Hlavní navigace

ČTÚ zveřejnil zprávu o průběhu neúspěšné aukce kmitočtů pro mobilní sítě

Jiří Peterka 17. 6. 2013

Podle jednoho ze stávajících operátorů PPF v aukci výrazně přebíjel ostatní. Podle ČTÚ se ale všichni hráči v držení nejvyšší nabídky na jednotlivé příděly kmitočtů střídali.

Zatím poslední jednání vlády České republiky, konané ve středu 12.6.2013 v odpoledních až večerních hodinách, mělo na svém programu jeden zajímavý bod: „souhrnnou informaci o průběhu a výsledcích aukce práv k rádiovým kmitočtům v pásmech 800 MHz, 1800 MHz a 2600 MHz“. Ano, bylo to „to“ jednání vlády, po jehož skončení přišli za premiérem na Úřad vlády tři pánové, aby… Ale to už je úplně jiné téma, pro jiné autory a jiná média. Zde zůstaneme u toho, co vláda ještě stihla kolem aukce kmitočtů.

Pozorný čtenář si možná ještě vzpomene na můj předchozí článek z konce dubna, ve kterém jsem zmiňoval existenci dokumentu, ve kterém ČTÚ zhodnotil průběh prvního (a to neúspěšného) pokusu o aukci kmitočtů pro mobilní sítě. Konkrétně „Zprávy o průběhu a výsledcích výběrového řízení za účelem udělení práv k využívání rádiových kmitočtů v pásmech 800 MHz, 1800 MHz a 2600 MHz“, kterou ale ČTÚ nehodlal zveřejnit do doby, než vládě předloží onu „souhrnnou informaci o průběhu a výsledcích aukce“, která ze Zprávy vychází. Jak tedy již víme, toto se stalo právě v onu památnou středu 12.6.2013 – a hned následující den, onoho „památného“ 13.6.2013, ČTÚ svou Zprávu skutečně zveřejnil.

Pojďme se tedy do této Zprávy podívata rozebrat si, co zajímavého a dosud neznámého v ní najdeme. S připomenutím, že jde o zprávu připravenou Úřadem ještě za působení předchozího předsedy Pavla Dvořáka, který ji také 26.4.2013 sám schválil. Neschvalovala ji tedy Rada ČTÚ, ale pouze její tehdejší předseda.

Co se dozvídáme a co nikoli?

Hned na úvod si řekněme, že to asi nejzajímavější – tedy detailní záznam (log) průběhu aukce – ve zprávě není. Nedozvíme se tedy, kdy, kdo a kolik přihazoval, v jakém kole atd. Děje se tak s odůvodněním, že případné zveřejnění by

mohlo umožnit účastníkům nově připravovaného výběrového řízení analyzovat aukční strategii těch účastníkům, kteří se zrušeného výběrového řízení zúčastnili, a tím tyto subjekty zvýhodnit v novém výběrovém řízení

Stejně tak se ze zprávy nedozvíme nic víc o tom, proč vlastně došlo k předčasnému ukončení prvního pokusu o aukci – nad rámec dosud prezentovaného tvrzení, že se „cena vyšplhala příliš vysoko“:

Důvodem rozhodnutá byla situace, kdy se v důsledku trvalého podávání nabídek jednotlivými účastníky ceny nabízeného spektra postupně dostaly až přes úroveň konečných cen dosažených v ostatních evropských zemích, kde již aukce srovnatelného portfolia kmitočtů proběhly.

Kromě údaje o souhrnné částce „přes 20 miliard Kč“ (konkrétně 20,32 mld. Kč k 8.3.2013) se ale přeci jen dozvíme něco konkrétnějšího: že cena za nejlukrativnější bloky v pásmu 800 MHz se vyšplhala na 1,15 € (po přepočtu na 1 MHz a 1 obyvatele), a to u abstraktních bloků A2 (a na 0,96 € u konkrétního bloku A1). To pak Zpráva hodnotí jako cenu, která se „dostala až přes úroveň konečných cen dosažených v ostatních evropských zemích, kde již aukce srovnatelného portfolia proběhly“.

