Hlavní navigace

Už je toho trochu moc, říkají Češi o streamovacích službách

22. 5. 2023
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: Filip Rožánek/Midjourney AI
Nejnovější data ukázala, jak Češi uvažují o placení za video na internetu a co dělají, když jejich oblíbená služba nenabízí konkrétní pořad, který je zajímá.

Většina Čechů už považuje za správné platit za videoobsah na internetu. Potvrzují to nejnovější data z dubna 2023, která shromáždily společnosti Nielsen a ResSolution. Průzkum se prostřednictvím Českého národního panelu dotazoval internetové populace starší 15 let a jeho výsledky poprvé zazněly minulý týden na konferenci Innovation Day.

„V našich datech se kontinuálně mění ochota české populace platit za videoobsah. Podle 57 procent dotázaných je správné za videoobsah platit, protože tím podporují tvůrce videoobsahu a tím pádem i kvalitní obsah,“ citovala z průzkumu Hana Friedlanderová z agentury Nielsen.

Pro většinu tuzemské populace je videoobsah určitou formou relaxace a úniku od každodenních starostí a stresu. Ještě častěji takto odpovídali mladí uživatelé (60 procent). Čtvrtina populace si nedokáže představit den bez sledování nějakého videoobsahu. Přece jen jsou ale vidět generační rozdíly. Pro mladší uživatele je video důležitější, v této užší skupině se bez videoobsahu denně neobejdou dvě pětiny lidí.

Většina lidí je také spokojena s nabídkou filmů a seriálů, kterou jim kromě videoslužeb nabízí živé televizní vysílání a další volně dostupné zdroje videa. Celkově se takto vyjádřilo 76 procent online populace, u mladší skupiny 15–34 let dokonce 79 procent. Nejvyšší spokojenost byla u aktivních uživatelů placených streamovacích služeb, jejich nabídka postačuje 81 procent dotázaných. Do této kategorie se započítávají uživatelé, kteří alespoň jednou týdně využívají alespoň jednu z některých placených platforem.

Jak překonat bariéru

Ne vždy je ale dostupný konkrétní pořad, seriál nebo film, který chtějí uživatelé sledovat. Ať už kvůli tomu, že na něj konkrétní platforma nemá distribuční práva, nebo třeba kvůli tomu, že majitel práv omezil dostupnost na vybrané státy.

„Alespoň někdy se v takové situaci ocitly dvě třetiny české populace. Často se to stává výrazně menší části populace, zhruba 12 procentům. Častěji se to stává mladé generaci a aktivním uživatelům streamingu. Jak je to možné, když byli zároveň spokojeni s nabídkou? Není to v rozporu, protože tyto dvě skupiny jsou aktivní hledači obsahu a chtějí si samy budovat program, který budou sledovat. Častěji tedy narážejí na věci, například nové seriály, které se ale objevují zrovna na těch platformách, které nesledují nebo k nim nemají přístup,“ vysvětlila zástupkyně Nielsenu.

Jak takovou situaci Češi řeší? Nejčastěji volí přístup „počkáme a uvidíme“. Neboli čekají, až se pořad, který je zajímá, postupem času objeví na platformě, kterou si předplácejí, případně na nějaké volně dostupné platformě. Takto odpovědělo 55 procent respondentů. Opět je tu generační rozdíl – starším věkovým kategoriím nevadí si počkat anebo jim tolik nevadí, že seriál neuvidí. Mladí jsou výrazně méně trpěliví, chtějí vidět obsah, o kterém se zrovna mluví.

Zhruba čtvrtina uživatelů se u nedostupného obsahu vydá cestou pirátství a obstará si obsah z nelegálního zdroje. Častěji se tak opět chová mladá skupina uživatelů od 15 do 34 let.

13 procent lidí je ochotných zaplatit si kvůli obsahu, který chtějí vidět, další platformu, ačkoliv už si platí nějakou jinou. A šest procent respondentů dokonce uvedlo, že by zrušili předplatné stávající platformy a přešli na jinou, kde je obsah, který je zajímá. V mladších věkových kategoriích je vůle zaplatit kvůli konkrétnímu obsahu opět vyšší, až 26 procent.

Střední generace chce český obsah

Většina lidí říká, že na streamingové platformě nechtějí reklamy, ale 46 procent uvádí, že by si videoslužbu s reklamou předplatili, pokud by současně dostali slevu ze základní ceny. Častější je to u střední generace uživatelů od 35 do 54 let.

Silným motivátorem k pořízení videoslužby je zkušební bezplatné období, během něhož se uživatelé přesvědčí, jestli jim nabídka vyhovuje, nebo nevyhovuje. Odpovědělo tak 46 procent dotázaných, jako motivace to funguje lépe u mladé generace.

