Hlavní navigace

Datové schránky: jak dopadly první 3 měsíce ostrého provozu?

 Autor: 21971
Jiří Peterka 8. 2. 2010

Počet přenesených datových zpráv odpovídá předpokladům a celkově se blíží k 5 milionům. Naopak o „komerční“ datové zprávy je zájem nulový, za první měsíc jich bylo přeneseno pouze 17. Podle průzkumu magazínu eGovernment si 46% procent respondentů ve veřejné správě myslí, že datové schránky jsou smysluplné, zatímco 39% respondentů je považuje za zbytečnou komplikaci.

Datové schránky byly v ČR formálně spuštěny sice již k 1.7.2009, fakticky se ale „rozeběhly“ až k 1.11.2009. S kon­cem ledna letošního roku tak oslavily první tři měsíce svého ostrého provozu. Což je určitě vhodnou příležitostí k určitému bilancování. Čekal jsem, že se toho ujme buď správce informačního systému datových schránek (tj. MV ČR) nebo jeho provozovatel (Česká pošta), a že k tomu vydají nějakou „bilancující“ tiskovou zprávu. Leč nestalo se. Jediným resortem, který se o něco takového pokusil, byl resort spravedlnosti.

Počty přenesených „veřejnoprávních“ zpráv

Začněme počty přenesených zpráv. I když oficiální statistiky přímo od zdroje nejsou k dispozici, určitá čísla lze získat alespoň z vyjádření tiskového mluvčího České pošty pro Hospodářské noviny. Zde zaznělo, že za první tři měsíce ostrého provozu s přeneslo na 4,5 milionu datových zpráv.

Když si tento údaj doplníme s předchozími údaji, poskládanými z dalších zdrojů, vychází z toho vcelku lineární graf, jen s mírným propadem kolem vánočních svátků. Vidíte ho na následujícím obrázku:

celkove pocty prenesenych zprav

Jelikož každý pracovní den dnes přibývá kolem 90 tisíc přenesených datových zpráv, milníku v podobě 5 milionů bychom se měli dočkat právě v těchto dnech. Tipuji na zítřek.

Připomeňme si jen, že jde o „veřejnoprávní“ datové zprávy, neboli takové, kde příjemcem či odesilatelem je orgán veřejné moci. Takovéto datové zprávy hradí stát. Od 1.11.2009 (do konce loňského roku) se přitom mohly přenášet jen takovéto zprávy.

Počty přenesených „komerčních zpráv“

Od počátku letošního roku se už skrze informační systém datových schránek (ISDS) dají přenášet i „komerční“ zprávy, i mezi soukromoprávními subjekty navzájem. Byť zatím jen tehdy, pokud mají podobu faktury či „obdobné výzvy k zaplacení“ – a teprve od poloviny letošního roku (od 1.7.2010) už se bude moci jednat o jakékoli dokumenty.

Pokud byla důvodem tohoto omezení (jen na faktury) obava před zahlcením celého ISDS, pak toto opatření zafungovalo dokonale: opět podle mluvčího České pošty pro Hospodářské noviny bylo za celý leden přeneseno takovýchto zpráv celkem 17 (slovy: sedmnáct).

Nejspíše se přitom jednalo o testovací zprávy prvních nadšenců, kteří si jen ověřovali, zda tato možnost reálně funguje. Sám se mohu přihlásit k tomu, že z oněch 17 datových zpráv 3 prošly přes mou datovou schránku. Dvě jsem dostal jako příjemce (viz obrázek), a jednu jsem sám odeslal.

seznam dodaných zpráv

Česká pošta přitom využila tento kanál (tj. „komerční“ datovou zprávu, alias svou službu „Poštovní datová schránka“) i k rozesílání aktivačních údajů pro tuto svou službu (viz první „komerční“ datová zpráva v mém mailboxu), ale ty očividně nezapočítávala mezi oněch 17 zpráv. Nemohla, když službu si mělo aktivovat na 101 firem, a všem tedy Česká pošta poslala svou aktivační datovou zprávu.

