Ben Gomes, „Distinguished Engineer“ u Google. Dříve. Nyní viceprezident a „Google Fellow“, jedna z nejvyšších pozic u Google. Jeden z důležitých lidí, kteří se v Google starají o vyhledávání je u Google přes deset let. Podílel se například na vzniku Google Instant, tolik diskutované funkčnosti, která je dnes užitečnou součástí Google.
První část rozhovoru najdete v Ben Gomes: Vyhledávání hledá jehlu v kupce sena (1)
HLASOVÉ OVLÁDÁNÍ A KOMUNIKACE
Myslíte, že bude mít smysl ovládat počítače, vyhledávání, atd. pouze hlasem. Stejně jako v případě společnosti Apple a Siri?
Ano. Máme také možnost vyhledávání hlasem.
Já vím, ale mé angličtině moc nerozumí…
Já mluvím pouze anglicky a trochu i jinými jazyky, ale můj přízvuk není indický, americký, a ani britský. Takže opět doufám, zejména jak to lidé začnou více používat a my budeme moci shromáždit více údajů. Zlepšili jsme se v oblasti přízvuků, šumu v systému, atd. Takže opět platí, že údaje jsou z mnoha hledisek naším přítelem a jejich použití je naším přítelem. Systémy se zdokonalují a lidé, kteří je používají, se zlepší. Probíhá cyklus, který se časem vyvíjí.
A vy stále věříte, že toto vše je možné bez nějakého druhu umělé inteligence? Stačí určité algoritmy a databáze, sémantika a matematika. Bude to fungovat?
Umělá inteligence je velmi zvláštní oblast. Jakmile něco začne fungovat, velmi často se to nepovažuje za umělou inteligenci. Jelikož víme, jak to funguje, nepřemýšlíme o tom, jak věci fungují.
Proto hodně věcí, které děláme dnes, by byly bývaly zcela určitě považovány za služby umělé inteligence před deseti nebo dokonce před pěti lety. Na dotazy, na které dnes odpovídá Google, by nebylo možné odpovídat před deseti lety, a související informace nebyly dostupné dokonce před rokem či dvěma. Ano, jedná se o dotazy, na které jste nemohl nalézt žádnou odpověď, a dnes již odpovědět umíme.
Takže z mnoha hledisek dosahujeme pokrok díky rostoucímu objemu údajů, informací o tom kde byste nenalezl správnou odpověď, předložených tak aby vzniklo propojení s vaším mozkem, kdy veškeré tyto údaje představují jakési rozšíření vašeho mozku. Takže kdykoliv přemýšlím o nějaké potřebné informaci, která je k dispozici téměř okamžitě prostřednictvím několika slov vložených do vyhledávače Google, dostávám nejenom správné údaje, ale po zpracování i znalosti, které vyhledávám.
Souhlasím, ale pak v této situaci končíme stejně, jako kdybych se jednoho dne postavil vedle svého počítače a řekl: „Nazdar, včera jsem byl v jedné ulici a byl tam velký modrý kostel a naproti tomu kostelu stála hezká budova a také tam byl obchod … řekni mi, prosím, telefonní číslo toho obchodu“. Takhle si představuji budoucnost vyhledávání.
Máme kostel, máme obchod, máme telefonní číslo obchodu.
Máte místo a máte fotografie z aplikace Google Earth.
Máme mapu, a když se rozhodnete, můžete sdílet tyto informace s námi, a to ve smyslu svého včerejšího pobytu, například v podobě polohy. Takže vzniká možnost klást spoustu otázek, protože posunujeme určitou hranici.
Ano, k dokonalosti to má hodně daleko. V minulosti jsem některou otázku nikdy nemohl položit a teď mohu. Takže tyto hranice sice nejsou tam, kde byste je chtěl mít, ale budou tam v budoucnosti. Proto si můžete snadno představit vizi budoucnosti, ve které můžete klást tyto otázky.
Ano, když můžete tyto otázky klást… protože někde jsem četl, že jste chtěl postavit počítač ze Star Treku? Je to pravda?
Ano, ano, ano…
Jelikož mám rád Star Trek, moc rád, samozřejmě, a je to sen. Stačí říci: „Nazdar, počítači“ a sdělit mu, co si přejete. Ale jde o to, že je třeba zásadně změnit způsob vyhledávání.
