Hlavní navigace

Vypnout nestačí. Elektronika může v pohotovostním režimu celkově spotřebovat i víc než během provozu

21. 12. 2021
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
V případě, že elektronická zařízení vytáhnete natvrdo ze zásuvky, můžete ušetřit i tisíce ročně. Vypínání domácnosti se dá i zautomatizovat.

35,5 terawatthodiny elektřiny, nebo 25 miliard eur a 39 megatun oxidu uhličitého ročně. Na tolik spočítala Evropská komise roční úspory díky nařízení z let 2009 a 2013 ohledně zbytečné spotřeby elektronických zařízení v rámci EU. Elektronická zařízení ve standby režimu před nařízením podle EK ročně spotřebovala energii postačující k uspokojení potřeb Rumunska.

V roce 2009 nejdříve komise nařídila výrobcům, aby se elektronická zařízení po určité době nečinnosti přepnula do úsporného (standby) režimu. V roce 2013 pak přidala, aby uspaná zařízení neměla spotřebu energie větší než 0,5 wattu. O čtyři roky později přišel v reakci na rozvoj internetu další pokyn, a to aby zařízení jako televize, dekodéry, tiskárny, herní konzole nebo modemy, které jsou neustále online, měly v případě nečinnosti spotřebu menší než 3 až 12 wattů v závislosti na typu produktu.

Pravidla jsou platná pro všechny výrobce, kteří chtějí své produkty prodávat na evropském trhu. Ti ale neustále hledají kličky, jak se omezením spotřeby vyhnout. A tlačí je k tomu i sami zákazníci.

„Vyšší spotřeba ve standby režimu souvisí s vyšším komfortem. Uživatel chce, aby zařízení šlo používat co nejpohodlněji, tedy aby zkrátka přišel do obýváku, zapnul dálkovým ovladačem televizor a ten okamžitě naběhl. Když televizor natvrdo odpojíte od zdroje energie, musí znovu bootovat, nabíhá operační systém, což nějakou dobu trvá. Lidé jsou ale netrpěliví, a proto používají takzvaný instant režim pro rychlý start, ve kterém je vypnuta jen obrazovka, ale ostatní procesy na pozadí stále běží a energie nutná k udržení jejich chodu zvyšuje celkovou spotřebu. Probudit televizor z tohoto vlastně takového polospánku trvá podstatně kratší dobu než ze stavu úplného vypnutí,“ vysvětluje Vladimír Janíček z Katedry mikroelektroniky Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze.

Nenasytné obýváky

Celková energetická bilance televizorů podle Janíčka závisí na konkrétním typu. Starší plazmové televizory se z principu činnosti během sledování velmi zahřívaly a větší modely potřebovaly k uchlazení i větráky. Úspornější LCD televizory zase využívají zářivky, které svítí po celou dobu provozu nezávisle na zobrazovaném obsahu, tedy i když je na obrazovce černá barva, takže samotná obrazovka se zářivkami spotřebovává zhruba dvě třetiny elektřiny nutné k provozu.

„Dnešní tzv. ledkové displeje umí lokálně tlumit intenzitu jednotlivých LED, které nahradily výše zmíněné zářivky, takže spotřeba klesne, a navíc jsou samy o sobě úspornější. Moderní OLED jsou v tomto ještě mnohem dál. Skládají se ze spousty malých svítících bodů, a když je na obrazovce černá, tak jsou diody zhasnuté a nespotřebovávají žádnou energii,“ dodává Janíček.

Celková energetická bilance televizorů pak záleží na tom, kolik času je lidé reálně sledují. „Kdybyste měl starší stowattovou televizi, která ve standby režimu bere 5 wattů (opravili jsme původně chybně uvedenou hodnotu 1 watt – pozn. redakce), a budete se na ni dívat pouze hodinu denně, tak vám za dobu své životnosti ve standby režimu spotřebuje více energie než za dobu skutečného provozu,“ připomíná Janíček.

