Hlavní navigace

Zprávy z Depa (3): Automaticky zřizovaným datovým schránkám se nevyhnou ani podnikatelé

26. 4. 2021
Doba čtení: 16 minut

Sdílet

 Autor: Ministerstvo vnitra ČR
K počátku roku 2023 má být datová schránka zřízena (ze zákona) každé podnikající fyzické osobě. Ale pokud se někam přihlásí „přes NIA“ již v roce 2022, bude jí zřízena hned.

V dalším, v pořadí již třetím pokračování seriálu o návrhu zákona s přezdívkou DEPO (od: další elektronizace postupů OVM) si povíme o dalších chystaných změnách v oblasti datových schránek. Stručně se zmíníme i o tom, jakou změnu v návrhu prosazují dva výbory Senátu, které se již stačily k návrhu vyjádřit.

V prvním přiblížení si obsah dnešního dílu můžeme shrnout takto:

  • od 1. 1. 2023 má mít svou vlastní datovou schránku (DS PFO), zřízenou ze zákona, každá podnikající fyzická osoba,
  • v průběhu roku 2022 na tom bude podnikající fyzická osoba obdobně jako nepodnikající fyzická osoba: když se poprvé někam přihlásí přes NIA, bude jí datová schránka (podnikající fyzické osoby) zřízena „ex offo“ ihned,
  • objevují se již i první nesouhlasná stanoviska s povinným zřizováním datových schránek všem podnikajícím fyzickým osobám, například od Asociace soukromého zemědělství,
  • pokud jde o právnické osoby: poslanecká verze návrhu chce, aby již od 1. 1. 2022 měly svou datovou schránku všechny právnické osoby, zapsané v základním registru osob (dosud je mají povinně jen právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku a některé další). Senátní pozměňovací návrh to chce odložit o rok (tj. od 1. 1. 2023),
  • definice právnické osoby má být rozšířena i na jiná právní uspořádání (např. svěřenské fondy),
  • insolvenční správci, kterým jsou dnes zřizovány „profesní“ podtypy datových schránek podnikajících fyzických osob (obdobně jako advokátům či daňovým poradcům), mají mít od 1. 1. 2023 speciální podtyp datových schránek orgánů veřejné moci (tj. obdobně jako např. notáři a exekutoři).

Jen doufám, že dostupné podklady k zákonu DEPO (finální verzi poslaneckého návrhu a pozměňovací návrhy ze senátu) interpretuji správně. Jsou totiž nejenom rozsáhlé, ale také velmi nepřehledné a komplikované. A obávám se, že nejsou zcela bez nedomyšleností a opomenutí (viz dále).  

Pojďme si nyní vše rozebrat podrobněji.

Všichni podnikatelé a všechny právnické osoby mají mít datovou schránku. Proč?

Návrh zákona DEPO (zákona o změně zákonů související s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci) chce, aby všechny právnické osoby a všichni podnikatelé měli svou datovou schránku odpovídajícího typu (DS PFO v případě podnikajících fyzických osob a DS PO v případě právnických osob).

V původním návrhu zákona, tak jak prošel meziresortním připomínkovým řízením a vládou, nic takového nebylo – ale objevilo se to až v průběhu projednávání návrhu v poslanecké sněmovně, formou individuálních i komplexních pozměňovacích návrhů. Zde jsou relevantní pasáže s odůvodněním, které se objevuje v pozměňovacím návrhu poslankyně Barbory Kořanové a poslance Roberta Králíčka (ale který jen „…znovu a správně načítá výborem již schválené rozšíření množiny právnických osob a podnikajících fyzických osob, jimž se zřizuje datová schránka automaticky ze zákona“):

Každá právnická osoba a každý podnikatel jsou podle občanského zákoníku profesionály, jsou čím dál více povinni komunikovat elektronicky se státem, např. v oblasti daní, a lze na ně klást legitimní požadavek, aby jim bylo možné spolehlivě, jednoduše a levně doručovat jak ze strany orgánů veřejné moci, tak i spotřebitelské veřejnosti, která je slabší stranou a potřebuje mít spolehlivý komunikační kanál např. pro reklamace či uplatňování svých práv. Pro používání datové schránky k odesílání platí i nadále dobrovolná volba.
Tato změna má zásadní vliv na podporu e-Governmentu a elektronizace styku soukromých osob s orgány veřejné moci jako základní podmínky pro moderní, efektivní a rychlý výkon veřejné moci a její přibližování veřejnosti. Tato změna uspoří řádově několik desítek mil. Kč veřejných prostředků ročně vynakládaných na tisk listinných zásilek a doporučené doručování.

