Hlavní navigace

Z výdejny radosti dírou na peníze. Stahují se nad Zootem mračna?

22. 1. 2019
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Zoot
Český módní e-shop Zoot.cz to v poslední době nemá zrovna jednoduché. Ani rok 2019 nezahájil, alespoň podle aktuálních zpráv, úplně nejlépe.

Hromadící se problémy dal tušit už loňský rok, kdy se společnost v prvním pololetí propadla do účetní ztráty. Zoot tehdy sice zvýšil tržby meziročně o desetinu (na 518 milionů korun), provozní výsledek hospodaření (EBITDA) se ale dostal do ztráty 55,2 milionu Kč.

E-shop také snížil počet zaměstnanců a zrušil své výdejny v Rumunsku (v plánu přitom byla spíše expanze), koncem roku pak v tichosti o dvě třetiny původního času zkrátil dobu pro možné vrácení zboží a zavedl další nepopulární opatření proti zákazníkům, kteří mají velké procento vráceného zboží.

Podle informací, které o Zootu prozradila zpráva pro ČNB (upozornil na ni deník E15), obchod v loňském roce nebyl schopný splatit bankovní úvěr ve výši 35 milionů korun bance Raiffeisenbank. Bankovnímu domu s problematickým klientem zřejmě došla trpělivost, neboť celou půjčku během ledna prodal společnosti Natland Finance investiční fond.

Ten je jedním ze dvou hlavních pilířů skupiny Natland Group, která je většinově vlastněná a řízená (je předsedou představenstva) podnikatelem Tomášem Raškou. Skupina se věnuje většímu spektru aktivit, které zahrnují například developerskou činnost a rizikové investice. Mezi klíčové aktivity společnosti patří venture kapitálové investice do velmi mladých společností a správa problémových aktiv.

Loni se skupině uvolnily relativně velké prostředky prodejem paroplynové elektrárny v Bratislavě, tu od skupiny odkoupila slovenská pobočka francouzského energetického gigantu Veolia Energie International za nižší jednotky miliard korun. K dnešku má skupina Natland ve své správě aktiva za více než čtyři miliardy korun.

Současná pozice Natlandu vůči Zootu

Natland Finance skoupil nejen závazky vůči Raiffeisenbank, ale také závazky vůči dalším partnerům, především z řad dodavatelů. Fond tak nyní vlastní velkou část celkových závazků Zootu, celkem se jedná o závazky v hodnotě 150 milionů korun. Natland, který se tak už nyní dostal do pozice, kdy může a bude rozhodovat o dalším směřování Zootu, má v plánu odkoupit i zbývající závazky, zejména ten, který patří společnosti Citibank Europe.

O tom, že si společnost nechce nechat ujít příležitost aktivně zasáhnout do budoucnosti Zootu, svědčí i fakt, že mezi akcionáři prosadila, aby byli do vedení Zootu přizváni dva noví externí konzultanti – Lukáš Uhl, který se podílel na rozjezdu rozvážkové služby Dáme jídlo, a Robert Vojáček, kterého si pro změnu mohou čtenáři spojit s jeho působením v taxislužbě Liftago a startupu Lidskásíla.cz.

Přestože je Natlanad správcem pohledávek Zootu, akciový podíl ve společnosti zatím nevlastní. Prý to pro skupinu ani není priorita, tou má být naopak rychlá restrukturalizace společnosti. „Se skupinou Natland jsme postupně našli dohodu o budoucím rozvoji a i řešení závazků z minulosti,“ nechal se v tomto kontextu slyšet pro Hospodářské noviny zakladatel a ředitel Zootu Ladislav Trpák.

Otázkou zůstává, jaké má Natland s módním e-shopem do budoucna plány. Podle všeho ale rozhodně nejde o první investici skupiny do problematického módního byznysu. Jak v minulosti informoval deník E15, skupina dříve odkoupila také většinu závazků zkrachovalé společnosti Premium Fashion Brands (PFB) advokáta Jaroslava Havla, která na tuzemském trhu zastupovala luxusní značky jako Armani Jeans a Hugo Boss.

Zoot a jeho budoucnost

Proč má investiční skupina Tomáše Rašky o problematický Zoot takový zájem? Zoot si díky včasnému načasování vstupu na trh a strategii, která se snažila bourat bariéry mezi internetovým a kamenným nakupováním módy (koncept se ovšem z počátku dost hledal), vytvořil jedinečnou pozici na českém trhu a stal se prakticky největším místním internetovým obchodem s oblečením a módou. Problém je, že tuto velmi nákladně vybudovanou pozici je v rychle nastupující silné konkurenci (About You, Zalando) možné udržovat jen velmi obtížně.

Strategie, která z počátku přilákala velké množství zákazníků a takzvaně „prolomila ledy“ v internetovém nakupování módy v Česku, se později ukázala jako OPEXová (provozně nákladová) koule u nohy. Množství vratek a jejich management, který se dal zvládat při počátečním množství zákazníků, se podle všeho jen velmi špatně škáluje. Když tedy vyrostl Zoot z obratu necelých 6 milionů Kč v roce 2010 až k loňské miliardě, adekvátně s tím se znásobila i kumulovaná ztráta. Ta v loňském pololetí dosáhla závratné půlmiliardy korun. Management společnosti loni ze špatných výsledků obvinil špatné počasí a nevydařenou jarní sezónu, to ale zjevně není jádro dlouhodobého problému.

Ztráta se u začínající firmy, která cílila na dobytí pozice jedničky na trhu, dala snadno přehlédnout jako součást strategie. Firmě se také poměrně dlouho dařilo získávat další a další rozjezdový kapitál tím, že do akcionářské struktury přibírala nové investory. Asi nejznámějším VC, který do Zootu investoval, je zakladatel serveru Centrum.cz Oldřich Bajer. Zoot ale nepohrdl ani drobnými investory, v uplynulých několika letech emitoval firemní dluhopisy celkem za 230 milionů korun – těm bude za tři roky končit splatnost. Otázkou zůstává, co dál.

UX DAy - tip 2

Zoot byl nyní dotlačen do pozice, kdy je nucený jednat o podmínkách restrukturalizace svých dluhů. To v praxi vlastně neznamená nic jiného než eufemistické ekonomické označení faktu, že se společnost musí u svých věřitelů doprošovat odpuštění části závazků a probíhá licitování o tom, za jakých podmínek se tak stane.

To je zejména pro majitele firemních dluhopisů obávaná noční můra, na druhé straně je to ale také ideální příležitost pro finanční dravce (mezi které zjevně spadá i Natland), neboť si společnost momentálně vůči věřitelům nemůže nijak vyskakovat a dají se vyjednat podmínky, na které by zdravá firma v životě nepřistoupila.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Externí spolupracovník serveru Lupa.cz a expert na blockchain a kryptoměny. Jako šéfredaktor v minulosti vedl ADASTRA Business Intelligence Magazine a server ITbiz.cz. Dnes pracuje jako redaktor časopisu Forbes.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).