Mame satelitní pozice 23,5°E, 19,2°E, 28,2°E, 13,0°E a 01,0°W. Nejdriv antenar rikal ze pujdou jen ctyri, pak tam tech pet nejak dostal. Nejsem odbornik, nevim jak. Kazdopadne programu je tam vic nez 100 :-) a da se neco vybrat. Kdyz uz si musim koupit nejakou "krabicku" tak urcite DVB-S :-)
To je sice hezké, ale pokud to jsou nezajímavé kanály tak je fuk i kdyby jich tam bylo 100. No, jaké programy tam tedy máte? Jistě HBO, Animal Planet, Discovery ....
Pánové, pojďme z akademické debaty do praxe a podívejme se na ukázku velkých analogových vysílačů pro oblast Jižní Moravy a porovnejte si výkony s DVB-T.
Analogové vysílače:
Kojál: Nova 141 kW, ČT1 339 kW, ČT2 295 kW
Brno Barvička: ČT1 19,95 kW, Nova 19,95 kW, ČT2 19,95 kW
Brno Hády: Prima 2 kW
Děvín: ČT1 263 kW, Prima 1 kW
Hodonín: ČT1 19,95 kW, Prima 19,95 kW
Olomouc: ČT1 28 kW, Prima 3,98 kW
Žďár nad Sázavou: ČT1 72 kW, ČT2 794 W, Prima 31 W
DVB-T vysílače:
Kojál: 3x100 kW, Brno Barvička: 3x10 kW, Brno Hády: 3x10 kW, Děvín: 2x25 kW
Pojďme sčítat analogové výkony:
Nova: 160 kW, ČT1: 742 kW, ČT2: 316 kW, Prima: 27kW
Celkem špičkový analogový výkon: 1245 kW pro 4 kanály
---> průměrný výkon na 1 kanál: 155 kW
Naopak souhrnný konstantní digitální výkon 410 kW pro 12 kanálů
---> 1 kanál spotřebuje 34 kW
POMĚR VÝKONŮ NA 1 PROGRAM V DVB-T/ANALOG JE 22%!
HOLT NENÍ NAD PRAKTICKOU UKÁZKU :-)
Vykon zvuku a stredni vykon par procent sem nebo tam nic neresi. Tady jde o to jak vysvetlit radove rozdily ve dvou srovnanich. Tedy vykon digitalu vuci analogu:
a) 0,6% z pohledu systemu vysilac-prijimac
b) 13% z pohledu srovnani analogovych a digitalnich vysilacu v CR
Ještě mě napadlo podívat se do chytré knihy. Zjistil jsem, že cca 25% výkonu analogového vysílače připadá na synchronizaci a zatemnění. Tento podíl výkonu je tak trvale vyzařovaný i při úplně bílé obrazovce. Takže provozní výkon vysílače běžně přesahuje 50% jmenovitého výkonu. Nikoliv 40-50% jak jsem uvažoval výše.
To je ale obrovský omyl! Součástí každého analogového vysílače je také vysílač zvukového doprovodu. Ten je ale modulovaný FM, takže nosná jede trvale na plný výkon. Zvukový doprovod je vysílaný -10dB od nosné obrazu. 300kW analogový vysílač tak vysílá dalších 30kW zvukového doprovodu který jede trvale na tomto výkonu. Ještě bychom mohli mluvit o subnosných barvy a stereozvuku. Ty jsou ale už minimální. Analogový vysílač tak efektivně vyzařuje cca 40-50% svého jmenovitého výkonu! Jen samotný vasílač zvukového doprovodu ma takový výkon jaký stačí pro digitální náhradu téhož vysílače ovšem se čtyřmi nebo pěti programy. Když ještě vezmu v úvahu menší nutný počet samotných vysílačů a převaděčů, pak je energetická náročnost DVB-T opravdu v jednotkách procent v porovnání s analogovým vysíláním!
Pokud jde o jasové a barevné rozlišení, pak je to v mém článku sice dost zjednodušené nikoliv ale mylné. Jde tedy i o to v jakém módu je DVB vysíláno. Reálně je i dnes v DVB-T běžně použito poloviční barevné rozlišení v porovnání s jasovým. Je to mimo jiné i z praktického důvodu nižší barevné rozlišovací schopnosti lidského oka.
To nejsou akademicke debaty, to jsou vlastnosti systemu. Vas vypocet je pohledem z jine strany a v zasade spravny. Kdyz spocitam vykony vysilacu CT1 a MUX1 (jedouci+planovane) v cele republice, dostanu pomer asi 4,8:1, po oprave na vykon stredni/spickovy=0,4 a 4 programy/mux to je 7,6:1, tedy 13%. Proc se tyto dva pohledy (vas amuj) tak zasadne lisi netusim. Mozna proto, ze se pokryti u digitalu vice prekryva nez u analogu, at uz na stejnem kmitoctu nebo na jinem kmitoctu.
