Hlavní navigace

Názor k článku Vyplatí se boj proti spamu? od Jan Kulveit - Pár dní jsem se věnoval přijemnějším věcem než...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 13. 2. 2004 23:41

    Jan Kulveit (neregistrovaný)
    Pár dní jsem se věnoval přijemnějším věcem než spamu, takže debata poněkud utekla, ale nedá mi ex-post "stručně" nereagovat.

    1) Problém offline
    Když se podíváte na popis systému, který jsem posledně poslal, tak hned pod citovaným rozpisem označeným jako "nejjednoduší" je zmíněno první zesložitění, spočívající v rozdělení A a B na část "občas online" a "trvale online". V podstatě obdobně, jako u dnešního mailu.
    Handshake není fundamentálně online mezi uživateli, značnou část potřásání lze delegovat na nějakého umělého "agenta", který poběží online.

    Příklad:
    online a offline části si označím "A-server" a "A-user" atd.
    příklad jednoduchého agent na B-serveru:
    #1 od přátel ze seznamu nepožaduj nic
    #2 od ostatních požaduj 5Kč
    Tím jsme se zbavili nutnosti mít online A-user a zároveň B-user, což by byl největší problém. Příklad, jak by potom mohlo vypadat odeslání mailů v "user friedly" klientovi:
    -napíšu maily
    -kliknu zeptat se
    -pemaulUA si popovida s protejsky
    -u tech, kde se komunikace zdarila, mi zobrazi u emailu cena
    -zaskrtam, kde cenu akceptuji
    -u tech, kde se komunikace nezdarila, mam dve moznosti
    --cekat, az se zdari
    --"vsadit si" a instruovat sveho agenta na A-serveru, aby akceptoval cenu mensi nez S peněz

    Byl bych doufal, že podobná triviální zobecnění není nutné vypisovat, ale diskuse tomu nenasvědčuje, takže upozorňuji:
    Symetrikcy i veškeré rozhodování A-user je možno nahradit sezanamem "sázek". Pak bude stačit, když se online potkají A-online a B-online, což je obdobné dnešnímu SMTP.

    Otázka je, zda tržní mechanismy budou fungovat, když se skutečné dohadování nahradí seznamy sázek, jednostraně nebo i oboustraně. Ekonomie se s problémem tímto určitě někde vypořádává.

    2) "Problém", že nějaký filuta zinkasuje všechny maily. No a co? Příště mu nic nepošlu. Předpokládá se, že samotný obsah komunikace má pro mě nenulovou kladnu cenu. Zinkasování všech mailů provede filuta jen jednou, příště mu nikdo nic ceného nepošle.
    2a.) Podproblém - "Ahoj, je mi 20 a jsem stasne nadrzena, hledam muze 40-50 let. Napis mi. pmailto:cathy". No a co? Alespoň by to přimělo odesílatele kritičtěji hodnotit přicházející informace, což by bylo dosti pozitivní. Alespoň se domnívám, že lidé, kterým někdo provedl "žertík" zveřejnění inzerátu "Ahoj, je mi 20 a jsem stasne nadrzena..." s jejich telefoním číslem by to považovali za dost pozitivní.
    2b.) Podproblém - "Pred tydnem jsi rikal ze mi to do dvou dnu vratis, tak kdy to bude?!". Totéž s telefonem: "Pred tydnem jsi rikal..." + zavěšený hovor, ale zpoplatněný. nevím, co konkrétně víc vadí - že platím za mail v mém zájmu? Nebo že se peníze připíšou někomu, komu to nepřeji?
    -že platím - viz telefon.
    -pro oficiální poštu si lze vymyslet specielní instituci, nějakou "oficiální poštu", která bude inkasovat pevný dostatečně vysoký poplatek, poskytovat služby razítkovací autority, "považování za doručené v případě nezastižení adresáta",...

