Hlavní navigace

Peter Gajdošech, Milan Ryšavý (Seyfor): Cloud přináší výhody velkých podnikových řešení menším firmám

 Autor: Seyfor
V Česku využívá cloud jen o něco málo víc než čtvrtina tuzemských firem. Vyplývá to z průzkumu společnosti Seyfor. Cloud přitom podle firmy umožní rychlejší nasazování novinek nebo lepší škálování služeb.
31. 5. 2023
MarketVoice Co je to?

Sdílet

Využití cloudu není v České republice tak velké, jak by se mohlo zdát z vyjádření tuzemských firem. Ukázalo to exkluzivní průzkum, který mezi lidmi pohybujícími se v ICT nechala provést technologická společnost Seyfor.

Průzkum probíhal koncem května a zúčastnilo se ho pět set respondentů napříč republikovou. Ukázal například to, že dvě třetiny oslovených zaměstnanců pracuje ve firmě, která cloud nevyužívá. Cloud je přitom levnější i bezpečnější, shodují se v rozhovoru bezpečnostní experti společnosti Seyfor Peter GajdošechMilan Ryšavý.

V průzkumu, který jste si nechali vypracovat, 62 procent respondentů odpovědělo, že ve firmě, v níž pracují, se cloudové služby nevyužívají. Zaráží vás to? Není to v porovnání se zahraničím vysoké číslo?

Peter Gajdošech (PG): To číslo mě překvapilo. Odhadoval jsem, že to v našem regionu bude o něco lepší. Nicméně je pravda, že se u nás IT technologie většinou adaptují s nějakým časovým odstupem, takže věřím, že využívání cloudu už bude v příštích letech významnější.

Čím by se dal podle vás přístup zaměstnavatelů změnit? Proč nevyužívá cloudových systémů více lidí?

PG: V tomto případě nejde o zaměstnance, kteří nerozhodují o tom, co budou využívat. Rozhodnutí přejít s informačním systémem do cloudu přichází od managementu příslušné firmy nebo od IT oddělení. IT samozřejmě musí přesvědčit management, ideálně přes čísla. K častým argumentům podpory rozhodnutí přejít do cloudu patří úspora nákladů na dlouhodobý provoz, protože cloud se na pozadí sám aktualizuje a v budoucnu nebude potřeba žádných nákladů na upgrade systému. Výhodou je i škálovatelnost cloudu v obou směrech, to s vlastním „železem“ na vlastní infrastruktuře docílíte poměrně těžko. Například v situaci, kdy firma potřebuje pokrýt potřebu zvýšených nároků na hardware během sezónních akcí.

Peter Gajdošech

Expert na informační technologie ze společnosti Seyfor SlovenskoVystudoval Ekonomickou univerzitu v Bratislavě, Fakultu hospodářské informatiky. V oblasti informačních technologií pracuje již přes 25 let. Během své kariéry prošel téměř všemi klíčovými pozicemi, které z něj dělají odborníka na informační technologie, cloudové služby a bezpečnost IT.

Pracoval jako technický konzultant, vývojář a vedl také divizi vývoje softwaru. Zhruba před 10 lety přesunul svou kariéru do společnosti WBI, kterou koupila společnost Seyfor. V současné době implementuje řešení na platformách Microsoft a stará se o tým konzultantů, analytiků a vývojářů.

Už jste to lehce naznačil, nicméně – jaké jsou tedy argumenty, proč by lidé a firmy měli využívat cloud?

PG: Osobně se mi na cloudu nejvíc líbí rychlost, s jakou se nové technologie dostávají ke koncovému uživateli. Dříve jsme se posouvali vpřed standardně jednou za tři roky, nyní je to několikrát ročně. Cloud přináší výhody velkých podnikových řešení menším firmám za rozumné peníze, což si v minulosti mohly dovolit jen velké společnosti. Zabezpečení cloudu je nyní standardně na vyšší úrovni. Dosáhnout stejné úrovně zabezpečení na vlastní infrastruktuře je obtížnější a nákladnější.

Jak je nutné vnímat význam cloudových řešení v celém kontextu při řízení podniku?

PG: Dalším důležitým aspektem cloudu je skutečnost, že někteří poskytovatelé služeb „tlačí“ do svých balíčků různá softwarová řešení – to má pozitivní vliv na objevování nových způsobů využití „IT hraček“ ve firmách. Flexibilita dostupnosti cloudových systémů je úžasná – firma si formou předplatného zajistí licence pouze pro tolik uživatelů, kolik v daném měsíci potřebuje.

