Názory k článku Vypínání AM na obzoru. Udržovat střední a dlouhé vlny je pro Český rozhlas drahé

Dívám se na to z pohledu zákazníka firem, co vyrábí DAB přijímače a z pohledu posluchače. Sorry, ale nikdo nemůže chtít, abych měnil za svoje penze funkční techniku, když to nepřinese zlepšení, který by kompenzovalo tu investici.

A z pohledu posluchače. V práci naladím 15 stanic, poslouchám dvě. Po změně bude v éteru místo třeba pro 100 stanic, ale začne boj o posluchače a o inzerenty. Na inzertním trhu nebude dost peněz, aby tolik stanic uživil a přibude jich pět nebo šest... Navíc tématicky zaměřený a stanice, který vysílají co poslouchám, naladím už teď.

A ani vypnutí FM by nebyla tragédie, která by se musela řešit DABem. Platím si audio stereaming. Staší kliknout na "nový playlist", naházet tam, na co mám náladu, kliknout na "stáhnout do mobilu" a v autě se připojit přes BT. A je to bez vyflákaných dat, bez keců, bez reklam a bez nákupu dalších zbytečných krámů... A jestli stanice vysílají s minimálním datovým tokem v monu, o to menší motivaci do investice do jejich poslechu mám.

"Jsou něčím jiní posluchači v těch zemích, kde se FM omezuje a nakonec i zruší?"
Jsou jen obětmi ještě horších úředníků, než jsou ti naši. Což už je co říct. Technický důvod k rušení FM není, je to jen politicko obchodní tlak. Paralelní existence DABu a FM ničemu nevadí a kdyby skutečně přinesl DAB nové posluchače, tak se tam ty stanice cpou samy a následně FM jako neefektivní opustí. Jak už jsem říkal, k zavedení mobilů taky nebylo potřeba úředně rušit pevné linky.

I kdyby to byl 1MW, tak s pokrytím mnoha miliónů lídí v celé střední Evropě jediným vysílacím bodem ;-) tak si to rozpočítejte na hlavu a energeticky to vyjde jako vcelku ekologické řešení.
WiFi, DSL a další "internety" samozřejmě papají elektřinu a v součtu budeme o řád jinde.
DAB vysílače? Kolik je jich v provozu, s jakým výkonem a s jakým pokrytím? Domněnky stranou, amatérské komentáře si nechte do hospody!

Jakápak elektřina, stačí nepovedený update firmware nebo software na jakékmoliv prvku aktivní sítě... nebo vlastně proč si to kazit sám, on ty zařízení plné backdooru a chyb může napadnout někdo bez vlastní aktivity :-))

Rozhodně na delší než baterky v UPS v sérii infrastruktury internetu... pochopte, nejslabší a nejhůře zabezpečený bod je ten nejblíž k Vám- tj. WiFi bod nebo DSLAM v místní ústředně, kabelový router v rámci panel.domu jsem na UPS snad ani neviděl.
Tahle starost o infrastrukturu u rozhlasu obecně odpadá.

Možná se na situaci díváte jen z pohledu posluchače. Kromě pár korun, kterými si platíte poslech ČRo, vše ostatní máte zdarma. Každé vysílání něco stojí, i zde funguje konkurence mezi komerčními rádii. Mnozí si stěžují, že jsou v dosahu několika vysílačů v FM stejné stanice. Že oblíbená rádia zanikají, nebo jsou spolknuta silnějšími. DAB+ je schopen nabídnout další prostor pro nové stanice, ovšem náklady na start v DABu mohou být nad jejich možnostmi. Nežijeme na ostrově a tak nemůžeme ignorovat změny v éteru a důsledky digitalizace kolem nás. Jsou něčím jiní posluchači v těch zemích, kde se FM omezuje a nakonec i zruší?

Popsal jste Vaše posluchačské zvyklosti. Já za sebe mohu říci, že mi DAB+ třeba přinesl informace o tom co poslouchám a kdo je interpretem. Příjem v autě jsem elegantně vyřešil pomocí DAB+ tuneru a ani to nevyžadovalo nějaké složité specifické úpravy interiéru.

