Iridium sice zbankrotovalo a bylo odprodáno v podstatě za babku, takže investoři drtivou většinu investic odepsali, ale po tomto očištění od dluhů síť zůstala funkční a je stále v provozu, ale jedná se o síť hlavně pro telefonování.
Projektem, který měl v úmyslu prostřednictvím satelitů poskytnout globální rychlý internet byl Teledesic http://en.wikipedia.org/wiki/Teledesic ale po komerčním neúspěchu Iridia a Globalstaru byl zastaven.
Ale sem zvědav kam to nyní dotáhnou a kolik to bude stát, i internet přes GEO satelity je docela drahý (Inmarsat, Astra2Connect)
Ano, GEO má nepříjemné zpoždění a nehodí se na vše, ale zase se čtyřmi družicemi pokryje celá planeta, nevýhoda je taky velikost terminálu, Inmarsat BGAN anténa má cca 30 x 40 cm a rychlost je 492 kbit, Astra2Connect je rychlejší, ale vyžaduje to instalaci paraboly podobně jako pro sat TV, tedy je to stacionární řešení do míst, kde není jiná možnost.
Na druhou stranu dostatečně hustí síť LEO satelitů bude stát strašné peníze, Teledesic v prvotní konfiguraci měl mít 840 družic a stát 9 miliard USD, u OneWeb článek uvádí 2 miliardy, u Muskova projektu 10 miliard. Nevěřím, že si to na sebe může vydělat.
Něco takového má Globalstar http://en.wikipedia.org/wiki/Globalstar
Nicméně to znamená nutnost husté sítě pozemních stanic tak aby vždy družice na nějakou viděla, na moři to nepojede, otázka co se víc vyplatí. Spoustu peněz taky stojí tam ty družice dostat.
Hitem u cubesatů jsou nafukovací antény, mohou mít exotičtější tvary než ty v článku. http://osel.cz/index.php?clanek=7994
Tohle už se zkusilo, v 60. letech - družice Echo, PasComSat nebo projekt WestFord. Zkuste si spočítat výkonovou bilanci takového rádiového spoje a zjistíte, že se neobejdete bez směrových antén s vysokým ziskem, které ovšem musí družice sledovat. Jinými slovy nic pro běžné uživatele.
Za cenu jednoho GEO satelitu pořídíte až několik desítek LEO... Jednak je vynesení stejné hmotnosti na nízkou dráhu značně levnější, například Ariane 5 vynese 18 tun LEO, ale jen cca 6,5 tuny GEO, poměr 2-3:1 sedí v podstatě pro všechny rakety.
Navíc ale komunikační LEO satelit stačí podstatně menší a lehčí - zátěž se rozloží na více, není nutno dělat až tak extrémně spolehlivý vzhledem k náhradě větším počtem atd.
Projekt nebude celkově levný, na druhé straně si ale nemyslím, že by byl výrazně dražší než GEO s podobnou kapacitou, o které se uvažuje. Problém může být s počtem klientů - LEO se začne proti GEO vyplácet při velkém počtu uživatelů (na to mimo jiné dojelo Iridium).
Ono toho bylo více... V první řadě byl návrh už v době vzniku dost zastaralý, mimo jiné právě kvůli omezeným možnostem v datové komunikaci, ale i koncepcí (satelity velké a drahé).
Dále bylo velkou ránou vyšetřování s americkým ministerstvem obrany, které bylo klíčovým zákazníkem, ale objevilo se podezření z korupce při zakázce (opravdu to není specifikum ČR). A lze pokračovat...
Na druhé straně ale možná opravdu není na místě Iridium odepisovat, existuje návrh Iridium NEXT, který hodně věcí řeší a pokud se něco nezasekne, tak by právě v letošním roce měly začít starty nové generace satelitů (což mimochodem může mít velký vliv i na projekty popisované v článku).
On byl problém Iridia v něčem trochu jiném - nešlo ani tak o to, že nejde v budově, ale spíš že nejde "v zákopu".
Dost zákazníků totiž bylo z oblasti vojenské, nebo třeba novináři v krizových oblastech. A ti brzy zjistili, že Inmarsat klidně může ležet doslova na dně díry, pokud ta díra míří nahoru a mírně na jih (na sever při jižní polokouli), aby byla přímá spojnice na GEO satelit. U Iridia to ale nešlo, anténa potřebovala pracovat s nižšími úhly, ale vystrkujte hlavu s telefonem, když jsou na dosah snipeři :-( Tohle dost zájemců vrátilo zpět k Inmarsatu. V budovách mimochodem bylo Iridium spíš lepší - u okna se chytlo často, zatímco u Inmarsatu to šlo vždy jen na té správně orientované straně...
Kdo by to taky pouzival v budovach zejo. To je typicka kakademicka otazka toho mamlase nad tebou. To je jako bych si stezoval ze mi smerovy mikrovlny spoj v panelaku nejde a ze ho musim dat ven.
1. Tato pripojeni se budou pouzivat v zapadlych oblastech
2. Mam-li budovu - chatrc tak strechou z palmovych listu bez problemu projde S band(dokonce i pres ruku), Ku/Ka band kdyz zacne prset uz ne. Tak to vystrcim ven no.
3. Mam budovu/obytny kontejner stabilnejsi a tam stejne antenu umistim na strechu. Minimalne uz je tam parabola na prijem radia/televize.
