PO v Horni/Dolni bez spolehlive konektivity nebude totiz az tak vyjimecne, jak se z velkych mest zda :-) Osobne znam pripady oblasti, kde i GPRS je stale zazrak, presto tam lide podnikaji. Jine pripojeni k Internetu tam proste NENI. Zato Ceska posta tam ma stale povinnost dorucovat pisemnosti. Myslim ze ted uz si rozumime.
Dale nevim jak se resena otazka, kdyz si FO ci PFO zridi dobrovolne DS a pak ve svem miste o jedinou konektivitu prijde (Franta s WiFi ve vedlejsi stodole to proste zabali). Muze se vratit zpet k papirovemu dorucovani ?
Stejne tak se nabizi otazka co delat, kdyz prijde o technicke prostredky k pristupu k DS (preruseni dodavky elektriny na samote u lesa po bource, vyhori dum apod.). Zatimco v pripade Ceske posty by to dorucovani neovlivnilo, tady muze mit dotycny problem.
V zasade by kazdy kdo ma DS mel dostat kompenzaci za to, ze se svymi vlastnimi prostredky podili na doruceni informaci, ktere jinak financuje stat prostrednictvim Ceske posty. Zatimco viditelne oznacena postovni schranka je povinnost, vlastnictvi pocitace pripojeneho k Internetu neni.
Dokazal bych si predstavit i soudni spor ktery by narokoval kompenzaci nakladu podnikatelu v rozdilu mezi naklady na provoz postovni schranky a pocitace pripojeneho k Internetu (pokud neni v nakladech). A kdyz zapocitame pokusy o prosazeni zakonu s odpojovanim od Internetu pri stahovani nelegalniho obsahu, tak nam vznika plno zajimavych kombinaci :-)
Aha. Argument č. 2 je docela zajímavý, protože převádí otázku doručování někam úplně jinam, totiž na otázku plošné penetrace internetu - v dostupnosti "univerzální služby" (jako byl dříve telefon), což asi v ČR stále není dosaženo. To mě z pražského pohledu uniklo. Neschopnost, narozdíl od kartelu, sankcionovatelná z hlediska soutěžního práva není. Sice FO a PFO nemají povinnost využívat DS, ale lze si představit i PO v Horní Lhotě a bez konektivity. Musím si to nechat trochu projít hlavou. Dám vědět i p. Peterkovi, protože on se otázkami jako je plošná regulace konektivity trochu myslím zabýval.
Konkurence je to posledni co bych zde ocekaval. Problem vidim v delegaci doruceni informaci tohoto charakteru na soukrome subjekty. Dokud zasilky dorucovala Ceska posta coby statni podnik s monopolem na urcite druhy zasilek tak nebylo co resit. Ted je to preneseno na komercni poskytovatele. Mimochodem, nemeli by na to mit nejakou dotaci ? :-)
Lze si predstavit dva extremy:
1. poskytovatele se domluvi a budou pozadovat nejaky nesmyslny tarif. Dobre, stat muze nakonec nejak zasahnout.
2. V mensich mestech/vesnicich jsou lide casto odkazani vetsinou jen na nejake hruzostrasne poloamaterske WiFi poskytovatele, protoze infrastruktura je tu obecne priserna. Ze takove "pripojeni" nejde treba tyden neni az tak vyjimecne. Pokud bude moci stat zasahnout v pripade 1. pak jiste i v tomto pripade (zakaznik si muze stezovat ze se nemuze dostat do DS kterou mu stat naridil), byt zde to nebude umysl ale jen neschopnost. V zasade by pak byl docela adrenalin byt takovym mistnim poskytovatelem :-)
Myšlenka je to zajímavá :-), ale myslím, že do toho ISP nepůjdou, protože by zde šli hlavou nejen proti jednotlivým uživatelům, ale zároveň i proti státu, což je mnohem větší beran než oni všichni dohromady.