Co je ale pro mnohé zklamáním z DAB+ - minimalistické datové toky, dokonce i monofonní režim. Za tím jsou ale jen peníze stanic a není to chyba technologie.

Pokud jde o DV/SV, jasný. Ty jsem neposlouchal roky, mám zhýčkaný uši a energeticky je to fakt na pytel. Jo, nostalgie ze začátků s elektronikou, ale je čas jít dál.

DAB pro mě osobně nemá význam a nějak jsem nepochopil, co to má celý za smysl. Investice do nové technologie se vyplatí ve chvíli, kdy za tu cenu dostanu nějakou novou killer featuru, podstaně lepší kvalitu nebo nižší provozní náklady.

Rádio poslouchám v autě při řízení. Co by tam DAB přinesl? Informace navíc? Sorry, ale ty jsou vizuální a na to fakt při řízení není moc času. Víc stanic? Aktuálně používám v autě dvě předvolby ze šesti (dobře, občas tři, když je na jedné reklamní blok a na druhé blbý kecy, ale to je tak 5%). Lepší zvuk? Je to v autě, hučí motor, hučí vzduch kolem, o 20dB lepší SNR v tom kraválu nepoznám. Sorry. Co bych ale poznal je výměna rádia, ono je jako součást palubovky a šlo by to i s motorem, sedadlama a kastlí. Takže tam bych byl přechodem na DAB sám proti sobě.

Pak poslouchám v práci, nasadím sluchátka a poslechnu na Radiožurnálu, co je novýho ve světě. To je tak na hodinu a pak stejně přejdu na streamování po WiFi (z placené služby - podle nálady a bez reklam). Pokud je blbý příjem, stejně to tahám po netu (a DAB proti internetovýmu streamu nebude tak velký rozdíl). A v práci taky není čas se koukat na displej na nějakou obdobu teletextu, takže ani tohle není přínos...

Takže pokud si to takhle posoudíte, dává někomu reálně smysl zahodit fungující rádio / mobil / auto a koupit nový jenom kvůli DABu? A proč?

Totální rozpad elektrizační soustavy je naštěstí opravdu málo pravděpodobný, ale pokud by nastal, pak by bateriové rádio bylo jediným prostředkem, jak získat aspoň nějaké aktuální informace.

Jak velké naftové nádrže mohou mít pro případ blackoutu všechny ty motorgenerátory u pozemních vysílačů?

Míval jsem Teslu Duetto, taky měla obě pásma na jedné škále pod jedním čudlíkem.

Co lidé s tou elektřinou dělají? My máme podle toho, kolik měsíčně platím spotřebu kolem 2 MWh ročně a to jsme dva dospělí a čtyři malé děti, na elektřině vaříme, což dělá tak polovinu spotřeby a z té zbylé poloviny dělá polovinu můj pracovní desktop, který běží neustále. Čili bez vaření a toho počítače to bude cca necelých 12 W na osobu.

Fakt nechápu.

"Navíc ti prolhaní komunisté, asi aby se pomstili dalším generacím, tohle všechno udělali velmi robustně."

Protoze se neohlizeli na zivotni prostredi, prava majitelu pozemku a nemovitosti, neohlizeli se v podstate na nic. V totalite se stavi nejsnaze, ale nasledky neseme dodnes a poneseme je jeste dlouho..

"Jak můžete vědět, že někdo lže, když si jej ani nevyslechnete?"

Dlouholeta zkusenost. Nemusim chodi do kramu kde me uz 3× okradli znovu a znovu, abych vedel ze tam kradou.... A stejne je to s komunisty kdekoliv na svete.

"Energeticka site je decentralizovana, tolani blackout je vysone nepravdepodobny. Pokus uz preci jen nastane, tak budeme mit jine starosti nez poslouchat radio...."

Řekl bych, že rozvodná síť a výroba elektřiny jsou dosud naštěstí přísně centralizované. Navíc ti prolhaní komunisté, asi aby se pomstili dalším generacím, tohle všechno udělali velmi robustně. Totální rozpad elektrizační soustavy je naštěstí opravdu málo pravděpodobný, ale pokud by nastal, pak by bateriové rádio bylo jediným prostředkem, jak získat aspoň nějaké aktuální informace.

