Hlavní navigace

Co se změnilo v aukci kmitočtů: vyvolávací ceny, rozvojová kritéria i závazky

19. 8. 2013
Doba čtení: 12 minut

Sdílet

 Autor: Isifa
Finální podmínky aukce mobilních kmitočtů doznaly změn: vypadlo minimální požadované portfolio, zkrátila se doba národního roamingu a jiné jsou i požadavky na rychlost budování nového pokrytí.

Český telekomunikační úřad zveřejnil minulý týden finální podobu podmínek aukce kmitočtů pro mobilní sítě. Jak jste se mohli dočíst i v aktuální zprávičce zde na Lupě, stalo se tak jen den poté, co se s podmínkami měla seznámit vláda – leč neseznámila, protože se nesešel dostatečný počet ministrů (8) na to, aby mohli hlasovat, byť jen o vzetí informace na vědomí. A tak jsou nové podmínky formálně vyhlašovány bez jakéhokoli stanoviska či vyjádření ze strany vlády. Ale to prý není na překážku.

Jak se vyjádřil ÚOHS?

Další věcí, na kterou se s vyhlášením čekalo, byla reakce ÚOHS na návrh podmínek. Antimonopolní úřad ve své reakci upozornil na možné budoucí vazby mezi novým hráčem a stávajícími operátory (ať již ve smyslu ovládnutí nového hráče stávajícími operátory, nebo opačně, jako možnost, že by nový hráč usiloval o koupi některého ze stávajících operátorů), a vyžádal si důkladnější pojistky proti takovýmto eventualitám. Ty nakonec mají podobu závazku nepřevádět ani nepronajímat kmitočty, získané v aukci, po dobu 7 let. Přípustnou výjimkou má být „sdílení získaných kmitočtů v případech budování společné infrastruktury“, ovšem s dovětkem, že to „nebude odporovat legislativě týkající se hospodářské soutěže“.

Pamatujete se ještě na nedávné náznaky toho, jak Telefónica a Vodafone chystají sloučení své pasivní infrastruktury? Jak jsem naznačoval již v příslušné zprávičce, podle mého názoru by to mohla být jejich příprava na strategii v aukci, kde by každý z nich usiloval jen o jeden blok 2×5 MHz, a následně by oba operátoři své bloky sdíleli. Teď to vlastně mají jakoby „dopředu posvěcené“ i od ÚOHS (pokud i jinak zůstanou v mantinelech soutěžního práva). A určité výhody by jim tento postup přinesl i co do povinností vyplývajících z úspěchu v aukci, viz dále.

Současně ÚOHS „připomněl“ Českému telekomunikačnímu úřadu, že by měl mít dobře vyargumentované vyhrazení bloku 2×10 MHz v nejlukrativnějším pásmu 800 MHz pro nové hráče. Aby dokázal zdůvodnit, že „nebylo možno zvolit jiné řešení s menšími dopady na hospodářskou soutěž“. Což naznačuje, že ÚOHS se na předmětné vyhrazení asi nedívá zrovna s nadšením.

V neposlední řadě ÚOHS upozornil na možnost, že se do aukce přihlásí jen jeden „nový hráč“, který tím pádem získá vyhrazené kmitočty (v pásmu 800 i 1800 MHz) za vyvolávací cenu. Úřad to ve svém stanovisku sice explicitně neříká, ale z kontextu vyplývá jeho obava o to, aby to nebyla „neopodstatněně nízká cena“. Na to ČTÚ ve své reakci odpověděl, že vyvolávací ceny ještě upravoval (srovnání viz dále), a že nově vychází z benchmarků (tj. průměru jinde dosažených cen) k 1.8.2013. Takže prý:

Nemůže tedy dojít k situaci, kdy by kterýkoli subjekt získal spektrum za nepřiměřeně nízkou cenu v porovnání s cenami, za které bylo spektrum přiděleno v jiných relevantních evropských zemích.

Co chtělo MPO?