Problém také je, že k moderním televizím bývá připojená i celá řada doplňkových zařízení, ať už pro příjem televizního signálu, streamovacích služeb, přehrávání DVD nebo pouštění hudby. Problematická jsou podle Janíčka hlavně zařízení s HDMI vstupem, protože obsahují systém CEC pro výměnu informací mezi jednotlivými kusy elektroniky.

„Když zapnu receiver, který je HDMI kabelem propojený s televizí, tak se televize zapne taky. Zase je to o pohodlí, protože nemusíte mačkat dvě tlačítka, ale stačí jen jedno a televizi zapnete touto funkcionalitou. To může udělat dohromady standby spotřebu i 20 W. Můj domácí receiver má přímo v manuálu uvedeno, že pokud ponecháte zapnutou funkci CEC, tak průměrná spotřeba naroste o 20 W, a to jen pro můj komfort.“

Ještě horší jsou podle Janíčka levné set-top boxy. V případě tvrdého vypnutí totiž mohou nabíhat i několik minut. Ve standby režimu se tím pádem v podstatě nevypínají a udržují na pozadí stejné procesy jako při normálním provozu. „Když ho ‚vypnete‘, na přední straně se sice objeví hodiny a vypne se výstup do televize, ale všechny procesy na pozadí běží dál a zařízení spotřebovává v podstatě stejné množství energie, jako když je běžně v provozu. Takže v Česku jsou dnes možná stovky tisíc set-top boxů, které jsou v neustálém provozu, i když zrovna nikdo nekouká na televizi,“ říká Janíček.

Pozor na „falešná“ tlačítka

Podobně nenasytně se mohou chovat i stolní počítače, monitory nebo tiskárny. Zejména monitory mívají obyčejné spínací tlačítko, které vypne jen obrazovku a kontrolky, ale monitor je stále pod proudem a obvody čekají, jestli se k nim nepřipojí nějaké zařízení. Dokud se tak nestane, monitor neustále sleduje signál na vstupních konektorech.

„Zase je to určitá daň za komfort, kdy monitor díky těmto funkcím naběhne okamžitě poté, co k němu připojíte třeba notebook, a nemusíte ručně nic zapínat nebo volit, ze kterého vstupu má displej signál přijímat,“ vysvětluje Janíček. Spotřeba dnešních monitorů ve standby režimu nebo po vypnutí tlačítkem na přední straně sice podle Janíčka splňuje Evropskou komisí nařízených 0,5 wattu, ale v součtu za celý rok už to představuje nezanedbatelnou položku na faktuře za elektřinu.

„A když máte kancelář třeba se sto monitory, udělá takováto zbytečná spotřeba už slušnou částku, proto je výhodnější vše vždy vypnout. Firmy, školy nebo laboratoře například vypínají místnosti s počítači natvrdo centrálním vypínačem, což je výhodné i z bezpečnostního hlediska kvůli případnému vznícení prachu usazeného v napájecích zdrojích.“

Podobný problém se týká i stolních počítačů. Ty se sice dají mechanicky natvrdo vypnout, ale jen docela nepohodlně spínačem na zdroji. Uživatelé je běžně ovládají tlačítkem na přední straně skříně, které ale jen dává elektronice povel, aby nastartovala základovou desku, případně uvedla zařízení do standby nebo provedla tvrdý restart. V každém případě jde ale stále do vstupních obvodů napájecího zdroje v počítači proud, a to opět znamená spotřebu i ve chvílích, kdy s počítačem nepracujeme.

Ukázka spotřeby některých zařízení. Pozn. Skutečná spotřeba závisí na konkrétním produktu, konfiguraci a dodavateli elektrické energie. Hodnoty se mohou reálně lišit i o 100 %.
Autor: Ondřej Novák, Vladimír Janíček

Ukázka spotřeby některých zařízení. Pozn. Skutečná spotřeba závisí na konkrétním produktu, konfiguraci a dodavateli elektrické energie. Hodnoty se mohou reálně lišit i o 100 %.

