Hlavní navigace

Priority a první kroky nové vlády

 Autor: 74287
Jiří Peterka 19. 7. 2010

Jakým způsobem přistupuje nová koaliční smlouva k oblasti ICT a eGovernmentu? V jakých projektech chce pokračovat a k čemu chce využít datové schránky? Proč se měnila hned první tisková zpráva nového ministra vnitra? Kdo bude na vnitru nově odpovídat za informatiku a eGovernment? Nebude nový náměstek pro informatiku více státním tajemníkem, který fakticky řídí celý resort?

Minulý týden byla jmenována nová vláda Petra Nečase. Své vládní prohlášení, se kterým předstoupí před poslaneckou sněmovnu a bude žádat o důvěru, musí teprve sepsat. Nicméně již dnes si lze o jeho pravděpodobném obsahu udělat určitou představu z toho, co je obsaženo v již uzavřené koaliční smlouvě. Ta je na Internetu dostupná hned v několika verzích. Například v pracovní verzi před finální korekturou,  jako návrh (po korektuře) ještě s termíny,  a jako oficiální finální verze (již bez termínů plnění).

Jaká byla koaliční smlouva z roku 2006?

Novou koaliční smlouvu můžeme srovnávat například s koaliční smlouvou z roku 2006 (mezi ODS, KDU-ČSL a SZ z roku 2006). Ta byla značně ambiciózní, alespoň pokud jde o oblast eGovernmentu – a dlužno dodat, že plánované zásadní změny skutečně byly prosazeny. Byť s poněkud pozdějšími termíny, než jaké byly v koaliční smlouvě uvedeny. Připomeňme si nejvýznamnější cíle:

  • zrušit Ministerstvo informatiky ČR – splněno
  • zřídit Radu vlády pro rozvoj informační společnosti jako strategický a koncepční orgán státu v této oblasti – formálně splněno, fakticky Rada téměř nic nedělala a gesce v oblasti informační společnosti se chopilo vnitro.
  • vytvořit síť CzechPointů – splněno
  • prosadit zákon, který umožní vznik základních registrů – splněno (zákon 111/2009 Sb. o základních registrech existuje, registry ještě nikoli)
  • prosadit zákon o elektronické komunikaci ve veřejné správě – splněno (zákon 300/2008 Sb., který zavedl do praxe datové schránky)
  • realizovat koncepci KIVS (jednotné komunikační infrastruktury veřejné správy) – splněno

Pokud jde o IT a telekomunikace, těmi se  předchozí koaliční dohoda prakticky vůbec nezabývala. Zmiňovala jen oblast regulace, s obecným záměrem ji zmírnit:

  • přijmeme legislativní nástroje vedoucí k zavedení povinnosti pravidelného ověřování opodstatněnosti a adekvátnosti každé regulace ve všech oblastech výkonu státní moci.
  • provedeme revizi legislativy a pravomocí regulačních úřadů v zájmu zvýšení konkurenčního prostředí v síťových odvětvích.

Předchozí koaliční dohoda také zmiňovala „znalostní ekonomiku a rozvoj IT“, jako svou prioritu. Ale jen velmi stručně a jen v kontextu (tehdy) nadcházejícího českého předsednictví EU.

Nová koaliční smlouva

Nová koaliční smlouva se oblastí IT a telekomunikací explicitně nezabývá. Stejně tak nezmiňuje ani informační společnost, ani znalostní ekonomiku. Hovoří alespoň o významu „terciárního vzdělávání“ a konstatuje například, že:

bez dobré vzdělanostní struktury a růstu kvality vzdělání si nelze představit dlouhodobě příznivý vývoj životní úrovně a kvality života

či

vysoké školství se musí stát hybnou silou přechodu od ekonomiky tažené investicemi k ekonomice tažené inovacemi.

Tato poslední zmínka (o ekonomice tažené inovacemi) je ale jen ojedinělou zmínkou, a samotné téma inovací (i ekonomiky tažené inovacemi) není nikde jinde zmiňováno ani dále rozváděno.

