Hlavní navigace

Vláda chce založit další státní IT podnik. Má provozovat cloud a ušetřit miliardy

Jan Sedlák

Stát si udělal prověrku svých datacenter a zjistil, že 85 procent z nich nevyhovuje. Projekt státního cloudu se tak posunul o další krok vpřed.

Doba čtení: 6 minut

Vláda zvažuje založení dalšího státního podniku zaměřeného na informační technologie. Jde o součást přípravy takzvaného eGovernment cloudu (eGC), který chce státní ICT služby sjednotit pod jedno centrálně řízené a provozované prostředí. Rada vlády pro informační společnost (RVIS) vedená vládním zmocněncem pro ICT Vladimírem Dzurillou s návrhy na nový státní podnik operuje v nové souhrnné analytické zprávě, která definuje to, jak bude eGovernment cloud vypadat.

Státní cloud je projekt, o kterém se mluví několik let. Jeho finální podoba by měla vypadat tak, že cloud bude rozdělený na dvě části. Státní část označovanou jako SeGC si bude provozovat sám stát. Přemigruje se na jednotnou hardwarovou platformu a převedou se sem stávající aplikace. Ty se pak budou jednotlivým úřadům poskytovat centrálně, ve formě služby. SeGC bude sloužit pro provoz kritických služeb země.

Druhou polovinou je pak komerční část známá jako KeGC. Zde stát bude moci soutěžit cloudové služby od běžných komerčních dodavatelů, jako jsou Microsoft, IBM, ale i třeba od menších hráčů. Využívat se od nich mají infrastruktura jako služba, platforma jako služba i software jako služba (IaaS, PaaS, SaaS).

Návrhů, jak provozně zastřešit státní část cloudu, tedy SeGC, je celkem šest. Na zvolení finální varianty bude pracovat mezirezortní komise složená ze zástupců ministerstev vnitra, financí, průmyslu a obchodu a ministerstva pro místní rozvoj. Připojí se také RVIS. Úřady budou muset posoudit, jak jednotlivé varianty zapadají do legislativy a jak se budou muset měnit zákony. Doporučení má na vládu doputovat do 30. června příštího roku.

„Vše teď budeme řešit dále. Cloudová platforma se bude budovat. Hybridní cloud, legislativa a tak dále, na tom všem se ještě bude dělat,“ vzkazuje pro Lupu Dzurilla.

Nový státní cloudový podnik

Jako první je mezi návrhy uvedené zřízení nového státního podniku pomocí nového zákona, případně novelizací zákona o informačních systémech veřejné správy. Navrhovaným názvem je Státní centrum eGC (SCeGC) a řídit ho společně mají všechny rezorty.

„Nový státní podnik vznikne převodem a sloučením částí majetku (zejména technologické infrastruktury) a organizačních struktur stávajících ICT podniků, relevantních pro poskytování služeb eGovernment cloudu. Stávající ICT podniky zůstanou zachovány a budou poskytovat svým zakladatelům služby mimo eGovernment cloud,“ navrhuje zpráva.

Stát v současné době provozuje dva ICT podniky, a to Státní pokladnu Centrum sdílených služeb (SPCSS) a Národní agenturu pro komunikační a informační technologie (NAKIT). Oba podniky vede (stejně jako RVIS) vládní zmocněnec Dzurilla.

Se slučováním těchto stávajících ICT podniků počítá druhá navrhovaná varianta. V tomto případě by ale zakladatelem měla být Vláda ČR, případně Úřady vlády ČR. Členy dozorčí rady by byli zástupci jednotlivých ministerstev. I díky tomu by bylo možné využívat takzvanou in-house výjimku, kdy je možné zadávat zakázky bez výběrového řízení.

„Vznik jednoho centrálního státního podniku ovládaného a kontrolovaného vládou by vyřešilo nejen odstranění často duplicitního a neefektivního poskytování služeb více existujícími státními podniky, ale také by došlo ke zjednodušení řídící úrovně více státních podniků,“ argumentuje analýza. Toto řešení by každopádně vyžadovalo novelizaci zákona o státním podniku.

Více peněz pro ministerstva

Třetí variantou je poskytování služeb státního cloudu prostřednictvím zakladatelů státních podniků, tedy prostřednictvím ministerstva financí (SPCSS) a vnitra (NAKIT). Finanční prostředky, které by na eGovernment šly, by tedy putovaly těmto ministerstvům. Ta by pak služby státního cloudu poskytovala zdarma. Šlo by o podobný model jako u základních registrů. K této variantě se vzhledem k nízkým rizikům vzhledem k zákonu o zadávání veřejných zakázek nejvíce přiklání ministerstvo pro místní rozvoj.

