Hlavní navigace

Zdeněk Šarapatka: V sázce není nic menšího než svobodná Česká televize

 Autor: Karel Choc, Internet Info
Člen Rady České televize Zdeněk Šarapatka bude v úterý ve sněmovně čelit návrhu na své odvolání. Poslankyně hnutí ANO ho chce sesadit kvůli tomu, jak se vyjadřuje na sociálních sítích. Šarapatka to vnímá jako záminku v širším boji o nezávislost České televize.
Filip Rožánek 8. 6. 2020
Doba čtení: 14 minut

Sdílet

Publicista Zdeněk Šarapatka je jedním z patnácti členů Rady České televize. Jeho mandát začal v září 2015, za běžných okolností by tedy vypršel příští rok v září. Možná ale bude muset odejít dřív, pokud sněmovní volební výbor doporučí poslancům jeho odvolání. V rozhovoru komentuje celkovou situaci v radě, stav České televize i snahy politiků kontrolovat veřejnoprávní médium.

Kolem voleb do Rady České televize jsou vždycky velké vášně. Nejsou ty letošní diskuse už přehnané?

To rozhodně nejsou. V sázce totiž není nic menšího než svobodná Česká televize, nezávislá na vládě a moci politiků, kteří ji z hloubi duše nenávidí. A jejich loutky v Radě ČT si teď musí novou židli zasloužit. Paní Lipovská plédovala za SPD hned na své vůbec první schůzi rady, a jen co generální ředitel dočetl svoji pravidelnou zprávu, už ji ostřelovala. Sice slepými, ale za každou cenu na naprosto nepodstatných věcech. Ale jako ukázka ostruh pro její politické stvořitele to pro začátek stačilo. Pan Veselý, který neměl v posledním roce v té své servilní XTV málem jiné téma než „zlou a zločineckou“ ČT, sice v radě napoprvé zarytě mlčel, ale ten hlas, jak si jistě vzpomínáte, slíbil dát ve volbách mladšímu Klausovi. Plus jeho kamarádšoft s prezidentem Milošem Zemanem a premiérem Andrejem Babišem si taky musí odpracovat. Že minulou středu ani nepípl, když jsme probírali program ČT1 a publicistiku, zatímco mimo Radu ČT a bez přímé konfrontace s vedením ČT i s námi, kdo ji brání, mydlí schody třeba 168 hodinám Nory Fridrichové, je pokrytectví a v lepším případě rychlá ztráta paměti. 

Některé názory tvrdí, že právě vyhrocené diskuse o Haně Lipovské, Pavlu Matochovi nebo Lubomíru Veselém jim nakonec pomohly ke zvolení. Poslanci z vládního hnutí ANO dokonce prohlašovali, že natruc dají hlas těm, na které mířila kritika občanských aktivit. Neposloužila potom kontroverzní jména jen jako kouřová clona?

Pardon, ale takové zdůvodnění mohou jeho autoři zkoušet leda na prosťáčky. Tohle přece nebyla žádná trucvolba partajního kmeta za ombudsmana! Usmýkat Českou televizi vylhanou kritikou a pak z ní udělat provládní, prohradní a protievropskou služku a srazit ji na kolena vyžaduje už předem politickou shodu na předem prověřených kádrech. A ty si Andrej Babiš, Vojtěch Filip, Tomio Okamura s Václavem Klausem mladším a možná i částí ČSSD při volbě nových radních sakra ohlídali. Určitě jste si všiml, že ANO a komunisti na nějakou kouřovou clonu dávno kašlou: teď už s občany zametají zase jako za Husáka, stát jsou oni, ne my. Chtějí ovládnout všechno: veřejnoprávní média, soudy, justici, policii. A nic si nezastírejme, už je skoro mají.

Volby do Rady ČT byly ovlivněné také přesvědčením části zákonodárců, že Česká televize nehospodaří efektivně a kryje údajně deficitní rozpočet. Jak jste tyto výtky, které naplno zazněly při podzimním projednávání výročních zpráv, vnímal jako dlouhodobý člen rady?