O telekomunikacích se v koaliční smlouvě v jednom zajímavém bodě hovoří alespoň nepřímo, skrze následující cíl:

Provedeme fúzi regulatorních institucí v síťových odvětvích. Cílem regulace je zvýšit v těchto odvětvích konkurenci.

Možná to ale nebude až tak horké, jak před volbami naznačovala ČSSD (která chtěla vytvořit jednotný úřad pro cenovou regulaci všech síťových odvětví). Samotná fúze regulátorů by stále mohla být jen organizační záležitostí a neměnit způsob jejich fungování. Pak by ale bylo otázkou, proč takovou fúzi vlastně dělat.

Sama koaliční smlouva v tom ale také nemá úplně jasno, protože svůj vlastní cíl záhy prezentuje jen jako možnost, kterou je třeba zvážit. Navíc jen v kontextu energetiky:

Zvážíme možnost sloučení těch regulačních úřadů, u kterých je to kompetenčně možné a účelné.

Oblast eGovernmentu

Pokud jde o oblast eGovernmentu, zde si dovolím vyjádřit názor, že nová koaliční smlouva k němu přistupuje jako k něčemu, co není až tak její prioritou. Jako k něčemu, co už tady je a je nutné v tom nějak pokračovat, v rámci již nastavených mantinelů.

Koaliční smlouva se tak poněkud rezervovaněji („podle možností“) hlásí k pokračování v celkovém trendu změn v eGovernmentu, včetně dalšího rozvoje CzechPointů a datových schránek:

Podle možností veřejných rozpočtů, včetně možného zapojení zdrojů ze strukturálních fondů, budeme pokračovat v modernizaci a elektronizaci veřejné správy s cílem dále přibližovat veřejnou správu občanům a zprůhlednit a zefektivnit procesy ve veřejné správě. Zejména budeme dále rozšiřovat funkcionality univerzálních kontaktních míst veřejné správy (CzechPOINT) tak, aby na těchto místech bylo umožněno v maximální možné míře získat v „papírové“ podobě výpisy poskytované veřejnou správou a zároveň učinit jakékoli podání vůči orgánům veřejné moci. Budeme pokračovat v rozšiřování funkcí a zlepšování uživatelského komfortu datových schránek.

Rezolutněji (bez odkazu na možnosti) působí závazek dokončit realizaci základních registrů:

S využitím evropských prostředků dokončíme realizaci projektu Základních registrů veřejné správy včetně zavedení elektronických identifikačních průkazů, které umožní jednoznačnou identifikaci osob a v souvislosti se zavedením systému základních registrů omezí zneužívání rodného čísla.

Tento bod je možná z oblasti eGovernmentu nejvýznamnější. Již rozjeté základní registry totiž budou představovat zcela zásadní a dalekosáhlé změny v této oblasti, proti kterým jsou třeba datové schránky jen příslovečnou procházkou růžovým sadem. Například bude třeba upravit všechny informační systémy agend veřejné správy tak, aby své výchozí údaje přebíraly právě z těchto základních registrů, místo toho aby si je získávaly a uchovávaly samy, tak jako doposud.

Také zavedení elektronických identifikačních (resp. občanských) průkazů bude svým způsobem revolucí. Zatímco snad všude jinde jdou cestou elektronických čipů na průkazu a umisťování dat na tyto čipy, naše koncepce jde opačným směrem: odstraňováním dat z průkazu  a jejich přesouváním právě do základních registrů. Naše elektronické průkazy tak budou „elektronické“ nikoli kvůli tomu, že by samy měly a používaly nějaký elektronický prvek (standardní verze bude jen kus plastu, bez čipu), ale proto, že se část jejich obsahu přesune do „elektronických“ základních registrů.

Ostatně, právě proto muselo být zavádění těchto „elektronických“ průkazů nedávno odloženo, kvůli odkladu náběhu samotných základních registrů.

Bude už hotovo?