Domnívám se, že k tomu časem došlo, aniž by si toho lidé všimli. Vloni, například, jsme spustili téměř pět set zlepšení způsobu vyhledávání.
Souhlasím, ale při kladení otázek stále ťukáte do klávesnice…
V dnešní době je spousta lidí na telefonu a řada z nich klade otázky pomocí hlasových služeb, zejména pomocí telefonů s Androidem nebo iPhone. Ptají se pomocí telefonu. Takže začínáme již klást dotazy.
Mimochodem, děláte to? Mluvíte ke svému telefonu na veřejnosti?
To záleží na situaci a na tom, co děláte. Časem se objeví různé režimy problémů založené na vašem vlastním kontextu. Ano, máte-li jednání nebo se nacházíte někde jinde, nezačnete promlouvat ke svému telefonu…
To zní trošku zvláštně, dnes telefon zvedáte a mluvíte, jen když jej i posloucháte, ne?
Ano, ale před nějakou dobou tak lidé činili ve svých vozech a nečinili tak předtím a dnes k telefonům promlouvají. Vypadalo to velmi divně. Nevím, zda se na to pamatujete.
Již si nepamatuji, kdy jsem poprvé viděl někoho mluvit sám se sebou pomocí sluchátek u čerpací stanice. Říkal jsem si, "Tenhle člověk vypadá divně. Proč mluví sám se sebou? Na blázna je oblečen příliš dobře. "Ale věřte mi, spousta lidí své zvyky mění. Někteří z nich se změny bojí a občas se lidé přizpůsobí, přičemž mladí lidé se přizpůsobují.
Jak dlouho tedy myslíte, bude trvat, než se dnešní způsob zásadně změní? Dva roky? Pět let? Deset let?
Samozřejmě, během pěti let dojde k zásadní změně z hlediska používání vyhledávačů. Viděli jsme již velký pokrok. Tyto inovace neprobíhají v izolaci. Dějí se společně s dalšími inovacemi v celém ekosystému. Jedna z inovací, která probíhá, spočívá v tom, že mobilní telefony se staly nesmírně populární. K tomu všemu probíhá neustálý pokrok a součástky těchto telefonů se natolik zlepšují, že se zlepšuje i porozumění řeči. U větších modelů máte k dispozici více paměti. Všechny tyto aspekty se zdokonalují. Takže všechny tyto věci postupují kupředu a je zřejmé, že naše algoritmy se zlepšují s tím, jak je lidé více používají. V důsledku toho je celý cyklus velmi efektivní. Takže se posouváte od klasického modemu s vytáčením až k vysokorychlostnímu internetu.
Osobně jsem začal používat Internet nebo datovou komunikaci pomocí modemu s rychlostí 300 bit/sec. Takže OK…
SOUKROMÍ, JE ČEHO SE BÁT?
A toto všechno, … bude to mít vliv na naše soukromí …. Naruší to nějak naše soukromí nebo ne?
Víte, v Googlu se chceme ujistit o dvou věcech. My vždy jasně říkáme, kdo používá jaká data, jaká data se zveřejňují a jak je používáme. Naše základní principy spočívají v průhlednosti a kontrole. Vždy si chceme být jisti, že víte, co my o vás víme.
V v jiném ohledu, jak si myslíte, že to změní způsob, jakým lidé nahlížejí na své soukromí? Protože, víte, Mark Zuckerberg, ten legrační mladík, který vlastní Facebook nebo část Facebooku. Asi před dvěma roky řekl, že soukromí již není třeba soukromí je mrtvé, nebo něco na ten způsob. To se stalo asi tak dvě hodiny předtím, než někdo zveřejnil jeho fotografie a on se rozčilil a zablokoval svůj profil. Ale stejně, musí se lidi sami změnit kvůli tomu, aby jim všechny tyto změny byly prospěšné, anebo se budou držet osvědčeného jako nyní? Trvají na přísné kontrole soukromí? Například, kdybych řekl své babičce před několika lety, že jdu jen tak po ulici, fotografuji lidi a nahrávám je do sítě a někdo jiný tam nahrává moje fotografie, neuvěřitelně by se rozčílila a pravděpodobně na mě zavolala vymítače ďábla.
