Celopražský Internet zadarmo - nějak se nám to zamotává...

Ilustrace: Nenad Vitas

Nejprve několik shrnutí:
Vlastní oznámení pražského magistrátu o plánu na Internet přístupný zdarma. Základní fakta popsal např. Jiří Peterka tady na Lupě v článku Stalo se: Praha chce dotace na Internet zdarma , kde vysvětlil, proč podle jeho názoru na tento záměr nemá hlavní město šanci získat dotaci od ministerstva informatiky. Ještě radikálnější odmítnutí projektu napsal Patrick Zandl pro server Marigold. Kritiku nabízí např. i článek Jana Císaře na Liberálním institutu, projekt odmítá Asociace lokálních poskytovatelů Internetu.

Co dodat?

V připomínkách by se dalo samozřejmě různě pokračovat. Vcelku banální ekonomická poučka říká, že neexistuje žádný oběd zdarma, a stejně tak zdarma není ani Internet zdarma. Veřejné prostředky se samozřejmě vyhazují za mnohem větší hrůznosti, takovýhle projekt působí docela rozumně a sympaticky, ale přece jen… Co kdyby magistrát zkusil jiné gesto: namísto stavby bezdrátové sítě vrátit tuto částku daňovým poplatníkům? Tím by se např. mohl vytvořit konkurenční tlak i na jiné radnice, aby se chovaly podobně. (Předesílám, že to je jen takové zbožné přání. Nevím, zda by toto sympatické gesto bylo vůbec právně proveditelné; také by se samozřejmě muselo určit, komu vlastně peníze vracet a podle jakého klíče částku rozdělit – třeba poměrně, s tím, že by největší plátci dostali nejvíce vráceno?)

Pomiňme však zbožná přání. Jednotnost odsudků vede k pocitu, že předkladatelům projektu je možná trochu křivděno. Podle mého názoru je ale v celé záležitosti řada dalších mnohem divnějších aspektů. Zatímco, jak dokazují odkazy výše, je zamýšlený Internet zdarma dnes odmítán a kritizován, radnice Prahy 5 (zastoupená ministerstvem informatiky) za svůj projekt dostala na letošním Invexu naopak Křišťálový disk. Jak to, že co je v pořádku a blahoslaveno v rámci Prahy 5, je nyní haněno na úrovni celopražské (nebo je snad kritizována pouze žádost o podporu z fóra pro rozvoj broadbandu)?

Pokud se kritici obávají, že budování bezplatně přístupné WiFi sítě spustí celou řadu žalob od subjektů, které se tímto rozhodnutím budou cítit poškozeny (nebo ucítí příležitost zkusit něco vysoudit – „úspěchy“ tohoto státu ve všemožných arbitrážních řízeních k takovému počinu nejspíš přímo vybízejí), jak to, že se nic takového nestalo už v Praze 5? Vždyť i zde byly podnikatelské podmínky změněny „za běhu“. Asociace lokálních poskytovatelů Internetu přitom uvádí: Projekt výrazně naruší podnikatelské prostředí v oblasti poskytování Internetu. Znamená bezprecedentní zásah do principu volné hospodářské soutěže. Ničí investice drobných telekomunikačních firem, které se budou dožadovat finančního vyrovnání. Přisadit by se dalo i citátem z rozhovoru na trochu jiné téma: Když stát zničí všechny soukromé alternativy, lidé získávají pocit, že bez moudrého státního řízení by neexistovaly školy, vynálezy, filmy, hudba, značkové oblečení nebo software. (článek na Science Worldu) A co se stane, když firmy jako UPC, Karneval nebo Číhoř a Syn Podblšanský Internet podají žalobu na zmaření svých investic? Nepamatujete si? Ano, i Česko podepsalo smlouvu o ochranně investic a v ní jsou podobné kroky hodnoceny velmi negativně, když jsou financovány či iniciovány ze státních zdrojů, píše Marigold.

Jenže zase: copak žádná z těchto firem (plus řada dalších pouze místních poskytovatelů Internetu) nefunguje na Praze 5? Pokud je zde bezplatný Internet nabízen od letošního března, došlo už na podání žalob? Na Invexu se přitom Praze 5 tleskalo, pak se za de facto totéž město jako celek kritizuje. Kdo je tedy dobrý a kdo ten zlý? Jde snad o to, že podpora z finančních zdrojů městské části je přípustná, ale trnem v oku je žádost Prahy o podporu z fondů ministerstva informatiky? (Pražskému magistrátu jako takovému lze ovšem skutečně jen těžko vyčítat, že podobnou síť chce vybudovat v Praze a ne někde v pohraničí.)

       

Nebo, což by snad bylo ještě nejlogičtější vysvětlení, byl projekt původně chválen jako takový zajímavý high-tech experiment v místním měřítku (že ovšem stejně nevadí místním firmám?), ale kritizována je zamýšlená „příliš plošná“ realizace?

Prostě tomu nějak nerozumím. Možná máte jasno v tom, zda být nadšeni nebo rozhořčeni (a kým/z koho), já bohužel ne.