Ostravská softwarová společnost Blaze je na trhu jednotky let. Vznikla v době, kdy se objevila služba ChatGPT a začala doposud trvající expanze takzvané umělé inteligence postavené na velkých jazykových modelech (LLM). Když zakladatelé firmy vyřizovali potřebné papíry, název i logo si nechali vygenerovat právě pomocí AI. Tato softwarová agentura, kde je věkový průměr zaměstnanců 25 let, se zabývá vývojem aplikací na zakázku čistě prostřednictvím AI a je další ukázkou toho, jak moc se tato oblast, dříve závislá na kvalifikované lidské pracovní síle, mění.
Blaze začali zejména jako tvůrci appek pro startupy, tedy firmy s nabraným rizikovým kapitálem. Už v té době firma ve vývoji používala asistenci AI. Během velmi krátké doby se to ale změnilo. Kolem 80 procent vývoje aplikace si dnes dělají sami klienti. “Nám platí za zbylých 20 procent,” řekl Lupě Jan Netolička, spolumajitel a výkonný ředitel Blaze.
Ano, opět jde o ten pro některé nepopulární vibe coding. “Do rozjetých systémů dnes zasahuje kdokoliv, od výkonného ředitele po asistentku. Naše práce se změnila ze stavění celé aplikace na držení architektury a hlídání, aby si to klient celé nerozbil. Obor vývoje na zakázku přichází o svůj obchodní model,” navázal Netolička. Blaze už má sedm takových zákazníků s tím, že růst akceleruje. “Trh se mění extrémně rychle.”
Programátor netřeba
Podle Netoličky už tradiční práce programátorů, minimálně v jeho oboru, v podstatě není potřeba. Větší smysl dle jeho zkušeností a názoru dává mít projektového manažera, který je schopný se naučit vibe coding a obsloužit tak celý proces zakázky.
“Práci, kterou dříve udělal začínající vývojář, dnes udělá stroj za pár minut. Firmy už často juniory nenabírají. A ti, co teď dostudují, nemají kde nabrat praxi. Za pár let nebude z koho dělat seniory,” predikuje Netolička.
Šéf Blazu nepředpovídá zářnou budoucnost ani principu software jako služba. Například CRM si lze díky AI udělat levněji a přesně na míru vlastním procesům. “Hodně SaaSů umře,” míní Netolička.
Další rolí je grafika. Blaze žádného grafika nemá, podobně jako nový software house Ondřeje Šťastného, ex-parťáka Tomáše Čupra, o němž jsme psali nedávno. Netolička kromě toho odhaduje, že budoucnost ovládání softwaru a uživatelského rozhraní leží v promptech, respektive v přirozené interakci. Když například budete chtít ze systému vygenerovat graf, prostě to zadáte a nebudete klikat.
Vyladit a opravit
Přístup Blazu k zakázkovému vývoji typicky funguje dvěma způsoby. Zaprvé, zákazník už přijde s něčím, co si pomocí vibe codingu udělal, a Blaze provede analýzu. Klienti si často vývoj zkouší sami a pak se na něčem zaseknou, takže potřebují pomoc s finálními kroky.
A zadruhé, zákazník přijde sám hned na začátku. Rolí Blazu pak je ukázat standardy, nastavit Claude nebo GitHub a poskytnout průvodce a školení, jak dál postupovat.
Ostravská firma poptávku stimuluje i prostřednictvím takzvaných Agentic Days, kdy na čtyři hodiny poskytuje dva programátory vysvětlující fungování agentic vývoje. Firma se snaží zákazníky směřovat do AI chatbota Claude a nabízí převod z populární služby Lovable právě k tomuto modelu od firmy Anthropic. Lovable je podle ní od určité fáze poměrně drahý.
Vývojáři z Blazu například zasahují tak, že vytvoří prompty, pomocí nichž se software vytvořený klientem dodělá, vyladí a opraví. Ostravská firma několik let sbírá data o tom, jak programuje, díky čemuž si vytvořila databázi s know-how.
“Programujeme výhradně skrze prompty, máme na to digitalizovaný systém. Určili jsme si standardy. Když AI vytvořila kód, který nebyl vyhovující, opravili jsme ho a tím náš systém postupně vylepšili,” nastínil Netolička. Důvodem vývoje pomocí promptu je z velké části vytváření oněch standardů a znalostní databáze.
Méně programátorů, více odbavené práce
Díky této standardizaci a automatizaci firma mimo jiné docílila toho, že programátoři jsou nahraditelní v tom smyslu, že nedrží takzvanou institucionální paměť. Vše je součástí procesu, databáze a automatizace.
Dopad je i takový, že Blaze má o polovinu méně programátorů než loni a zároveň dělá více práce. Firma měla v listopadu 10 lidí, dnes jich je pět. “Není to kvůli poklesu počtu zakázek, práci dělá AI. Vidím to i ve firmách kolem sebe, jen se o tom tolik nahlas nemluví,” popsal Netolička.
Nový systém vývoje má zároveň dopady na strukturu a cenu zakázek. Hodnota obchodů Blazu v minulosti byla od půl milionu do zhruba dvou a půl milionu korun. Dnes je to půl milionu až milion. Marže je ve výsledku stejná, protože se za mnohem kratší čas zvládne výrazně více práce. Na účetní zisk to nemá takový vliv.
Ostravský podnik nicméně bojuje s tím, jak takový obchodní model škálovat. Zřejmě bude nutné klást důraz na kvantitu. Pokud bude stále více zákazníků naskakovat na to, že si sami budou moci vytvořit základy aplikace, může to být reálný obchodní model (obecné povědomí o vibe codingu už je silné).
Do byznysu Blazu také čím dál více zasahují menší školení. Ta ale mají hodnotu například 15 tisíc korun. “Dříve jsme neměli zakázky menší než 300 tisíc,” shrnul Netolička. “Stala se z nás konzultantská firma, která lidem dělá průvodce.”
Pojistit si odpovědnost
V Blazu používají licence na Claude. Nevyvíjí přes API, ale využívají toho, že provozovatelé AI dnes tradiční licence ve velkém dotují v rámci obsazování trhu a akvizicí zákazníků. Měsíční náklady ostravské firmy jsou kolem 200 tisíc korun, což dělá 50 tisíc na programátora.
Firma zároveň řeší, že si koupí vlastní server či servery, kde bude provozovat lokální modely. Server za dva miliony korun sice ještě nezvládne rozchodit model na úrovni Opusu či Fable, ale schopnosti AI rostou a zároveň je to dobré v rámci nezávislosti. Na server by šlo nasadit otevřený, zřejmě nějaký čínský model. Blaze zároveň náklady optimalizuje tak, že se hlavní, velká úloha svěří například modelu Opus, který natrénuje levný čínský otevřený model.
Když ale vidíme rostoucí schopnosti nových modelů, je otázkou, zda jednoho dne nezmizí poptávka i po těch 20 procentech práce na vývoji, které dnes Blaze (a další) nabízí. Bude finální “golden touch” potřeba? Netolička tipuje, že lidé budou chtít platit za odpovědnost: “Budou si nás chtít zaplatit za to, že dodáme garanci a že případný průšvih nepůjde za nimi.”
Blaze se i proto snaží pojistit své AI agenty proti fatálním chybám. Pojišťovny už začínají možnosti tohoto typu nabízet, ale zatím spíše velkým a regulovaným subjektům.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU