Hlavní navigace

Žádné problémy s televizním signálem nejsou, tvrdí státní odborník

2. 6. 2022
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Stížnosti na nekvalitní příjem stanic České televize jsou umělý politický problém. Tvrdí to odborník na kmitočtové spektrum z Českého metrologického institutu.

Ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN) ostře kritizuje Český telekomunikační úřad za problémy s dostupností signálu České televize. Vyžádal si od něj stanovisko, jak bude tuto situaci řešit. Úřad mu teď poslal obsáhlou reakci s deseti přílohami. „Tématu se na ministerstvu věnujeme poměrně intenzivně. Materiál prostudujeme, není to žádná stránka, ale poměrně obsáhlý dokument. V průběhu června bychom chtěli udělat jednání pracovní skupiny,“ popsal aktuální vývoj ministrův náměstek Petr Očko na středeční konferenci Digimedia.

Zmíněná pracovní skupina vznikla na nátlak senátorů, kterým psali nespokojení diváci, že nemohou sledovat programy České televize. Senátoři dospěli k závěru, že problematická situace je především na Jesenicku, a to kvůli přeshraničnímu rušení polským vysílačem. „Tisíce lidí ztratily stabilní přístup k veřejnoprávní službě,“ prohlásila v dubnu senátní komise pro rozvoj venkova. „Řešením je přidělit do současných jednofrekvenčních sítí další mezinárodně zkoordinované kmitočty, zejména do sítě České televize,“ doporučil tehdy senátor Jiří Vosecký.

Ministerská skupina se má kromě možného řešení problémů s příjmem DVB-T2 zabývat i budoucností pozemního vysílání v České republice. Očekávalo se, že se k situaci vyjádří při středeční konferenci také šéfka Českého telekomunikačního úřadu Hana Továrková. Ta se ale na poslední chvíli omluvila ze zdravotních důvodů.

Při akci zazněly opakované výhrady od České televize a Českých radiokomunikací. „Nejdřív je potřeba udělat analýzu, kolik je toho nepokryto,“ upozornil technický ředitel České televize Michal Kratochvíl. Samotná televize nedisponuje měřicími nástroji, ze kterých by mohla taková data získat. „Když se zeptáte, kolik lidí je dotčených, nedokážu vám odpovědět,“ vysvětlil.

Kratochvíl připomněl, že ani platný zákon nepředpokládá stoprocentní pokrytí obyvatel signálem České televize. Spodní hranice pokrytí je stanovena na 95 procent. „Stát tedy připouští, že půl milionu lidí nebude mít příjem,“ poznamenal. Zároveň konstatoval, že dokrývání je spojené se zvýšenými náklady, u kterých se musí propočítat, zda je bude z čeho zaplatit. „Kdo zaplatí pokrytí 100 procent? Bude to ještě veřejná služba, nebo plýtvání veřejnými prostředky?“ ptal se řečnicky.

Stížnosti na výpadky signálu a kostičkování obrazu se týkají i komerčních sítí provozovaných Českými radiokomunikacemi. „Máme výrazně méně kmitočtů než v době DVB-T. Například Česká televize vysílá z 20 vysílačů na jednom kmitočtu, v době DVB-T to byl v průměru jeden kmitočet pro tři, maximálně čtyři vysílače. Na antény se dostává velké množství signálů z různých vysílačů, pro přijímače je pak problém zpracovat takové množství signálů. Situace se zhoršuje při inverzním charakteru počasí, kdy se v atmosféře vytvářejí ‚zrcadla‘, která odrážejí signál z ještě vzdálenějších vysílačů,“ řekl Marcel Procházka, který má v Českých radiokomunikacích na starosti právní záležitosti a vztahy s regulátory.

I za normálního stavu počasí mají některé domácnosti problém s kvalitou signálu.

„V době inverzí dochází k masivnímu rušení signálů v rámci jednofrekvenčních televizních sítí. Dotčené oblasti jsou pokaždé někde jinde, podle toho, jak se mění počasí,“ pokračoval Procházka. Kvůli tomu se nedá říct, kde by stačilo vybudovat dokrývač. Výpadky a rušení kvůli inverznímu počasí jsou zkrátka něco jiného než třeba situace ve Vrchlabí, kde byl špatný signál kvůli vysoko položenému terénu, takže tam dokrývače pomohly problémy odstranit.