Můžete uvést nějaký příklad?

PG: Setkal jsem se například s potřebou zákazníka využívat řešení pro řízení projektů po omezenou dobu. Rozhodli se postavit velkou budovu, měli na to tři roky, dva projektové manažery a různé další zdroje, které museli řídit. Byl to ideální scénář pro cloudové řešení – jakmile je stavba dokončena, zákazník už tak robustní systém pro řízení projektů nepotřebuje, takže z něj vyexportuje data a přestane za něj platit.

Většina uživatelů ve vašem průzkumu uvedla, že cloudová služba, kteoru jejich firma využívá, nebyla nikdy napadena, což je dobrá zpráva. Pokud se ale už tak stalo, šlo nejčastěji o DDoS, hackerský útok nebo o phising. Znamená to tedy, že je cloud bezpečnější, než když ho někdo nevyužívá?

Milan Ryšavý (MR): Riziko útoku není úplně možné přímo porovnávat, protože cloudové a on-premises prostředí mají rozdílný rizikový profil. Cloudové služby jsou z principu věci dostupné trvale přes Internet, tudíž jsou neustále vystaveny potenciálním útokům.

Poskytovatelé cloudových služeb jsou ale schopni, ve srovnání s organizacemi provozujícím systémy v on-premises prostředí, investovat do zabezpečení svého cloudu řádově více finančních prostředků a zajistit si kvalitní odborníky v potřebném počtu, protože se jedná o jejich primární obchodní činnost a reputační riziko z případného úspěšného útoku je značné.

U velkých hráčů je tak zabezpečení cloudových služeb na vysoké úrovni a obecně bych se neobával nižší úrovně bezpečnosti v cloudovém prostředí.

GALERIE: PODÍVEJTE SE NA VÝSLEDKY PRŮZKUMU

Přesto tu určitě nějaká rizika existují. Jaká ta rizika u cloudu jsou? Kde je hrozba největší a která řešení ochrany už jsou naopak velmi pokročilá, že se u nich není potřeba obávat napadení?

MR: Cloudová prostředí nabízí pokročilé a komplexní nástroje pro zajištění bezpečnosti, tyto jsou však často ve výchozím stavu nenastaveny a je tak na každé organizaci, aby je využila dle svých potřeb. Je tedy nutné zjistit, za co přesně je v cloudovém prostředí z pohledu zabezpečení odpovědný jeho poskytovatel, jaké nástroje jsou k dispozici a jakým způsobem je může organizace využít k zajištění adekvátní úrovně bezpečnosti. Vždy je na straně organizace, aby zajistila zabezpečení minimálně na úrovni účtů a identit, koncových zařízení a v cloudu zpracovávaných dat.

Nejčastěji používají zaměstnanci přístup z cloudu k mailu a na úložiště dokumentů a dat. V průzkumu to uvedla téměř polovina všech respondentů. Jaká jsou největší rizika u přístupu do těchto konkrétních systémů?

MR: Stále je tu velké množství úspěšných útoků, které začínají krádeží identity uživatele, případně phishingovou, emailovou zprávou. V případě používání cloudových služeb je tedy nutnost multi-faktorová autentizace – pro přístup je kromě hesla vyžadováno ještě jiné ověření – např. SMS či ověření přes aplikaci v mobilním telefonu. U phishingových zpráv potom kromě technických opatření i obezřetnost na straně uživatelů a jejich průběžné vzdělávání v této oblasti.

Milan Ryšavý

Bezpečnostní IT expert Seyfor. Vystudoval České vysoké učení technické v Praze, konkrétně Fakultu elektrotechnickou. V oblasti kybernetické bezpečnosti pracuje od roku 2015. Prošel různými klíčovými pozicemi od manažera klíčových zákazníků, přes projektové řízení až po seniorního bezpečnostního konzultanta. V současné době vede tým architektů a konzultantů v oblasti kybernetické bezpečnosti.

Pracoval na řadě významných projektů v oblasti IT bezpečnosti, kde se podílel na oblastech, jako je bezpečnostní dohled, architektura kybernetické bezpečnosti, tvorba strategie a analýza dopadů a rizik. Je držitelem řady certifikátů, které potvrzují jeho odborné znalosti, jež podtrhuje jeho dlouholetá praxe v oboru.