S počtem nových hráčů souvisí i připomínka, kterou ve veřejné konzultaci uplatnilo Ministerstvo průmyslu a obchodu: vyžádalo si posunutí termínu pro podávání přihlášek do aukce na konec září. Původně se měly přihlášky podávat nejdéle do měsíce od vyhlášení finálních podmínek, ale ČTÚ vyhověl žádosti MPO a v novém harmonogramu posunul termín na 30.9.2013, na 12:00. A hned následující den proběhne otevírání obálek.

MPO přitom opřelo svou žádost právě o potřebu vyjít vstříc dalším zájemcům o roli „nového hráče“. A to pouze s odkazem na informace v médiích, konkrétně na tento článek Hospodářských novin, který píše o zájmu Dial Telecomu.

Uvidíme tedy, zda se nakonec do aukce skutečně přihlásí více jak jeden zájemce o vstup na trh a roli nového hráče. O tom, že se přihlásí všichni tři stávající GSM operátoři, osobně nepochybuji, a nedovedu si představit, že by tomu bylo jinak. A jejich hlášky o tom, že „zváží případnou účast v aukci“, si dovolím brát jako jistý folklór a součást určité strategie působení na veřejnost i na regulátora.

Co se nezměnilo, a co naopak vypadlo úplně?

Pojďme nyní již k tomu, co a jak se na vyhlášených podmínkách nové aukce změnilo, a to jak oproti návrhu z dubna,  tak i oproti podmínkám z první neúspěšné aukce v loňském roce (a tehdejšímu návrhu).

Začít můžeme konstatování, že nejdůležitější „parametry“ se nezměnily, alespoň oproti dubnovému návrhu: jsou nabízeny stejné bloky kmitočtů, byť za poněkud odlišné vyvolávací ceny. A ke změně nedošlo ani u toho, co je vyhrazeno pro nového hráče, či přesněji pro nové hráče, protože jich skutečně může být více (a snad i bude, viz zmínky o Dial Telecomu).

Pro nové hráče tedy zůstává vyhrazen jeden blok 2×15,8 MHz v pásmu 1800 MHz (blok B1), jako tomu bylo již u první aukce. A nově i blok 2×10 MHz v pásmu 800 MHz (blok A3), což u první neúspěšné aukce nebylo.

Co naopak z finálních podmínek zcela vypadlo (oproti dubnovému návrhu), je tzv. minimální požadované portfolio, neboli takový „žadatelem vymezený minimální rozsah kmitočtů, které pro něj ještě má smysl získat v rámci výběrového řízení“. Bylo to myšleno jako určitá pojistka ve formě „nastavené laťky“: pokud by nabídka účastníka v aukci klesla pod tuto laťku (pod minimální požadované portfolio), byly by mu automaticky odebrány všechny dosud vysoutěžené bloky.

Jak se měnily vyvolávací ceny?

Co se od dubnového návrhu změnilo, jsou vyvolávací ceny za jednotlivé bloky. Jak se změnily, ukazuje následující tabulka (s cenami v milionech Kč).

2012

2013

vyhrazeno

pásmo

bloky

cena

bloky

cena

návrh

finální

návrh

finální

800 MHz

A1
(2×5 MHz, „krajní“)

1100

800

A1
(2×5 MHz, „krajní“)

1000

1010

NE

A2
(2×5 MHz)

900

A2
(2×5 MHz)

1100

1110

NE

A3
(2×10 MHz)

2200

2220

ANO

1800 MHz

B1

450
(2×15 MHz)

375
(2×15,6 MHz)

B1
(2×15,8 MHz)

500

500

ANO

B2

24
(2×0,8 MHz)

5
(2×0,2 MHz)

B2
(2×1 MHz)

30

30

NE

B3
(2×1 MHz)

30

24

NE

2600 MHz párové

C
(2×5 MHz)

100

80

C
(2×5 MHz)

80

80

NE

2600 MHz nepárové

D
(1×5 MHz)

50

40

D
(1×5 MHz)

40

30

NE

Některé položky nejsou přímo porovnatelné, ale některé ano. Třeba nabízené (párové i nepárové) bloky v pásmu 2600 MHz jsou pořád stejné, ale jejich vyvolávací cena postupně klesá. Nejvíce u bloků z nepárového pásma, kde klesla (ze 40 na 30 milionů) i mezi dubnovým návrhem a nyní zveřejněnou finální podobou. Vše zřejmě odráží skutečnost, že o toto pásmo v první neúspěšné aukci moc zájem nebyl.

