Na první pohled nic nenasvědčovalo tomu, že by se dělo něco mimořádného. Web nespadl, na obrazovce se neobjevilo výkupné a útočníci nemuseli prolomit ani databázi zákazníků.
Přesto se portál POJISTENI.cz ocitl pod kybernetickým útokem, který mohl být během několika dnů pořádně drahý.
Útočníci totiž objevili mnohem nenápadnější cestu. Zaměřili se na jednu běžnou a užitečnou funkci srovnávače povinného ručení.
Stačilo zadat SPZ. A účet začal růst
Princip je jednoduchý. Řidič zadá registrační značku automobilu a systém automaticky doplní údaje o vozidle. Nemusí hledat technický průkaz ani ručně vypisovat jednotlivé položky.
Pro zákazníka otázka několika vteřin.
Jenže v pozadí této zdánlivě obyčejné funkce probíhá placený dotaz do externího registru. A každý takový dotaz něco stojí.
Při běžném provozu nejde o žádný problém. Stovky až tisíce skutečných zákazníků denně vytvoří náklady v řádu tisíců korun. Provozovatel s nimi počítá a jsou součástí fungování služby.
Útočník ale skutečným zákazníkem být nemusí.
Stačí vytvořit robota.
Případová studie použití kybernetické ochrany WEDOS Protection [přečíst]
Ne stovky denně. Tisíce za minutu
Právě to se podle zveřejněné případové studie stalo.
Automatizované systémy začaly funkci pro zadávání SPZ zasypávat obrovským množstvím požadavků. Místo stovek nebo tisíců legitimních dotazů za den začaly přicházet tisíce požadavků za minutu.
A každý mohl vyvolat další placený dotaz.
Z běžného provozního nákladu se tak během krátké chvíle stal problém, který začal rychle nabírat na obrátkách.
Podle provozovatele se přímé náklady během útoku mohly dostat do řádu statisíců korun za pár hodin.
Pokud by se útok nepodařilo zastavit a stejným tempem pokračoval několik dnů, mohla se celková škoda vyšplhat až do milionů korun. Vše běží na pozadí, aniž by si toho kdokoliv všiml.
Nic neukrást. Jen nechat majitele platit nebo se data můžou hodit na další činnost.
Právě v tom je tento typ útoku nepříjemný.
Útočník nepotřebuje znát heslo administrátora. Nemusí se nabourat do databáze ani klasickým DDoS útokem odstavit celý server.
Stačí najít místo, kde každé použití nějaké funkce stojí provozovatele peníze.
Může jít o přístup do placeného registru, odeslanou SMS, externí API, mapovou službu nebo jinou placenou funkci.
Jeden požadavek může stát jen několik haléřů nebo korun.
Jenže milion požadavků už vypadá úplně jinak.
Vypnout funkci? Ani to není výhra
První řešení se přitom nabízí samo. Napadenou funkci jednoduše vypnout.
Tím se sice zastaví další placené dotazy, ale problém se pouze přesune jinam.
Automatické načtení údajů podle SPZ používají skuteční zákazníci, kteří si chtějí spočítat cenu povinného ručení. Pokud funkce přestane fungovat, běžný návštěvník nevidí kybernetický útok v pozadí.
Vidí jen web, který nefunguje tak, jak má.
A odtud je už jen krok k reakcím typu „nefunguje jim kalkulačka“ nebo k odchodu ke konkurenci.
Vedle přímých finančních nákladů tak začíná vznikat i další škoda – ztracení zákazníci a poškozená pověst služby.
Rozhodovaly hodiny
Incident se podle zveřejněné případové studie odehrál 22. července 2026.
Monitoring zachytil prudký a neobvyklý nárůst požadavků na automatické vyplňování údajů ze SPZ. Poté začalo hledání způsobu, jak roboty zastavit, ale současně zachovat službu dostupnou pro skutečné návštěvníky.
Řešením se nakonec stalo nasazení služby WEDOS Protection.
Doména POJISTENI.cz byla po změně DNS nasměrována přes ochrannou infrastrukturu, která začala požadavky vyhodnocovat ještě předtím, než se dostaly k samotné aplikaci.
Princip byl jednoduchý: skutečný návštěvník může pokračovat dál. Podezřelý automatizovaný provoz se zastaví.
A především se zastaví dříve, než spustí další placený dotaz do registru.
Roboti narazili na zeď
Podle případové studie proběhlo nasazení ochrany v řádu hodin.
