochopitelná záliba v bezdůvodném rozdávání vzácného veřejného statku, kterým jsou práva na užívání frekvenčního spektra (viz čl. 1).

Implikace pro záměry české vlády

Ve Španělsku je terestrické vysílání s tržním podílem přesahujícím 75 % jasně dominantní technologií pro příjem televizního signálu. Ani takto vysoký podíl zjevně neopravňuje vládu této členské země k protežování této technologie způsobem, který by se jen blížil záměrům Česka.

Český přístup zahrnuje mj. financování několikaletého provozu přechodových sítí a technologického upgradu na DVB-T2/HEVC z veřejných peněz, jakož i bezplatné prodlužování frekvenčních přídělů. U nás je na terestrice závislých 40 % domácností, které přijímají signál výhradně pozemní cestou.

Španělská vláda také na rozdíl od české věnuje pozornost nejenom zájmům firem. Skóre firmy versus domácnosti vychází (měřeno objemy příslušných dotačních programů) na úctyhodných 1:15 ve prospěch domácností. Oproti tomu jediným českým opatřením kompenzujícím náklady na straně diváků je čerstvě vypsaný program na podporu zařízení sociálních služeb v objemu 20 milionů Kč (dle strategie z roku 2016 to mělo být 50 milionů Kč).

V porovnání s objemem podpory určené pro držitele frekvenčních přídělů složené z 613 mil. Kč proplácených nákladů (sníženo z původní jedné miliardy) a bezplatně prodloužených frekvenčních přídělů jde spíše o zaokrouhlovací chybu.

K dnešnímu dni je k dispozici dostatečný počet rozhodnutí Evropské komise, ze kterých lze odvodit, jak se vyvinul postoj Bruselu k rozsahu a typu přípustné veřejné podpory týkající se uvolňování pásma 700 MHz. Můžeme ho shrnout následovně:

Vysílatelé/operátoři

Diváci

Lze kompenzovat

A) náklady na přeladění, vč. nákladů na nahrazení vysílací technologie, ovšem bez elementu technologického upgradu

E) náklady na výměnu nebo úpravu zařízení pro příjem TV signálu v souladu s principem technologické neutrality (náklady na televizory, pořízení set-top boxů pro příjem TV signálu jakoukoliv technologií, anténní systémy, kabelové přípojky atd.)

Nelze kompenzovat

B) náklady na technologický upgrade pozemního televizního vysílání, např. na DVB-T2/HEVC

C) náklady na souběžné vysílání

F) náklady na výměnu nebo úpravu zařízení pro příjem TV signálu určitou technologií (např. DVB-T2 nebo obecně STA pro pozemní vysílání)

Není známo *)

D) bezplatné prodlužování frekvenčních přídělů stávajícím držitelům

* Doposud nebylo předmětem žádného dosavadního rozhodnutí EK ani nebylo v žádném rozhodnutí zmíněno.

Z pěti výše uvedených forem veřejné podpory má Česko šanci uspět u EK pouze s kategorií A), ačkoliv se možná pokusí získat souhlas i s B) až D). Program podpory vybavení zařízení sociálních služeb, který mohl splňovat podmínky kategorie E), realizuje ministerstvo průmyslu v rozporu s technologickou neutralitou (a bez předchozího schválení ze strany Komise), což z něj dělá veřejnou podporu kategorie F), tj. nedovolenou.

EBF19

Sluší se poznamenat, že takový postup vystavuje příjemce těchto dotací nebezpečí, že budou muset získané prostředky vracet.

Autor je členem představenstva České asociace satelitních operátorů z.s., která hájí společné zájmy svých členů v oblasti rozvoje, podpory a provozování satelitního vysílání a která napadla veřejnou podporu zamýšlenou ČR v souvislosti s uvolňováním pásma 700 MHz a zaváděním DVB-T2 stížností u Evropské komise.