Proč se „komerční“ datové zprávy zatím neujaly, naznačuje i následující obrázek s fakturou, která mi přišla (jak jinak než skrze datovou schránku) za jednu jedinou odeslanou datovou zprávu: přišla mne na 78,05 Kč.

Faktura za postovni datovou zpravu

Jistě, oněch 78,05 Kč za jedinou zprávu je extrém, daný dvousložkovým způsobem tarifikace, skrze paušál (pro nejmenší počet zpráv ve výši 50 Kč měsíčně) a cenu za zprávu (15,04 Kč za jednu), plus ještě 20 % pro stát na DPH. Pokud bych posílal datových zpráv více, vyšlo by to v přepočtu na jednu levněji. Ale (aspoň podle mého názoru) stále ještě příliš draho na to, aby to bylo výhodnější než jiné, mnohem levnější varianty. Třeba oproti klasickému e-mailu, skrze který dostávám faktury zcela běžně.

Nejvíce datových zpráv přenesla justice

Vraťme se ale na chvíli ještě k „veřejnoprávním“ datovým zprávám, které hradí stát – a které tak mohou být (a skutečně jsou) prezentovány jako něco, co je zdarma. Ve skutečnosti za oněch 4,5 milionu zpráv (přenesených do konce ledna) stát zaplatil České poště téměř 68 milionů.

Zdaleka největším producentem datových zpráv je přitom resort justice. Ten byl také jediným, u koho jsem zaznamenal určité bilancování prvních tří měsíců provozu datových schránek:

Během tříměsíčního ostrého provozu prošlo dvěma sty justičními datovými stránkami na jeden a půl milionu datových zpráv, tedy polovina všech odeslaných či přijatých zpráv v  České republice.

No, jen si asi v tiskovém oddělení měli zjistit (od České pošty) aktuální celková čísla: ony tři miliony zpráv, ke kterým justice vztáhla svých 1,5 milionu, byly dosaženy již počátkem ledna. Ke konci ledna už to bylo 4,5 milionu, a justice by se tak měla na celkovém objemu podílet nikoli polovinou, jak sama uvádí, ale pouze třetinou. Ani tak ale rozhodně nepřijde o post největšího producenta datových zpráv.

A jak že se resort justice vyrovnal s novým fenoménem datových schránek? Naplnily se obavy z toho, že soudy zkolabují a nebudou moci fungovat? Alespoň podle vedení resortu se tak nestalo, když ministryně spravedlnosti mohla konstatovat, že:

Justice se s datovými schránkami vypořádala nadmíru dobře.

Tisková zpráva resortu justice hovoří také o tom, že ministryně již dostala analýzu svého nového náměstka Zdeňka Zajíčka (o tom, co a jak je třeba udělat v justici, s ohledem na datové schránky), a

…. ustanovila pracovní skupinu, která má okamžitě řešit jednotlivé úkoly, přičemž ministryně očekává od pověřeného náměstka rozpracování analýzy do termínovaných kroků s vyčíslením personálních, finančních a procesních dopadů na chod justice ….

Instruktážní videa od Egon Academy

Když už jsme u pana Zdeňka Zajíčka,  který nejprve uváděl datové schránky do života jako první náměstek na ministerstvu vnitra, a nyní řeší jejich problémy jako náměstek pro projekty na ministerstvu spravedlnosti: další jeho rolí je funkce prezidenta občanského sdružení Egon Academy. To se zabývá osvětou kolem datových schránek,  a za tímto účelem vyprodukovalo i sérii instruktážních videoklipů.

První z těchto klipů byly představeny již před třemi měsíci, koncem října loňského roku, a další pak minulý týden, kdy sdružení také spustilo své webové stránky. Když na ně vstoupíte, osloví vás z videa osobně pan Zajíček slovy:

Vítejte na stránkách eGon Academy. Jsme občanské sdružení, prosazující moderní stát, se kterým občané budou moci komunikovat elektronicky. Tedy rychle, jednoduše a levně.