Jinými slovy: stát chce ušetřit. Hlavně tím, že bude moci doručovat většímu okruhu příjemců elektronicky. Přitom předpokládá, že když už jsou na tyto příjemce – coby „profesionály“ – uvaleny kdejaké „elektronické“ povinnosti, že další povinnosti také zvládnou.

Jaký je současný stav?

Než si řekneme, jak konkrétně by měl vypadat cílový stav, pojďme si nejprve popsat, jaká je současná situace. Dnes se podnikající fyzické osoby (podle § 4 odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů) mohou samy rozhodnout, zda si datovou schránku (podnikající fyzické osoby) nechají zřídit, či nikoli.

Datové schránky podnikajících fyzických osob jsou tedy (doposud) zřizovány dobrovolně, na žádost. Podmínkou je, aby fyzická osoba byla zapsána v registru osob (k čemuž je nezbytné mít přiděleno IČO a vhodná právní forma podnikání), viz následující obrázek.


Autor: Jiří Peterka

Výjimkou jsou konkrétní „profese“, které z pohledu datových schránek spadají pod podnikající fyzické osoby a jsou jim zřizovány „profesní“ datové schránky, které jsou konkrétními „podtypy“ hlavního typu datové schránky pro podnikající fyzické osoby (DS PFO).

Historicky jde o advokáty (PFO_ADVOK), daňové poradce (PFO_DANPOR) a insolvenční správce (PFO_INSSPR). Nověji o statutární auditory (PFO_AUDITOR), a nejnověji (od 1. 1. 2021) také o soudní znalce (PFO_ZNALEC) a soudní překladatele a tlumočníky (PFO_TLUMOCNIK).


Autor: Jiří Peterka

Všem těmto „profesím“ jsou datové schránky příslušného podtypu již dnes zřizovány povinně (ze zákona, dle § 4 odst. 3), jakmile jsou naplněny zákonné důvody pro jejich zřízení (jakmile příslušná fyzická osoba začne vykonávat příslušnou profesi, přesněji: jakmile je zapsána do příslušného profesního rejstříku).

U právnických osob je tomu svým způsobem obráceně: obecně platí (§ 5 odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb.), že právnické osobě je datová schránka (právnické osoby, tj. DS PO) zřizována povinně, ze zákona. Týká se to ovšem jen právnických osob zapsaných do obchodního rejstříku (zjednodušeně: firem), dále právnických osob zřízených zákonem (což je např. VZP, SŽDC, fondy jako SFDI apod.), a také organizačních složek podniku zahraniční právnické osoby, zapsaných do obchodního rejstříku.

Teprve ostatní právnické osoby, které nespadají do předchozího výčtu, se mohou rozhodnout samy a datovou schránku právnické osoby (DS PO_REQ) si mohou nechat zřídit na žádost.

Jaký má být cílový stav u podnikajících fyzických osob?

Pokud jde o podnikající fyzické osoby, u nich chce návrh zákona DEPO podmínky zřizování datových schránek sjednotit, a to po vzoru dnešní situace s „profesemi“. Chce tedy prosadit automatické zřizování datových schránek ze zákona jak jednotlivým profesím, tak i všem ostatním podnikajícím fyzickým osobám.

Požaduje to nově navrhované ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb., které se týká datových schránek podnikajících fyzických osob i jednotlivých „profesí“:

§ 4
Datová schránka podnikající fyzické osoby
(1) Datovou schránku podnikající fyzické osobě, advokátu, statutárnímu auditorovi, daňovému poradci, insolvenčnímu správci, znalci, soudnímu tlumočníku a soudnímu překladateli zřídí ministerstvo bezplatně a bezodkladně poté, co obdrží informaci o jejich zapsání do zákonem stanovené evidence nebo rejstříku.

Účinnost tohoto ustanovení je navrhována k 1. 1. 2023. Jak jsme si ale již uvedli, faktickou změnu to bude představovat jen pro „obecné“ podnikající fyzické osoby, protože všem vyjmenovaným profesím jsou datové schránky zřizovány ze zákona (tj. povinně) již dnes.

Ex offo i pro podnikající fyzické osoby a profese?

Návrh zákona DEPO ale obsahuje i jedno přechodné ustanovení, které dosti významně mění dosud popisovanou situaci. Je totiž velmi podobné tomu, co jsme si popisovali v minulém díle tohoto seriálu, jako zřizování datových schránek ex offo nepodnikajícím fyzickým osobám – jakmile na sebe prozradí, že jsou alespoň trochu informačně gramotní. Konkrétně tím, že se (po 1. 1. 2022) někam přihlásí přes NIA (použijí „kvalifikovaný prostředek“).

Pro podnikající fyzické osoby (ale i tři „profese“) má platit obdobné ustanovení, s navrhovanou účinností také již od 1. 1. 2022 (resp. stejně jako u nepodnikajících fyzických osob):

Datovou schránku podnikající fyzické osobě, znalci, soudnímu tlumočníkovi a soudnímu překladateli zapsaným podle zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech a podle zákona o soudních tlumočnících a soudních překladatelích ministerstvo zřídí datovou schránku před uplynutím lhůty podle čl. CLXXXVI písm. e) bezodkladně poté, co poprvé použije prostředek pro elektronickou identifikaci vydaný v rámci kvalifikovaného systému elektronické identifikace (dále jen „kvalifikovaný prostředek“) vůči tomu, kdo pro poskytnutí digitální služby umožňuje nebo požaduje prokázání totožnosti podle zákona upravujícího elektronickou identifikaci nebo jiného zákona nebo na žádost podle § 4 odstavců 4 až 6 tohoto zákona.

Pokud tomu rozumím správně, mělo by jít o jakýsi roční předstih (před povinným zřízením datových schránek k 1. 1. 2023), v rámci kterého by si konkrétní podnikající fyzické osoby samy (svým vlastním chováním) způsobily to, že jim bude datová schránka (DS PFO) zřízena již „v předstihu“. Nebo, díky posledním slovům citovaného návrhu, mohou stále podat žádost o zřízení datové schránky tradičním způsobem, aniž by se museli přihlašovat přes NIA, resp. použít kvalifikovaný prostředek, případně čekat na začátek roku 2023 a automatické zřízení datových schránek všem podnikajícím fyzickým osobám.

Ale zda tomu tak skutečně bude, není úplně jisté, protože výše citovaný návrh ustanovení zmiňuje určité načasování, konkrétně „před uplynutím lhůty podle čl. CLXXXVI písm. e)“. Nicméně takový článek nikde ve finální podobě návrhu není (a snad se měl týkat lhůty pro skutečné zřízení datových schránek všem „zbývajícím“ podnikajícím fyzickým osobám po 1. 1. 2023). Asi to celé chtělo ještě nějakou korekturu. Nemluvě o podivné jazykové konstrukci „Datovou schránku podnikající fyzické osobě …. ministerstvo zřídí datovou schránku …“.

Zřízení bez varování

Minule, v souvislosti s automatickým zřizováním datových schránek nepodnikajícím fyzickým osobám, jsme si zmiňovali i „varující“ ustanovení, podle kterého správce národního bodu bude povinen informovat fyzickou osobu, která se poprvé přihlašuje přes NIA (použije „kvalifikovaný prostředek“ …), že si tím způsobí zřízení datové schránky. Připomeňme si toto navrhované ustanovení:

(3) Správce národního bodu pro identifikaci a autentizaci
a) upozorní fyzickou osobu podle § 3 odst. 1 před prvním použitím kvalifikovaného prostředku vůči tomu, kdo umožňuje prokázání totožnosti podle zákona upravujícího elektronickou identifikaci, na skutečnost, že jí bude po prvním použití kvalifikovaného prostředku zřízena datová schránka fyzické osoby,
b) umožní fyzické osobě podle § 3 odst. 1, která poprvé použila kvalifikovaný prostředek vůči tomu, kdo umožňuje prokázání totožnosti podle zákona upravujícího elektronickou identifikaci, uvést adresu elektronické pošty, na kterou bude fyzická osoba vyrozuměna ministerstvem o zřízení datové schránky fyzické osoby,
c) bezodkladně informuje ministerstvo o tom, že fyzická osoba podle § 3 odst. 1 poprvé použila kvalifikovaný prostředek vůči tomu, kdo umožňuje prokázání totožnosti podle zákona upravujícího elektronickou identifikaci.

Povšimněme si a zdůrazněme, že toto ustanovení bude omezeno na „fyzické osoby dle § 3 odst. 1“, což se týká zřizování datových schránek nepodnikajících fyzických osob. Nebude tedy dopadat na zřizování datových schránek podnikajících fyzických osob, včetně „profesí“, které se řídí § 4. A na upozornění pro „(podnikající) fyzickou osobu dle § 4“ v celém návrhu pamatováno není.

Znamená to tedy, že když na někoho, kdo je podnikající fyzickou osobou, v průběhu roku 2022 dopadne výše popisované přechodné ustanovení (o zřízení DS PFO při prvním přihlášení přes NIA, resp. prvním použití kvalifikovaného prostředku), že nemá být ani upozorněn na zřízení nové datové schránky? A vlastně také: správce národního bodu nebude mít povinnost informovat ministerstvo (které je správcem systému datových schránek) o prvním použití kvalifikovaného prostředku, aby schránku nechalo zřídit? Nezapomněli tady autoři návrhu  na něco?

Ex offo i pro „profese“?

Připomeňme si znovu ono výše uvedené přechodné ustanovení, nebo alespoň jeho nejpodstatnější část:

Datovou schránku podnikající fyzické osobě, znalci, soudnímu tlumočníkovi a soudnímu překladateli …  ministerstvo zřídí datovou schránku … bezodkladně poté, co poprvé použije prostředek pro elektronickou identifikaci …

Jakou to ale má logiku, vzhledem ke znalcům, soudním tlumočníkům a překladatelům? Konkrétně pro ně je zřizování datových schránek povinné již od 1. 1. 2021, díky tomuto novelizujícímu ustanovení v zákoně č. 255/2019 Sb. Reálně, třeba pro soudní tlumočníky a překladatele, bude zřizování jejich datových schránek teprve zahájeno, a to 1. 5. 2021. Nicméně do konce června (letošního roku, tj. 2021), díky tomuto přechodnému ustanovení, musí být těmto třem „profesím“ jejich (profesní) datové schránky skutečně zřízeny.

Proč potom návrh zákona DEPO počítá s tím, že následně – s účinností od 1. 1. 2022 – mají být stejným „profesím“ zřizovány jejich datové schránky způsobem ex offo „při prvním použití“ (resp. při prvním přihlášení přes NIA)? Jakou to má logiku, když ve stejné době by už svou datovou schránku měli mít dávno zřízenu „ze zákona“?

Půjde datovou schránku podnikající fyzické osoby znepřístupnit?

Zajímavou otázkou je možnost znepřístupnění datových schránek podnikajících fyzických osob, zřízených výše popisovaným způsobem: odpověď na ni je zřejmě záporná.

Rozhodující je v tomto ohledu ustanovení § 11 zákona č. 300/2008, které zachovává zásadu, podle které se dají znepřístupnit i datové schránky podnikajících fyzických osob (a dokonce i právnických osob), ale jen zřizované na žádost. V minulém článku jsme si popisovali, jak se toto ustanovení má rozšířit i o datové schránky nepodnikajících fyzických osob, zřizované ex offo (při prvním přihlášení přes NIA, resp. prvním použití kvalifikovaného prostředku). Stane se tak skrze odkaz na § 3 odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb., což je právě ono ustanovení o zřizování datových schránek nepodnikajících fyzických osob ex offo.

Jelikož ale datové schránky podnikajících fyzických osob budou po 1. 1. 2022 (i po 1. 1. 2023) zřizovány jinak než na žádost, a novelizované ustanovení § 11 s nimi nebude explicitně počítat (nebudou zřizovány dle § 3 odst. 1), mělo by to znamenat, že znepřístupnit nepůjdou.

Ostatně „profesní“ datové schránky podnikajících fyzických osob (např. advokátů, daňových poradců atd.) není možné znepřístupnit ani dnes. A obecný záměr je očividně ten, aby se situace srovnala a byla jednotná pro všechny datové schránky podnikajících fyzických osob.

Insolvenční správci se přesunou mezi OVM

Určitou výjimkou z výše popisovaného budou datové schránky insolvenčních správců. Ti jsou dnes (pro potřeby zřizování datových schránek) řazeni buď mezi podnikající fyzické osoby, a pak jim jsou zřizovány „profesní“ datové schránky podnikajících fyzických osob (DS PFO_INSSPR), nebo jsou právnickými osobami (s DS PO). Návrh DEPO je ale chce společně „přesunout“ mezi subjekty vykonávající veřejnoprávní působnost a zřizovat jim datové schránky orgánů veřejné moci (zřejmě DS OVM_PFO). Zařadí se tak vedle notářů a exekutorů, kterým jsou již dnes zřizovány datové schránky orgánů veřejné moci.

Alespoň tak to vyplývá z dalšího přechodného ustanovení, které je obsaženo v návrhu zákona DEPO:

Ministerstvo vnitra zřídí nejpozději do 31. března 2023 datovou schránku orgánu veřejné moci fyzické nebo právnické osobě, která je k 1. lednu 2023 insolvenčním správcem. Má-li fyzická nebo právnická osoba, která je k 1. lednu 2023 insolvenčním správcem, zřízenu datovou schránku podnikající fyzické osoby k výkonu činnosti insolvenčního správce nebo datovou schránku právnické osoby, Ministerstvo vnitra takovou datovou schránku k okamžiku zřízení datové schránky orgánu veřejné moci znepřístupní; tím není do 30. června 2023 dotčeno právo osoby oprávněné k přístupu do datové schránky podnikající fyzické osoby nebo datové schránky právnické osoby přistupovat k datovým zprávám uloženým v datové schránce.

S touto změnou koresponduje i změna úvodního paragrafu celého zákona č. 300/2008 Sb., která má být (k 1. 1. 2023) novelizována tak, aby mezi osoby vykonávající veřejnoprávní působnost řadila vedle notářů a exekutorů také insolvenční správce. To mj. umožní, aby jim fyzické a právnické osoby mohly posílat „veřejnoprávní“ datové zprávy hrazené státem (dosud jim FO a PO mohly posílat jen placené poštovní datové zprávy). A insolvenční správci sami budou moci doručovat fyzickým a právnickým osobám prostřednictvím „veřejnoprávních“ datových zpráv hrazených státem.

S touto změnou však nekoreluje nově navrhované znění § 4 zákona č. 300/2008 Sb., které se týká zřizování datových schránek podnikající fyzické osoby, a i po 1. 1. 2023 má zahrnovat jejich zřizování insolvenčním správcům. Těm by ale, ve stejné době, již měly být zřizovány datové schránky orgánů veřejné moci. Odcitujme si nově navrhované znění § 4 (s navrhovanou účinností k 1. 1. 2023) ještě jednou:

§ 4
Datová schránka podnikající fyzické osoby
(1) Datovou schránku podnikající fyzické osobě, advokátu, statutárnímu auditorovi, daňovému poradci, insolvenčnímu správci, znalci, soudnímu tlumočníku a soudnímu překladateli zřídí ministerstvo bezplatně a bezodkladně poté, co obdrží informaci o jejich zapsání do zákonem stanovené evidence nebo rejstříku.

Právnické osoby mají mít datovou schránku všechny

U právnických osob je navrhovaným cílovým stavem zřízení datové schránky (právnické osoby, tj. DS PO) všem právnickým osobám, zapsaným do základního registru osob (což by měly být všechny právnické osoby):

(1) Datovou schránku právnické osoby zřídí ministerstvo bezplatně právnické osobě zapsané v registru osob bezodkladně poté, co obdrží informaci o jejím zapsání do registru osob.

K dispozici je i odůvodnění, které vnáší trochu světla i do toho, proč dosud mají datovou schránku povinně (ze zákona) jen některé právnické osoby, ale ne všechny:

V době přijetí zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ještě základní registry ani jiné veřejné rejstříky právnických osob s výjimkou obchodního rejstříku neexistovaly, a proto se v jeho textu objevily pouze právnické osoby zapsané v tehdejším obchodním rejstříku (tj. jen obchodní společnosti a družstva). Tento stav dlouhodobě komplikuje doručování u všech dalších právnických osob.
Není žádný důvod, proč by i další právnické osoby povinně zapisované do veřejných rejstříků, a z nich do registru osob, neměly mít datovou schránku. Veřejné rejstříky se podle § 1 odst. 2 rejstříkového zákona vedou v elektronické podobě. Podle § 22 odst. 1 věta 2 rejstříkového zákona ve vazbě na § 18 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. mají již od 1. 1. 2014 všechny povinně zapisované právnické osoby do veřejných rejstříků povinnost podávat vybrané dokumenty zakládané do sbírky listin veřejných rejstříků výhradně v elektronické podobě. Již řadu let proto musí být všechny právnické osoby způsobilé komunikovat elektronicky.
Všem právnickým osobám by proto měla být zřízena datová schránka, což by významně zjednodušilo, urychlilo a zlevnilo doručování prováděné orgány veřejné moci a zároveň by všechny mohly využít činit bezplatná elektronická podání orgánům veřejné moci, která není třeba doplňovat listinným originálem.

Otázkou je ale termín, od kterého by k rozšíření povinného zřizování datových schránek na všechny právnické osoby mělo dojít. Návrh poslanecké sněmovny, který prošel třetím čtením a zamířil do Senátu, počítal s účinnosti k 1. 1. 2022. Dva výbory v Senátu ale již stihly přijmout usnesení, ve kterém požadují roční odklad této změny, tak aby nabyla účinnosti až k 1. 1. 2023. Tak uvidíme, jak to nakonec dopadne.

Za zmínku určitě stojí i to, že dochází i k rozšíření samotného pojmu „právnická osoba“, a to i na „jiná právní uspořádání“. Což mohou být například nadace, ústavy, nadační fondy, svěřenské fondy atd. Mělo by se tak stát skrze nový § 30a, vkládaný do zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi, v následujícím znění:

Hovoří-li se v tomto zákoně o právnické osobě, rozumí se tím rovněž jiné právní uspořádání.

Závěrem

Na závěr tohoto článku si dovolím malé zamyšlení: z navrhovaných změn, popisovaných v tomto článku, a možná i v celém návrhu zákona „o změně zákonů související s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci“, je možná nejvíce kontroverzní právě povinné zřizování datových schránek úplně všem podnikajícím fyzickým osobám. Připomeňme si ještě jednou, že v průběhu roku 2022 by měly být zřizovány těm podnikajícím fyzickým osobám, které svým prvním přihlášením přes NIA (použití kvalifikovaného prostředku) projeví určitou informační gramotnost – aby následně, počínaje rokem 2023, byly tyto schránky zřizovány všem zbývajícím podnikajícím fyzickým osobám. Tedy i těm, které „informačně gramotné“ nejsou ani trochu.

Ostatně zaznamenal jsem již i první záporné reakce k tomuto záměru. Konkrétně od Asociace soukromého zemědělství, která požaduje, aby datové schránky podnikajících fyzických osob zůstaly i nadále dobrovolné. Podle očekávání argumentuje nepřipraveností svých členů na elektronický způsob komunikace:

Tip Lupa_temata

Pro mnoho našich členů, především těch starších, je obsluha datové schránky velkým, často i nepřekonatelným problémem. Je nutno si uvědomit, že v sektoru zemědělství hospodaří také rodinné farmy, starší osoby či osoby s jinou specializací než je IT, které nemají žádný administrativní aparát a veškeré státem požadované povinnosti vyřizují vlastními silami ve volných chvílích. Každý další požadavek administrativního charakteru je zatěžuje a odvádí od hlavní činnosti, tedy hospodaření. Mnoho starších členů není vybaveno počítači a stále komunikuje především papírovou formou, nemluvě o tom, že i v případě snahy naráží mnoho nejen našich členů, ale i obyvatel ČR, na nedostatek pokrytí internetem a z toho plynoucím slabým a nestabilním připojením. 

Dovolím si předpokládat, že toto nebude ojedinělý nesouhlas a že přijdou další, možná s ještě větší „lobbistickou“ silou. Tak uvidíme, jak to nakonec dopadne.

V dalším pokračování tohoto seriálu si řekneme o chystaných změnách v oblasti poštovních datových zpráv. A také o tom, co se (z oblasti datových schránek) do návrhu zákona DEPO nakonec nedostalo.

Autor článku

Autor byl dlouho nezávislým konzultantem a publicistou, od 8.6.2015 je členem Rady ČTÚ. 35 let působil také jako pedagog na MFF UK v Praze.