Prosím nezapomínejte na okolnosti, v jakých kulisách se tahle jejich hra odehrávala. Dlouhodobým odkládáním schválení výročních zpráv o činnosti a hospodaření ČT chtěli poslanci většinu veřejnoprávní televize přimět k poslušnosti a poplatnosti. Důsledkem neschválení zpráv je totiž odvolání celé televizní rady a pak i generálního ředitele ČT. Říká se „pro dobrotu na žebrotu“. Seminář k hospodaření ČT, který poslancům v dobré víře nabídl ředitel Petr Dvořák, byl nakonec hlavně poslanci ANO a SPD pečlivě zrežírovaným lynčem. A to jak Rady ČT, tak nakonec i samotného generálního ředitele. Bylo to tehdy šílené, někteří z nich nebyli schopni ani správně přečíst odborné pojmy ze svých lístečků, jakoby jim je někdo připravil. Ve finále ale volební výbor doporučil sněmovně zprávy schválit, což se nakonec stalo. Že jsou ale pro budoucí přežití České televize nutné úspory i kvůli desetileté stagnaci výše koncesionářských poplatků bez ohledu na proměny české ekonomiky za tu dobu, si už rada prosadila. Včetně vyžádaných úprav v rozpočtu televize na tento rok. V rámci dlouhodobých plánů by tak ČT měla mít na konci tohoto roku na účtech 1,2 miliardy a na konci roku 2021 miliardu. K tomu ovšem radu ani ředitele Petra Dvořáka nepřiměly populistické hrátky konkrétních politiků, ale vzájemná, tvrdá a přitom efektivní debata rady s managementem ČT uvnitř televize. 

Nebyla rada vůči generálnímu řediteli až příliš nekritická?

Vy to tak doufám nemyslíte, ale to je známý fígl nepřátel České televize hlavně v Babišově hnutí, u komunistů a Tomia Okamury. A v jim nakloněných médiích. Vsadím boty, že nikdo z nich přitom neslyšel ani vteřinu z audiozáznamů, které se pořizují z každého zasedání Rady ČT, natož by kdy na něj osobně přišel. Jinak by nemohl i tak sprostě lhát. Takřka každou radu by totiž vedle aktuální agendy zaznamenali i množství konkrétní kritiky k práci ČT. Což nemění nic na tom, že Petr Dvořák je mimořádný manažer, který České televizi prospívá a který Českou televizí žije. Svoji práci dělá velmi dobře a nevidět ten obrovský posun ve všech parametrech jejího vysílání může leda člověk s vygumovanou pamětí. S ohledem na zmíněné třecí plochy mezi radou a vedením ČT v už zmíněných úsporách vede Petr Dvořák televizi skvěle. A nechtít vidět, že se všemi lidmi na Kavčích horách, v Brně a v Ostravě vybudoval skutečně profesionální, nejdůvěryhodnější a nejvlivnější médium v zemi, může asi jen závistivý nýmand. A takových, kteří si dělají zálusk na jeho židli, je dost. Samotný fakt, jak podkuřují svým novým koním v Radě ČT, je na zvracení. Třeba rozhovory Luboše Xavera VeseléhoVadimem Petrovem z RRTV, rádcem poslankyně Barbory Kořanové z ANO, jsou takřka legendární. Není sám. O televizních ambicích paní Jany Bobošíkové coby školitelky nové radní Lipovské si také nedělám iluze. Život bez funkce je horší než smrt, říkávala prý komunistka Gusta Fučíková.

Česká televize musí v dalším období šetřit, navíc se do jejího rozpočtu promítne koronavirová pandemie. Vnímáte dosavadní opatření jako dostatečná?

Zdá se to paradoxní, ale koronavir s rozpočtem České televize nijak zásadně nezatřásl. Neplánované náklady, které televize zvýšila pružným přizpůsobením obsahu svého vysílání nečekané situaci v zemi v aktuálních pořadech, byly 64 milionů. A její výnosy, naplánované před pandemií, se snížily o 150 milionů. Jenže zároveň snížila náklady o 146 milionů korun a operativně přesunula vybrané investice a některé náklady z letoška na příští rok, to představuje 243 milionů korun. Takže součet je zatím paradoxně pozitivní.

Dlouholetý člen Rady České televize.
Autor: Karel Choc

Zdeněk Šarapatka při zasedání Rady České televize 3. června 2020.

Ekonomiku České televize neoslabují jen léta nezvýšené poplatky, jejichž reálná hodnota klesla, ale brzy jí skončí také výjimka na odpočet DPH. Letos zvolení členové rady se převážně přikláněli k tomu, že poplatky není třeba zvyšovat a televize musí najít další rezervy. Má tedy televize ještě kde brát?