Jak můžete vědět, že někdo lže, když si jej ani nevyslechnete? Spolehnete se na nějakého zprostředkovatele informací, elfy apod.? Co když tento také lže? Nebo ne že by přímo lhal, ale jen tu a tam něco zamlčí a něco zase zvýrazní?

Ve škole jsem se naučil slušně rusky a jsem tomu rád - ruskojazyčný svět je pro mne otevřen. Mohu si poslechnout projevy třeba Putina, nekomentované našimi médii. Nebo si číst si na ruských webech, a to i diskuse běžných lidí. Hodně to člověku rozšíří obzor.

Více už ale psát nebudu, nehodí se to sem.

Vidím, že jste také pamětník :-). Safír byl inovací Diamantu, nevím, jestli existovalo ještě něco podobného. No a ta návrhářská finta s rozděleným ladicím potenciometrem byla moc pěkná :-).

To poslední řešení zas tak vzácné nebylo. Vlastně ho Tesla používala dost často, jen to mezipásmo jednoduše zatlumila. Typicky třeba Safír, Diamant. I ta rádia s přeskokem vlastně uměla celé pásmo, jen se v jednom místě zvýšilo ladící napětí skokem.

To kamarádovo rádio kupodivu umělo obě normy, což znamenalo ne úplně jednoduché konstrukční změny.
Přeladit (ve fabrice) CCIR na OIRT není problém, CCIR má rozsah cca 88-108 MHz, tj. šířka pásma je 20 MHz, OIRT má 66-73 MHz, pásmo jen 7 MHz), přidá se pár závitů na civkách a je to ;-); opačně je to trochu složitější.
U těch dvounormových jsem viděl tři řešení: manuální přepínání tlačítkem (stupnice byly pod sebou), automatické přepínání (stupnice byly těsně vedle sebe a při ladění se přeskočilo z jednoho pásma do "sousedního"), no a konečně kompletní 66-108 MHz.
To poslední řešení řešení bylo nejvzácnější a vyhledávané - dalo se poslouchat mezipásmo (73-88 MHz), které využívaly profesionální služby, hasiči, VB, záchranky taxikáři apod.

Něco ke kvalitě zvuku DAB+: https://www.youtube.com/watch?v=KmB4TpPsr9s

Srovnávat DAB+ s AM dle mého názoru nemá smysl vzhledem k tomu, že na dlouhých a středních vlnách se tento typ digitální modulace nepoužívá.

"On by stačil výpadek masivnější elektřiny na dva-tři dny či týden"

Energeticka site je decentralizovana, tolani blackout je vysone nepravdepodobny. Pokus uz preci jen nastane, tak budeme mit jine starosti nez poslouchat radio....

"Třeba proto, abyste měl širší obzor a mohl si sám ověřil, co tam vlastně povídají."

Lzou tam, tak jako vsichni komunisti vsude na svete. Poslech lzi obzory jeste nikdy nikomu obzory nerozsiril....

9. 1. 2021, 15:44 editováno autorem komentáře

Já nemyslím, že jste někde udělal chybu. Podle mě není ustálená metrika k přepočtu spotřeby el. energie významných spotřebitelů na okresní města.
Kdbych měl vypíchnout, kde se to bude rozcházet, tak:
1) Počítáme spotřebu pouze obyvatel, nebo i firem a obcí?
2) Problematika ohřevu vody, eventuálně topení.
3) Stanovení průměrné spotřeby bytu a průměrného počtu obyvatel v bytu.

Co se týče vaší spotřeby tak takto od boku je spíš na vyšší, než průměrné úrovni. Svoji spotřebu doma, byste měl brát spíš dle elektroměru, než že sečtete 200W na PC a 100W na žárovku, to je podle mě příliš hrubý odhad na to aby se s tím dalo pracovat.

Já když jsem 8 hodin doma a svítím 100 W žárovkou a mám spuštěný 200 W počítač, to samé 8 hodin v práci, tak propálím 4.8 kWh za den (1'752 kWh za rok na člověka, ne na byt), tudíž (děleno 24 h) mám příkon 200 W. A to nepočítám lednici, sporák apod.