Kdyby začal jeden ISP, tak lidé přejdou k jiným ISP. Kdyby začali všichni ISP, tak to bude zjevně kartel (což je v zásadě zakázané) a riskují tím téměř jistě nějaké nepříjemné řízení od ÚOHS (ale nečetl jsem právě teď soutěžní právo, tak neodpovídám za detaily). Kromě toho jsou i zákazy diskriminace. Obecně nespatřuji žádné právní ospravedlnění, na jakém by ISP mohli tuto doménu blokovat, když nebudou blokovat každou jinou webovou stránku. Asi by se v právním řádu nalezlo i ještě něco dalšího ...
Nerozumime si. To ja vim, ze to neni stejny protokol jako email. Nicmene naprosto nic nebrani komercnim poskytovatelum pripojeni, aby svym uzivatelum zabranili pristup na tyto domeny (mohou to vydavat za filtraci nevhodneho obsahu nebo simulovat nedostupnost atd.). Zprava do DS z uradu dojde, ale nebude si ji jak precist. Proc by to delali ? Treba proto, aby pristup umoznili jen "specialnim tarifem", kdyz je to tak dulezite. Jsme prece v zemi neomezenych moznosti, jsme v CR !
To se nemůže stát fakticky. Datové schránky (ať budou na czebox.cz nebo mojedatovaschranka.cz) jsou co se vlastních zpráv týče úplně oddělené od internetové pošty. Nelze do nich doručit přes SMTP ani jinak podobně. Nemůžete do nich normálně poslat zprávu třeba z MS-Outlooku, ani z poštovního účtu na hotmail.com nebo seznam.cz atp.
Přístup je webovým prohlížečem přes http, https a přes webové služby pro software. Tyto přístupy havarují pouze při pádu či únosů serverů DNS nebo konektivity TCP/IP (tj. efektivně "celého nebo velké části internetu"), ale blokovat na úrovni blacklistů poštovních serverů je nelze.
Ergo - vnitřní provoz datových schránek se nemůže z tohoto důvodu nijak narušit a pro doručení zde stále budou platit ony dvě fikce o doručení (přihlášením se nebo 10 dny po dodání).
Co by se pouze mohlo přihodit je to, že by jiné internetové poštovní servery nepřijímaly avíza o dodaných zprávách do datové schránky, zasílané internetovou elektronickou poštou. To je jediné místo, kde jsou systémy propojené, čili směrem ven, ani zde ale ne samotných datových zpráv, ale odchozích avíz (upozornění). Právně toto myslím není nijak zvlášť ošetřeno, možná bude nějak obecně "povinnost zajišťovat nabízené služby", ale fakticky ani zde není důvod, aby se tak dělo. Přinejmenším v TLD .cz má pak stát dost vlivu na to, aby takovému blokování zabránil, kdyby se to mělo stávat nějak nenáhodně opakovaně.
Bez ohledu na (ne)doručování avíz elektronickou poštou by zcela nezávisle na tomto stále mělo fungovat doručování avíz přes SMS zprávy.
Vyresil jiz nekdo pripad, kdy se u poskytovatele dostane na "blacklist" domena mojedatovaschranka.cz ? Tedy ze ji v ramci filtrace "nevhodneho obsahu" zablokuje ? Ma na to pravo.
Oficiální zdůvodnění by bylo asi toto: v rámci internetu není zaručeno doručování. Např. některé cílové poštovní adresy se mohou dostat na "blacklist" a není do jejich domén doručováno vůbec, poštovní zpráva se může ztratit v libovolném SMTP serveru, který je po zasílací cestě, uživatel si může odhlásit svou poštovní adresu a ta přestat kdykoliv existovat vůbec atd. Jinak zjednodušeně to je "nejpozději 10 dnů po dodání do datové schránky".
Docela mi unika logika celeho systemu. Ten lze dle popisu zjednodusit zpusobem "10 dni po odeslani je zprava povazovana za dorucenou". Nechapu tedy proc na to musi byt standalone postovni system.