Má, ale koncesionáři z toho mít radost určitě nebudou. Jsou uvyklí vysokému standardu, který jim ČT dlouhodobě nabízí hlavně v původní dramatické tvorbě, ale taky v nejprestižnějších (a proto drahých) sportovních přenosech nebo v pestré obsahové skladbě televizních stanic, které za Petra Dvořáka vzrostly na celkových šest televizních programů. Šetřit se samozřejmě musí, o čemž jsme tady už spolu mluvili. Že to ale bude právě na úkor výroby jakkoliv skvělých, velkých počinů ČT v dramatice nebo zábavě, je celkem jasné. Stupidní hra některých politiků a jejich nových sluhů v radě na závistivou notu – to jsou ty otázky, kolik bere Václav Moravec nebo Marek Wollner – úspory v rozpočtu tak velké instituce opravdu nepřinesou. Zachovat ze strany vedení televize stávající rozsah a kvalitu vysílaného obsahu a současně vytvořit rezervní finanční polštář na příští roky, aniž by se škrtalo ve výrobě, prostě nejde. Původní Rada ČT proto tlačila vedení ČT ke konsensu, jehož výsledkem jsou plány úspor. Jinak to nejde. Chytrá horákyně paní Lipovská, která v médiích šíří na adresu ČT ekonomická moudra typu: „Můžete udělat citronádu z pěti citronů tak, že každý zmáčknete jenom trochu, nebo z jednoho citronu, který vymačkáte úplně. Pět citronů samozřejmě stojí víc než jeden“, tak přišla s křížkem po funuse.

Generální ředitel varoval, že pokud se televizi nezvýší výnosy, bude nutně následovat debata o tom, kterou část své veřejné služby má škrtnout. Znamenalo by to podle vás devalvaci veřejnoprávního vysílání?

O škrtech ve výrobě ČT jsme si tu už říkali. Zachovat v budoucnu současnou kvalitu i kvantitu obsahu vysílání veřejnoprávní televize bez zvýšení výnosů je takřka nemožné. Jakkoliv to zní neuvěřitelně, to je podle mě také kýžený cíl ruské páté kolony v naší zemi: postupný pád České televize znamená zdolání jedné z nejvýznamnějších nepřátelských kót, která má obrovský vliv na české občany. Proč Českou televizi coby součást Evropské vysílací unie všude pomlouvá Miloš Zeman, Vojtěch Filip či Tomio Okamura, je snad každému jasné. Pohnutky Andreje Babiše k dehonestování ČT budou, myslím, jiné. Z České televize chce udělat svoji vrchní roztleskávačku a z redakce televizní žurnalistiky, která je k němu kritická, leda nezaměstnané.

Současná politická scéna se netváří na to, že by televize měla dostat další peníze. Je to podle vás ideologická záležitost, nebo ekonomický spor? Co když noví radní zjistí, že hospodaření je v pořádku?

Bodejť, vymývání mozků těch koncesionářů, kteří naskakují na politický populismus o zrušení televizního poplatku, přičemž vám v ústraní přiznají, že ČT je pro ně nejoblíbenější televizní stálicí, je přece ideologie jako řemen. Má vést k pádu veřejnoprávní televize a jejímu překlopení na televizi státní. Tedy takovou, která je financována ze státního rozpočtu a odtud plně závislá na aktuální vládě. Politicky, ekonomicky, obsahově, personálně. To je celé. Tak jednoduchý je to plán. Maďarsko hadr. 

Jak vlastně se zkušeností insidera hodnotíte současnou atmosféru v radě?

Vedle pár kolegů, kteří vidí dál než do zítřka, mají značný přesah intelektu, vzdělání, zkušeností a v krvi svobodu a demokracii, vidím v radě slečnu, která se stylizuje do role šedého revizora, který z tramvaje postupně vykope všechny cestující a nakonec i řidiče, aby se zavděčila šéfovi. A kterou z televize vozí někdejší a neúspěšná popravčí nezávislosti veřejnoprávní televize. Vidím taky nešťastníka, který coby plagiátor bakalářky na Univerzitě Jana Amose Komenského sedí zaraženě vedle inteligentního profíka s historií na nejvyšších bankéřských postech v zemi. A kterého do rady vyhoupla veřejná servilita k Miloši Zemanovi a Andreji Babišovi, nic víc. A vidím taky chaos a nenávist v očích výsadku z Babišova vydavatelství Mafra, který se vám bojí podat ruku, aby dostal prémie. Prostě pohoda. 

Zleva moderátor Lubomír Veselý, bankéř Pavel Kysilka a publicista Zdeněk Šarapatka.
Autor: Karel Choc

Zleva moderátor Lubomír Veselý, bankéř Pavel Kysilka a publicista Zdeněk Šarapatka při zasedání Rady ČT 3. června 2020.