Průzkum naopak ukázal, že jen pouhých osm procent respondentů využívá cloud k přístupu do CRM systémů a jen pět procent při použití ERP systémů. Je to odpovídající, nebo by z vašeho pohledu mělo být použití rozšířenější?

PG: Ta čísla mě nepřekvapují. ERP bude ještě nějakou dobu převážně na vlastní infrastruktuře, i když letos se situace začíná měnit – i velcí dodavatelé ERP řešení přicházejí s podporou české i slovenské lokalizace ve svých cloudových řešeních, takže možnosti přechodu do cloudu v oblasti ERP se již objevují.

Pokud byste měli sestavit pořadí výhod u cloudu, jak by podle vás vypadalo?

PG: Na prvním místě by byl určitě přístup odkudkoli, což je podle mně neuvěřitelná výhoda. Pracuji bez závislosti na konkrétním zařízení, dokument začnu připravovat v kanceláři, upravuji ho doma v režimu home office a kontrolu a drobnou finální úpravu provedu na mobilu, když čekám 20 minut na výměnu pneumatik.

Na druhé místo bych zařadil zabezpečení dat. Dokumenty uložené v cloudu jsou opravdu v bezpečí, kromě jména a hesla mě systém vyzve k zadání dalšího ověřovacího faktoru z nového zařízení.

Třetí výhodou je automatické zálohování. Je ale nutné říct, že cloud standardně nenabízí skutečné zálohování, ale pouze automatické ukládání dat na dvou geograficky oddělených místech, což většině uživatelů stačí k pocitu bezpečí.

Na čtvrté místo bych zařadil možnost lepší spolupráce a sdílení informací s kolegy. První velký posun ve spolupráci více kolegů na jednom dokumentu současně nastal v roce 2007, od té doby se situace zlepšila zejména s využitím cloudu, který unikátně propojuje práci s dokumenty a komunikační vrstvu spolupráce.

A na páté pak to, o čem jsem už také mluvil – nižší náklady oproti vlastním serverům. Cloud často přináší několik informačních systémů za relativně malý balík peněz, což je trend, kterému dnes žádný systém na vlastním „železe“ nemá šanci konkurovat.

Mluvíme o výhodách cloudu. Určitě ale má i nějaké nevýhody. Jaké jsou ty hlavní?

PG: Cloud samozřejmě nefunguje bez internetu, takže podniky se špatným připojením k internetu nemají ideální situaci. Některé scénáře mohou znamenat vyšší cenu než stejný systém na vlastní infrastruktuře. Znám lidi, kterým vadí, že se jejich systém občas mění – ovládání je trochu jiné než včera. Když zrovna spěcháte, může to člověka reálně naštvat.

Hodně se mluví o rychlém začleňování umělé inteligence do různých systémů a týká se to i cloudu. Máte nějaké příklady, kdy se AI na cloudu již využívá?

PG: Cloud nabízí jazykové služby v oblasti umělé inteligence, včetně rozpoznávání řeči, překladů, dokumentů, OCR a čtecích robotů. O společnosti GPT už pravděpodobně slyšel každý. Nabídka služeb v oblasti umělé inteligence však zahrnuje také strojové učení pro vědce a vývojáře a také nástroje pro obchodní predikce založené na strojovém učení.

Využívá prvky AI i cloudové řešení od společností Seyfor?

PG: Umělá inteligence postupně pronikne do všech oblastí softwaru. V našem řešeních CRM pomáhá umělá inteligence uživatelům s řízením vztahů se zákazníky již nějakou dobu. Jedná se o strojové učení, prediktivní analýzu, různé návrhy automatizace a personalizaci obsahu. Pokroky přicházejí také do oblastí ERP a DMS. Umělá inteligence v systémech ERP pomůže neustále zlepšovat procesy a automaticky vytvářet plány a prognózy. V oblasti DMS a ECM se v blízké budoucnosti dočkáme zapojení umělé inteligence, zejména při zjednodušování tvorby obsahu, různých pomůcek pro kreativní personalizaci článků a větší integrace cloudových služeb, které dnes používáme ke komunikaci. V implementacích Seyforu již běžně využíváme některé prvky AI, například strojové učení pro automatické rozpoznávání textu v procesu extrakce dat z dokumentů.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).