Ha, ha, ha, ha. Já jsem byl také vychován jako katolík!
To je rozdíl mezi dvěma generacemi, protože tady šlo o moji babičku. Moje matka by se pravděpodobně zlobila jen trochu. A mě je teď čtyřicet čtyři, a ve školách máme generaci žáků, takových těch čtrnáctiletých a dvanáctiletých, kteří jdou na Facebook a podělí se o cokoli a o ničem nepřemýšlejí. A to je vývoj, který musíte také vzít v úvahu, když tvoříte nové vyhledávání, stejně jako musíte zvládnout jejich soukromí, učit je a všechno ostatní. Můžete to změnit věci takovým způsobem, jak dosud nedokážeme předvídat?
To je ale skvělá otázka. Podle mého názoru tohle obsahuje dva aspekty. Jedním je jak se váš názor na soukromí mění se zvyšujícím se věkem nebo změnami společenského statutu. Domnívám se, že je to úplně jiné, dokud ještě chodíte do školy nebo studujete na vysoké škole, o co jste ochotni se podělit, jaké máte potřeby a tak dále…
V porovnání s tím, když už pracujete, v porovnání s tím, když máte rodinu, v porovnání s tím, když máte děti, v porovnání s tím, když jste prominentní osobností ve společnosti. Domnívám se, že všechny tyto potřeby se poměrně liší, a v každém kontextu si lidé vytvářejí své vlastní emocionální soukromí.
A tak pokud jde o to, co děláme v současné době v Googlu ohledně sdílení, poskytujeme velmi flexibilní model sdílení, abyste mohli vytvářet, abyste mohli velmi flexibilně sdílet věci s lidmi, se kterými je chcete sdílet. Zjišťuji, že sdílím mnohem více, když mohu sdílení zajímavým způsobem řídit. A tak sdílím věci o svém osobním životě, které nesdílím s kolegy v práci. Mí přátelé sdílejí věci o svých malých dětech a podobně, které by nesdíleli veřejně, a sdílejí je se mnou, protože se známe jako přátelé, avšak ne se svými kolegy. Stejně tak jsou věci, které chceme sdílet v profesionálním životě, že ano?
Něco jsme uvedli do provozu, něco skvělého se stalo ve webovém průmyslu, něco skvělého se dnes přihodilo v indickém školství, něco, co chci sdílet veřejně, protože chci více lidí, ostatní lidi, aby si tuto informaci přečetli a byli si vědomi, no víte, zajímali se o stejné věci, jako se zajímám já. Proto si myslím, že stupně sdílení, které jsou možné pro mě, a schopnost kontrolovat toto sdílení, mi ve skutečnosti umožňují sdílet více.
To je můj osobní názor na tuto věc. Proto se domnívám, že kontrola sdílení je velmi důležitá, protože umožňuje lidem, aby si uvědomili, že sdílejí s ostatními lidmi, sdílejí své životy. Protože tak to je. Sdílíte je způsobem, který se zformoval velmi zajímavě, na základě toho, co si přejete sdílet. Ano. Existují určité věci, o kterých budete bezpochyby chtít s některými lidmi mluvit.
Ale ano, když lidé hodně pijí v hospodě, podělí se o mnoho věcí, ano.
To není zrovna ten způsob použití, o kterém mluvím!
Ale domnívám se, že je to docela dobré přirovnání, protože se pak podělí o věci, o které by se jinak nikdy nepodělili, a jsou pak samozřejmě překvapeni, že se o ně podělili.
Ano, jsou věci, o které se podělíte se svou ženou, věci, o které se podělíte se svými dětmi, které se liší od věcí, o které se podělíte s ostatními. To může sloužit jako důkaz, že sdílení, jako u Google+, podle mého opravdu funguje.