„Když zdroj zapnete mechanickým vypínačem, v počítači se začnou nabíjet kondenzátory a počítač čeká na to, až zmáčknete tlačítko vepředu, kterým dáte zdroji povel, aby začal napájet základovou desku a ostatní zařízení správným napětím. Zároveň je ale dnes už možné počítač zapínat třeba stisknutím tlačítka na klávesnici. Kvůli tomu je v PC malý zdroj, který je neustále v provozu, aby napájel klávesnici pro případné stisknutí odpovídající startovací klávesy. A i ten samozřejmě spotřebovává nějakou energii. Počítač v takovém režimu spotřebovává jen nízké jednotky wattů, ale i tak, pokud jich máte v místnosti deset, spotřeba vám jde zbytečně nahoru,“ dodává Janíček a vzpomíná na dobu, kdy starší počítače mívaly spínač pro tvrdé vypnutí i na přední straně.

Standby spotřeba byla v takovém případě nulová, ale zároveň to vylučovalo pohodlné softwarové vypínaní přes tlačítko Start v liště Windows, případně zapnutí spícího počítače vzdáleným pokynem v lokální síti nebo přes internet. Celkovou energetickou bilanci počítačů ale ani falešné vypnutí příliš nezmění. Moderní stroje mívají v závislosti na způsobu používání spotřebu od zhruba 40 wattů v případě kancelářských počítačů až po více než 600 wattů u herních strojů s výkonným procesorem a vícero grafickými kartami.

Domácí kancelář může vyjít draho

Zajímavým fenoménem jsou podle Janíčka tiskárny. Lidé je zpravidla nechávají stále připojené do sítě, aby byly okamžitě připravené k tisku. Zároveň je ale v porovnání s tím využíváme zpravidla velmi málo. „Tiskárny podstatnou část života stráví ve standby. Vy ji zapnete, ona naběhne do základního režimu, připojí se přes Wi-Fi, Bluetooth nebo síťový kabel do lokální sítě a čeká na data k tisku. Během té doby je v takovém polospánkovém režimu, aby se v síti tvářila, že je online. A pokud tisknete jednou za měsíc, tak podstatnou část energie spotřebuje jen kvůli tomu, aby byla neustále v pohotovosti.“

Naopak vstupní zařízení typu myš nebo klávesnice jsou dnes často bezdrátové a s počítačem komunikují např. prostřednictvím Bluetooth. To slouží primárně pro přenos malého množství dat, takže tato zařízení jsou podle Janíčka stavěná s důrazem na malou spotřebu. „Bezdrátovou myš, kterou je potřeba nabíjet každé čtyři dny, by nikdo nechtěl. To jsou oblasti, ve kterých je nejvyšší tlak na minimalizaci spotřeby.“

Stejně tak mohou nenápadně zvyšovat mandatorní spotřebu i adaptéry nabíječek, jejichž spotřeba je v případě, že zrovna nic nenabíjejí, podle Janíčka sice malá, „ale málokdo nabíječky vytahuje natvrdo ze zásuvky. Telefony a další zařízení dnes nabíjíme denně, takže máme adaptéry trvale připojené za nočním stolkem nebo v kanceláři. Obzvláště neefektivní jsou bezdrátové nabíječky, protože přenos elektřiny vzduchem je ztrátový. Ale je to zase daň za pohodlí. Lidem se zkrátka líbí, že nemusejí pořád připojovat a odpojovat kabely.“

webcast CM

Stejně tak trvalou, byť o něco pochopitelnější spotřebu mají modemy a routery. Podle Janíčka je opět málokdo odpojuje od proudu, protože modemy jako základní zařízení, které zajišťuje připojení k internetu, nedává smysl vůbec vypínat. „Navíc, pokud máte chytrou domácnost, tak vypnutím modemu byste sice ušetřili třeba 20 wattů za modem a dalších 10 wattů za router, ale nemohl byste domácnost ovládat na dálku, což je už dnes často spojené i s možnou úsporou energie například přes chytré zásuvky u spotřebičů, které zrovna nepoužíváte, protože nejste doma,“ dodává Janíček.

Dnes už existuje řada komerčních i open source řešení, jak chod domácnosti zautomatizovat. Představíme si je v příštím článku.

Autor článku

Novinář a moderátor, redaktor Lupa.cz a spolupracovník Českého rozhlasu Plus. Dříve působil také v marketingu a pracoval ve státní správě.