Hlavní navigace

Datovými schránkami za větší transparentnost veřejných zakázek?

 Autor: 21971
Jiří Peterka 18. 10. 2010

Nespletla si Národní ekonomická rada vlády (NERV) datové schránky s bezpečnostními schránkami, které místo pro uchovávání cenností slouží k dlouhodobému uchovávání dat a k evidenci všech úkonů s nimi? Nebo plánuje zásadněji změnit celý princip fungování datových schránek, tak aby se daly využít i pro zadávání veřejných zakázek?

V nedávných dnech se v našich médiích objevily zajímavé zprávy o tom, že by se datové schránky měly stát nástrojem na zvýšení transparentnosti zadávání veřejných zakázek. Asi nejlapidárněji  to vystihuje následující návrh Národní ekonomické rady vlády (NERV-u), tak jak jej ve svém článku shrnula  ČTK:

15) Všechny údaje týkající se zakázek vkládat do datových schránek – kvůli znemožnění následné manipulace s údaji.

Že by si zde někdo spletl datovou schránku s bezpečnostní schránkou?

O něco detailnější představu přinesl  týdeník Euro, který cituje i konkrétní autorku návrhu.

Návrh vychází z premisy, že datové schránky jsou zabezpečeným evidenčním systémem, do něhož mohou pověřené osoby vstupovat na základě jedinečných přístupových oprávnění, kontrolní orgán kdykoli v průběhu procesu, bez potřeby zasílání a hromadění dokumentace a v němž je každý přístup evidovaný a zanechává elektronickou stopu. Do systému mohou vstoupit jenom oprávněné osoby nebo jejich zástupce,“ doplňuje autorka návrhu Adriana Krnáčová, která je stálým hostem skupiny NERV a někdejší šéfkou Transparency International.

Čtenářům Lupy snad netřeba připomínat, že dnes používané datové schránky, fungující na základě zákona č. 300/2008 Sb., jsou sice prezentovány jako „garantované úložiště“, ale jen s 90-denní trvanlivostí: po uplynutí 90 dnů jsou jednotlivé datové zprávy bez náhrady mazány. Takže ve skutečnosti nejde ani tak o „úložiště“, jako spíše o „krátkodobé překladiště“, určené k doručování datových zpráv. Rozhodně nikoli k jejich dlouhodobému uchovávání.

Datové schránky také rozhodně nejsou žádným „evidenčním systémem“. Sice monitorují a zaznamenávají (logují) všechno možné, včetně každého jednotlivého přihlášení a odhlášení oprávněné osoby i každého jednotlivého úkonu, jako například odeslání datové zprávy. Toto ale činí jen pro svou vlastní potřebu (zřejmě kvůli bezpečnosti), a nikoli jako službu pro nějakou třetí stranu. Tedy ani pro nějaký „kontrolní orgán“, který  by díky tomu mohl „kdykoli v průběhu procesu“ do takovéto evidence vstupovat.

Pokud by tomu tak v praxi bylo, jednalo by se o popření snad všech dosavadních tezí o tom, co datové schránky jsou a  jak fungují. I o porušení §14/4 zákona 300/2008 Sb., který říká, že takto shromažďované (evidované) provozní údaje jsou neveřejné a nesmí být poskytnuty třetím osobám. Stejně tak je u datových schránek zákonem zajištěna obdoba listovního tajemství, když podle §14/6 nesmí ani správce, ani provozovatel informačního systému datových schránek vstupovat do datových schránek jiných subjektů.

Oním kontrolním orgánem, který by vstupoval do evidovaných provozních údajů, by měl být Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Tak to alespoň vyplývá přímo z návrhu samotného NERVu, tak jak byl zveřejněn na vládním webu:

Datové schránky. Evidenční systém, který zamezuje manipulaci (mazání, antidatování, měnění) v průběhu procesu. Možnost propojení s dalšími evidenční mi systémy. Uchování úplné a celistvé dokumentace pro následné zveřejnění. Jednotné formuláře pro podání, vyhodnocení, zprávu a smlouvu. Jedinečné přístupy účastníků procesu s elektronickou stopou. Průběžná kontrola ÚOHS bez časové prodlevy nutnosti vyžadovat dokumenty.