Už jste si někdo všiml, že celý systém je (stejně jako CzechPoint) vybudován kolem proprietární XML platformy 602. základní organizace Svazarmu? Všiml si někdo, že pro fungování DS na klientském PC je možno díky nutnosti instalace 602XML pluginu použít pouze platformu MS Windows a prohlížeče MS IE nebo Mozilla FireFox? Nic proti, 602XML je velmi zajímavý počin, ale velmi mě zajímá, co má dělat firma, která nemá jediný Windows počítač :-D
"Např. jdete ráno do práce, přejede vás tramvaj a jste 10 dnů v bezvědomí. Nepomůže ani DS"
Oproti papirovemu dopisu pomuze velmi. Pristup do DS mohu umoznit i dalsi osobe, takze v pripade takove situace to muze vyzvednout a resit nekdo jiny. Minimalne tim, ze nekde oznami ze jsem v bezvedomi. Obalku ovsem na poste nikomu jinemu nevydaji. V tomhle spatruji jednoznacne vyhodu DS, jenze to by tento zpusob dorucovani/upozornovani musel byt jedinym vyhradnim informacnim kanalem. Coz v tomto pripade zjevne neni a vznika klasicky cesky kockopes. Doufam ze toto se jeste casem zmeni.
Nejsem architektem ani obhájcem vlastností či perfektnosti tohoto řešení DS, pouze se snažím vykládat, jak je nastaveno. Požadavky na změny je třeba směrovat vůči MV ČR. Změna, kterou navrhujete, je podle mne myslitelná. Myslím ale, že nejprve bude snaha nechat systém naběhnout a ověřit, že to úřady jakž takž zvládají. Teprve potom, za půl roku, za rok, se mohou vyhodnotit zkušenosti a přistoupit k dalším úpravám.
Ve výše uvedeném případě (pokud by úřad doručil nesprávným způsobem, tradičně místo do schránky), byste mohl žádat o náhradu škody za nesprávný úřední postup.
Obecně se situace, kdy se fikcí doručí někomu, kdo v dobré víře nemohl zásilku vyzvednout, vyloučit nedá. Např. jdete ráno do práce, přejede vás tramvaj a jste 10 dnů v bezvědomí. Nepomůže ani DS.
Existují pak mimořádné opravné prostředky, nicméně souhlasím, že zde vždy určité problémy vznikají.
Jenze to prave problem neresi. Odvolani u soudu nepomuze, kdyz vam mezitim napriklad exekutor vyluxuje ucet, zlikviduje firmu nebo vybere byt a vse proda za zlomek ceny. Niceho se nedomuzete a mezitim musite na vlastni naklady napravovat rozsah skod. A to je jen jeden pripad co me napadl, v praxi existuje urcite daleko vic pripadu s katastrofalnimi pravnimi dusledky toho, ze vam nebyl skutecne dorucen papirovy dopis a byla pouzita fikce.
Nejde o to, jestli toto budou zneuzivat (urady vzdy plne zneuzivaji vuci obcanovi, co mohou), jde o to ze nesmi mit vubec takovou moznost. Pokud tedy DS nepredstavuje jedine misto, kteremu musim venovat pozornost pri dorucovani necekanych zasilek zavazneho charakteru, je cela tato sluzba k nicemu. Kazdopadne by pri papirove zasilce melo predchazet oznameni do DS. Ze to stoji takove penize me nezajima, protoze ta castka je stejne zcela mimo realitu, jako u kazde statni zakazky.
Ne. Na doručení jiným způsobem se prostřednictvím DS neupozorňuje (stálo by to 18 - 9 Kč).
Myslím ale, že úřady tuto možnost příliš zneužívat nebudou, neboť chybný způsob doručení je namítatelný při odvolání nebo u soudu a znamená neúčinné doručení.
Na úrovni zákona se podle mne nedá taxativně vyjmenovat, co všechno se nedá doručit prostřednictvím DS, takže je nutné to vymezit obecněji, popř. to mohou podrobněji vymezit dílčí zvláštní předpisy.
