Hlavní navigace

Za zveřejnění předvolebních průzkumů hrozí pokuta, i když si je „jen“ dáte na Facebook

23. 9. 2022
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Nejvyšší správní soud v jednom ze starších rozhodnutí dovodil, že porušení předvolebního moratoria na zveřejňování průzkumů tři dny před volbami se vztahuje i na sociální sítě. Každému provinilci tak hrozí až 30 tisíc korun pokuty.

Dvoudenní komunální volby dnes začínají. Ale už tři dny před nimi začalo běžet období, kdy i za zdánlivě nevinné připomenutí voličských preferencí z minulých voleb nebo z průzkumů na profilech sociálních sítí může hrozit pokuta až 30 tisíc korun. Právě k tomuto závěru dospěl volební senát Nejvyššího správního soudu (NSS) v usnesení sp. zn. Vol 8/2016 před osmi lety. Rozhodnutí by zřejmě zůstalo zapomenuto, kdyby na jeho ústavní rozměr na Twitteru neupozornil právník Marek Antoš (je také majitelem firmy Internet Info, která vydává Lupu – pozn. redakce).

Připomeňme si celé znění příslušného ustanovení § 30 odst. 2 zákona č. 491/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, v němž je zákaz zveřejňování předvolebních průzkumů zakotven.

(1) Pro volební kampaň starosta může vyhradit plochu pro vylepení volebních plakátů, a to nejméně 16 dnů přede dnem voleb. Možnost jejího využívání musí odpovídat zásadě rovnosti kandidujících volebních stran. Plochu pro vylepení volebních plakátů poskytne obec k využití bezplatně; na takové bezúplatné plnění se nevztahují ustanovení zvláštního zákona upravující hospodaření politických stran a politických hnutí.

(2) V době počínající třetím dnem přede dnem voleb a končící ukončením hlasování nesmějí být žádným způsobem zveřejňovány výsledky předvolebních a volebních průzkumů.


(3) Ve dny voleb je zakázána volební agitace a propagace pro volební strany i nezávislé kandidáty v objektu, v němž je umístěna volební místnost, a v jeho bezprostředním okolí.

A s tím je svázáno sankční ustanovení § 64:

Přestupku se dopustí fyzická osoba, která v době počínající třetím dnem přede dnem voleb do zastupitelstva obce a končící ukončením hlasování zveřejní předvolební a volební průzkumy. K projednání přestupku je příslušný krajský úřad podle místa, kde je fyzická osoba, která předvolební a volební průzkumy zveřejnila, přihlášena k trvalému pobytu. Za tento přestupek lze uložit pokutu až do výše 30 000 Kč. Na přestupky a jejich projednávání se vztahuje zvláštní právní předpis.

Volební senát NSS vedený předsedou Tomášem Langáškem si vyložil pojem „zveřejnění žádným způsobem“ takto: „Za zveřejnění předvolebních a volebních průzkumů zakázané citovaným § 16 volebního zákona (v souzené věci šlo o volby do Senátu, kde je stejný zákaz upraven v § 16 – pozn. autora) je třeba pokládat i zveřejnění na internetu, konkrétně na veřejném profilu na sociální síti Facebook. Jde sice o způsob zveřejňování, který zákonodárce nemohl mít na mysli, když přijímal právě citované ustanovení, neboť v té době Facebook ještě neexistoval, podstatné je však pouze to, že i vyvěšení předvolebního průzkumu prostřednictvím Facebooku je třeba pokládat za zveřejnění, přičemž může způsobit právě ty důsledky, jimž se zákonodárce snažil zabránit zakotvením omezeného ‚volebního ticha‘ v podobě zákazu zveřejňování předvolebních průzkumů v zákonem určené době.“

Na tomto místě se vraťme ještě hlouběji do historie, do října roku 2010, kdy MF Dnes v období předvolebního moratoria zveřejnila článek s titulkem Jak se vybarví po víkendu? s tabulkou „Průzkumy: jaké předpovídají výsledky“, obsahující předvolební výsledky z Prahy, Brna a Ostravy. Vysloužila si za to od pražského magistrátu pokutu 100 000 Kč. Bránila se odvoláním, správní žalobou a později i kasační stížností a ani s jedním opravným prostředkem neuspěla. V posledku kasační stížnost NSS zamítl rozsudkem č. j. 6 As 167/2015–37. V něm se lze dočíst mimo jiné to, že deník se bránil tím, že průzkum byl už předtím zveřejněn v Otázkách Václava Moravce a poukázal i na údajnou protiústavnost § 65 zákona o obecních volbách. Zatímco první námitku NSS posoudil jako nedůvodnou, protiústavností se vůbec nezabýval, protože tuto námitku list uplatnil až v rámci kasační stížnosti.