Finanční nenáročnost rozšíření funkcionality (oproti nově budovaným systémům). Časová nenáročnost, možnost zprovoznit do 120 dnů.

Z tohoto úryvku by dokonce mohla vyplývat představa, že ÚOHS by mohl dokonce „sahat dovnitř“ datových schránek pro „úplnou a celistvou dokumentaci“, která by zde měla být dlouhodobě uchovávána a chráněna jak proti změně, tak i proti mazání.

Vláda souhlasí

Výše popisovaná vize je stále jen návrhem, který někdo někomu předkládá: NERV vládě ČR. Jak se ale zdá, vláda je tomuto návrhu velmi nakloněna a chce jej co nejdříve realizovat. Lze tak soudit z vyjádření premiéra Petra Nečase na tiskové konferenci po zasedání vlády 5.10.2010, které se zabývalo právě návrhy NERVu. Zde z jeho úst k navrhovanému využití datových schránek zaznělo:

Co považujeme za nesmírně důležité, je využití datových schránek pro administraci veřejných zakázek, kdy je možné naplno využít stávající systémy a nemusí se budovat nové. Protože v podobě datových schránek se jedná o evidenční systém, který zamezuje manipulaci. Zamezuje jakékoliv možnosti dodatečných mazání, antidatování, měnění zadávací dokumentace či jiné dokumentace během procesu. Ten produkt tomu zabraňuje a odhalí každý takový pokus. Je tu možnost propojení s dalšími evidenčními systémy, které v rámci státní správy budou vznikat či existují a především to umožní uchování úplné celistvé dokumentace pro následující zveřejnění.

Jak jsem již řekl, včetně všech dodatečných oprav a antidatování, což se může u papírové dokumentace stát. Znamená to mít také jednotné spolupráce pro podání a vyhodnocení, správu a smlouvu a také přístupy účastníků procesu s elektronickou stopou aby šly identifikovat jakékoliv zásahy do té datové schránky.

Zde musím říci, že musíme provést jakousi feasibility study, prověřit i finanční náročnost, ale vzhledem k tomu, že je to existující  produkt, tak vycházíme z toho, že je to velmi snadno aplikovatelné a dokonce podle názorů expertů je možné tento proces a funkcionalitu u datových schránek zprovoznit v horizontu 120 dnů od rozhodnutí.

Znovu opakuji, umožní to zachovat veškerou dokumentaci týkající se zakázky a její zveřejnění bez toho, aby tu byla možnost jakékoliv zpětné manipulace, což se podle všech údajů někdy děje, že se dělají doplňky, že se dělají dodatky, že se dokonce mění zadávací dokumentace, že se dokonce antidatovány některé smlouvy a některé údaje a toto by byl proces, který by tomu velmi zabránil.

Má to logiku?

Než odsoudíme zde prezentované představy jako zcela „mimo mísu“, pojďme se na vše podívat z jiného úhlu pohledu. Třeba pak najdeme alespoň nějakou logiku v tom, co na první pohled žádnou logiku nemá.

Již před lety, konkrétně 10. května 2006 přijala vláda Jiřího Paroubka svým usnesením č. 500/2006 „Národní plán zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období let 2006 až 2010“. Ten později vyústil v záměr vybudovat celou  novou infrastrukturu pro elektronické zadávání veřejných zakázek, známou pod zkratkou NIPEZ (Národní infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek“). Ta by měla zahrnovat

  • Jednotný uveřejňovací systém (jako jednotné místo, na kterém jsou na národní úrovni ČR uveřejňovány informace o VZ)
  • Elektronická tržiště, která naváží na stávající systém e-tržišť pro veřejnou správu (GEM)
  • Národní elektronický nástroj (NEN)
  • Technické specifikace (hlavně ve směru k používaným elektronickým nástrojům).

