Hlavní navigace

Názor k článku Za zboží se má platit. Jsou ale skladby zbožím? od Huck - Na veškerá práva lze nahlížet jen jako na...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 25. 8. 2009 10:17

    Huck (neregistrovaný)
    Na veškerá práva lze nahlížet jen jako na umělý právní konstrukt, státem aprobovaný. V okamžiku malé/žádné vymahatelnosti práva mizí veškeré vaše jistoty a nemusí se jednat právě a pouze o autorská práva.

    Problémem článku je, že používá nějakou svou systematiku a náplň pojmů, ad hoc vymyšlenou autorem, namísto toho, aby se přidržoval právního pojmosloví s jakž takž jasným významem. V takto upraveném slovním poli lze pak vyargumentovat téměř cokoliv. Viz můj topic příspěvku.

    Nazírat na "prodej" pouze prizmatem pronájmu času práce nebo "zboží" je zjednodušení, které připomíná marxistickou teorii hodnoty, podle které se prostě má reflektovat to, kolik hodin práce je v produktu obsažených. V zásadě to není špatný postřeh, ale na mnoho zcela zásadních situací v ekonomice se nehodí, a proto komunistům tento model nakonec také vůbec nešlapal. Kupř. se nehodí pro hodnocení tvořivé práce, kvality práce, ne pro odměňování rizik (hodinu nesu nějaké riziko - kolik mám dostat za to zaplaceno?).

    Všem co argumentují podobně doporučuji, co by říkali na model "pay per minute of sound/movie" náhodně vylosovaného díla (autora) provedeného náhodně vybraným výkonným umělcem. Že chcete slyšet "svého" zpěváka? Ale jděte, minuta zvuku jako jiná minuta, nebo přeci jen ne?

    Také bych se zamyslel nad tvrzením: "Budou-li rohlíky zdarma, bude to k dobru pojídačů pečiva". V Zimbabwe to hapruje.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).