Hlavní navigace

Vladimír Kešjar (RÚ, Slovensko): Čtvrtý hráč splnil naše očekávání, operátoři se musí víc snažit

8. 4. 2019
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Analýzy trhů a z nich vyplývající regulace jsou běh na dlouhou trať. Nový hráč je v rozhýbání trhu mnohem efektivnější, ale ne všemocný, říká předseda slovenského Regulačného úradu.

Slovenští uživatelé mobilních sítí si mohou už tři a půl roku vybírat z nabídky kvarteta síťových operátorů. Čtvrtý hráč 4ka začal své služby nabízet v říjnu 2015. Zákazníkům změna přinesla například tarify s neomezenými daty (v domácí síti) za 20 eur.

Větší konkurence také zostřila soutěž operátorů o zákazníka. „Jako příklad můžu uvést bonus za přenesení čísla do jejich sítě, proplacení smluvní pokuty za opuštění stávajícího operátora a podobně,“ říká v rozhovoru pro Lupu předseda tamního Regulačného úradu Vladimír Kešjar.

Mluví i o tom, jak Slováci čtvrtého hráče na svůj trh „lákali“, jak se čtvrtému operátorovi daří a zda je takový počet operátorů na slovenském trhu dlouhodobě udržitelný.

Změnil se za 3,5 roku existence operátora 4ka nějak slovenský mobilní trh?

Nejde jen o 4ku. Příchod nového mobilního operátora z pohledu spotřebitele vždy přinesl pozitivní změny na trhu. Poklesu cen za mobilní služby jsme na Slovensku byli svědky už v roce 1997 po vstupu druhého operátora, kterým byl dnešní Orange. Před tím byly účtovány dokonce i příchozí hovory, podobně jako je tomu dnes při přijetí hovoru v zahraničí mimo Evropskou unii.

Ceny vlivem konkurence klesaly a mobilní služby se postupně staly dostupnými pro širokou veřejnost. Dalším impulzem pro snižování cen za telefonování a SMS zprávy byl příchod třetího mobilního operátora O2 o deset let později. Příchod čtvrtého tak v souladu s dnešními trendy přinesl především větší datové balíčky, respektive neomezená data. Takovýto vývoj není ničím výjimečný. Není slovenskou raritou a naopak jej pozorujeme i v jiných zemích.

Jste spokojený se současnou úrovní konkurence na trhu a koncovými cenami pro zákazníky?

Spíš je důležité, jestli jsou spokojení zákazníci. Z pohledu regulátora vypadá trh tak, že koncoví uživatelé na Slovensku mají na výběr ze služeb čtyř mobilních operátorů, kteří se snaží motivovat přechod k nim nejen rozsahem služeb a cenami, ale i různými akcemi, které přechod k nim ulehčí. Jako příklad můžu uvést bonus za přenesení čísla do jejich sítě, proplacení smluvní pokuty za opuštění stávajícího operátora a podobně. Přenesení čísla je bezplatné, trvá nanejvýš čtyři pracovní dny a účastník to přitom řeší už s novým operátorem, nefunguje jako poslíček mezi dvěma firmami.

Proč se Slovensko před lety rozhodlo pro přilákání čtvrtého operátora? Panovala nespokojenost s úrovní konkurence a cen, nebo šlo o něco jiného?

V první řadě je potřeba zmínit, že Regulačný úrad nerozhoduje o počtu mobilních operátorů a o tom, zda je na trhu prostor pro dalšího hráče. Úřad svojí činností podporuje hospodářskou soutěž a rozvoj trhu a odstraňuje případné bariéry, které by mohly bránit zájemcům o vstup na trh a vytváří podmínky pro konkurenční prostředí. Předchůdce RÚ (zákonem zrušený Telekomunikačný úrad SR, pozn. red.) při přípravě výběrového řízení právě z tohoto vycházel.

Vladimír Kešjar

Vystudoval dnešní Slovenskou technickou univerzitu v Bratislavě. Před nástupem na telekomunikační úřad v roce 2013 byl jednatelem finančně-investiční společnosti Eufinex, generální ředitel pojišťovny Amslico AIG Life a v letech 1993 až 2000 působil jako ředitel telekomunikační divize Siemensu. Úrad pre reguláciu elektronických komunikácií a poštových služieb (regulačný úrad – RÚ) vede od roku 2014.

Jak na Slovensku „lákání“ nového operátora probíhalo a co všechno zahrnovalo?

Byl bych nerad, aby si čtenáři představovali, že jsme investorům slibovali „hory doly“. Spíš šlo o informování prostřednictvím zahraničních médií, obchodních komor a zastupitelstev o připravovaném přidělování frekvencí v pásmech 800 MHz, 1800 MHz a 2600 MHz. Následovala nutná změna zákona, abychom frekvence mohli přidělit formou elektronické aukce. Pak jsme zavedli frekvenční strop, aby si operátoři nehromadili frekvence a neznemožňovali tak vstup případnému novému hráči. A v podmínkách výběrového řízení jsme zavedli povinnost poskytovat národní roaming.