Z vnějšího pohledu je nejvýraznějším signálem, že se nepodařilo zvolit nové předsednictvo rady. Další pokus bude na řadě 24. června. Při dubnovém jednání bylo znát, že nezvolení předsedy i místopředsedů radní zjevně zaskočilo. Myslíte, že v současném složení už ohlášení kandidáti na místopředsedy projdou?

Fakt si tím nejsem vůbec jistý. Jak to vypadá z nejnovějšího vývoje, o předsednickou židli by se mohli ucházet dva členové rady, z nichž jeden je zkušeným a dlouholetým radním a druhý je bývalý komunistický esenbák a pozdější podřízený bývalého ředitele ČT Jiřího Janečka. Místopředsedové, kteří se neúspěšně ucházeli o zvolení před pár týdny, sice šanci mají, ale odvahu může najít i někdo z nových radních. Ví Bůh, jak to dopadne. 

Na stejném zasedání přijde na přetřes roční bonus generálního ředitele. Kritériem pro jeho udělení jsou podle smlouvy výsledky hospodaření, manažerské řízení a úroveň televizního vysílání. Petr Dvořák ho až dosud vždycky dostal v plné výši. Zvedl byste po nedávných diskusích o rozpočtu pro jeho udělení ruku?

Petr Dvořák si bonus bezesporu zaslouží. Pokud proti němu budou zvedat ruce noví radní, kteří jeho práci v minulém roce nemohou znát, bude to jasná politická objednávka a cizí msta. S výjimkou zdravých soubojů rady s ředitelem o úspory, jak jsme tu už zmínili, nevidím zásadní překážku pro to, aby mu byl radou bonus přiznán. Samozřejmě v adekvátní výši, což ale neznamená zákonitě rovnou sto procent. Je vynikající manažer a televizní vysílání za jeho éry nemá v historii ČT konkurenci. 

Mluvíme spolu krátce před jinou událostí, která se dotýká přímo vás osobně. Poslankyně ANO Barbora Kořanová chce dosáhnout vašeho odvolání, poslední kapkou prý byl váš lednový status na sociálních sítích, kde jste ke společné fotce prezidenta s Jaroslavem Kuberou napsal, že je smrt popleta. Podle poslankyně jste tím porušil paragraf o důstojném výkonu funkce. Co si o tom myslíte?

V ANO se tomu říká „kampáň“ a „účelovka“, já tomu říkám svinstvo. Kdo si přečetl rozhovor s paní Kořanovou na serveru iRozhlas, je doma. Myslím, že paní poslankyně Kořanová až bezelstně odkryla karty, o co jde. Je to v pořadí už třetí nebo čtvrtá snaha poslanců ANO odstranit mě z Rady ČT kvůli mému úsilí bránit zpravodajství a publicistiku veřejnoprávní televize před politickými tlaky a kvůli mým veřejným názorům a článkům komentátora deníku Forum 24, který je Babišovi, komunistům i Zemanovi trnem v oku. Ta záminka je tak hloupá a důkazně na vodě, že musí urazit každého občana, který nemá inteligenci houpacího koně.

Mediální výbor sněmovny si vás na úterý pozval, aby si poslechl vaše argumenty. Jaké si dáváte šance?

Jsem připraven. V úterý uvidíme, zda jsme ještě vůbec v právním státě, kde se měří všem stejně, nebo zase zpátky v 50. letech minulého století s lidovými tribunály v předem zinscenovaných politických procesech s „nepřáteli státu“. Při hlasování ve volebním výboru bývá jazýčkem na vahách hlas komunistky Miloslavy Vostré. Takže veřejná poprava nakonec možná bude. 

Paragraf o důstojném výkonu funkce žádný přesný výklad nemá. Loni podle něj opozice zkoušela odvolat rozhlasového radního Vítězslava Jandáka za urážky novinářů na veřejné schůzi, vládní koalice se za něj ale postavila. Je současná zákonná úprava činnosti radních dostatečná?

Zákon o ČT jako celek potřebuje v mnoha ohledech novelu nebo zbrusu nové zpracování už nějaký čas jako sůl. A nejen v tomhle. Bez něj tu budou moci lidé jako Barbora Kořanová dál bezostyšně pronásledovat členy mediálních rad za svobodný občanský názor a prohlašovat, že vás ukřižují. Zároveň ale na milce jejich partaje nevztáhnou za totéž ruku, protože jak poslankyně řekla ve zmiňovaném rozhovoru: „Kdybychom takhle měli posuzovat všechny kandidáty, tak bychom se nedostali vůbec nikam.“ Myslím, že lepší ilustrace už netřeba. 