    3) Jak zajistit, že se někdo s někým nespikne.
    A jak máte zajištěno, že se proti Vám nespikne třeba Vaše banka a podnik Vodovody a kanalizace? Nijak, resp. zákonem a soudy. Na důvěryhodnost autorit se snáze "posvítí", navíc "podvod" je v reálném světě podstatně uchopitelnější a lépe stíhatelný, než "spam". Miliony autorit routujících platbu považuju z toho důvodu za nereálné.
    Obecně každý "digitální" systém, kde se operuje s penězi, má někde hranici, kde interaguje s reálným světem, a závisí na nějaké bezpečnosti v "reálném" světě.
    V čistě "digitální" rovině navíc s uživateli podvodných autori nemusím chtít komunikovat.

    4) Problematické na interakci s reálným světem jsou třeba ty daně. Ano. Kurzové změny, atd., atd. Složitý systém - ano.

    5) Pokud budou fungovat oba systemy vedle sebe, nevidim zadny duvod pro ten novy.
    Hypoteza priblizne rika, ze bude-li zivotaschopny, v novem systemu nebude spam, anebo bude oboustrane vyhodny (adekvtne zaplaceny), takze uz to neni spam. Dulezite veci budou uzivatele posilat pemailem, a schranka emailu se tak bude postupne stavat cim dal vice spamboxem, az ji nekdo zrusi. (Mimo jine proto by se mi nelibil ani zivotaschopny pemail.)

    6) Problém autorit - to docela zajímavá otázka, ale nezdá se mi, že z principu neřešitelná. Zajímavý námět k řešení je třeba ono skládání "důvěryhodné cesty". Pokud se k tomu přidá určitá "stromovitost"&"peeringová sdružení autorit" a nějaké inspirace z reálného světa bank, IMO z toho může vylézt reálně použitelný systém, otázkou je výše transakčních nákladů.

    7) Navrh je v teoretické rovině, připomínky jsou praktické - není divu. Navrhovaný systém včetně kudrlinek vynucených praktickými hledisky by byl velmi složitý a počítá s netriviálním využitím kryptografie. Nedá se očekávat, že tu někdo v diskusi navrhne kryptosystém...

    --

    Zopakoval bych některé důvody, proč mi popisovaný pemail připadá zajímavý (přinejmeším teoreticky)
    1. není nutné centrálně rozhodovat "co je to spam"
    2. spamer nic nezíská zakládáním dalších identit - zbrusu nová identita může očekávat ty nejhorší ceny (zálohy), naopak časem se s identitou potáhne "historie" výhodnějších záloh za poštu
    3. neobvyklá distribuce nákladů/příjmů mezi příjemce a adresáta. Btw v té souvislosti by asi byla _velmi_ zajímavá historie jak se platilo za papírovou poštu.

    Skeptický názor na konkurenceschopnost pemailu k emailu jsem popsal už v poslední diskusi. Ty "teoretické zajímavosti" pro mě samy o sobě stačí, aby stálo za to o "pemailu" myslet a diskutovat.
    Inu, někdo to asi (ne)pochopil jinak - jako snahu prosadit(?) nějaký (neexistující :-) systém (psaním příspěvků na Lupě? :-)) - "Celkem mne pobavilo ...pro svoje lobby... z cire blbosti ... ze maji potrebu vymyslet takovedle bludy ?".

    No a nakonec ještě jedna závažná, principiální a dosud nezmíněná námitka proti pemailu - "mentální transakční náklady". Pemail od účastníků vyžaduje prakticky neustále oceňovat drobná levná množství informací. Lidé jsou zvyklí oceňovat "velké drahé informace" - třeba informace o prodeji Telecomu - cena informace je "změřitelná" na burze. V korunových položkách jsme zvyklí hodnotit třeba rohlíky. Ale jakou hodnotu pro mě mají články na Lupě - 5Kč, 10Kč, 25Kč, -5Kč? (problém mikroplateb obecně)