12,5 Um/m2

Ilustrace: Nenad Vitas

Brněnský Invex je nepochybně jedna z nejdůležitějších událostí roku, co se týče IT u nás. Jistě, už to není, co to bývalo. Pokud vím, už deset let se říká, že to není, co to bývalo. Ostatně babička mé babičky říkala, že dnes už to není, co to bývalo, a to ještě nebyl Invex. Možná ani Brno ne. Říkat o Invexu, že už není co býval, patří k jeho koloritu stejně tak jako lidé, na které zde narazíte. Přinejmenším v odborných dnech, ale myslím že jindy to nebude lepší.

Dorazil jsem do Brna ve středu. Už dlouho tam nejezdím pozorovat novinky v IT, protože ty mám na Internetu i jinde. Nejezdím tam ani konferovat, neboť powerpointové orgie šly vždycky tak trochu mimo můj život. Jezdím tam nasávat atmosféru, klást škodolibé otázky u stánků a – přiznám se – i sbírat prospekty zajímavých věcí. Jezdím tam na klobásu a na pohled na – promiňte, že nebudu jmenovat – známé publicisty, kteří už dekádu s neměnným zápalem (v neměnném oblečení) obíhají všechny bezvýznamnosti. Jezdím tam pro radost.

I když veletrh viditelně zeštíhlel, snad se stal odbornějším a jeho rozsah nelze s divočinou poloviny 90. let vůbec srovnávat, některé věci jsou patrně tak konstantní, že se organizátorům nepovede je vymýtit, ani kdyby napřáhli veškeré své schopnosti a manažerský talent. Jednou z těchto konstant je to, pro co jsem se rozhodl zavést novou SI jednotku Um. Hustota Um, měřená na metr čtvereční okolo nějakého exponátu je určována tím, jak moc onen exponát bliká a jak moc je barevný. Um má zájem o všechno okolo IT, ale především o herní hardware, software a novinky z oblasti internetové distribuce pornografie. Um by si rád pořídil HD televizor, ale protože obraz ve vysokém rozlišení zatím příliš moc poskakuje, spokojí se s tradiční „HD Ready“ plazmou a harddiskovým DVD přehrávačem (harddisk co největší prosím), s garancí nepropálení růžových pixelů. Um okukuje. Dovede ocenit ladné tvary velkoformátového plotru, ale ještě více si cení křivek hostesky o něj opřené. Um se plete pod nohy, nedbá známého hesla „výstup má přednost před vstupem“, fotí se s logem vystavovatele a má-li náhodou novinářskou akreditaci, pak nejméně desetkrát projde před očima hlídače tiskového střediska jen proto, aby si tento okamžik vychutnal.

       

Um je zvláštní hmota. Jeho hustota je ráno velmi malá, neboť vyžaduje více odpočinku než ostatní. Čím výše ale stoupá slunce (za mraky) nad rotundu brněnského výstaviště, tím více ho zde najdeme. Ve špičce, která nastává – předpokládám – v době, kdy jsem Invex opouštěl, tedy asi ve dvě odpoledne, dosahovala na některým místech jeho hustota až 12 Um/m2, což je, jak jistě uznáte, dost. Pochybuji, že organizátoři Invexu vidí Um vyskakující houfně z přistavených autobusů rádi, konec konců kvůli/proti němu přece zavedli odborné dny. Ale Um je zde. Byl zde. Bude zde, předpokládám navždy.

Některé události mají svůj kolorit. Oktoberfest má své pivo. Paříž Eiffelovu věž. A Invex? Mimo jiné své Um. Své Uhrovité mladíky.