Pokud jsem v přepočtu na fotbalová hřiště někde udělal chybu, tak mě, prosím, opravte.

To přepočítávání na bazény a fábie je vždy ošidné. My jako čtyřčlenná rodina v rodinném domě, máme trvalou spotřebu 143W na osobu, ale z toho třetina až polovina je na elektrický ohřev teplé vody.

První dotaz na googlu vyhodí odpověď 2500kWh na byt (2-3osoby) a rok. (A jiný článek za 2-4MWh za rok dle kraje.)

A pak je tam ještě otázka účinost toho vysílání. Předpokládám, že na vyzáření 750kW výkonu potřebujete ještě něco navíc, takže celková spotřeba klidně může být, fakt nevím 150-350% vysílacího výkonu?

V článku píšete, že vysílač měl výkon 750 kW a že to je jako malé desetitisícové okresní město.

Chyba, výkon před změnou na 50 kW byl "pouze" 650 kW, nikoli 750 kW.

Dále se mi moc nezdá to okresní město, počítejte se mnou: 750 kW děleno 10'000 je 75 W. Takže podle vás malé okresní město (včetně veřejného osvětlení, domácností, fabrik a úřadů) má příkon 75 W na obyvatele?

Přesněji 118-137 MHz, vojáci navíc 137-144 MHz a 230-400 MHz. Jo - ještě majáky apod.: 108-118 MHz.
AM má výhodu v tom, že jí příliš nevadí Dopplerův jev a také že pokud začnou vysílat dvě stanice současně, v přijímači se to pozná, i když jsou stanice různě silné. Dispečer je pak pak může postupně vyzvat k opakování vysílání; jo -zkušený dispečer někdy může porozumět oběma současným vysíláním. U FM by silnější stanice zcela "přegumovala" slabší, pokud by byly plusmínus srovnatelně silné, nebylo by vysílání rozumět vůbec.

* Internet je decentralizovana sit.....

Vidíte, a já pamatuji dobu, kdy se v novinách říkalo, že Internet sám o sobě z principu zajišťuje anonymitu uživatelů :-). Pravda, jevilo se to tak. ale kdo byl od fochu, viděl to jinak.
To o decentralizaci platí, pokud vše funguje. V praxi se vícekráte ukázalo, že stačí málo a je veliký problém. On by stačil výpadek masivnější elektřiny na dva-tři dny či týden (analogové tranzistorové rádio, třeba sovětské provenience, bude hrát měsíce).

* Proc bych mel poslouchat lhani v anglictine,

Třeba proto, abyste měl širší obzor a mohl si sám ověřil, co tam vlastně povídají. Jak jinak chcete docílit tzv. kritického myšlení, po kterém se dnes tak volá? Nebo byste slepě přejímal informace bez ověření? Třeba o malých holčičkách, co je v zimě koušou tropičtí hadi, které nikdo ani neviděl?

Všechny tehdy dovážené výrobky (i do Tuzexu) musely být schopny přijímat naše vysílání. Výrobci se to vyplatilo. Náklady byly minimální a fungovalo to pro celou východní Evropu. Jen jsem nikdy nepochopil, proč to neuměly udělat jako Tesla, tedy obounormové. Pokud se sem něco ze západu dovezlo, tak to paradoxně CCIR nemělo, Tesla ano.

V Brně (Komárov) už žádný středovlnný vysílač není. Pokud byl, měl dva stožáry, po roce 1989 byly nahrazeny jediným, ale už není ani ten. Moc pěkná historická budova vysílače i s okolními pozemky (na části z nich vyrostly skleníky) jsou v soukromých rukou. Myslím, že se tam před covidem pořádávaly zemědělské trhy.
https://mapy.cz/letecka?x=16.6384325&y=49.1669733&z=17&source=coor&id=16.63852904445801%2C49.16684006070843

Jo - teď se dívám, že podle leteckých snímků stožár zmizel mezi lety 2012-2015.