Samotná videa jsou dělána profesionálně, většinou s jistou humornou nadsázkou, a měla by být srozumitelná  snad opravdu pro každého, kdo je schopen si je pustit (ať již přímo na webu eGon Academy, či na YouTube). Byť občas už nemusí zcela odpovídat realitě, neboť systém se autorům mění doslova „pod rukama“ (třeba způsobem přihlašování), takže co nasnímali v jedné době, už o pár dnů později nemusí platit.

Jednu věc bych ale těmto videím vytkl, a to nulový důraz na bezpečnost. Ta ostatně chybí i v uvítací řeči pana Zajíčka, který říká „rychle, jednoduše a levně“, ale už neříká „bezpečně“. Konkrétně se to projevuje třeba u videí, která ukazují jak instalovat kořenové certifikáty do Firefoxu e Internet Exploreru – a o nějakém ověřování pravosti certifikátů v nich není ani řeč. Pokud si dobře vzpomenete, ještě v listopadu se o absenci tohoto varování „opřela“ společnost 4Safety, když předvedla útok na uživatele datových schránek, založený právě na podstrčení nepravých kořenových certifikátů. A hlavním argumentem přitom bylo, že uživatel postupoval  přesně podle instruktážních videí (která před hrozbou zneužití ani nevarovala). Tehdy sice bylo odkazováno na jiné video – ale ta od eGOn Academy stále obsahují přesně stejnou chybu.

První zprávy už jsou mazány

Vraťme se ale k bilancování tří měsíců ostrého provozu: to je přesně doba, za kterou již expirovala poprvé zadaná (a ihned povinně změněná) hesla k datovým schránkám. A tak touto dobou asi už všichni uživatelé nejméně jednou pocítili na své vlastní kůži nekompromisní požadavek systému datových schránek, který je nutí měnit si jejich heslo každých 90 dnů (na nové, ještě nepoužité heslo).

Stejně tak ale ony tři měsíce odpovídají i 90-dennímu období, po kterém se jednotlivé datové zprávy udrží v dočasném překladišti zvaném datová schránka, ale pak jsou nenávratně mazány. Takže právě v těchto dnech začíná tento osud postihovat první zprávy, zaslané již po ostrém startu. Přitom službu Datový trezor, kterou (již za úplatu) poskytuje Česká pošta, si podle tohoto zdroje nechalo aktivovat jen 274 firem.

Dost možná je počet zájemců o datový trezor tak malý proto, že celá služba je vlastně k ničemu, když pouze supluje vlastní disk zákazníka. Nijak totiž nepomáhá s tím, že podpisy na dokumentech, doručených skrze datovou schránku, v čase zastarávají – a nejpozději do roka přestanou být tyto podpisy platné. A pak je úplně jedno, zda si je někdo příslušné dokumenty nahrál na svůj disk, vypálil na CDčko či umístil na nějakou flashku – nebo zda si je nechal v placeném Datovém trezoru od České pošty. Ani ta mu nijak nepomůže s „prodloužením“ časové platnosti elektronického podpisu na dokumentu.

A pokud si uživatel uschoval místo dokumentu rovnou celou datovou zprávu, pak celý problém jen oddálil, neboť  časové razítko na zprávě přestane být platné po 22.6.2012 (kdy končí platnost certifikátu, pomocí kterého je dnes časové razítko na zprávách vytvářeno). Už předtím ale nejspíše bude mít problém, když po něm někdo bude chtít platný dokument, a on místo toho bude předkládat datovou zprávu jako celek.

Celý problém se zastaráváním elektronických podpisů ale teprve „dříme“  a ještě nevypukl, neboť většina elektronických podpisů na doručených dokumentech byla vytvořena s certifikáty, které byly vystaveny někdy kolem poloviny loňského roku. Takže první vlna problému, s expirací podpisu na dokumentech,  vypukne zhruba v polovině letošního roku.