Zpráva ale neuvádí konkrétní hodnoty, dosažené v jiných zemích – aby bylo vidět, o kolik jsme se u nás dostali „nad“ a jak dramatické to bylo. Místo toho uvádí jen průměr 0,50 €, a jako zdroj blíže nespecifikovanou studii společnosti Analysys Mason. Jde zřejmě o zde popisované výsledky, které skutečně uvádí 0,50 € jako průměr pro pásmo 800 MHz. Ovšem s tím, že třeba v Německu se cena vyšplhala přes 0,7 €, a v Itálii přes 0,8 €. Nicméně i tak je pravdou, že u nás jsme se skutečně dostali nad hodnoty dosažené v jiných evropských zemích.

Pro srovnání si řekněme, že vyvolávací cena u abstraktních bloků byla stanovena na 900 mil. Kč za blok 2×5 MHz, neboli 0,354 € po přepočtu na 1 MHz a 1 obyvatele. Jestliže nyní ČTÚ ve své zprávě uvádí, že nakonec se cena za tyto bloky vyšplhala na 1,15 €, představuje to cca 3,25násobek. V absolutní částce to odpovídá ceně cca 2,924 miliardy za 1 blok A2 (2× 5 MHz).

Obdobně pro vyhrazený blok A1, který začínal s vyvolávací cenou 800 mil. Kč, resp. 0,314 € po přepočtu na 1 MHz a 1 obyvatele: jestliže zde cena vystoupala na 0,96 €, jde o 3,06 násobek, což v absolutní částce odpovídá ceně cca 2,446 mld. Kč.

Celkem bylo v aukci v pásmu 800 MHz draženo 2×30 MHz, neboli 5 bloků po 2,924 mld. Kč a 1 blok za 2,446 mld. Kč. To v součtu dává cca 17,07 mld. Kč.

Čistě „mechanicky“, vyděleno počtem účastníků aukce, to vychází na 4,2675 mld. Kč na jednoho. Pro srovnání: v roce 2001 dal tehdejší Radiomobil (dnes T-Mobile) za svou 3G licenci 3,861 miliardy Kč, a tehdejší Eurotel (dnes Telefónica) 3,535 mld. Kč.

Jak dopadlo pásmo 1800 MHz?

Pokud jde o pásmo 1800 MHz, v něm byl nabízen jeden blok (B1) o šířce 15,6 MHz, vyhrazený pro nové hráče, s vyvolávací cenou 375 mil. Kč. Dále jeden „zbytkový“ blok B2 o šířce 2×0,2MHz (5 mil. Kč), a konečně 9 bloků B3 o šířce 2×1 MHz, s vyvolávací cenou 24 mil. Kč. O výsledku se Zpráva zmiňuje takto:

V pásmu 1800 MHz postupně vznikla výrazná disproporce ceny bloku 15,6 MHz vyhrazeného pro nového operátora a cen ostatních nabízených bloků, na které účastníci podávali své nabídky. Při přepočtu na jednotku (1 MHz) spektra dosáhla výše ceny v aukční kategorii B3 čtyřnásobku ceny ve vyhrazené kategorii B1.

Pokud tedy cena za vyhrazený blok B1 zůstala na úrovni vyvolávací ceny, musela se cena bloků B3 vyšplhat na cca 96,15 milionů Kč za 1 blok (z původních 24 milionů). Při devíti takto nabízených blocích to bylo 865 mil. Kč, a k tomu 375 milionů za vyhrazený blok A1. Vynecháme-li „zbytkový“ blok B2 (2×0,2 MHz), o kterém zpráva nehovoří a o který asi moc velký zájem nebyl, vychází na celé pásmo 1800 MHz celkem cca 1,24 mld. Kč.

Součet původních vyvolávacích cen v celém pásmu 1800 MHz je 591 milionů (bez „zbytkového“ bloku B2 za 5 milionů). Nárůst na 1,24 mld. Kč tak představuje cca 2,1násobek (v průměru za celé pásmo 1800 MHz). Pro srovnání: v pásmu 800 MHz jsme dospěli k 3,06násobku. Nicméně obě tato čísla mají pouze relativní vypovídací hodnotu: vypovídají jen o poměru mezi nastavenou vyvolávací cenou a výší posledních nabídek v aukci před jejím zrušením.

