soukromý investor
I David Formánek je členem 42 Angels. Přehled dosavadních investic:
“Všichni si myslí, že když jsme investoři, máme povinnost investovat. Že jsme jako z pohádky Oslíčku, otřes se. Není to tak. Opravdu si projekty vybíráme důkladně a nevyhazujeme peníze z okna. Tvrdě jsme je vydřeli a nechceme je zbůhdarma utratí,” řekl David Formánek. Ve většině návrhů, které posuzuje, David Formánek nevidí jasnou cestu, kudy svou investici získá zpět. “To se v těch projektech často vůbec neřeší. Ale my nejsme charita. Musíme vidět, že tam peníze jsou.”
Za geniální považuje David Formánek výrok kolegy investora Michala Rostocka-Poplara, že projekt, do kterého by rád investoval, nesmí být živnost, ale měl by to být byznys. “Většina návrhů, které nám chodí, jsou živnosti. Uživí vás, vašeho kolegu, ale není to škálovatelný byznys, který můžeme přenést do x zemí. To hledáme, to nás zajímá.”
Zároveň ho, ale podobně jako Karla Obluka, musí projekt bavit. Cítí se zavázán osudu za úspěšnou kariéru a rád by společnosti něco vrátil. “Mám vnitřní puzení někomu pomoci.”
Investorovi nestačí, když za ním přijde člověk jen s nápadem. “Nápad pro mě není nic,” řekl David Formánek. Nápad podle něj představuje jediné promile úspěšného podniku. 29,9 procenta je prý samotný produkt, zbytek pak “byznys a marketing”. “Žijeme v době, kdy nevítězí ti nejlepší, ale ti, kdo dělají nejlíp byznys a mají nejlepší marketing.”
Další krutou pravdou je, že konkurence nelení. “To, že jste nenašli konkurenci neznamená, že neexistuje, jen neumíte dobře zadat dotaz do Googlu,” prozradil investor mladým startupistům. A přidal další zkušenost: “Startup je jako manželství a bigamie je trestný čin.” Mít zároveň úspěšný startup a spokojený osobní život podle něj není možné. “Startupu musíte dát všechno, a to vám totáně zruinuje osobní život. Nebo naopak. Dáte maximum rodině a vztahům, zruinuje to startup.”
Na startupech, které se ucházejí o jeho peníze, vadí Davidu Formánkovi přehnané sebevědomí, případně to, když mají projekt jen na papíře, ale ještě nic neudělali pro jeho uskutečnění. Řídit by se měli raději heslem “show, don’t tell”. Odmítá také investovat do projektů, které po něm chtějí ještě před začátkem jednání podepsat NDA. Vadí mu z prstu vycucané “byznys plány typu Baron Prášil”, malý rozhled mladých podnikatelů (“Lidé, čtěte. Zdrojů je spousta!”) a také týmy složené jen ze samých programátorů. “Musí tam být někdo zaměřený na byznys. S týmem složeným ze samých technologů jsem se už několikrát spálil.” Vadí mu také startupy, které od začátku myslí jen na exit a na to, jak zbohatnou. Raději chce budovat dlouhodobě udržitelný byznys.
Dalším problémem jsou částky, které rodící se firmy za majetkové podíly od investorů chtějí. “Podle mě je na startupech v dnešní době zřetelná bublina. Nemůže za mnou přeci přijít startup, který má jen nápad, má v ruce dvě á čtyřky a chtít po mně 50 tisíc euro za tři procenta ve firmě. Nezlobte se na mě, ale to přeci nejde.”
Naopak pomoci k úspěšné investici od Davida Formánka může zakladateli startupu funkční demo a ochota investovat vlastní peníze. Setkal se například s podnikatelem, který po nás chtěl peníze. Řekl mu mu, že jeho firma “není v tuto chvíli investovatelá”. Podnikatel se nenechal odradit, prodal auto a dal do firmy vlastní peníze. “To na nás zapůsobilo. Teď s ním dál jednáme.”
Plusem pro startupy je i ochota naslouchat připomínkám a přijímat od investorů kritiku, nenechat se jí odradit, ale zamyslet se nad ní a přizpůsobit jí svůj produkt. Pomůže také jasná exit strategie: “Napište nám: Předpokládáme, že za tři roky se vaše investice vrátí. Do pěti let se zpětinásobí.”
A poslední cenná rada od Davida Formánka: “Chtít je strašně málo. Musíte makat. To jsem viděl hlavně v týmech, kterým jsem dal peníze na vývoj pro iOS. Kluci všichni chtějí být bohatí, ale neuvědomují si, že k tomu musí taky makat.”
Zakladatelé: | David Formánek |
---|---|
Web investora: | http://www.42angels.com |