Milý autore, je vám už přes 30? Někde jsem četl pěknou úvahu o tom, jak nám věci, které existovaly už když nám bylo dvacet, připadají normální, věci které se oběví mezi dvacítkou a třicítkou jsou cool, a věci které se objeví po třicítce jsou špatné, rozvracejí "přirozený a správný" řád věcí a směřují špatným směrem.
Jako by to potvrzoval i samotný tento článek - je sice správně tradičně dlouhý, ale nijak důkladně promyšlený. Vždyť ty argumenty, které dlouze uvádí, nemají oporu v realitě.
Délka textu nesouvisí s promyšleností a už vůbec ne s užitečností - už jsem četl mnoho tweets, které pro mě byly velmi užitečné (často tím, že linkovaly na obsáhlejší média, takže zmiňovat se v této souvislosti o krátkosti twitter zpráv jde zcela mimo a nechápe, jak toto médium funguje); a na druhou stranu už jsem četl řadu velmi dlouhých a přitom myšlenkově nadměrně zkratkovitých, černobílých až zcela bezobsažných článků - stačí si přečíst kterýkoliv článek pana Bednáře.
A že "zprávy po messengeru lze střílet od boku kadencí tatatatata, bez ohledu na sled, věty, háčky, čárky, velká či malá písmena a překlepy, na to se přece nehledí"... a zprávy po mailu, nebo třeba psané ručně na papíře, snad ne? nezáleží to spíš na tom, kdo a proč to píše?
A když se zmiňujete o problémech s vyhledatelností nebo synchronizací v elektronických médiích, opět nevím o čem mluvíte, protože oběcně platí, čím novější médium, tím prohledatelnější (pokud je to vůbec potřeba) a tím přístupnější na více zařízeních. Vzpomeňte si, jak se vyhledávalo cokoliv třeba v roce 1995, kdy většina komunikace šla na papíře nebo ústně, a zkuste se zamyslet, jestli už na věci nehledíte optikou "bylo to lepší, protože jsem byl mladý".