„Zhruba dvě pětiny lidí preferují videoobsah a služby, které mají dostatek českého lokálního obsahu. V tomto případě je to zejména střední generace, lidé ze středních a menších měst, a ženy,“ upozornila Hana Friedlanderová.

V neposlední řadě existuje skupina, která by dala přednost placení za jednotlivé pořady před měsíčním paušálem. Takto odpovědělo 39 procent dotázaných, nejvíc se k tomu kloní nejstarší generace uživatelů ve věku nad 55 let.

Limity cenové i časové

Digitální doba je soubojem o pozornost, den má pořád jen 24 hodin a uživatelé nemají neomezený volný čas. Už pro více než polovinu aktivních českých uživatelů streamovacích služeb je jejich nabídka příliš široká a nestačí ji pravidelně využívat.

„Začínáme být videoobsahem trochu přehlceni. Až polovina aktivních uživatelů placených streamingů odpověděla, že internetové servery poskytují tak velké množství videoobsahu, že si jím přijdou zahlceni,“ zdůraznila Hana Friedlanderová. „Nedostatek času a naše limitované finanční prostředky nás potom vedou k tomu, že přehodnocujeme, kterou ze služeb si vybereme, případně opouštíme jednu službu a platíme si jinou,“ dodala.

Zhruba 16 procent aktivních uživatelů řeklo, že až dosleduje oblíbený seriál, tak předplatné současné platformy zruší a předplatí si jinou. Ještě výraznější je to u uživatelů, kteří si předplácejí víc než dvě platformy.

„Poskytovatelé placeného obsahu by měli přijít nejenom s kvalitním obsahem, který bude atraktivní pro různé cílové skupiny diváků, ale i s dalšími modely předplatného a cenových nabídek, aby lépe odpovídaly individuálním potřebám,“ shrnula zástupkyně agentury Nielsen.

Televizáci versus Megapředplatitelé

Konzumenti videoobsahu by se dali zjednodušeně rozdělit do několika skupin na základě toho, jak jsou ochotní platit za obsah, kolik informací mají o nabídce videoslužeb a co jsou ochotni udělat pro to, aby se dostali k obsahu, který je zajímá. Agentura Nielsen to zjišťovala v loňském kvalitativním průzkumu.

Nejaktivnější skupinu tvoří Megapředplatitelé. „Spadají tam lidé, kteří se velmi dobře orientují v tom, co trh nabízí, jak a kde si mohou přehrát kvalitní videoobsah. Mají představu, co chtějí sledovat, mají návyky, kde obsah získat, ale hlavně jsou ochotní za něj zaplatit. Často jsou to lidé, kteří mají předplaceny dvě a více platforem. Neváhají je testovat, pořizovat si nové, ale i rušit,“ popsala Hana Friedlanderová.

Další jsou Předplatitelé. „Je to skupina těch, kteří sice jsou ochotní za videoobsah platit, ale nejčastěji mají předplacenou jednu SVOD službu anebo používají placený způsob televizního příjmu. Znamená to, že chtějí mít nějaký nadstandard, ale zase toho nepotřebují víc,“ poznamenala zástupkyně Nielsen. „Důvodem je třeba to, že nemají čas, nebo je to příliš nezajímá, nejsou to zkrátka aktivní vyhledávači obsahu. Anebo jsou tak spokojení s jednou konkrétní platformou, kterou si platí, že nemají potřebu ničeho dalšího,“ dodala.

Segment lidí, kteří nejsou ochotní za nic platit, reprezentují takzvaní Televizáci. „Jsou to pasivní konzumenti. Nejlépe jim vyhovuje klasické televizní vysílání s daným programem. Zapínají si televizi v okamžiku, kdy dávají jejich oblíbené pořady a filmy, a jsou s tím zcela spokojení,“ přiblížila Hana Friedlanderová. Do stejného segmentu spadají Parazitující – nechtějí se o nic starat, za nic platit, ale bezplatný přístup k jinak placeným službám si zajistí třeba nějakou formou nelegálně sdíleného přístupu (hesla).

UX DAy - tip 2

Poslední skupinou jsou Stahovači a streameři. Také hlavně sledují obsah, který je zdarma, ale na internetu. Patří sem běžní uživatelé YouTube a dalších internetových platforem, které jsou zdarma, ale také piráti – stahovači. Velmi dobře se orientují v tom, kde nějaký obsah sehnat, ale nejsou ochotni za něj zaplatit, chtějí ho mít zdarma.

A kam byste se pocitově zařadili vy?

Jak byste popsali svůj přístup k videoslužbám?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Novinář se zaměřením na média. Dlouholetý účastník i pozorovatel českého mediálního cirkusu. Pracoval v Marketing & Media, Hospodářských novinách a Českém rozhlase.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).