Tohle je ale opet dost zneuzitelne, protoze toto je zeme ruznych vyjimek. Kazdy urad se pak bude moci ohanet tvrzenim, ze tento typ dokumentu se zrovna nehodil pro elektronickou distribuci a dorucil (diky CP pak treba nedorucil) vam jej papirove. Dostane pak dotycny alespon nejake oznameni do DS, ze ma ocekavat papirovy dopis ? Pokud ne, tak se to cele nema smysl.
Zákon v přechodných ustanoveních nerozlišuje časové termíny u OVM a soukromých osob s povinným zřízením schránky. Tzn, že některé úřady se přihlásí a zpřístupní si svoji stránku brzy (reálně nejdříve červenec - srpen), jiné úřady s tím vyčkají (září, říjen, listopad).
Hlídat běžnou poštovní schránku si teoreticky budete muset i po zřízení a zpřístupnění své DS, protože dokumenty, jejichž povaha to neumožňuje, se zasílají tradičně. Např. lze čekat, že u stavebních apod. řízení, kde zákon autorizovanou konverzi zakazuje (např. geometrické plány atd.), bude probíhat doručování nadále tradičně. Závisí ale na předmětu vaší činnosti, sám budete nejlépe vědět, jaké typy dokumentů vám běžně dochází. Myslím, že tak po roce budete rovněž vědět z praxe, zda DS přichází veškerý váš styk s úřady, nebo je nutné si hlídat i běžnou poštovní schránku (adresu).
Běžné protějšky pro hlavní agendy podnikatelů, tj. Finanční úřad, ČSSZ a zdravotní pojišťovny jsou všichni OVM a musí vůči vám komunikovat přes DS, pokud ji máte zpřístupněnu (po svém vlastním zpřístupnění), a povaha jejich dokumentů by to rovněž měla umožňovat.
Ta odlišnost spočívá v rozdílu těch max. 10 dnů ;-), kdy doručení úředně nastane.
Pokud vám bude nějaké přeposílátko 2x denně pollovat schránku a forwardovat zprávy do ní došlé na email, tak k doručení dojde tím okamžikem, kdy se přeposílátko poprvé přihlásilo po dodání zprávy do schránky, tj. většinou téhož dne jako bylo dodáno do schránky. Při notifikaci (bez přeposílátka, funkce datové schránky) si můžete rozmyslet, zda s otevřením schránky pár dnů (max. 10) nepočkat.
Ano, to můžete a částečně cesta to může být. Právě zákon o svobodném přístupu k informacím má ale velmi relaxovaný režim komunikace (minimálně od vás směrem k úřadu).
Šlo mi o to, že nenasimulejete reálný režim, reálné datové formáty, které budou používány. Pokud úřady odloží zpřístupnění, tak ani nenajdete úřad, kterého byste se mohl zeptat. Nenasimulujete provoz právě s "vaším" úřadem atd.
Možná bych i trochu varoval před nadužíváním dotazů podle 106/99 Sb. Vidím to občas i z druhé strany. Úřady jsou, jako každý, kapacitně omezené, takže je snadno zahltíte. Vy jako občan si budete myslet, že vám to dělají naschvál, něco tají, ale nemusí to tak být, prostě nemají lidi. Pak je budete žalovat na pozdní odpověď, tak to pochopitelně vyhrajete. Jenom jeden efekt může nastat, totiž že pokud úřady budou prohrávat masivně ve velkém, tak si nakonec vynutí restriktivnější změnu zákona nebo více zpoplatňování.
Takže budete-li tuto metodu někdo chtít použít v kontextu "vyzkoušení si" datové schránky, tak se ptejte aspoň na něco, co lze snadno a rychle zodpovědět.
Naopak pro úřady: možná by stálo za to mít nějaký mustr otázky-odpovědi, které by úřad zodpovídal čistě automaticky, pouze pro vyzkoušení si provozu datové schránky.