Konce dlouhovlnného vysílání je škoda, já je chytal před lety v Anglii, ovšem až večer. Bylo to fajn, stačilo maličké rádio na dvě tužkové baterie.
Mimochodem, ta dlouhá vlna byla jednou z mála našich opravdu cenných válečných kořistí. Před válkou si Německo usurpovalo několik dlouhovlnných kmitočtů a na řadu států nezbylo nic. Po válce byly kmitočty přerozděleny a jeden vyšel i na nás.
Ještě k tomu, že většina prodávaných rádií má jen VKV a SV - v Severní Americe se dlouhé vlny pro rozhlasové vysílání reálně nikdy nepoužívaly a výrobci se tomu, s poklesem zájmu o DV, globalizovaně přizpůsobili. Na druhou stranu se svého času do Tuzexu dodávaly japonské výrobky s tzv. VKV východní normou (66-73 MHz), kamarád mívla JVC. Kolik se jich u nás prodalo netuším, a zda se to výrobci vyplatil už vůbec ne.

8. 1. 2021, 21:57 editováno autorem komentáře

no tak máme aktuální trampovský návod: rušení AM a dlouhých vln je podvod, my pravé jádro tuto situaci zvrátíme a za 4 roky vítejme v ráji dlouhých vln!

A taky na VKV, kde je na frekvencích kolem 130 MHz letecký provoz. :-)

Má to i celkem zásadní nevýhodu - každý podnikatel za vlastnictví T2 přijímače musí platit i koncesionářský poplatek ČRo :-(

Přes Internetové připojení to je bez problému s dosahem a nabídkou Stanic !

Ja chodim na utwente sdr kontrolovat, zda je svet jeste vporadku a uvb-76 bzuci na svych 4625kHz.

tak to zkuste tady http://websdr.ewi.utwente.nl:8901/ , pro zkoušku nastavte 1233 kHz a přepněte na AM :-)

Přesně to samé jsem udělal také. Máma poslouchá ČR Brno a koupil jsem jí DAB+. Ale bohužel, i přes to, že dle mapy pokrytí ČRa nemáme mít problém a FM je v pohodě, tak na DAB+ nechytnu nic. To samozřejmě není chyba DAB+, ale bohužel máme smůlu, protože se už asi výkon na Tlusté hoře zvýšovat nebude :-(. Jen na dvorku něco zachytím.
Naštěstí má ten přístroj i ethernet a umí iternetové rádia, ale je to škoda a štve mě to. Chtěl jsem pro ni něco, co na internetu nebude závislé, protože s tím je vždy více starostí.

No ale AM je používáno na DV+SV+KV...

Píšete nesmysly. ČRo je tam na základě dohody mezi ČT a ČRo, Radiokomunikace s tím nemají co dělat - nejsou správci multiplexu. Taky tam nemůžou přidat další TV, multiplex patří výhradně ČT.

To už je lepší pro ten stav nouze ponechat zakonzervované Liblice. Přecijen SV aspoň na nových přijímačích bylo, DV nikoliv. Digitál nedává smysl, DRM je něco jiného než DAB a kvůli jedné stanici by si takový přijímač nikdo nekupoval. Navíc digitál ztrácí půvab v jednoduchosti, co AM má.

Čip pro DAB+ je čip pro DAB se zvukovou částí, která je právě v každém STB. Takže nic složitého, vše již bylo dávno vyvinuto. A hlavně rozšíření DABu u nás na to nemá vliv. DAB je tlačen víc úředníky než reálnou potřebou, kdyby byl o to zájem, trh už by si cestu našel. U mobilů taky nebylo třeba k jejich rozšíření rušit pevné linky...

DAB se sice začal vyvíjet dávno, ale příslušných čipů ještě nebylo vyrobeno/v přijímačích prodáno tolik, aby se to dalo srovnávat s čipy pro STB. Těch je v našich domácnostech i několik, ale co je to DAB+, o tom se v mnoha domácnostech ani neví. Právě proto, že zatím téměř není oficiální podpora DAB+ i zájem je ze strany komerčních rádií malý, přitom stále funguje ve většině Evropy FM, asi nebyl vývoj čipů zatím dostatečně zaplacen.

