Hlavní navigace

Žádné operace na dálku ani autonomní vozy. Očekávání kolem 5G sítí se zatím nenaplňují

20. 10. 2021
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: Jan Sedlák
Pokrytí 5G sítěmi po celém světě roste, obchodní modely a způsoby využití ale stále chybí.

Očekávání, která se během posledních let vytvořila kolem mobilních 5G sítí, se prozatím nenaplňují. Přes 5G neprobíhají žádné operace na dálku, po silnicích nejezdí flotily autonomních vozů a lidé si ve velkém nekupují VR brýle se streamovaným obsahem. Velkolepé sliby zejména dodavatelů technologií a politiků se nemění v realitu. Přesto investice do 5G budou pokračovat a telekomunikační obor nepřestává hledat nové možnosti využití.

Podle čísel analytické společnosti IDC je dnes po celém světě v provozu 176 komerčních 5G sítí. Větší část z nich jsou non-standalone sítě, kdy rádiová část běží na 5G, jádro ale stále na LTE. To se týká i komerčních 5G sítí, které postupně „rozsvěcí“ operátoři v Česku. Celosvětově už bylo nainstalováno přes 1,5 milionu základnových 5G stanic. Organizace GSMA očekává, že letos na 5G poběží šest procent globálních zákazníků. Smartphony pro běžné uživatele už na trhu jsou.

Jak se tato infrastruktura využívá? Asi 54 procent datového toku slouží k odbavování videa. Dalších „use cases“ moc není. Frekvence kolem 3,5 GHz se využívají pro doručování bezdrátového fixního internetu o slušných rychlostech, u nás například Nordic Telecom na 3,7 GHz nabízí až 100 Mb/s. Jinak ale 5G sítě obsluhují to samé jako generace předchozí. Jen místy o něco rychleji, i když s agregací LTE to také nemusí být vždy pravda, a s nižší odezvou.

Nejistota a otázka výhod

„Kolem poptávky na 5G panuje nejistota a výhody 5G se nyní zdají být vzdálené,“ uvádí Bocar Ba, výkonný ředitel organizace Samena Telecommunications Council sdružující velké operátory nebo dodavatele jako Nokia, Huawei, Cisco nebo Microsoft. „Je zde snaha udělat z 5G úspěch. Hledání možností využití by měla být pro celý sektor priorita.“

Na minimum obchodních modelů upozorňuje také společnost Huawei. Ta sice vlivem bezpečnostních obav ztratila pozice v západních zemích, stále se ale na globální výstavbě 5G ve velkém podílí. Její rádiovou část minimálně v této fázi využívají i zdejší pobočky Vodafonu a T-Mobilu.

5G zákazníci finského operátora Elisa platí o něco více než ti na LTE
Autor: Jan Sedlák

5G zákazníci finského operátora Elisa platí o něco více než ti na LTE

„Obchodní modely kolem 5G nejsou vyspělé. Nasazení 5G ve virtuální a rozšířené realitě je pomalé. Pomalu se postupuje také v automobilovém průmyslu nebo v oblastech, jako jsou hologramy. Většina 5G projektů kolem internetu věcí je v Číně,“ shrnuje situaci předseda představenstva čínského podniku Ken Hu.

Právě od internetu věcí a nasazení v průmyslu se od 5G obecně očekávají největší přínosy. Jak se na odborných konferencích zmiňuje, „5G je méně o vašem chytrém telefonu a více o všem ostatním“.

Nicméně ani v této oblasti prozatím není vidět jednoznačné potvrzení teoretických představ. Například skupina Vodafone v Německu spustila standalone síť a s Porsche zkouší komunikaci v reálném čase. Vodafone testuje AR/VR, cloudové hraní a další, nedostává se ale dál než do fáze pilotů a pokusů.

Průmyslovému nasazení 5G v Česku mají pomoci první privátní sítě vybudované na univerzitách. CIIRC na ČVUT už má standalone síť a další projekty fungují na Vysoké škole báňské v Ostravě nebo České zemědělské univerzitě. Také zde se ale dá prozatím mluvit jen o pokusech.

Více peněz ze zákazníka

První nesporné přínosy už ale 5G přináší. Příkladem je finský operátor Elisa, který spustil komerční standalone síť, dělá pilotní testy milimetrových vln (8 Gb/s) a 5G signálem má pokryté tři miliony Finů. „Naši zákazníci využívající 5G jsou obecně spokojenější s kvalitou služby. 5G rovněž přináší potenciál na vyšší tržby na uživatele než LTE. U 5G zákazníků v průměru zaznamenáváme měsíční útratu o tři eura vyšší,“ popisuje Sami Rajamäki, viceprezident Elisy pro síťové služby.

K tomu je zajímavé zmínit lokální finská specifika. Zatímco v Evropské unii se měsíční spotřeba mobilních dat na hlavu pohybuje kolem 8 GB, v severské zemi to je přes 36 GB. Kolem 36 procent tamních domácností běží pouze na mobilním broadbandu. V zemi k tomu jsou alokovány frekvence od low až po high band.

Stav pokrytí světa 5G
Autor: Jan Sedlák

Stav pokrytí světa 5G

Pozitivní přínos 5G vidí také operátor Zain působící v několika zemích na Blízkém východě. Jeho technologický ředitel Nawaf Algharabally uvádí, že Zain už 40 procent trafficu odbavuje přes 5G a že se ARPU dostalo na asi 70 dolarů. 5G pomohlo dostat tržby o čtyři procenta nahoru, zisk posílilo o více než deset procent. Důvodem jsou zejména méně viditelné přínosy 5G jako lepší energetická efektivita, virtualizace, network slicing a další.