Jak dopadlo pásmo 2600 MHz?

Pokud sečteme ceny, dosažené v rámci (neúspěšné) aukce v pásmech 800 a 1800 MHz, dostaneme se na cca 17,07 + 1,24 = 18,31 mld. Kč. Do celkových 20,32 mld. Kč, které Zpráva uvádí pro celou aukci, tak zbývá 2,01 mld. Kč. Ty by tedy měly připadnout na pásmo 2600 MHz (s vynecháním „zbytkového“ bloku B2 v pásmu 1800 MHz).

Pokud sečteme vyvolávací ceny za všechny bloky v pásmu 2600 MHz, dostaneme se na 1,48 mld. Kč. To by znamenalo, že ceny v aukci zde vyrostly relativně nejméně: z 1,48 mld. na 2,01 mld. Kč. Tedy o 0,53 mld. Kč, což odpovídá cca 1,36násobku.

Jak aukce probíhala?

Popisovaná Zpráva, kterou ČTÚ zveřejnil, poměrně detailně popisuje relativně „nesporné“ úvodní fáze, předcházející samotné soutěži formou aukce. K té pak uvádí následující skutečnosti:

  • během 14 týdnů konání aukce se uskutečnilo 240 aukčních kol
  • v jednotlivých aukčních dnech byla obvykle realizována 4 aukční kola, s jednohodinovou přestávkou mezi jednotlivými koly
  • v držení nejvyšší nabídky na jednotlivé bloky kmitočtů se trvale střídali všichni účastníci aukce
  • právo na stažení nejvyšší nabídky bylo za celou dobu trvání aukce využito pouze jednou, a to v pásmu 2600 MHz
  • v celém průběhu aukce nebylo využito právo absence, tj. možnost účastníka v daném aukčním kole nepodat nabídku
  • účastníci aukce i po 240 kolech disponovali významnou částí svých bodů aktivity, a to v rozsahu cca 50 až 100% počtu bodů aktivity, držených na začátku aukce.
  • trvalý převis poptávky nad nabídkou Úřad evidoval „především v pásmech 800 MHz a 1800 MHz“
  • v průběhu aukce Úřad obdržel celkem 14 podání jednotlivých účastníků, týkající se podezření na porušení podmínek aukce. Každé z nich Úřad prověřil, ale žádné neshledal jako důvodné.

Co naopak Zpráva neobsahuje, je jakékoli jiné zdůvodnění pro potřebu zrušit aukci, než je argument s příliš vysokou cenou. Ten je ve Zprávě formulován následovně:

Na základě vyhodnocení vývoje nabídek v této aukční fázi výběrového řízení, po zvážení možných variant jejího pokračování, s ohledem na riziko dalšího podstatného navýšení cen za nabízené kmitočty a z toho vyplývajícího neúměrného prodlužování doby návratnosti investice, a spolu s nebezpečím významného oddálení výstavby nových sítí a negativním dopadem na dostupnost a ceny nových služeb pro koncové uživatele. Pokračování výběrového řízení by nevedlo k naplnění stanovených cílů výběrového řízení.

Nenašel jsem zde žádné argumenty, ba dokonce ani zmínky o tom, že by bylo vhodné či nutné něco měnit na průběhu aukce, ani na výchozích podmínkách aukce. Přesto již dnes víme, že k takovýmto změnám došlo, byť zatím jen v návrhu nových pravidel aukce, a to v obou oblastech (jak v průběhu aukce, tak i ve výchozích podmínkách). A že tyto změny jsou kritizovány, zejména stávajícími operátory, kteří mimo jiné volají i po detailní analýze průběhu neúspěšné aukce – ze které by navrhované změny měly následně vycházet.

Popisovaná Zpráva ale rozhodně takovouto analýzou (alespoň podle mého názoru) není. Je skutečně jen zprávou, ve smyslu určité rekapitulace skutečností a faktů, ale ne ve smyslu analýzy, či dokonce návrhu nějakých doporučení.