Poslední bod (technické specifikace) je zřejmě již na světě, ve formě návrhu prováděcího předpisu, který připravilo MMR, na základě zmocnění  v nedávné novele zákona o veřejných zakázkách (č. 137/2006). Jde o předpis, který mj. řeší certifikaci elektronických nástrojů (což stávající zákon o elektronickém podpisu nedělá).

Stejně tak již nějak fungují i elektronická tržiště. Ale dosud se nerozjela nejdůležitější část celé národní infrastruktury, kterou je „Národní elektronický nástroj“ (NEN). Jako právě ta část celé národní infrastruktury, která má zprostředkovávat mj. manipulaci s nabídkami a veškerými dalšími dokumenty, jejich evidenci, dlouhodobé uchovávání atd., a asi je i zpřístupňovat kontrolnímu orgánu.

Nové vedení ministerstvo pro místní rozvoj ale v srpnu t.r. zakázku na specifikaci a technický a projektový dozor tohoto Národního elektronického nástroje  zrušilo, kvůli „výrazné změně priorit vzhledem k rozpočtovým škrtům“.

Nynější návrhy NERVu jsou pak zřejmě snahou  využít místo nového a dosud neexistujícího Národního elektronického nástroje (NEN), jako součásti celé Národní infrastruktury pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ), již existující systém datových schránek, resp. Informační systém datových schránek (ISDS).

Tak to ostatně naznačuje i již zmiňovaný článek týdeníku EURO:

Zmiňovaný návrh by mohl státní pokladnu vyjít výrazně levněji než budování Národní infrastruktury pro elektrické zadávání veřejných zakázek, na kterou je v současnosti vyčleněno 300 milionů korun. „Bylo by to navíc časově méně náročné a systém by mohl být zprovozněn do sto dvaceti dnů,“ dodala Krnáčová.

Mimochodem, pikantní překlep („elektrické zadávání“  místo „elektronického“) převzala i ČTK, když tento článek z týdeníku EURO  citovala.

Podstatné je ale samozřejmě něco úplně jiného. Samotný záměr využít již existující systém datových schránek, místo budování něčeho zcela nového (nějakého „Národního elektronického nástroje“), mi přijde velmi racionální. Jen si ale, na rozdíl od autorů návrhu, nemyslím, že by se to dalo udělat „jen tak“, pouhým použitím datových schránek, tak jak dnes fungují a jak jsou dnes ukotveny v legislativě.

Viz mé hlavní argumenty, uvedené již v úvodu článku: že datové schránky nejsou evidenčním systémem, ale že „řízeně zapomínají“ (či „mažou stopy“) již po 90 dnech, a jsou také důsledně uzavřeným řešením, jehož logy (stejně jako samotné datové zprávy) nejsou dostupné pro žádný kontrolní orgán, ani ÚOHS.

Pokud by datové schránky měly nejen doručovat, ale také „uchovávat“ a umožňovat kontrolu veškerých materiálů pro oprávněné kontrolní orgány a pro následné uveřejňování, muselo by (podle mého názoru) dojít nejen ke změně způsobu jejich fungování, ale především k úpravě zákona, který pro toto jejich fungování nastavuje základní pravidla. Minimálně pokud jde o přístup k logům (evidenci) a samotnému obsahu datových schránek.

Podotýkám ale, že nutnost změny zákona je můj názor. Autoři návrhu z NERVu i vláda mají očividně jiný názor: domnívají se, že změna zákona není nutná. Praktické využití tak vidí již v polovině příštího roku, viz slova premiéra Nečase na tiskové konferenci po zasedání vlády k návrhům NERVu 5.10.2010:

Naším cílem musí být, aby drtivá většina, ne-li všechna tato opatření byla legislativně a exekutivně postupně zaváděna v průběhu a nejpozději do konce příštího roku, má-li to mít smysl, tedy co nejdříve. Zde mluvím o tom, kde je třeba změna zákona. Tam to bude v průběhu příštího roku. Kde jsou to exekutivní kroky, typu využití datových schránek, tam je to možné již v prvním pololetí příštího roku.