„Jediné řešení je přidání nových kmitočtů do sítí 21, 22 a 23,“ navrhl Marcel Procházka.

Českého telekomunikačního úřadu se na konferenci zastal Čeněk Pavelka z Českého metrologického institutu. To je příspěvková organizace ministerstva průmyslu, která mimo jiné poskytuje technickou podporu při návrhu kmitočtů a mezinárodní koordinaci TV a rozhlasových sítí.

„Český metrologický institut žádné velké problémy v pokrytí prakticky nevidí. Od začátku jsme pracovali na digitalizaci, účastnili jsme se jednání se sousedními státy, všechno proběhlo hladce. Přechod na DVB-T2 proběhl úspěšně, tím ale vůbec nechci říct, že v některých lokalitách nenastávaly lokální problémy,“ odmítl Čeněk Pavelka výhrady vůči kmitočtovým přídělům. 

Připomněl, že přechod na DVB-T2 skončil předloni, přičemž závěrečná zpráva ministerstva průmyslu i materiály České televize označily celý proces jako úspěšný. „Je velice zarážející, že v půlce roku 2022 se najednou začíná řešit problém komplikovaného příjmu DVB-T2. Kde se to vzalo, z ničeho nic? Dělá to na mě dojem, že je to problém umělý a politický. Z našeho odborného hlediska pro to nevidím vůbec žádný důvod,“ pokračoval Pavelka.

Upozornil, že senátoři se při kritice Českého telekomunikačního úřadu opírali o stížnosti starostů měst a obcí z roku 2020.

Divil se také tomu, proč někdo upozorňuje na zhoršování televizního příjmu v DVB-T2 při inverzním počasí. „Ty inverzní podmínky vznikly letos? Byly tu odjakživa, i za minulého systému DVB-T. Argument, že tehdy nebyla žádná velká SFN síť přes celou republiku, prostě neplatí. Měli jsme opakované používání kmitočtů na území republiky, na západě, na východě, Jeseník, Praha. Byly nějaké problémy? Nebyly žádné,“ podotkl. Jevy při inverzním počasí označil spíše za zajímavost.

Problém s mnohočetnými signály podle něj nesouvisí s jednofrekvenční sítí České televize. Mají si ho vyřešit výrobci televizorů a set-top boxů. „Je to problém přijímačů. I pro výrobce přijímací techniky byl přechod na DVB-T2 nová věc. Hned na začátku přechodu se masivně vyskytoval problém takzvaného pre-echa, přijímače v dnešní době ho neznají. Proč? Protože výrobci aktualizovali firmware a problém odstranili. Úplně stejný problém nastává dnes u mnohočetných signálů. To, že na vstup přijímače přichází více signálů, standardně uvnitř ochranného intervalu, to znamená v souladu s normou, je problém některých přijímačů některých značek,“ namítl Čeněk Pavelka.

Odmítl, aby se jednofrekvenční síť rozbíjela přidáním jiných kmitočtů nebo přeplánováním sítí. „Změna kmitočtů by znamenala další takový přechod, to si nikdo nepřeje a chtěl bych vidět reakce diváků a posluchačů. Od roku 2013 je počet stížností na ČTÚ ročně prakticky stejný. Kdyby byly desetitisíce diváků bez signálu, muselo by to vypadat jinak,“ zdůraznil. „Žádná chyba se nestala, všechno probíhá tak, jak mělo,“ uzavřel své vystoupení.

Český telekomunikační úřad dlouhodobě upozorňuje, že příčiny problémů s televizním příjmem jsou často na straně samotných diváků. 

„S přechodem na nový systém televizního pozemního vysílání DVB-T2 se množí stížnosti na kvalitu televizního příjmu. Při místním šetření ale technici ČTÚ často narazí na problém v anténě nebo přijímací soustavě (rozvod, zesilovače a další) u diváka. Televizní příjem DVB-T2 signálu je v daném místě bezproblémový, ale právě nevhodná anténa nebo nevhodně řešený přijímací řetězec je zdrojem problémů s příjmem, výpadků signálu nebo příjem úplně znemožňuje,“ konstatoval v loňském stanovisku. Divákům doporučil postup, jak vybrat vhodnou anténu.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Novinář se zaměřením na média. Dlouholetý účastník i pozorovatel českého mediálního cirkusu. Pracoval v Marketing & Media, Hospodářských novinách a Českém rozhlase.