V článku jsem psal, že každý komerční software (ale platí to docela obecně, v podstatě o každém výrobku, včetně spotřební elektroniky, kterou zmiňujete) prochází dvěma fázemi:
Fáze vývoje – v této fázi je vývoj přirozený a potřebný; může být i velmi rychlý.
Fáze destrukce – v této fázi je vývoj zbytečný a kontraproduktivní; je veden pouze snahou o opakovaný prodej daného výrobku. Až v této fázi začíná konstrukce umělého morálního zastarávání.
Příklady, které jste uvedl Vy (fotoaparát, monitor LCD místo CRT) jsou typickými příklady produktů v první fázi, ve fázi vývoje. Textový procesor, který jsem (mimo jiné) uvedl já, je typickým produktem ve stádiu destrukce. A dovolím si Vás trochu poopravit. Nejlepším textovým procesorem byl už Sprint 1.0 od Borlandu kolem roku 1987. Od té doby se na nic skutečně inovativního nepřišlo.