Anketa

Má podle vás smysl snažit se nějak využít datové schránky pro veřejné zakázky?

Našli jste v článku chybu?

18. 10. 2010 16:27

Filip Jirsák (neregistrovaný)
Vy ale popisujete případ, kdy všechno funguje, všichni jsou čestní a neúplatní a nedochází k žádným sporům. V takovém případě ale nebyl potřeba ani zákon o veřejných zakázkách a nabídka by se posílala normálně e-mailem. Ve skutečnosti je ale potřeba ošetřit případy, co když někdo bude tvrdit, že nabídku podal včas, ale protistrana bude tvrdit, že přišla pozdě; nebo co když bude tvrdit, že nabídku podal, protistrana bude tvrdit, že nedostala nic. Atd. Navíc v tom vašem příkladu budujete nový info…

18. 10. 2010 10:57

Ondřej Bouda (neregistrovaný)
1. Už jenom povinnost zasílat nabídky a zadání/dokumentaci datovou schránkou omezí možnost následné manipulace (účastník, který byl poškozen, může ÚOHS snadno dokázat, jaké bylo původní zadání/dokumentace a jakou nabídku a kdy poslal).

2. Nevidím problém vybudovat jakousi 'centrálu veřejných zakázek', která bude využívat DS jako infrastrukturu ke komunikaci, a skrze niž by bylo nutné zveřejňovat zakázky a podávat nabídky (tj. jakákoli nabídka, která není podaná skrze tuto centrálu, je n…

Vitalia.cz: Pečete cukroví a zbyl vám bílek?

Pečete cukroví a zbyl vám bílek?

Podnikatel.cz: S.r.o. využívá cizí auto. Jak je to s daněmi?

S.r.o. využívá cizí auto. Jak je to s daněmi?

Měšec.cz: Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Měšec.cz: Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Měšec.cz: Přejete si číslo účtu na přání?

Přejete si číslo účtu na přání?

DigiZone.cz: ČT má dalšího zástupce v EBU

ČT má dalšího zástupce v EBU

Měšec.cz: Jak levně odeslat balík přímo z domu?

Jak levně odeslat balík přímo z domu?

Podnikatel.cz: Víme první výsledky doby odezvy #EET

Víme první výsledky doby odezvy #EET

Lupa.cz: Babiš: E-shopů se EET možná nebude týkat

Babiš: E-shopů se EET možná nebude týkat

Lupa.cz: Google měl výpadek, nejel Gmail ani YouTube

Google měl výpadek, nejel Gmail ani YouTube

Podnikatel.cz: Zavře krám u #EET Malá pokladna a Teeta?

Zavře krám u #EET Malá pokladna a Teeta?

Podnikatel.cz: Dárky v podnikání. Jak je uplatnit v daních?

Dárky v podnikání. Jak je uplatnit v daních?

DigiZone.cz: Perspektivy TV v roce 1939 podle časopisu Life

Perspektivy TV v roce 1939 podle časopisu Life

Vitalia.cz: Chtějí si léčit kvasinky. Lék je jen v Německu

Chtějí si léčit kvasinky. Lék je jen v Německu

DigiZone.cz: Milan Kruml: procházka TV historií

Milan Kruml: procházka TV historií

Podnikatel.cz: Na 3. prosince se chystá protest proti EET

Na 3. prosince se chystá protest proti EET

Podnikatel.cz: Berňák kvůli EET prodlužuje otevírací dobu

Berňák kvůli EET prodlužuje otevírací dobu

Podnikatel.cz: 3, 2, 1..EET startuje. Na co nezapomenout?

3, 2, 1..EET startuje. Na co nezapomenout?

Root.cz: Telegram spustil anonymní blog Telegraph

Telegram spustil anonymní blog Telegraph