„Přestože jde o model aktuálně používaný například v oblasti služeb datových schránek nebo základních registrů, v tomto případě by šlo o realokaci řádově vyšších a poměrně významných finančních prostředků a jejich administrativní řízení vyžaduje náročné meziresortní plánování a dává velký prostor pro neefektivitu a klientelismus,“ upozorňuje každopádně analýza.

V další variantě se pracuje s tím, že služby eGovernment cloudu bude poskytovat sdružení stávajících státních ICT podniků. Dělo by se tak na základě výjimky v zákoně o zadávání veřejných zakázek. Využít by šlo také nástrojů, jako je krátkodobá „cloudová“ vyhláška Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Ten by, zjednodušeně řečeno, řekl, že je navrhovaný postup nejvíce bezpečný. Dlouhodobě lze pracovat i s novelou zákona o informačních systémech či kybernetické bezpečnosti.

Vláda dále pracuje s návrhem obdoby varianty centrálního státního ICT podniku, ovšem s tím rozdílem, že by tento podnik operoval jako akciová společnost, ve které by každý resort držel alespoň jednu akcii. Jde o variantu, kterou lze provést bez úpravy zákonů, je ovšem složitější z hlediska řešení majetkového statutu.

Poslední variantou je pak vypisování výběrových řízení s tím, že požadavkem je to, aby poptávané služby kvůli bezpečnosti provozoval stát. Mezi nevýhody tohoto řešení patří riziko nedodržování standardů eGovernment cloudu, snížení efektivity či zkreslování soutěžního charakteru.

85 procent nevyhovujících datacenter

Přechod na státní cloud má mimo jiné zajistit úspory. Státní pokladna Centrum sdílených služeb například provedla průzkum stavu datových center a serveroven, které provozuje stát. V celkem 47 objektech se hodnotily parametry jako konektivita, lokalita, vstupní kontrola, zabezpečení nebo generátory a nádrže. Výsledky ukazují, že plně vyhovující není ani jedno datacentrum, 15 procent z nich je dostatečných a 85 procent nevyhovujících.

„Základním rizikem, které doprovází uchovávání dat ve státní a veřejné správě, je v prvé řadě absence koncepčního řešení rozvoje datových center a uchovávání státních dat jako celku. Jednotlivé subjekty státní a veřejné správy nemají dlouhodobě koncepčně vyřešen provoz, vybavení zabezpečení a rozvoj datových center jednotlivých resortů. Není tedy možné efektivně plánovat investice do datových center, HW a zabezpečení a citlivá data jednotlivých státních subjektů jsou de facto uchovávána v nevyhovujících prostorech a na zastaralé infrastruktuře,“ říká zpráva.

Pak je zde také problém s aplikacemi. Stát provozuje téměř 7500 informačních systémů, které z velké části duplikují své funkce, rezorty si je nakupují nezávisle na sobě a izolovaně a zároveň neexistují jednotná pravidla sledování investičních a provozních nákladů ICT služeb. Zpráva, kterou schválila vláda, uvádí, že finanční údaje o nákladech informačních systémů veřejné správy jsou nevěrohodné a nelze podle nich dostatečně plánovat a manažersky řídit.

„Odhady celkových ročních nákladů veřejné správy na IT se pohybují podle úhlu pohledu a dostupných evidencí od 6,5 miliardy korun (provozní náklady informačních systémů registrovaných v ISoISVS) po 15,8 miliardy korun (investiční i provozní výdaje vybraných položek státního rozpočtu),“ píše se ve zprávě.

Nová analýza věří, že by přechodem na sdílené služby (státní cloud) bylo možné ušetřit 10 až 50 procent. Vychází z čísel, která vykazují Velká Británie nebo Dánsko. „Uvážíme-li konzervativní cílový odhad 20procentních úspor, pak by roční úspory při využití eGovernment cloudu mohly být v řádu miliard korun.“

Příprava eGovernment cloudu je nicméně stále ve fázi jedna. Pilotní projekty mají začít vznikat v následujícím období a standardizace až od roku 2021 dále.

Souhrnnou analytickou zprávu týkající se státního cloudu (PDF) si můžete přečíst níže:

Našli jste v článku chybu?