Jejím konkrétním dopadem bude například to, že elektronické dokumenty s prošlými podpisy již nebude možné autorizovaně konvertovat (na žádost) na CzechPointech. Budu o tom psát podrobněji v příštím článku, ale už dopředu si můžeme naznačit, že od 4.2.2010 došlo k poměrně zásadní změně v provádění autorizovaných konverzí na CzechPointech: až dosud kontrolovala splnění podmínek pro konverzi lidská obsluha (a nebylo jasně řečeno, co a jak má udělat v případě prošlého podpisu – měli jí to sdělit na hotline, kam měla obsluha zavolat). Nově je to tak, že podmínky pro konverzi kontroluje obslužný program. A ten je nastaven tak, že neumožní konverzi dokumentu bez platného podpisu. Nepovolí tedy konverzi u dokumentů, které mají prošlý podpis (již neplatný podpisový certifikát), nebo u kterých byl podpisový certifikát předčasně zneplatněn (revokován), či u kterých je porušena integrita.

Lapsus legis

Ke „komerčním“ datovým zprávám, zmiňovaným výše a realizovaným skrze službu Poštovní datová zpráva od České pošty, se váže i zajímavý názor, který minulý týden publikoval na Internetu bývalý náměstek ministerstva spravedlnosti František Korbel. Rozebírá v něm to, že komerční datové zprávy jsou považovány za doručené nikoli okamžikem jejich dodání do datové schránky příjemce či okamžikem přihlášení příjemce k jeho datové schránce (jako je tomu u „veřejnoprávních“ datových zpráv), ale až explicitním potvrzením příjmu, které příjemce dle svého uvážení může, ale také nemusí  odsouhlasit.

Rozboru pana Korbela rozumím tak, že podle práva by okamžikem doručení měl obecně být okamžik, kdy příjemce má reálně možnost se s obsahem zprávy seznámit. Neboli kdy se zpráva „dostane do sféry jeho dispozice” a on s ní může skutečně disponovat. A ne až on se rozhodne, zda této možnosti využije či nevyužije.

Nicméně zákon č. 300/2008 Sb., který dodávání „komerčních“ datových zpráv do datových schránek ošetřuje, zcela „na tvrdo“ říká, že se čeká až na rozhodnutí příjemce.  A to pan Korbel označuje za „lapsus legis“ (chybu zákona), která se dostává do rozporu s jinými fikcemi (zmiňována je například kolize s ustanovením soukromoprávní fikce podle § 45 odst. 1 občanského zákoníku, která operuje právě okamžikem dojití zásilky do dispoziční sféry adresáta).

Jak dopadl průzkum?

Konkrétních průzkumů, které by mapovaly reakce uživatelské veřejnosti na ostrý provoz datových schránek, je zatím minimum. Vím vlastně jen o jednom, který provedl magazín eGovernment, který se na přelomu loňského listopadu a prosince (tj. po měsíci ostrého provozu) dotazoval pracovníků veřejné správy, co a jak si o datových schránkách myslí. Obesílal přitom ty pracovníky, kteří se účastnily některé z jeho akcí k tématu datových schránek, a z cca 6000 rozeslaných dotazníků se jich vrátila si desetina.

Podrobnější vyhodnocení výsledků najdete zde, v tomto článku si naznačme jen hlavní závěry celého průzkumu. Ty hovoří o tom, že 46 % procent respondentů považuje datové schránky za smysluplné, zatímco plných 39 % je považuje za zbytečnou komplikaci. Zbytek buď nemá vyhraněný názor, nebo respondent na tuto otázku neodpověděl.

Počet těch, kteří datové schránky považují za zbytečnou komplikaci, je přitom podle očekávání nejvyšší u malých a středních obcích a na úrovni měst, kde přesahuje 40 procent. Naopak nejnižší je na úrovni krajů, kde dosahuje jen 13 procent.

Mimochodem, průzkum také ukázal, že  podle 22 % procent respondentů z úrovně kraje nemá jejich kraj stále žádnou elektronickou spisovou službu. Ta je přitom, vzhledem k zavedení datových schránek, pro orgány veřejné správy fakticky nutností.

