Hlavní navigace

Vypínání AM na obzoru. Udržovat střední a dlouhé vlny je pro Český rozhlas drahé

7. 1. 2021
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Palickap via Wikimedia Commons, podle licence: CC BY-SA 3.0
31. prosince 2021 definitivně skončí vysílání Radiožurnálu na dlouhých vlnách. Ve stejný den přestanou fungovat středněvlnné vysílače Dvojky a Plusu.

Od prosince minulého roku už musí výrobci a distributoři osobních vozů uvádět do prodeje jen automobily s podporou digitálního rozhlasového vysílání DAB+. Pokud mají na skladě nějaké vozy pouze s analogovým příjmem, mohou je ještě doprodat. Pravidlo zavedené v celé Evropské unii má podpořit zájem o digitální vysílání a zvýšit zastoupení vhodných přijímačů mezi důležitou skupinou posluchačů, jimiž jsou řidiči.

Obsahovým a technologickým průkopníkem digitálního vysílání u nás nadále zůstává Český rozhlas. Ten ve spolupráci s Českými Radiokomunikacemi zvýšil pokrytí svého DAB+ multiplexu na 95 procent obyvatel. Dohodl se také na podpoře digitalizace s předními maloobchodními prodejci elektroniky a zavedenými e-shopy, takže kdo má zájem o nové stolní nebo přenosné rádio do své domácnosti, ten si může vybrat z řady dostupných modelů.

Letos také pokračuje informační kampaň Doba DABová, ve které Český rozhlas vysvětluje výhody digitálního šíření. Přinejmenším jedna skupina posluchačů dostane letos silný impuls k tomu, aby se nad výměnou přijímače zamyslela. Letošek je totiž poslední rok, kdy bude Český rozhlas vysílat na středních a dlouhých vlnách. O silvestrovské půlnoci provoz této technologie definitivně skončí. Zbývá tedy necelý rok, aby se majitelé AM přijímačů podívali na mapu pokrytí a zjistili, jestli by pro ně nebyl DAB+ přijímač lepší volbou. Někteří by možná mohli rovnou sáhnout po rádiu vybaveném Wi-Fi, a tedy umožňujícím poslech stanic přes internet.

Střední a dlouhé vlny dlouho těžily z toho, že šíří signál na velkou vzdálenost. Naopak jejich nevýhodou je zvuková kvalita vysílání. „V Evropě je pásmo zvukového signálu omezeno na 4,5 kHz. Taková šířka pásma stačí na srozumitelný přenos řeči, v případě vysílání hudby se jedná o omezení,“ vysvětluje Český rozhlas. Zvuk je monofonní a příjem je citlivý na rušení umělého i přírodního původu. Kvalitu poslechu tak ovlivňuje i blížící se bouřka, v domácnosti je na překážku běžná moderní elektronika. „Přijímač by měl být od plazmové televize vzdálen alespoň 5 metrů (týká se i televize souseda za zdí). LCD a LED televizory způsobují slabší rušení, přijímač by od nich měl být minimálně 2 metry. Totéž platí o vzdálenosti od zapnutých notebooků, počítačů, tabletů a mobilních telefonů. Špatně odrušené přístroje jako elektrické vrtačky, fény na vlasy, termostaty a klimatizace také mohou způsobovat silné rušení,“ vypočítává Český rozhlas nevýhody přijímačů závislých na AM vysílání.

Vysílání Radiožurnálu na dlouhé vlně mělo původně skončit už před sedmi lety, kdy chtěl Český rozhlas vypnout vysílač Topolná. „Vysílač v Topolné má při plném výkonu spotřebu jako malé okresní město o deseti tisících obyvatelích. Takže je to taková malá elektrárna. A tím, jak ubývalo posluchačů, tak jsme se dostali do situace, jestli nadále financovat takto drahý provoz,“ vysvětloval tehdy člen managementu Ondřej Nováček. Nakonec se ale Český rozhlas dohodl s Českými Radiokomunikacemi na osazení nového a podstatně méně výkonného vysílače (ze 750 kW klesl výkon na 50 kW). Pro rozhlas to byla výrazná úspora, náklady na provoz klesly podle tehdejších údajů asi o 80 procent.

Posluchačů, kteří se bez AM vysílání neobejdou, je však už tak malá skupina, že další provoz Topolné nedává smysl. Skončí také vysílání stanic Dvojka a Plus na středních vlnách. Rozhlas tedy přestane využívat například další známé stanoviště Liblice s výkonem 750 kW. Peníze, které vydával na provoz zastaralých technologií, bude od ledna 2022 investovat do digitálního vysílání a zlepšování jeho pokrytí.

Další využívání vysílacích stožárů závisí na jejich majiteli, tedy Českých Radiokomunikacích. Mnoho zemí už AM vysílání ukončilo také, Česká republika se řadí spíše mezi výjimky, které tak dosud neučinily. Aby Český rozhlas neohrozil dostupnost svých stanic, snaží se pro ně stále koordinovat a zprovozňovat další vysílače v pásmu VKV. Typicky takto rozšiřuje pokrytí stanice mluveného slova ČRo Plus.

Na vypínání AM upozorní posluchače informační kampaň. Už od loňského podzimu jsou v provozu speciální internetové stránky, na nichž Český rozhlas radí posluchačům, jak při přechodu ze středních a dlouhých vln postupovat.

„Všichni naši posluchači, kteří v současné době využívají k poslechu rádia dlouhé a střední vlny, tak čeká na jedné straně výměna starého přístroje za nový – digitální, na straně druhé se mohou těšit na vyšší kvalitu poslechu a naše digitální speciály, jako je stanice vážné hudby D-dur, jazzová stanice Český rozhlas Jazz, dětské vysílání Rádia Junior či stanice pro mladé publikum Radio Wave,“ podotkl loni na podzim generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral.

UX DAy - tip 2

„V dnešní digitální době již není žádný důvod pro to, aby se na český trh dovážela zařízení ‚FM only‘. Není k tomu důvod ani technický, ani cenový, ani obsahový. Budoucnost patří rádiím, která umí DAB+ a v ideálním případě kombinují jak analog, tak i DAB+ a internet. Jedině takové přístroje nebudou zbytečně komplikovat posluchačům-zákazníkům jejich praktický život,“ dodal ve svém vystoupení na mezinárodní konferenci WorldDAB Forum.

Během následujících čtyř let ovšem musí stát dořešit také budoucnost vysílání na VKV. Politici, soukromá rádia i veřejnoprávní rozhlas jsou nakloněni tomu, aby pokračovalo i po roce 2025. Nejdřív ovšem musí zákonodárci změnit platnou právní úpravu, která s analogovým vysíláním po říjnu 2025 nepočítá a předpokládá, že v tu dobu vyprší platnost komerčních licencí i oprávnění k využívání potřebných kmitočtů. Na nutnost vyřešit tuto situaci už delší dobu naléhavě upozorňuje Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Novinář se zaměřením na média. Dlouholetý účastník i pozorovatel českého mediálního cirkusu. Pracoval v Marketing & Media, Hospodářských novinách a Českém rozhlase.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).