Na tento případ se soudci odkázali a své úvahy dále rozvíjejí. Účelem zákazu podle nich je obecně snížit vliv předvolebních průzkumů na rozhodování voličů těsně před volbami, zavést určité „období klidu“ pro reflexi, kdy již volič není průzkumy ovlivňován, a chránit veřejnost před metodologicky nesprávně uchopenými a potenciálně zkreslujícími průzkumy, kterým by se strany nebo kandidáti v krátkém čase před volbami už nemohli bránit.

Osobní odhady, jak volby dopadnou, nevadí

Aby uvedení předvolebního či volebního průzkumu na facebookovém profilu vyvolalo pokutou postižitelné následky, nemůže jít jen o vyjádření obecného názoru na to, kdo by měl volby vyhrát. Musí jít o skutečný předvolební průzkum. Volební senát se vypořádal i s komparací tradičních tištěných médií a sociálních sítí. Připustil, že internet umožňuje obecně mnohem rychlejší reakce než tištěná média. Problém vidí ale v tom, „že se o zveřejnění zakázaného průzkumu dotčené subjekty mnohdy ani nedozvědí, na rozdíl od některých svých potenciálních voličů.“

Zatímco pro pokutu takové porušení zákona postačuje, pro zneplatnění volby ne. V případě šest let starého případu soud rozhodoval o návrhu, aby anuloval volbu Zdeňka Nytry ve volebním obvodu č. 70 v Ostravě-městě. A tehdy zvolil zdrženlivější přístup. „Dopady takového nezákonného zveřejnění předvolebního průzkumu jsou totiž limitovány sledovaností daného facebookového profilu či profilů na něj navázaných.“

NSS připouští, že facebookové profily některých velmi známých osob mají takovou sledovanost, že by se jimi zveřejněné průzkumy mohly dostat v zobrazení na řády stovek, tisíců i vyšší. „Jakkoliv přitom nelze v řízení před soudem přesně dokázat, kolik osob je vidělo, lze patrně získat hrubou představu o řádu, v němž se počet osob, které jej zhlédly, mohl pohybovat, a porovnat jej s počtem osob, které by jím musely být ovlivněny, aby došlo k ‚zatemnění‘ volebních výsledků,“ uvedli soudci a pokračují úvahou: „jakkoli nelze podceňovat vliv sociálních sítí, nelze přehlédnout, že i ony přispívají k zahlcení veřejného prostoru takovým množstvím informací, že dochází k jejich inflaci. Jinak řečeno, i sociální sítě přispívají k nepřímé úměře mezi celkovým množstvím dostupných informací a váhou jednotlivých informací.“

BRAND24

Mezi řádky v tom lze číst jistý alibismus brněnských strážců volebních regulí. Na jednu stranu je i zrecyklovaný předvolební průzkum vyvěšený na uživatelském profilu sociální sítě dostatečným důvodem pro peněžní postih, a na stranu druhou přemíra postů tamtéž devalvuje jejich škodlivý účinek natolik, že volby zneplatnit nemohou.

Je tak dobré mít v těchto dnech na paměti, že zákaz předvolebních průzkumů by měl každý dodržovat všude, i na sociálních sítích. Ledaže by někdo chtěl vymezený výklad NSS podrobit i ústavněprávnímu přezkumu, který v této věci zatím chybí. I na to ostatně právník Marek Antoš poukazuje:

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Redaktor serveru Lupa.cz se zaměřením na telekomunikace, média, IT a právo. Dříve šéfredaktor Právního rádce a mluvčí Českého telekomunikačního úřadu.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).