Dalším aspektem je, že si nemyslím, že by lidé své názory na sdílení neustále měnili. A tak kolegyně z mé kanceláře zjistila, že její matka byla na Google+ jako součást genealogické skupiny. Velmi se zajímá o genealogii a sdílela genealogické informace v rámci té skupiny. A tak i v minulosti, v rámci své kariéry, používáte vše různě a tak dále. A lidé sdílejí v privátních skupinách, a také sdílejí ve veřejných skupinách. Že ano? Proto si myslím, že taková určitá revoluce ve sdílení bude nastávat méně, jak budou lidé více zvyklí na sdílení a začnou se spoléhat na svoji kontrolu nad sdílením. Proto se domnívám, z mého pohledu i z pohledu Googlu, že tato kontrola nad vlastními informacemi a kontrola nad vlastním sdílením je zásadní pro další sdílení.
CO PLÁNUJE GOOGLE NOVÉHO
OK, pojďme tedy na jednu nebo dvě poslední otázky… Plánuje Google přijít s něčím novým a důležitým, řekněme během příštích tří až šesti měsíců, pokud to ovšem není tajemství, samozřejmě?
Ze širšího hlediska lze říci, že pracujeme na znalostech. Snažíme se poskytnout vám informace a současně i porozumění tomu, co znamenají znalosti z hlediska vašich zkušeností.
Takže žádné čtení myšlenek?
Ne, nejsem si jist, zda je to již možné…
Ne, pouze si dělám legraci… Ale plánujete kompletně rozbít vyhledávání pomocí Googlu… protože děláte spoustu změn a lidé si myslí, že to pro ně zkrátka přestane fungovat, a kompletně se vše zastaví. Jste si jist, že se tak nestane?
Jedna z věcí, které děláme, je jedna z velkých součástí vyhledávání. Tvoří ji mnoho součástí, ale jedna součást se týká hodnocení věcí. A já se domnívám, že jde o jednu ze starých silných stránek této části.
Vybudování této schopnosti trvalo velmi dlouho, ale teď se jedná o jednu z našich hlavních schopností. Takže v případě určitých věcí, a to včetně věcí, mezi které patří funkce vyhledávání nebo u důležitých výchozích bodů, budeme neustále hodnotit a měnit. Vše vychází z uživatelského použití, poskytování hodnoty a způsobů, které hodnotu nevytvářejí.
Probíhá tedy testování v případě každé změny, kterou uvolňujeme. To platilo i pro více než pět set loňských změn na základě více než deseti tisíc experimentů. Nových nápadů tady přichází hodně a my je měníme na věci, které fungují, a potom je vyhodnocujeme. Často se stává, že i již uvolněné věci nadále vyhodnocujeme, a to z hlediska jejich vhodnosti pro jednotlivé uživatele. A jestliže něco mezi uživateli nefunguje, stahujeme to zpátky.
Naším nejdůležitějším cílem je zajistit fungování vyhledávání pro uživatele. Proces od nápadu v hlavě až po informaci požadovanou co nejrychleji vždy nějakou dobu trvá. Proto jsou všechny naše inovace řazeny od indexů větších velikostí určených k vyhledávání požadovaných informací až po Google Autocomplete, který vyhledává dopředu co chcete napsat, Google Instant a univerzální vyhledávání druhů informací, které si přejete. A nyní přidáváme vaše osobní informace, což je projekt, který teprve začíná, a který se bude dále vyvíjet.
Zmínil jste Google Instant… Google Instant byl přesně případ, který nikdo nechtěl. Každý naříkal a teď to má každý rád.
Víte, my jsme si tím prošli. Používali jsme jej hodně interně v Google až do okamžiku, kdy jsme se posunuli dále. Měli jsme z této aplikace radost a naši lidé nám říkali, že se jim také líbila. Možná používali jiný způsob vyhledávání než my.
Podobné zážitky jsme měli s funkcí automatického doplňování. Když jsme ji vyzkoušeli poprvé, lidem se to nejdříve moc nelíbilo, přesto tuto funkci začali používat a tvrdili, že to bylo horší. Potom však na ní začali záviset. Musíte navrhovat podle informačních potřeb a potom musíte neustále sledovat vývoj… a ptát se sám sebe: „Udělal jsi skutečně tu práci nebo část práce?“ Začni pracovat!
Rozumím. Jedná se neustálý experiment, který nikdy nekončí. Děkuji a rád jsem se s vámi setkal.
Děkuji vám.
