Bezpochyby je většina hudby přes NAPSTER šířena v rozporu s autorským zákonem, nicméně RIAA, jak je v oblasti Internetu jejím zvykem, šlápla vedle. Problém není v existenci software nebo služby, ale v oblasti poptávky a nabídky. Dokud se bude cena CD pohybovat v oblasti 10–15 USD, prostě se vyplatí obtěžovat se několika desítkami (v případě modemu stovkami) minut s downloadem deseti skladeb.
A tak místo aby „kameníci“ využívali Internet jako nejpřirozenější médium, snaží se všemi silami bránit dobyté pozice. Že je to dlouhodobě neudržitelné? To nevadí – teď je třeba za každou cenu udržet zisky. Je zajímavé, že si nedokáží vzít příklad z oblasti software.
On-line komunita se samozřejmě brání a protože její tvůrčí potenciál je větší než potenciál kamenických právníků, informace o soudním zákazu NAPSTERu (zákaz sám se zatím podařilo odvrátit) pouze zvýšila počet uživatelů alternativních systémů. Bylo by ovšem naivní se domnívat, že kameníci pouze zopakují scénář procesu s NAPSTERem. Systémy jako GNUTELLA (tuhle Štěpánka Hilgertová dětem na chleba zaručeně nemaže) nejsou šířeny od jednoho výrobce a ke svému provozu nepotřebují centrální server (informace o soborech v celé databázi získáte připojením k libovolnému účastníkovi). Kameníci tak ztratili cíl žalob. Představa, že někdo dokáže efektivně zažalovat několik miliónů lidí, kteří mají společné pouze používání konkrétního software, je velmi naivní.
Sama distribuce od uživatele k uživateli (tzv. C2C business) je stará jako Internet sám. Jako spouštěcí signál masového rozšíření se jeví dostupnost klienta s jednoduchým „klikacím“ rozhraním.
Jaké je resumé? Kameníci se budou muset přizpůsobit Internetu, budou-li chtít dlouhodobě přežít. I přes dostupnost souborů ve formě MP3 na Internetu dá hodně lidí přednost nákupu kvalitní nahrávky pro poslech v hi-fi kvalitě (zabalené v pěkném bookletu), na druhou stranu i přenosný MP3 player bude třeba něčím nakrmit. Pokud by kameníci přišli s rozumným systémem mikroplateb (a s ním spojeným distribučním formátem) pro přehrání skladeb, mohli by snížit náklady na distribuční síť a zároveň by získali nová odbytiště. Bohužel to vypadá, že k nastoupení této kýžené cesty musí dostat ještě několik dobře míněných kopanců, aby ji našli – podobně absurdní je omezení DVD přehrávačů, které mohou přehrávat filmy pouze z kontinentu, kde byly zakoupeny.