Byla soutěž skutečně anonymní?

Na závěr se zastavme ještě u jednoho zajímavého aspektu, kterým je anonymita a důvěrnost celé aukce. Zpráva v tomto ohledu popisuje, jak:

Jednotliví účastníci své nabídky mohli podávat prostřednictvím EAS (Elektronického aukčního systému) ze sídla svých společností a řízení elektronické aukce probíhalo v uzavřených prostorách Úřadu v místnosti se zvláštním režimem. Tato a další bezpečnostní opatření včetně anonymizace jednotlivých účastníků elektronické aukce byla přijata za účelem eliminovat jakýkoliv únik informací o postupu nebo nabídkách jednotlivých účastníků v průběhu aukce, který by zvýhodnil nebo naopak znevýhodnil kteréhokoli z účastníků. Vzhledem k tomu, že průběh elektronické aukce nebyl narušen žádným incidentem, způsobeným únikem informací o průběhu nebo stavu elektronické aukce, lze daná opatření vyhodnotit jako přiměřená.

K tomu si dodejme ještě to, co bylo zmíněno již v úvodu: že Úřad nehodlá zveřejnit záznam (log) o průběhu aukce, aby ani dodatečně nebylo možné analyzovat chování jednotlivých účastníků jejich soupeři.

Ovšem realita je asi trochu jiná a zúčastnění hráči zřejmě přesto dokázali nějak vydedukovat chování svých soupeřů v neúspěšné aukci. A ani se s tím netají. Konkrétně Vodafone v jedné své tiskové zprávě ukázal prstem na PPF a tvrdil, že:

„Vývoj předchozí aukce ukázal, že PPF jako zájemce o vstup na trh výrazným způsobem přebíjel ostatní zúčastněné hráče, a tím způsobil prodlužování aukce bez dosažení úspěšného konce a rozdělení kmitočtů,“ říká Richard Stonavský, ředitel pro regulaci a vnější vztahy ve společnosti Vodafone.

To mi ale přijde ve sporu i se samotným principem aukce a s tím, jak její průběh popisuje Zpráva: ta říká, že nikdo nevyužil práva absence, a že všichni účastníci aukce se v držení nejvyšší nabídky na jednotlivé bloky kmitočtů trvale střídali. Tomu rozumím tak, že (alespoň v pásmu 800 MHz) nikdo „neodpadl“, v tom smyslu, že by již přestal přihazovat a vypadl ze hry. Naopak, pokud se všichni měli „trvale střídat“ v držení nejvyšší nabídky, musel někdy i Vodafone přebít do té doby nejvyšší nabídku PPF.

Na co tisková zpráva spíše naráží, může být míra, resp. velikost příhozů, které se aktuálně stávají nejvyššími nabídkami. Zjednodušeně že když Vodafone přihodí jednu jednotku, PPF jich následně přihodí rovnou třeba 10. Jenže to je přeci stále bytostnou podstatou aukce, a maximálně to vypovídá o „síle“ jednotlivých přihazujících a jejich aukční strategií. A hlavně: na to, aby se aukce nějak protahovala, přece musí být nejméně dva. Jeden soutěžící těžko bude opakovaně přebíjet sám sebe. Jeho nabídku musí opakovaně přebíjet někdo jiný.  

Co požaduje usnesení vlády?

Tolik k samotnému obsahu „Zprávy o průběhu a výsledcích výběrového řízení za účelem udělení práv k využívání rádiových kmitočtů v pásmech 800 MHz, 1800 MHz a 2600 MHz“, kterou Úřad zveřejnil bezprostředně poté, co ve středu 12.6.2013 předložil vládě svou „Souhrnnou informaci …“. Tu vláda vzala na vědomí, a svým usnesením vzala na vědomí ještě jednu důležitou věc: informaci o postupu zajištění elektronického aukčního systému pro nové výběrové řízení … v jednacím řízení bez uveřejnění“. Jinými slovy: ČTÚ by nestihl včas vybrat dodavatele aukční platformy skrze řádné výběrové řízení, a tak mu vláda musela posvětit (vzít na vědomí) postup bez uveřejnění.