Testování zprávy přes ISDS stojí těch 18-9 Kč za zprávu (placené MV ČR).
Chápu ale, že když si člověk nové koupí auto, tak se s ním také napřed trochu projede, než ho dá do garáže.
Striktně vzato ano. V daném kontextu je myslím jasné, proč jsem zmiňoval rozdíl. Když "jenom" obdržíte notifikaci, máte dalších 10 dnů na to si schránku ručně vybrat a pokud čekáte něco nepříjemného, tak o těch pár dnů odložit doručení (i jeho právní účinky) a získat trochu času. Např. si někde sehnat peníze na zaplacení dluhu (lhůta k dobrovolnému plnění rozsudku v právní moci bývá běžně stanovena jen na 3 dny).
Snad ještě jednu novou informaci ze včerejška. Rozhraní pro automatický systém vybírání došlých zpráv umožňuje "stažení" na 2x. V prvním kroku stažení seznamu došlých zpráv, v druhém stahování vybraných zpráv. Zda a jak tyto vlastnosti podporuje software (typicky spisové služby) je ovšem jeho záležitostí. Typicky stejně musíte stáhnout všechno.
To volitelné zpřístupnění datové schránky až k 1.listopadu platí i pro úřady, tedy OVM ?
Aby se pak nestalo, že po masivní reklamní kampani,(která už probíhá), šlo od července přes DS komunikovat jen s pár centrálními úřady, ale vlastně přihlášený by člověk /firma musel hlídat oboje - poštovní i datovou schránku. Co říká zákon??
Docela by mě zajímalo, jak OVM, které mají dnes spoustu kontaktů ve formě klasických adres (pro Českou poštu), bez vydaného "telefonního" seznamu alespoň těch subjektů, které mají zřízeny datové schránky povinně ze zákona, mohou bez nějakých šílených organizačních opatření vůbec dodržet povinné doručování přes datové schránky. Leda snad, že nastoupí celý úřad a přes onen "browsing" brigádnicky doplní databázi kontaktů svého stotisícového seznamu.
Není pravda, že "Taková možnost je přesto naprosto nedostatečná, neboť nemáte možnost generovat si ze schránky (mohlo by být považováno za spam) nebo do schránky (úřad vám nemůže posílat sdělení bez právního podkladu) žádný testovací provoz zpráv." Pokud si to jako dobrovolně zřízenou schránku budu chtít otestovat při komunikaci s úřadem, myslím, že je tu cesta. Mohu se klidně na něco zeptat podle Zákona o svobodném přístupu k informacím 106/99 Sb. - třeba 1000 úřadů. Např. kolik peněz vydal úřad na infrastrukturu pro provoz datových schránek, od jakého dodavatele to má, kolik byl průměrný nájem za obecní byt v minulém roce (průměrnou cenu za metr a měsíc), můžete se třeba zeptat, zda mají úředníci nařízeno nosit uniformy a kolik je stály atd. Úřad na to musí odpovědět. Ušetří se tím na úřadě za kopírování a poštovné. Od toho tam úředníci jsou, aby sloužili lidem. Tak jaký spam? Každý občan je na něco zvědavý, jen často neví, že se smí zeptat - třeba jak se hospodaří s naším společným majetkem, za kolik se pronajímá, prodává nebo za co se utrácí obecní rozpočty. Tak proč ten strach z nařknutí ze spamu? Někdy nebude informace zdarma, už to je zajímavé, jak obce různě zákon vykládají a jak odpovědi zpoplatňují. To o tom účtování informací může být třeba první testovací otázka ;-)
Na email se nyní bude dát posílat notifikaci (avízo) o došlé zprávě. Dtto SMS avízo na mobil (ale placeně). Do aplikace datové schránky se pak musíte přihlásit ručně přes webové rozhraní, aby mohla vzniknout fikce doručení.