Jakmile začal provoz procházet přes ochrannou vrstvu, automatizované požadavky se přestaly dostávat až k napadené funkci. Přímé náklady za dotazy se následně vrátily na běžnou úroveň.
Kalkulačka povinného ručení se přitom mohla vrátit do plného provozu a zákazníci mohli znovu využívat automatické načítání údajů podle SPZ.
Z jejich pohledu tedy služba dál fungovala.
Rozdíl byl pouze v tom, že mezi internetem a samotnou aplikací nově stála ochrana, která se snažila odlišit skutečné návštěvníky od automatizovaného provozu.
Kybernetický útok už nemusí znamenat nefunkční web
Celá událost dobře ukazuje, jak se svět internetových útoků mění.
Ještě před několika lety si pod velkým kybernetickým útokem většina lidí představila především jeden scénář: někdo zahltí server a web několik hodin nefunguje.
Jenže dnešní webové aplikace jsou mnohem složitější.
Komunikují s platebními bránami, registry, mapami, SMS branami, cloudovými službami, databázemi nebo nejrůznějšími placenými API.
A téměř každá taková služba může mít nějaký limit nebo cenu za jedno použití.
Pro útočníka tak nemusí být nejzajímavější web shodit.
Mnohem nepříjemnější může být najít způsob, jak jeho majiteli při každém požadavku vytvořit další náklad.
Umělá inteligence může situaci ještě zhoršit
Do hry navíc vstupuje umělá inteligence.
Vytvořit jednoduchého robota, analyzovat funkci webové aplikace nebo připravit skript pro automatické odesílání požadavků je dnes podstatně jednodušší než ještě před několika lety.
Autoři případové studie upozorňují, že s pomocí AI lze některé automatizované útoky připravit během velmi krátké doby a následně je škálovat na obrovské množství požadavků.
To ale neznamená, že bylo prokázáno použití umělé inteligence právě při útoku na POJISTENI.cz.
Případ spíše ukazuje širší problém: technická bariéra pro podobné útoky klesá a jejich cílem nemusí být pouze banky, státní instituce nebo největší technologické společnosti.
Web může fungovat. A přesto každou minutu prodělávat
Na celé události je možná nejzajímavější právě její nenápadnost.
Nemusí přijít žádný dramatický výpadek.
Nemusí zmizet hlavní stránka.
Nemusí se objevit lebka od hackerů ani žádost o výkupné.
Web může dál působit, že je všechno v pořádku.
Jen někde na pozadí robot odesílá jeden požadavek za druhým.
Každý něco stojí.
A účet roste.
Případ POJISTENI.cz tak ukazuje, že ochrana webu už dávno není jen otázkou toho, zda server přežije velký nápor provozu. Provozovatelé musejí stále více přemýšlet i nad tím, co se stane, když někdo začne ve velkém zneužívat konkrétní funkce jejich aplikací.
Protože příští velký kybernetický útok nemusí web vůbec vypnout.
Může ho nechat dokonale fungovat – a jen vám mezitím potichu vysávat peníze.
Jak na domény a proč vybrat .cz
O úspěšnosti webové stránky rozhoduje už výběr doménového jména. Provozování webu na
vlastní doméně přináší jistotu, že ho zákazníci najdou vždy na stejné adrese, a to třeba i po změně poskytovatele hostingu. To samé platí pro e-mailové adresy. Dokonce i freemailové služby dnes umožňují propojení schránky s vlastní doménou.
Nejrozšířenější doménou v České republice je národní doména s koncovkou .cz. Takovým doménám dávají přednost jak čeští uživatelé při vyhledávání informací na internetu, tak i vyhledávače při zobrazování odpovědí na hledaný dotaz. Proto bývá doména .cz nejlepší volbou. Pokud si zájemce o doménu neví s jejím výběrem rady, může se obrátit přímo na registrátora domén, nebo využít doporučení a tipy na jeho webových stránkách.
Kdo už doménu s koncovkou .cz má, měl by si na www.nic.cz/overeni pravidelně jednou za rok ověřovat správnost svých kontaktních údajů evidovaných v doménovém registru. Držitelé více domén pak ocení bezplatnou službu Doménový prohlížeč (www.domenovyprohlizec.cz) umožňující správu všech .cz domén přehledně na jednom místě.
Správcem domény .cz je sdružení CZ.NIC, které se věnuje také osvětě v oblasti doménových jmen, internetové bezpečnosti a podpoře nových technologií a projektů užitečných pro internetovou infrastrukturu v České republice i ve světě.
ČLÁNKY DO MAILU