Současně vláda ve svém usnesení uložila předsedovi Rady ČTÚ, aby jí do 30 dnů (od vyhodnocení veřejné konzultace k podmínkám nové aukce) informoval jak o výsledcích této konzultace, tak i o finálních podmínkách nové aukce. Ty by měly být zveřejněny již poměrně brzy, protože ČTÚ by měl vypořádat připomínky do 24. Června. A zatím dává najevo, že to v zákonem dané lhůtě skutečně stihne. Pak bude čas na jejich podrobnější rozbor, stejně jako na rozbor podaných připomínek a způsobu jejich vypořádání.

KL_HLASOVANI

Určitý signál však dává i zde zmiňované usnesení vlády ze středy minulého týdne, když hovoří o „výběrovém řízení formou aukce, které umožní vznik nejméně jednoho nového provozovatele celoplošné mobilní sítě elektronických komunikací“. Současně toto vládní usnesení dává za úkol (ministru průmyslu a obchodu, ve spolupráci s předsedou Rady ČTÚ) zajistit „zpracování návrhu programu podpory projektů zaměřených na budování přístupových sítí nové generace, podmínek jeho správy a financování“, a předložit návrh vládě do konce roku.

Jde tedy o rozpracování již dříve prezentovaného záměru vrátit část výnosů z aukce zpět do rozvoje broadbandu. Z konkrétní formulace ale nevyplývá, že by se nutně muselo jednat jen o pevný broadbandu, resp. pevné přístupové sítě nové generace. Stejně tak z něj nevyplývá, o jak velkou část výnosů by se mělo jednat. To zřejmě bude také předmětem samotného návrhu.

Našli jste v článku chybu?
Vitalia.cz: Inspekce našla nelegální sklad v SAPĚ. Zase

Inspekce našla nelegální sklad v SAPĚ. Zase

Vitalia.cz: Muž, který miluje příliš. Ženám neimponuje

Muž, který miluje příliš. Ženám neimponuje

120na80.cz: Zázrak ze smetiště: co léčí lopuch?

Zázrak ze smetiště: co léčí lopuch?

Vitalia.cz: Opuncie je plod kaktusu. Pozor na trny

Opuncie je plod kaktusu. Pozor na trny

Podnikatel.cz: Takhle se prodávají mražené potraviny

Takhle se prodávají mražené potraviny

Lupa.cz: Jak levné procesory změnily svět?

Jak levné procesory změnily svět?

DigiZone.cz: Test: brýle pro virtuální realitu Exos Urban

Test: brýle pro virtuální realitu Exos Urban

DigiZone.cz: Parlamentní listy: kde končí PR...

Parlamentní listy: kde končí PR...

DigiZone.cz: Mordparta: trochu podchlazený 87. revír

Mordparta: trochu podchlazený 87. revír

DigiZone.cz: Nova opět stahuje „milionáře“

Nova opět stahuje „milionáře“

DigiZone.cz: UPC má v nabídce Discovery v HD

UPC má v nabídce Discovery v HD

DigiZone.cz: Banaxi: videa kdekoli na světě

Banaxi: videa kdekoli na světě

Vitalia.cz: Když všichni seli řepku, on vsadil na dýně

Když všichni seli řepku, on vsadil na dýně

Vitalia.cz: Když bílkoviny, tak jíme ty nekvalitní

Když bílkoviny, tak jíme ty nekvalitní

Vitalia.cz: Tahák, jak vyzrát nad zápachem z úst

Tahák, jak vyzrát nad zápachem z úst

Podnikatel.cz: Babišovy firmy a registr smluv. Co odhalil?

Babišovy firmy a registr smluv. Co odhalil?

Podnikatel.cz: Znáte už 5 novinek k #EET

Znáte už 5 novinek k #EET

Lupa.cz: Patička e-mailu závazná jako vlastnoruční podpis?

Patička e-mailu závazná jako vlastnoruční podpis?

DigiZone.cz: ČT začne vysílat z Hradce Králové

ČT začne vysílat z Hradce Králové

Podnikatel.cz: Jak vám může jóga pomoci v byznysu?

Jak vám může jóga pomoci v byznysu?