Luboš Xaver Veselý naslouchá vystoupení Zdeňka Šarapatky.
Autor: Karel Choc

Z prvního zasedání Rady ČT v obměněném složení.

Pokud odhlédneme od zákonů, veřejnost mívá sklony přes vyjadřování radních hodnotit celé médium. Nemyslíte, že ostrá prohlášení nakonec nechtěně podtrhávají nohy České televizi?

To si vážně nemyslím, proboha proč? Pokud tím narážíte na má prohlášení, tak jsem z hloubi duše přesvědčen, že veřejnost má plné právo vědět, co se v radě a v televizi děje a jaký názor na to mám. Balit tristní realitu do hyperkorektnosti a nechat v médiích a kdovíkde ještě prorežimní koně v radě oblbovat a štvát veřejnost proti jejich, České televizi, by byl teprve velký hřích.

Česká televize ostatně schválila kodex, kterým upravuje vyjadřování svých tváří právě na sociálních sítích. O zákonu už jsme mluvili, ale neprospělo by celkově mediálním radám, kdyby podobná etická pravidla měly i pro své členy? 

Vy přece dobře víte, že jsem byl v Radě ČT nekompromisně proti jakékoliv regulaci pracovníků ČT na sociálních sítích. Za mě je to stále omezování svobody slova. Redaktor, reportér, kameraman, zvukař ani radní České televize přece není redaktorem, reportérem, radním atd. každou vteřinu svého života. Jsme také občané s privátními životy a právy. Od regulace obsahu sociálních sítí je tu Facebook nebo Twitter, popřípadě policie. Ne generální ředitel, ředitel zpravodajství a publicistiky nebo ředitelé jednotlivých kanálů ČT. Etická pravidla, jak si je asi představujete, mohou možná vzniknout pro lidi z těch rad, kde jsou radní dost tučně placeni vládou – jako třeba Vadim Petrov z Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Členové Rady České televize však musí mít pro normální obživu zpravidla ještě civilní povolání. Například moje měsíční odměna za práci v Radě ČT, tzv. „čistá ruka“, je 22 tisíc korun. Proto mám další práci a píši komentáře pro Fórum 24 atd. Rada nás neuživí. Představa, že vám pak nějaká zákonná pravidla zakážou živit se navíc svobodnou novinařinou, je úplně lichá.

Pokud nebudete odvolán, čeká vás ještě zhruba rok a čtvrt mandátu. To je období, do kterého spadají krajské volby a které končí krátce před sněmovními volbami. Kritici nových radních tvrdí, že by mohli ohrozit nezávislost zpravodajství České televize. Vnímáte takové obavy při pravomocích rady jako reálné?

Pravomoci radních ČT nejsou zdaleka tak malé, jak se zdají nebo jak někteří předstírají. To říkají buď lenoši, nebo alibisté, kteří v té radě zasedli. Zákon dává radnímu poměrně široký záběr možností, jak může, pokud chce, znepříjemnit televizi život i v obsahu vysílání, aniž by jakkoliv zasahoval do její výroby. Třeba skrze předkládání hodnotících zpráv radních o jednotlivých stanicích ČT, o programu, o vývoji nových formátů, o zpravodajství a publicistice atd. atd. Nebo při vyřizování stížností na činnost ČT. Přestože odpovědi schvaluje nakonec celá rada, zaujatý nebo politicky prodejný radní udělá konkrétním lidem a redakcím problém jako hrom. Vzpomeňte se mnou třeba na stížnosti Agrofertu nebo poslanců ANO či komunistů na publicistiku nebo zpravodajství. Nebo na ukřivděné politické ataky na Václava Moravce, Noru Fridrichovou, Marka Wollnera, Jakuba Železného a další. A hysterii politických stran vůči ČT kolem voleb vám potvrdí skoro každý, kdo se jimi v České televizi zabývá. A kdyby nic jiného, permanentní vnější tlak může vést k panické autocenzuře uvnitř redakcí, kteří se bojí nepříjemností a stížností z rady. Známky obav tu už jsou, stačí si připomenout permanentní exhibici premiéra v ČT během pandemie na úkor opozice. Žádné výmluvy na mimořádnou situaci tu neplatí, zákon o České televizi platí pro všechny.