Šmankote já ale nevedu akademické kafrání o teoretických číslech, ale vycházím z praxe! Takže počítejte se mnou.:
Na hlavních vysílačích měli analogové kanály vyzářený výkon od 100 kW do 600 kW, přičemž nejčastěji šlo o výkon kolem 300 kW. Z těch samých vysílačů jede DVB-T na 100 kW. Jenže zatímco digitální vysílání jede trvale na plný výkon, pro 300 kW analogový vysílač je toto číslo špičkový výkon a podle hodnoty přenášeného signálu se výkon mění - v průměru se tedy vyzáří 30-50% z plného výkonu. Takže v digitálu se ušetří energie pouze tím, že místo jednoho kanálu vysílá 3-5, což je úspora energie cca 80%!
Mrknete se do vyhlasky o pokryti (163/2008). Pro stred UHF staci analog 70 dBuV/m, digital asi 54 dBuV/m. To je rozdil 16 dB, tedy pomer vykonu 40:1. Kdyz jeste budete uvazovat 5 programu/mux, dostanete pomer vykonu na program 200:1, tedy 0,5%.
2) DVB-T signál se samozřejmě vysílá s menšími výkony než analogový a je tudíž úspornější. Poměr ale není JEDNOTKY procent jak uvádí autor, ale DESÍTKY procent! To jsou přece naprosto jednoduché počty.
8) Subjektivní pocit při porovnání obrazu.
A nějaký rozumný argument by nebyl? 8-nejsem expert přes zpracování TV obrazu, takže to nebudu pitvat, 2-tam bych neviděl problém, a) prostě k příjmu dvb stačí nižší úroveň signálu b) přeci jen proběhlo v roce 2006 plánování pokročilé technologie na trochu jiné úrovni (matematicky-modely,iterace...) než kdysi při "prvním" rozdělování kmitočtů v Evropě.
Já bych to zase nepřeháněl. V prvním článku jsou první odstavce povedená nadsázka. Z 10 uvedených bodů je totální blábol pouze bod 2 a nesouhlasím ještě s bodem 8. Nicméně pod závěrečné shrnutí se klidně podepíšu.
Problem muze byt jen pokud rozidl drah k Svatoboru a Kleti je vetsi nez 67km. Pisek, Strakonice, Pribram maji ten rozidl uz podstatne mensi nez 67km.
Jinak duvod, proc vzdalenost Svatobor-Klet vetsi nez 67km nevadi je dana:
1) Degradace na hrane GI neni uplne skokova.
2) Teren zajistituje ze Klet a Svatobor na sebe moc nesviti.
Problémy ale budou (mohou být) v oblasti Písecka, Strakonicka a Příbramska, kde jsou oba vysílače velmi silné, a tam se rušit mohou, jestli se tedy ta překročená max. vzdálenost o 3 km nějak projeví.
Ve směru mezi vysílači samotnými (Vimperk, Prachatice atd.) to dokonale odstíní Šumava a Pošumaví...
Nejspis to jsou lide, kteri maji kvalitni prijem analogu. Nebudem si nic nalhavat, sam mam take dobry prijem analogu a u programu, ktere jsou v analogu i digitalu volim analog. Duvod je v kvalitnejsim obrazu. Porovnejte si obraz obou technologii a uvidite, ze obraz analogu ma vic detailu.
A jak to, že s Vámi digizone ještě neudělal rozhovor?! Váš případ si o to přímo žádá. Mohlo by se to jmenovat Na návštěvě na "kolaudaci" zrekonstruované STA :-)
Podle kmitočtových přídělů (a uvedené maximální vzdálenosti) by měly být v jedné SFN vysílače Sušice a Domažlice, v další pak Krašov, Cheb a Jáchymov.
Kdysi jsem na to upozorňoval ve zdejším diskusním fóru a také i RRTV a ČTÚ. Zřejmě se to vzhledem k terenním poměrům negativně neprojevuje.
A proč by ne.....já taky nedám dopustit na zvuk třeba z padesát let starých rádií, které měly (ač ho pro mizernou kvalitu AM vysílání nepotřebovaly) pořádný obří basák s pořádným zdvihem, přes vstup pro gramofon k tomu banánkama připojuji CD přehrávač a nebo rovnou gramofon...ty rádia si kompletně renovuju sám.....kam se na "lampový zvuk" hrabou tranzistorové pětikanálové zesilovače a dnešní hi-fi bedny....někdo to neslyší, já to poznám...moje přítelkyně tomu říká, že "ten zvuk není takovej placatej":-))))
Taky jsem tomu věnoval dost času a vnutil :-)) jsem anténářské firmě mojí představu
a potom jsem byl i přítomen celé rekonstrukci STA.Trvala od 9-16h. A navíc nebyla pro 45 bytů SVJ moc drahá!:-)
Přesně tak!! U nás v domě máme asi dva měsíce předělané STA kde máme Mux-1-2x,Mux-2,3.A tři Muxi ARD-ZDF-BR.Zároveň jsme zatím zachovali 4.analogové programy, pro lidi kteří zatím
nechtějí Digitál.