Ale ono to je neefektivní. Zkuste si to DV vysílání přijímat třeba v Praze. Dostanete příjem vhodný tak k porozumění tomu mluvenému slovu, utopený v šumu a rušení. To se nedá s FM absolutně srovnat. A i s těmi původními 750kW to samozřejmě znělo mnohem hůř a bylo to málo odolné vůči rušení. Proto ostatně lidi na FM přešli, byť přijímače s FM byly dříve dražší než jen s AM.

7. 1. 2021, 15:39 editováno autorem komentáře

Ale kdepak, chybu neuděl. Správně píšete, že šířka kanálu je 9kHz. Jenže při klasické AM modulaci je spektrum symetrické kolem nosné, takže přenesete jen 4,5kHz. To byste musel používat SSB, ale to by už nešlo přijímat jednoduchým přijímačem s detektorem.

Nebude tam nic, tak jako jinde v Evropě. Ale půjde zkusit DX Afriky či Asie :-)

Přesně tak. V domácnosti je to jedno, stejně nějaké jiné radio člověk má, ale firmám, které platí za každý kus se to pěkně prodraží. Rozhlas si tak šáhnul na poplatky, které mu fakticky nepatří.

7. 1. 2021, 15:30 editováno autorem komentáře

Dá, ale v krizi to na rychlo nikdo stavět nebude. Navíc pokud jde o DV, tak pro ty se přijímače neprodávají prakticky 25 let. Pokud vůbec dnešní přijímač AM umí, tak jen SV.

DAB už se vyvíjí 20 let a fakticky byl jeho vývoj před 10 lety ukončen. Používá se v Británii i na severu Evropy, takže vývoj těch čipů, které jsou navíc mnohem jednodušší než třeba čipy pro STB, se taky již dávno zaplatil.

Vyzářený výkon je u DAB+ díky zisku složitějších (VHF) anténních systémů instalovaných na významnějších vysílačích mnohonásobně vyšší než vysokofrekvenční výkon na výstupu vysílací technologie. I reálně spotřebovaná energie pro stávající DAB+ vysílání tak bude významně nižší než zmiňovaných 195 kW. U Dlouhých a středních vln se takový zisk neuplatňuje, spíš bude záporný. Porovnání spotřeby energie s naším největším žroutem Liblice 639 kHz tak spíš bude vypadat: max. řádově 100 kW pro celý CZ DAB+ vs. řádově 1 MW Liblice 639 kHz. Liblice přes den pokrývají zhruba Českou kotlinu, zbytek dokrývají další vysílače Ostrava, Karlovy Vary, České Budějovice a Brno. Topolná v dobách největší slávy s 1,5 MW pokrývala solidně celé Československo, s 50 kW přes specifické nastavení moduláloru tohoto stavu samozřejmě nedosahuje a její příjem je ve vzdálenějších oblastech slabý až nepoužitelný.

"Nevyhazujte svá AM radia do elektroodpadu, až se něco velkého semele (pandemie, válka, povodně) aspoň se od prozíravějších sousedů (PL, DE, RU, FR) dozvíte, co se děje."

Internet je decentralizovana sit.....

"Číňani aktivně vysílají v angličtině, je co poslouchat."

Proc bych mel poslouchat lhani v anglictine, kdyz si muzu pustit Zemana (cesky) ci Babise (husakovsky)?

Prosím redakci, aby v článku napříště používala pouze jednu terminologii.
Neustálé preskakovani z FM/AM na VKV/SV/DV je slohové inferno.

Tak to není, i když tenhle výklad si v ČT i CRO, rádi privlastni. Je to protože vlastníci Multiplexu (Radiokomunikace, Telecom) potřebují udržovat celoplošné pokrytí sítí na níž v tuto dobu pouští rádio. Jednak je to zdarma, jednak to uvítal CRO, ale hlavně je to pro mě reklama.
Při lovení další TV (Nova 55, Prima 22,) do svého Multiplexu prostě jen nahradí rádio televizním signálem. V DVB-T2 je místa, I při HD pořád dost.

Nevyhazujte svá AM radia do elektroodpadu, až se něco velkého semele (pandemie, válka, povodně) aspoň se od prozíravějších sousedů (PL, DE, RU, FR) dozvíte, co se děje.
Večer není problém chytit i AM na KV vysílač z JAR Hlas Ameriky apod. Číňani aktivně vysílají v angličtině, je co poslouchat.