To v pásmu 1800 MHz byl asi zájem přeci jen větší, a tak po poklesu vyvolávací ceny (za bloky 2× 1 MHz) v první aukci se jejich cena dostala zpět na původně navrhovanou hodnotu (30 milionů za jeden blok). Došlo zde také k určité „konsolidaci“ vyhrazeného bloku 2×15 MHz a jednoho „zbytku“ (celkem 0,8 MHz), formou jejich spojení do jednoho většího bloku. Vyvolávací cena výsledného bloku B1 (2×15,8 MHz), který je vyhrazen pro soutěž nových hráčů (tedy například pro souboj mezi PPF a Dial Telecomem) přitom o něco vzrostla, dokonce i nad hodnotu danou součtem původních bloku B1 a B2 z první aukce. Na rovných 500 milionů.

Pokud jde o nejlukrativnější pásmo 800 MHz, pak zde od dubnového návrhu do nynějších finálních podmínek došlo k navýšení vyvolávací ceny u bloku A3, který je (v této druhé aukci nově) vyhrazen pro soutěž nových hráčů: o 20 milionů, ze 2,2 miliardy na 2,22 miliardy Kč. Důvodem mají být nové a aktuálnější benchmarky, jak o tom hovoří již odpověď ČTÚ k ÚOHS.

Adekvátně (o 10 milionů za bloky polovičního rozsahu) ovšem narostla i vyvolávací cena ostatních bloků v pásmu 800 MHz, z rovné 1 miliardy na 1,01 miliardy. To je stále méně než původně navrhovaných 1,1 miliardy v první aukci, ale více než nakonec stanovená vyvolávací cena v první neúspěšné aukci. Jak dnes již víme, byla to skutečně jen „startovací pozice“, protože nabízená cena za tyto bloky se v aukci vyšplhala podstatně výše.

Bude tomu tak i v nynější druhé aukci? Možná by nemuselo, protože noví hráči díky aktualizovaným limitům na objemy spektra (spectrum caps) již nemohou soutěžit se stávajícími operátory o nevyhrazené bloky v pásmu 800 MHz. Takže lze předpokládat, že na čtyři nevyhrazené bloky po 2×5 MHz (1×A1 a 3×A2) se sejdou tři zájemci (stávající operátoři). A pokud se naplní spekulace o tom, že Telefónica a Vodafone by se mohly spokojit každý s jedním blokem (2×5 MHz), které pak budou společně sdílet, nemuselo by k žádnému většímu souboji dojít, a tím ani k výraznějšímu navýšení skutečně dosažené ceny oproti ceně vyvolávací. Ale to je skutečně jen spekulace, realita může být úplně jiná.

Rozvojová kritéria

To, zda některý z účastníků aukce získá v pásmu 800 MHz jen jeden blok 2×5 MHz, nebo dva takovéto bloky (celkem 2×10 MHz), má vliv i na to, jaká rozvojová kritéria bude muset splnit. I tato kritéria se přitom změnila: dubnový návrh ještě předpokládal princip „B za A“, neboli to, že za každý pokrytý okres A (ten „méně obydlený“) může operátor pokrýt jeden okres B (ten „více obydlený“ a tudíž lukrativnější).

Nyní zveřejněná finální verze podmínek už s tímto principem nepracuje, a místo toho klade na první místo následující požadavek:

do 30 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení přídělu rádiových kmitočtů musí Držitel přídělu pokrýt alespoň 30 okresů ze skupiny A.

Důležitým dovětkem je pak to, že stávající operátoři si pro splnění tohoto závazku mohou započítat své 3G pokrytí, pokud je dostatečně kvalitní (alespoň 2 Mbit/s na downlinku, s dostupností 95 % populace příslušného okresu při 75 % pravděpodobnosti vnitřního příjmu bez využití externí antény a při 85 % pravděpodobnosti vnitřního příjmu s využitím externí antény).