Švýcarský operátor Sunrise (spojený s UPC) u 5G vidí nárůsty datových toků až o stovky procent každý měsíc. Přesto je adopce stále malá. Technický šéf Elmar Grasser přišel se zajímavým vysvětlením. Podle něj je Švýcarsko „iPhone country“ a Apple s nasazením 5G modemů do iPhonu přišel pozdě.

Operátoři si přejí, aby 5G nějaké nové obchodní modely přineslo. „Jako sektor jsme zaseknutí v prodeji bitů, bajtů a minut. Musíme rozšířit nabídku na poskytování API, IT jako služby a další obory,“ míní Saleem Alblooshi, technický ředitel dubajského operátora Du.

Du zvládl 5G signálem pokrýt 90 procent populace, což v podstatě znamená pokrytí dvou velkých měst ve Spojených arabských emirátech (Dubaj a Abu Dhabi, zbytek země je skoro samá poušť). „Chybí nám ale obchodní modely. Musíme nějaké vymyslet nad rámec tradičních core služeb,“ konstatuje Alblooshi. Du zkouší věci, se kterými se můžete setkat i jinde, včetně Česka – inspekce objektů pomocí dronů, IoT, edge computing a další.

Hledání dalšího Uberu

Dodavatelé a operátoři zároveň hodně mluví o tom, že by s adopcí 5G měl výrazně pomoci stát. Řecký regulátor například pomáhá tak, že nastavil nízkou cenu za licence s tím, že operátoři mohou využít splátky. Třicet procent z celkové sumy zaplatí hned a zbytek pak v sedmi odložených platbách.

Bocar Ba ze Sameny si myslí, že „jsou nutné projekty z veřejného sektoru, aby po 5G hnaly poptávku“. Zmiňuje například město Lusail v Kataru. To se prezentuje jako metropole budoucnosti, do které stát vloží 45 miliard dolarů. Součástí projektu jsou sítě nové generace, senzory a další technologie vyžadující konektivitu. Podobně Saúdská Arábie investuje do finanční čtvrti krále Abduláha v Rijádu. Jde ale o projekty ropných velmocí, které se těžko replikují jinde.

Jaká konektivita bude potřeba pro naplnění vizí kolem AR a VR
Autor: Jan Sedlák

Jaká konektivita bude potřeba pro naplnění vizí kolem AR a VR

Snahy zde jsou. Ovšem to, zda 5G zopakuje úspěch LTE, stále není jasné. LTE přišlo v zajímavé době. Krátce předtím se zrodil iPhone, který zahlcením sítí zejména v USA donutil operátory do rychlých investic. Spojení revolučního přístupu k mobilním zařízením a dostatečně rychlých sítí vytvořilo podhoubí pro vznik aplikací jako Uber, WhatsApp, Instagram a mnoha dalších. Smartphony a LTE pomohly také v růstu cloudů, změně technologického a procesního myšlení v korporacích a tak dále.

Politická komplikace

Mobilní sítě páté generace před sebou zároveň mají komplikaci, která zde v minulosti nebyla. Řada zemí omezuje či zakazuje Huawei a další dodavatele z Číny. V kombinaci s čipovým hladomorem a obecným nedostatkem surovin nejde o ideální výchozí bod pro investice. Nokia například nestíhá dodávky na všechny trhy a Samsung je saturovaný objednávkami z USA. Ericsson je tak na rádiové části sítě často jedinou volbou.

„Není na čem vyvíjet, nejsou dev kity od Broadcomu, Xilinxu a dalších. Nejsou ani plastové trubičky na optiku. Vývoj bude zpožděný o rok, možná více,“ popisuje Jakub Rejzek, prezident Výboru nezávislého ICT průmyslu. Ten sdružuje desítky středních a menších providerů, kteří jsou rovněž součástí 5G infrastruktury (optika a podobně).

Trh se obává nedostatku dodavatelů, zpřetrhání dodavatelských řetězců a investiční nejistoty. Ta je například v Česku dána i tím, že není jasné, zda stát omezí či zakáže přístup Huawei do 5G sítí. Velcí i malí operátoři se tak do investic zatím ve velkém nehrnou.

„Jednoho z dodavatelů vyloučíte a klidně se může stát, že ostatní řeknou, že nemají čipy nebo že budou dražší. To ovlivní cenu výstavby,“ počítá Jiří Grund, šéf Asociace provozovatelů mobilních sítí. Tuzemský Vodafone už například není schopný dodávat gigabitové přípojky, protože vlivem nedostatku čipů nemá modemy.

MKT nástroje 2 tip

Evropští a američtí politici a bezpečnostní složky si nyní slibují lepší zítřky od technologie OpenRAN. Ta by ideálně měla vytvořit nový ekosystém menších dodavatelů. Jenže moc velkých projektů na OpenRAN ještě nevzniklo (neustále se zmiňuje Rakuten v Japonsku) a trh není vyspělý. „Současní evropští hráči v OpenRAN nejsou schopní dodat požadované objemy,“ uvádí Richard Stonavský z Vodafonu.

„To je život. Můžete politicky někoho zakázat, ale nejsme tak silní, abychom technologii udělali tak rychle, jak rychlé je politické rozhodnutí,“ navazuje Grund. „Možná v roce 2030 budou schopní někteří dodavatelé prodávat něco, co bude schopné konkurovat současné čtyřce,“ souhlasí Rejzek.

Autor článku

Reportér serveru Lupa.cz, dříve redaktor deníku E15, týdeníku Euro a webu Connect.cz. O technologiích píše také do zahraničních médií.