Chtěl bych korigovat svůj předchozí příspěvek. (nelze v reakci, protože nebyl ještě schválen redakcí)

Náčelník má pravdu. Já jsem se mýlil ;-)

Vzhledem k tomu, že použitá modulace je AM DSB, resp. A3E dle ITU (Amplitude Modulation - Dual Side Band), je max. přenášená frekvence skutečně skutečně 4,5 kHz. Na rozdíl od např. ITU R3E modulace Single Side Band reduced carrier.

Nechtělo se mi věřit, že jsem dříve poslouchal tak mizernou kvalitu ...

Kdo by si chtěl analogové modulace připomenout, jako já, může začít na Wikipedia pod heslem Amplitude Modulation.

Škoda - v noci v autě rád poslouchám na AM různé daleké stanice.

Jinak pro dlouhé vlny existuje něco jako DAB

https://en.wikipedia.org/wiki/Digital_Radio_Mondiale

Ale to se moc nechytlo.

Co se DAB týče, zdá se mi že to přišlo nějak pozdě a tlačí se to na "sílu". Rádio nebylo nejlevnější, na pokojovou anténu toho moc nechytalo, venkovní znamenala se mořit s kabelem na střechu ... a když jsem to udělal, tak stejně poslouchám většinou FM. Kvůli drobnostem. Na DABu řada stanic nezobrazuje písničky co hraje a občas mám pocit že zvuk je nějaký špatný (reklamy a písničky hrají, moderátor není slyšet, na FM je to v pořádku).

Jako by komerční rádia viděla budoucnost spíš v IP vysílání. Náklady na distribuci platí posluchač, mají přesná čísla o chování odběratelů ...

195 kW vyzářeného výkonu @ 61 vykrývacích vysílačů (dosud)

(dle : http://www.digitalradiodab.cz/seznam-vysila--.html)

Jen tolik k neefektivnosti a drahosti 50kW AM @ 1 vysílač uváděné v článku.

Sara

Nesmysl, všechny rozhlasové stanice v MUX21 mají dohoromady datový tok 1,2Mbit/s, s takovým chabým datovým tokem nejde vysílat SD ani s nejnižším datovým tokem. Všechny rozhlasové stanice mají stejný datový tok jako EPG a teletext dohoromady, takže to skoro nic nežere a stoprocentně tam kde jede pozemně ČT bez nutnosti koupě dalšího přijímače můžete poslouchat veřejnoprávní rozhlas, takhle si představuju smysluplnou veřejnoprávní službu.

Jednou za rok či dva zkusím vytáhnout AM rádio a zpravidla chytím pouze šum. Možná kdyby s tím člověk vylezl někam ven, že by se něco chytit dalo.

Má to výhodu: každý, kdo naladí veřejnoprávní síť s programy ČT má automaticky také příjem ČRo. Využitý datový tok není zásadní (vůči kapacitě celého muxu) a přitom zvuk je dobrý. Ideální třeba na poslech v domácí síti, protože to lze za pár korun díky SDR klíčence snadno pustit do všech možných zařízení.

Myslím, že zmiňovaný kolega z Českého rozhlasu udělal chybu. AM má šířku pásma 9 kHz a ne 4,5 kHz.
Pravděpodobně zapojil vzorkovací teorém, podle kterého vzorkovací frekvence pro přenos analogového signálu 4,5 kHz potřebujete nejméně 9 kHz. To však platí pro digitální kódování (PCM).

Problém je, že AM je analogový signál, a tudíž přenáší plnou šířku pásma, tj. 9 kHz

Co je to srovnatelný přístroj? Takový ten s mechanickým laděním a rafičkou nad nakreslenou stupnicí to asi nebude ;). I ty levné přístroje s PLL laděním budou vyžadovat víc než málo snahy o to něco naladit a poslouchat. Žádné RDS, žádné vybírání ze seznamu stanic, boj jak to postavit, kam natáhnout prut, aby to nechrčelo ...