Kdyby měl na Slovensko přijít čtvrtý hráč znovu, udělali byste něco jinak?

K tomu se dá těžko něco říct. Vždy to závisí na investičním záměru vstupujícího a na tom, zda je možné dosáhnout v horizontu dvou až tří let „break-even“, bodu zvratu. To závisí na ceně infrastruktury, možnostech přístupu k sítím, roamingu… Situace na trhu a legislativa dnes nejsou stejné. V každém případě se trh změnil ve prospěch uživatelů. Z pohledu regulátora byl cíl pohnout se službami a cenami naplněn.

Můžete srovnat pozitiva a negativa trhu se čtyřmi operátory? 

Z pohledu koncových uživatelů je tu možnost vybrat si z nabídky čtyř mobilních síťových operátorů. To vytváří tlak na operátory, aby zkvalitňovali své služby a snižovali ceny. Jinak řečeno, operátoři se musí víc snažit, což je pozitivní. Na druhé straně si dokážu živě představit argumenty původní trojice a jejích akcionářů, co všechno bylo lepší v dobách tří operátorů. Například, že Slovensko je specifický trh, protože zde stoupá počet operátorů, zatímco jinde klesá, a že stojíme na prahu investičně náročného období, čemuž by lépe seděla konsolidace. Z pohledu regulátora je pak samozřejmě regulace čtyř subjektů náročnější.

Je počet čtyř operátorů na Slovensku dlouhodobě udržitelný?

To je otázka spíš na akcionáře operátorů a jejich plány. Ovšem vzhledem k evropskému trendu jednotného digitálního trhu se v delším časovém horizontu dá očekávat konsolidace.

Jak se operátorovi 4ka daří? Občas se šíří zvěsti, že je na prodej, jindy zase server Živé.sk uvádí, že loni přetáhl na svou stranu nejvíce zákazníků.

Hodnocení se asi bude lišit podle toho, jestli půjde o pohled zákazníků, nebo akcionářů operátora. Za Regulačný úrad můžu říci, že v letech 2016 a 2017 jim stoupl jak počet aktivních SIM karet, tak tržby za poskytování služeb elektronických komunikací.

Řeší RÚ často nelegální nebo neetické chování operátorů vůči zákazníkům?

Není v naší kompetenci řešit neetické chování, pokud nejde zároveň o porušení zákona. Třeba jednostranné změny smluv upravuje přímo zákon a zákazníkovi dává možnost odstoupit od smlouvy bez sankcí. U soudu jsme v minulosti řešili, jak vysoké sankce si mohou operátoři účtovat při předčasném vypovězení smlouvy. Původně totiž byla výše pokuty stejná bez ohledu na to, zda zákazníkovi zbývalo 23 měsíců, nebo dva. Dnes už je odstupňovaná podle zbývající délky závazku. Čas od času operátorům ukládáme pokuty, v posledních letech to bylo například za nepřenesení čísla, respektive nesprávný postup při jeho přenášení, dále za nezveřejnění povinných informací pro koncové uživatele a podobně.

Co může regulátor dělat, pokud je trh zabetonovaný? Jak rozhýbat konkurenci a cenovou soutěž? Existuje vůbec jiná cesta, než je nový hráč?

V případě neexistence efektivní soutěže na relevantním trhu má regulátor k dispozici celou paletu nápravných opatření, včetně cenové regulace. Analýzy trhů, tříkriteriální testy nebo testy replikability jsou ale otázkou let. Je to běh na dlouhou trať. Příchod nového hráče na trh se osvědčil nejen na Slovensku, ale není to všemocný prostředek. Vždy je to závislé na momentální situaci na trhu.

Co regulace velkoobchodních cen? Používáte ji na Slovensku?

RÚ svými regulačními zásahy podporuje soutěž na trhu, což má za následek zvyšování konkurence, která tlačí na zkvalitňování služeb a snižování cen pro koncové uživatele. Jako příklad uvedu naše rozhodnutí, na základě kterého klesly poplatky za ukončení hovorů v pevných a mobilních sítích. Zjednodušeně řečeno, klesly propojovací poplatky, čímž operátorům klesly náklady na hovory do cizí pevné nebo mobilní sítě. Takže když to shrnu, ano, pokud je to nevyhnutelné, tak regulujeme velkoobchodní ceny.

UX DAy - tip 2

Jaké výzvy nyní před RÚ leží?

Připravujeme aukce frekvencí z pásem, které jsou zajímavé pro mobilní operátory. V současnosti se nejvíc soustředíme na uvolnění kmitočtů z pásma 700 MHz a související aukci. V rámci přípravy prostředí pro 5G musíme už řešit i pásmo 26 GHz. Pásma 3,5 GHz, respektive i 3,7 GHz, jsou už přidelena a využívají se pro pevné LTE.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je technologický konzultant společnosti PwC. Dříve novinář věnující se telekomunikacím a technologiím publikoval mimo jiné na Lupě, v magazínu Forbes či Lidových novinách.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).