Asi ano, cituji článek o SFN od Davida Kříže: "Při této hodnotě je maximální možná vzdálenost vysílačů v jendofrekvenční síti dána vztahem rychlosti světla krát délka ochranného intervalu, ve výsledku 67,2 kilometrů".
Tak by mne docela zajímalo, jak se projevuje to překročení max. vzdálenosti o 3 km (67,2 vs. 71 km)...
Nejde to proto, že Klínovec je moc daleko od Domažlic (asi 105 km). Stejně tak Cheb. Proto jsou v odlišné SFN tyto dva spolu a doplňují síť Krašov/Domažlice. Stejně tak je oddělena Sušice, i když zapadá do záp. Čech, tak je moc daleko od Krašova (cca. 90 km).
Jenže analogovou TV opravdu nejde porovnávat jako CD vs. LP. U analogové Tv byl použit PAL který má v základu amplitudovou modulaci, a určitě se nikdo z nás dnes nechce vracet do éry AM rozhlasu.
Věřím, že pokud měl někdo velmi kvalitní analogový příjem, mohlo to být lepší nežli DVB-T s toky 3-4 Mbit. Ale určitě to nebylo lepší nežli DVB-S SD s toky 5-7 Mbit, a taktéž nežli DVB-S HD. Takže pro obraz digitální technologie jistě ano. U zvuku je to složitější, CD opravdu zvukově v žádném případě není lepší nežli LP, ale nechci zde vyvolávat flame. Kdo to neslyší, ať neslyší. Na druhou stranu CD je kvalitní téměř vždy, LP nikoliv. A s deskami a gramofonem se člověk musí "mazlit" (čistění, nastavování atd.), aby hrály naplno, u CD ho strčíte do slušného přehrávače a hraje to.
Docela zajímavá a veselá diskuze ohledně času ... Jen zmíním pár nesmyslů které vlastně používáve ... Den má 24hodin, jenže se 24ka nikdy na Digi budíku nezobrazí. Další nesmysl je Půlnoc = 0:00 Co to je nula - vlastně nic. A žádná hodina je také docela nesmysl, vždy musí být nějaká hodina :-))) Proto raději asi Amíci přešly na jen 12hodinový systém.
Nova bude dělat zajisté opět drahoty s vypínáním Analogu ....
Hlavní gro digitálu je šetrnější používání frekvencí oproti analogu,kde NEšlo použít SFN,a v digitálu ano a i ve větší míře,ne jen 2-3-4 ale v pohodě i 10-20,s tím že jeden je hlavní zkoordinovaný,přesně Krašov a ostatní jsou dokrývače a menší vysílače,takže proč to nejde u 52?a vlasně i na 34 s 48?, nerozumím tomu?Krašov,Krkavec,Vranní Vrch,Dyleń,Jáchymov,a další z éry analogu v ucelené oblasti západní čechy. na všem zmíněném co běži v analogu v jedné stanici třeba Nova
takže to je luxus vysílat SFN na jednom kmitočtu 48?na 20 místech najednou pro lepší pokrytí?
A co když se mi líbí zvuk gramofonu a odmítám komprimované CD, které nedosahuje kvality gramofonové desky. To že je CD komfortnější je jedna věc. Co je však lepší nejde vždy objektivně popsat.
Musím se tomu smát. Jak se z takové "békoviny" udělá zajímavé téma :-) Podle mě se sekundy v TV nedají brát vážně, pouze minuty, tak proto 23:59. Ale každý má svůj názor, zaplaťpánpůh. Co vy na to, redakce? Díky.
Souhlas, rozumný člověk musí přeci pochopit, že digitální televize je z 99% pro něho přínosem. Nerozumím tomu, jak můžou být někteří lidé fandové analogu. Je to jako jezdit ve staré škodovce a přejít poté na novou Octávku. Pro tyto lidi to bude mírný šok. Jinak se mi moc líbí rozhodnutí ČT o tom přesném načasování vypnutí, protože se vždy vypínalo o půlnoci a nikdo nemohl říci přesně, ve který den to vlastně bylo. No, v pátek to bude zajímavé, až se lidé dovalí od stavění májek, buřtů a sudů piva zpět k televizorům :-)