A ještě důležitějším dovětkem je to, že právě popsaná povinnost pokrytí do 30 měsíců platí jen pro toho, kdo v aukci získá 2×10 MHz. Nikoli pro toho, kdo získá jen 2×5 MHz. Pokud by tedy aukce dopadla tak, že Telefonica a Vodafone získají každý jen oněch 2×5 MHz, uvedená podmínka by pro ně neplatila. Platila by jen pro toho stávajícího operátora, který by získal 2×10 MHz (zbývá T-Mobile), a pak pro nového hráče. Pro něj by ale lhůta byla o rok delší, tedy 42 měsíců, místo 30.

Nicméně i pro operátory se ziskem 2×5 MHz by platily další povinnosti, stejně jako pro ostatní úspěšné účastníky aukce:

  • do 5 let musí pokrýt 100 % okresů ze skupiny A, alespoň 22 okresů ze skupiny B, alespoň 50 % z celkového rozsahu železničních tranzitních koridorů I. až IV., dálnic a rychlostních komunikací;
  • do 7 let pokrýt 100 % okresů ze skupin A a B, železniční tranzitní koridory I. až IV., dálnice a rychlostní komunikace.

Pokud by se tedy naplnila vše popisovaná spekulace, znamenalo by to, že Telefónica a Vodafone by s pokrýváním méně lukrativních okresů nemusely „až tak fofrovat“, aby 30 z nich (z celkových 32 okresů A) pokryly již do 30 měsíců. Měly by na to 5 let, neboli 60 měsíců, tedy dvojnásobnou dobu, a díky tomu by se mohly více soustředit nejprve na pokrývání těch lukrativnějších lokalit. Fofrovat s těmi méně lukrativními by musel T-Mobile, a s ročním odstupem za ním pak nový hráč.

Podle mého názoru by to ale vedlo k jakémusi rozdělení čtyř budoucích operátorů s vlastní sítí (MNO) na našem mobilním trhu na dvě skupiny, lišící se jak kapacitou pro rychlá mobilní data, tak i jejich dostupností a odpovídajícím pokrytím.

Závazek národního roamingu

Se ziskem kmitočtů v aukci úzce souvisí i problematika národního roamingu. Tedy toho, aby nový hráč mohl po určitou přechodnou dobu využívat (samozřejmě za úplatu) sítě svých konkurentů, a zákazníkům tak nabízet dostatečné pokrytí ještě než dokončí budování své vlastní sítě.

Z pohledu stávajících operátorů je to určitý závazek, ke kterému se musí přihlásit (pokud si chtějí z aukce odnést alespoň jeden blok 2× 5MHz v pásmu 800 MHz). Velikost tohoto závazku a jeho vývoj v čase ukazuje následující tabulka: povšimněte si poměrně radikální změny mezi návrhem a finální podobou první aukce, a pak již „kosmetičtější“ změny mezi nynějším návrhem a finální podobou podmínek druhé aukce. Došlo jak ke zkrácení (z 10 na 8 let), tak i ke sjednocení přes všechny technologie.

2012 návrh

2012 final

2013 návrh

2013 final

2G

2 roky

10 let

10 let

8 let

3G

10 let

10 let

8 let

4G

2 roky

celá doba přídělu

celá doba přídělu

8 let

Mimochodem, povinnost národního roamingu ve 4G je také vázána na získání přídělu 2×10 MHz. Takže opět: pokud by Telefónica a Vodafone získali každý jen 2×5 MHz, tuto povinnost by neměli (a museli by poskytovat pouze národní roaming ve svých 2G a 3G sítích). Naproti tomu nový hráč, který by národní roaming chtěl využívat, by tak mohl začít činit až poté, co sám pokryje alespoň 20% populace.