Je to možnost, jak dostat do domácího audiosystému vysílání celoplošných a digitálních stanic ČRo. V té nejvyšší kvalitě - datové toky při kodeku AAC jsou zde 2 - 3 krát vyšší než v DAB+.

Tady půjde spíš o to, že vysílání jednoho takového programu na dlouhých nebo středních vlnách několika vysílači s výkony ve stovkách kW, který si dnes naladí jen omezený počet posluchačů, stojí řádově tolik co vysílání celé sítě na VKV-FM nebo DAB+.

Tak ty přijímače ještě jsou. A dá se to postavit i z pár součástek vhodné dětské stavebnice.

Smysl rádií, respektive ČRo, v DVB-T/T2 je ten, že když mám televizi, tak musím díky tomu automaticky platit i poplatek za rádio. :-)

sice AM neposlouchám, ale kdybych si mohl vybrat, nechal bych tam jednu stanici v digitálu. Jasně nebylo by to žádné hifi stereo, ale ten dosah stovky km by se mohl třeba na dovolené nebo při nějaké katastrofě hodit. Jednu stanici by snad stát utáhl. Je ale otázka co výrobci, asi by se nepřetrhli ...

Rádio v DVB-T2 je samostatná kapitola. Umožňuje majitelům televizních přijímačů poslech jen malé směsi veřejnoprávních a několika privátních stanic. V MUXu zabírají poměrně malou část spektra a oběma stranám se asi tento provoz vyplatí.

Neznám ale moc TV přijímačů s bateriovým napájením, velikostí a hmotností, umožňující opravdový mobilní příjem, což u většiny DAB+ rádií na našem trhu umožňuje. Také ceny TV jsou ještě vyšší, než u většiny současných přijímačů DAB+, dále mají zbytečně veliký displej. Tak o jaké zbytečné dualitě digitálního vysílání píšete? Že využívají dvě zcela odlišná pásma plyne už ze samé podstaty digitálního vysílání a ta jim byla direktivně přidělena.

7. 1. 2021, 10:11 editováno autorem komentáře

Mě by spíše zajímalo co bude s pásmem jako takovým, digitální rádio DRM se nějak moc nerozšiřuje a těch asi 30 kbit by pro mluvené slovo stačilo

Vysílání rádia v DVB-T2 mi opravdu smysl nedává. Neznam nikoho kdo to používá a zabírá to místo jako jeden SD program

"Srovnatelný DAB+ přístroj v ceně 1300Kč by v AM/FM verzi stál kolem 400-500Kč..."

Ta nizka cena je jen pozustatek masove vyroby. Doprodavaji se kdysi masove vyrabene chipy jejichz vyvoj uz se daaaavno zaplatil.

"Spoléhání na internetové vysílání a vysílače s lokálním dosahem se nám může v krizové situaci vymstít."

Proc udrzovat vysilace, kdyz nikdo nebude mit prijimace?

Poslouchal jsem zprávy na douhých vlnách na ceestách autem po Evropě, ještě před snížením výkonu. Vystačil jsem si s tím např. až do Bělehradu. Teď nezbývá než balkánský pop :)
Trochu ale nechápu dualitu digitálního vysílání, kdy tytéž stanice najdeme pod DAB+ a pod DVB-T2. To to nejde udělat najednou? Takhle to žere pásmo 2x.

Je dobré připomenout, že při povodních na Moravě (1997, pro současnou generaci je to pravěk) to byl právě vysílač v Babicích (Topolná), který pokrýval Moravu signálem šířil informace. Řada malých VKV vysílačů byla mimo provoz.
Spoléhání na internetové vysílání a vysílače s lokálním dosahem se nám může v krizové situaci vymstít.

Sbohem krystalky, sbohem nostalgie.

Mamka jež poslouchá jednu stanici ČRo ode mne dotala k Vánocům DAB+ a tím jsme se zbavili toho šumějícího a prdlajícího příjmu na hraně použitelnosti, ovšem nelze popřít, že cena přijímačů je zatím celkem nehorázná. Srovnatelný DAB+ přístroj v ceně 1300Kč by v AM/FM verzi stál kolem 400-500Kč...