4. V techto zapadlych oblastech vazne mate uplne jine starosti nez hodit antenu ven a jste rad za kousek spojeni.
Naprosty nesmysl. Jak technicky (latence) tak financne. Satelity mely jakou takous sanci v dobach, kdy internet byl spise jednosmerne medium, ale dnes, kdy (konecne) zacina byt cim dal vice p2p mediem je to ciste scifi. Navic scifi velice narocne technicky. I ten satelitni telefon, kteremu staci smesne pasmo, je pomerne sofistikovany kus HW. Satelitni komunikace bude v pripade obousmerneho spoje vzdy spise nouzovka, vhodna a uplatitelna pouze tam, kam se jinak dostat nelze. Tedy na morich a pripadne dalsich neobydlenych castech planety.
"která plánuje připojit pozemšťany přes síť 648 malých družic obíhajících ve výšce asi 750 mil (cca 1200 km) nad zemí. "
Ano, toho smeti tam obiha zjevne malo.
"Celá sranda by měla stát kolem 1,5 – 2 miliard dolarů"
Ale jiste, start rakety za 3M ... proc ne. Kde se mam prihlasit na let?
Jenomže tady máme zákony nebeské mechaniky, Keplera, Koperníka, Newtona a tak. Vynesením družice je její základní oběžná dráha jednou provždy daná (vyjma drobných korekcí), na manévrování ve stylu Jamese Bonda zapomeňte. Jinými slovy více družic vynesených jedním startem bude mít stejnou nebo velmi podobnou dráhu. Pro větší změny by družice potřebovala mnoho paliva, které by se muselo také vynést, a konstrukce družice by byla složitější a těžší.
Není to tak docela pravda - běžně se satelity z nosiče odhazují postupně a tak se rozmístí na různé dráhy, dokonce je běžné, že se malý LEO satelit vynáší jako "přívažek" GEO a uvolní se dříve atd. Tohle není teorie, snadno si dohledáte, že startů pouze s jedním satelitem je poměrně málo, vynášení "v dávkách" je rutina. Mimochodem na http://www.arianespace.com/news/mission-status.asp to máte v reálu - poslední start Soyuz VS10 vynesl najednou 4 satelity pro O3B, tedy to přímo sedí na článek...
Samozřejmě nevynesete jednou raketou 100 družic, takový rozptyl drah by už nešel, vynášení například po deseti ale reálné je celkem bez diskuse.
> Satelitni komunikace bude v pripade obousmerneho spoje vzdy spise
> nouzovka, vhodna a uplatitelna pouze tam, kam se jinak dostat nelze.
> Tedy na morich a pripadne dalsich neobydlenych castech planety.
Neobydlene casti planety? Haha :) Asi jste nebyl v Orlovskych lesich pobliz Humpolce, co? Hajenka 1 km od vesnice, kde clovek i na zavolani musi lovit signal jako motyly... Zkouseli jsme vselico, ale az satelit od INTV nam to vyresil... Samozrejme s latenci 800 ms, nicmene 30 MBit v miste, odkud nejde ani volat, je celkem luxus =)
V te Africke pustine to ovsem bude vyhradne o tom, kdo to zaplati, kdezto u nas je v tom skryt jeste bonus - koho kde a zakolik je treba podmazat, a kolik stovek souhlasu treba ziskat.
Ve finale zjistite, ze polozit 100km optiky "u lidozroutu", je vyrazne proveditelnejsi akce, nez polozit kilometr na sumave.
Tak to sorry :-)
Dražší to je, ale zase ne "řádově". Když jsem na to koukal tak pro sebe bych asi případně potřeboval některý z těch tarifů s nočním oknem kdy se nepočítají data na stahování patchů a nových verzí programů, zálohování apod. Tj. cca 1500Kč/měsíc, to je snesitelné (nechci to na chalupu ale bydlel bych tam trvale).
Jednu věc kterou jsem nenašel (ale ani nijak extra nehledal) je spotřeba přijímače/vysílače pro případné použití v ostrovním systému (tj. s vlastním zdrojem el. energie mimo grid).
INTV rika, ze provoz na agregat je bez problemu. Co se tyce baterie, to nevim... Ale cely satelitni komplet je napajeny koax kabelem vedoucim z maleho modemu, a do modemu klasika male trafo z 230 V na par voltu. Takze si teoreticky myslim, ze by to z baterie melo jit.
Jinak k cene je treba pripocitat porizeni/pujceni kompletu, a to je castka mezi 5 - 10 tis. Kc.
Všechno je relativní, když sem v roce 1996 nastoupil na VŠ tak sem za modem abych mohl využívat připojení na internet přes tamní terminal server dal 10 tis. Když sem pak později dělal z domu na nějakém školním projektu, tak sem měl účty za dial up přes 2000.
Když v roce 2003 Eurotel zavedl flat za 1000 Kč na jejich GPRS internet o rychlosti max 60 kbit/s, tak sem za modem dal 7 tis.
Takže když není jiná možnost, tak 10 tis. za pořízení + 1 500 měsíčně se dá zkousnout.
LTE imho hodne pomuze. Z osobni zkusenosti mám otestováno jak na vysočině v obci o 3 číslech popisných (jednom trvale obydleném) se díky lte dá celý den v klidu pracovat na terminálech v praci bez jedineho zaskobrtnuti. Sice za cenu ze se na kopecku nad barakem co je trosku vice jsem musel po odvinuti cca 120 metru UTPcka do plastove skrinky na strom pridelat mikrotika s usb lte modemem. Ale jede to a dokonce ten mikrotik jede jen i po utp a wifi nebyla potreba i kdyz ji mam taky pro jsitotu rosvicenou. Proste parada. Doted tam byl jen edge a nebo satelit, na ktery nastesti nemuselo dojit.