Budou-li DS úspěšné, pak si myslím, že časem bude možné si od některého výrobce koupit stahovátko (třeba i jakou outsourcovanou službu), které Vám bude přeposílat došlé zprávy do DS třeba i do emailu. Ovšem doručení vznikne již okamžikem "vytažení" zprávy z DS, takže je otázka, zda není lepší si zprávu vyzvednout ručně sám. Asi také záleží, kolik úředních zpráv ročně dostáváte ...
že bude někde zakopaný pes. Doplnil jsem zásuvný modul a výsledkem byl kolaps Firefoxu při přihlášení do elektronického formuláře pro získání přihlašovacího hesla. Zobrazení o neočekávané chybě, nemožnosti aplikace číst na adrese FFFF..
Opět platí, že čím více peněz na projekt, tím příšernější výsledek můžeme očekávat. Spousta firem má totiž stále stroje s operačním systémem W98, pracující v naprosté pohodě a plně dostačující jejich potřebám. Nyní jim na základě tuposti druhých nezbude nežli vyhodit zbytečné peníze, aby si mohli komunikovat se státní správou. Spousta firem si musí tvrdě vydělávat na chleba, ale to nikoho - většinou toho kdo vykrádá rozpočty - vůbec nezajímá.
Z dnešní prezentace na konferenci v Hradci jsem pochopil, že uživatelský interfejs schránky bude umět v poli adresáta "browsing" adres. Tzn., že pro podání např. vůči Obecní úřad v Horním Městě napíšete název na klávesnici a ono vám to stylem postupného výběru nakonec nabídne žádaný úřad, aniž byste musel znát identifikátor jeho schránky.
Zároveň je ale jasné, že identifikátory lze u uživatele nakešovat z minulých relací (minimálně na straně OVM, který má právo získávat informace ze seznamu).
Aspoň v nějaké minimalistické verzi to proto fungovat bude, z obou stran.
Zdravím. 1) Při psaní tohoto článku jsem si byl vědom, že panují různorodé názory na zápis SVJ do OR. Zkusil jsem proto www.justice.cz a na dotaz do obchodního rejstříku (sic) mi vypadlo cca 30 tisíc odpovědí. Soudím, že Ministerstvo spravedlnosti (IMHO by mělo mít nejvíce právníků na počet zaměstnanců) by mělo vědět, do jakého rejstříku prostředkuje přístup ... Proto jsem SVJ zařadil ... Nemůže škodit, když si dají pozor.
2) Byl jsem dnes na konferenci Datové schránky v Hradci Králové. Zde prof. Vladimír Smejkal zastával velmi důrazně názor, že SVJ jsou PO zapisovanými do OR a údaj na datoveschranky.info označoval za omyl.
Přečetl jsem si nicméně nyní odkazovaný § v zákoně 72/1974 Sb., ovšem velmi podobné znění je i v ObchZ. Nevylučuji nicméně, že o tom ještě může být debata. Prostě tomu věnujte pozornost. Dlouhodobě, budou-li datové schránky úspěšné, pak budou SVJ jistě zahrnuta v každém případě.
V článku je asi chyba - viz FAQ na datoveschranky.info:
Musí mít datovou schránku i společenství vlastníků jednotek (SVJ)?
Nemusí. Společenství vlastníků jednotek není zapsáno přímo v obchodním rejstříku, nýbrž v podrestříku S, tudíž datovou schránku mít nemusí. Datovou schránku si však musí povinně zřídit všechna družstva, tedy i včetně bytových.
Podle meho nazoru vlastnikum bytu (spolecenstvi vlastniku) ze zakona nevznika povinnost k pouziti datovych schranek. Nikde v zakone nejsou uvedeny (nevsiml jsem si), jsou uvedeny pouze "pravnicke zapsane v obchodnim rejstriku" a to nejsou SVJ - ty jsou zapsany ve vlastnim rejstriku - v rejstriku spolecenstvi vlastniku jednotek (viz 451/2001, paragraf 10).