Jak to cizinecká policie dokázala?

Na závěr jedna malá perlička. Spíše náhodou (díky fulltextu Googlu) jsem na Internetu narazil na jedno oznámení Služby cizinecké policie. Týká se komunikace s jistým občanem Ukrajiny, a je v něm kouzelná věta:

Zásilka byla zaslána cestou ISDS a dne 08.01.20010 se vrátila zpět se sdělením, že adresát nemá založenou datovou schránku …

Takto, vytrženo z kontextu, to vypadá, jako že se cizinecké policii podařil husarský kousek: dokázala odeslat zprávu do neexistující datové schránky. Něco takového ale ISDS neumožňuje, protože při odesílání nemůžete ve vyhledávacím formuláři zaškrtnout  (navolit jako příjemce) schránku, která neexistuje – a tudíž ani nemohla být při vyhledávání nalezena.

Tipuji, že ve skutečnosti to nejspíše bylo tak, že v rámci cizinecké policie onu zásilku jeden útvar předal druhému, ten se pokusil najít datovou schránku konkrétního příjemce – a jelikož neuspěl, vrátil zásilku zase zpět původnímu útvaru. A ten zplodil onu citovanou větu.

Anketa

Jste-li přinuceni změnit po 90 dnech své heslo, jaké nové heslo použijete?

Našli jste v článku chybu?

8. 2. 2010 10:03

No odpověď je že jí jako fyzická osoba používate nemusíte. Pak už je to horší, mailem zadarmo to úřadu asi nepošlete, málokterý úřad se s Vámi bude oficiálně (bez Vašeho certifikátu) bavit. No a za desetikorunu doporučený dopis taky nepošlete....

3. 3. 2010 16:57

host (neregistrovaný)
to je sice pěkné a "chvályhodné", problém je ale v tom, že se ČP připravuje na privatizaci...
DigiZone.cz: Mňam TV splnila slib a odešla z DVB-T

Mňam TV splnila slib a odešla z DVB-T

Root.cz: Nová třída SD karet A1 s vysokým výkonem

Nová třída SD karet A1 s vysokým výkonem

Vitalia.cz: To není kašel! Správná diagnóza zachrání život

To není kašel! Správná diagnóza zachrání život

DigiZone.cz: Recenze Westworld: zavraždit a...

Recenze Westworld: zavraždit a...

Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Měšec.cz: U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

120na80.cz: Pánové, pečujte o svoje přirození a prostatu

Pánové, pečujte o svoje přirození a prostatu

DigiZone.cz: Digi CZ výrazně zlevnila balíček HBO

Digi CZ výrazně zlevnila balíček HBO

Podnikatel.cz: Na poslední chvíli šokuje vyjímkami v EET

Na poslední chvíli šokuje vyjímkami v EET

Podnikatel.cz: K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

120na80.cz: Rakovina oka. Jak ji poznáte?

Rakovina oka. Jak ji poznáte?

120na80.cz: Bojíte se encefalitidy?

Bojíte se encefalitidy?

Podnikatel.cz: EET zvládneme, budou horší zákony

EET zvládneme, budou horší zákony

120na80.cz: Rovnátka, která nejsou vidět

Rovnátka, která nejsou vidět

Vitalia.cz: Znáte „černý detox“? Ani to nezkoušejte

Znáte „černý detox“? Ani to nezkoušejte

Vitalia.cz: Chtějí si léčit kvasinky. Lék je jen v Německu

Chtějí si léčit kvasinky. Lék je jen v Německu

Vitalia.cz: Vláknina: Rozpustná, nebo nerozpustná?

Vláknina: Rozpustná, nebo nerozpustná?

DigiZone.cz: Milan Kruml: procházka TV historií

Milan Kruml: procházka TV historií

Lupa.cz: Babiš: E-shopů se EET možná nebude týkat

Babiš: E-shopů se EET možná nebude týkat

Vitalia.cz: Manželka je bio, ale na sex moc není

Manželka je bio, ale na sex moc není