A jak správně rozumět tomu, co vlastně je národní roaming v sítích 4G? Když LTE ve skutečnosti není 4G technologií (protože ještě nedosahuje rychlosti 1 Gbit/s)? Podmínky ČTÚ sice všude hovoří o 4G, ale mají tím na mysli právě technologii LTE. Ale nejen ji, ale třeba také WiMAX. Protože v úvodní části podmínek aukce je definiční část, kde je 4G správně popsáno (tj. bez LTE), ale s dodatkem, že

Mezi přímé předchůdce 4G technologií se řadí technologie LTE a Mobile WiMAX (IEEE 802.16e), jejichž prostřednictvím jsou již komerčně nabízeny služby bezdrátového přístupu k internetu o teoretické rychlosti až 100 Mbit/s. Pro potřeby tohoto výběrového řízení, zejména pro potřeby definice pojmu Národního roamingu 4G, jsou i tyto standardy zahrnovány do definice 4G služeb.

Zajímavá je také upřesňující doložka v podmínkách, že národní roaming ve 4G je nezávislý na tom, v jakém pásmu je nasazen. Nemusí se tedy jednat jen o pásmo 800 MHz. Na druhou stranu se musí jednat o frekvence získané v aukci. Takže pokud budou stávající operátoři v některých lokalitách provozovat LTE na frekvencích, které získali dříve (jako to vlastně dělají již dnes), povinnost národního roamingu by se jich – v těchto lokalitách – neměla týkat. Pro nového hráče, který by národní roaming využíval, by to ale mohla být docela nepříjemná komplikace (v podobě nehomogenního pokrytí v rámci národního roamingu).

S technologií LTE (zde pracovně zahrnovanou do 4G) pak souvisí i povinnost velkoobchodní nabídky: nabídnout ji (a dohodnout se se zájemci) by měl každý, kdo v aukci uspěje. Pokud ale správně rozumím poněkud příslušným ustanovením, měla by se tato povinnost týkat jen těch sítí, které využívají kmitočty získané v aukci, a to jen pro poskytování 4G služeb. Což opět může přinášet nehomogenitu výsledného pokrytí z pohledu operátora, který by chtěl velkoobchodní nabídku využít.

Harmonogram

Na závěr si ještě upřesněme předpokládaný harmonogram: jak již zaznělo v úvodu, přihlášky do aukce mohou zájemci podávat do konce září. Snad to tedy stihne i Dial Telecom. Hned prvního října bude následovat otevírání obálek a hodnocení kvalifikačních předpokladů pro vstup do aukce. Do poloviny října by mělo být jasno ohledně toho, kdo s přihláškou uspěl a bude pozván do samotné aukční části.

UX DAy - tip 2

Pak bude následovat školení, včetně dvou cvičných aukcí. Teprve 11. listopadu má podle zveřejněného harmonogramu  být zahájena samotná „ostrá“ aukční fáze. Zde harmonogram končí, protože další vývoj bude záviset na průběhu samotné aukce. Na tiskové konferenci minulý týden byli představitelé ČTÚ optimističtí a vyjadřovali se ve smyslu toho, že konec aukční fáze předpokládají ještě v letošním roce. Pak bude následovat (již zřejmě mnohem kratší) přiřazovací fáze, kdy se z anonymních bloků stanou bloky konkrétní. No a pak bude moci dojít k samotnému přidělení získaných kmitočtů a k začátku jejich využívání, stejně jako k začátku běhu popisovaných lhůt pro plnění rozvojových kritérií atd.

Jenže vše může dopadnout také úplně jinak. Na tiskovce minulý týden na to očividně narážel nový předseda ČTÚ Jaromír Novák, když vyjadřoval naději, že stávající operátoři „kladně odpoví na férovou pozvánku do aukce a nebudou nadále zpochybňovat právo České republiky na moderní služby, efektivní využívání kmitočtů a vyšší hospodářskou soutěž na telekomunikačním trhu“. Tedy že místo aktivní účasti v aukci nepůjdou spíše do právních bitev, které by plánovaný průběh celé aukce, i její výsledky, mohly oddálit, ne-li zcela zhatit.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor byl dlouho nezávislým konzultantem a publicistou, od 8.6.2015 je členem Rady ČTÚ. 35 let působil také jako pedagog na MFF UK v Praze.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).