Oblasti eGovernmentu se týká i poněkud „izolovaný výkřik“, který zazněl v části věnované podpoře podnikání, a to pro malé podniky a živnosti (ale je formulován zcela univerzálně). Jde o cíl:

Zavedeme pravidlo, že úředník nesmí od žadatele požadovat potvrzení od jiného úředníka veřejné správy. Změnou příslušných zákonů budeme toto pravidlo aplikovat na veškerá správní řízení.

Tento ambiciózní cíl (alespoň podle mého názoru)  představuje jakési symbolické završení všech dosud plánovaných změn v eGovernmentu, včetně plné digitalizace (resp. elektronizace) všech agend a jejich vzájemné propojení (nejen přes základní registry). Bylo by samozřejmě žádoucí a hezké, kdyby se to podařilo, a libovolná agenda si dokázala přímo vyžádat cokoli, co potřebuje od jiné agendy, ale reálně je to ještě hodně a hodně daleko. Podle té verze koaliční smlouvy, která ještě obsahovala termíny pro jednotlivé cíle, by tento úkol měl být splněn ke konci roku 2012.

Zpět do reality nás ale vrací jiný konkrétní cíl koaliční smlouvy, termínovaný do poloviny roku 2011. Ten požaduje přesnější narýsování dalšího postupu v celé elektronizaci agend veřejné správy:

Předložíme „Strategii vlády pro další elektronizaci vybraných agend ve veřejné správě“.

Tím současně naznačuje, že elektronizace veřejné správy ještě nebude zdaleka u konce.

Budeme volit elektronicky?

Naopak velmi ambiciózně působí následující cíl, který již obsahuje sám v sobě své termíny:

Zahájíme přípravu projektu elektronických voleb tak, aby mohl být pilotně realizován ve volebním roce 2012 a plnohodnotně zaveden od voleb do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2014.

Zde se také obávám, že je to poněkud nereálné. Ne snad, že by elektronické volby byly z principu nerealizovatelné – ale že je s nimi spojeno mnoho důležitých aspektů, které je třeba nejprve vyřešit. Včetně spolehlivé identifikace a autentizace voličů. V zahraničí, kde elektronické volby již jsou možné, k nim využívají elektronické identifikační („občanské“) průkazy, a jejich (skutečné) elektronické schopnosti, zejména autentizaci na bázi elektronického podpisu. Naše budoucí „elektronické" občanské průkazy, s jejichž nasazováním se začne až v roce 2012, ale ve své standardní verzi žádné kryptografické schopnosti mít nebudou. Elektronický čip v nich bude jen na zvláštní přání, pochopitelně za příplatek, a hlavně: bez jakékoli plánované vazby na služby eGovernmentu. Tedy alespoň zatím: co si kdo do tohoto čipu uloží a co s tím bude dělat, u nás zatím nikdo neřeší.

A kromě toho: skutečné elektronické volby přeci jen budou něco jiného, než nedávně referendum „Véčkarů“, coby registrovaných příznivců strany Věci Veřejné.

Datové schránky

Nová koaliční smlouva několikrát zmiňuje i datové schránky. Jeden kontext jsme si již zmínili:

Budeme pokračovat v rozšiřování funkcí a zlepšování uživatelského komfortu datových schránek.

Na jiných místech pak lze najít konkrétní příklady toho, jak by funkce datových schránek mohly být rozšiřovány. Například:

Navrhneme zřízení centrálního registru oznámení podle zákona o střetu zájmů s cílem zjednodušit přístup veřejnosti k těmto informacím prostřednictvím Informačního systému datových schránek na formuláři, který bude publikován Ministerstvem vnitra ČR na internetu.

Jedna věc je záměr zřízení registru, včetně  účelu („zjednodušit přístup veřejnosti k těmto informacím“) – to do (politické) koaliční smlouvy patří. Ale proč už zde přesně specifikovat, jak konkrétně by mělo fungovat uživatelské rozhraní takového registru? Proč už zde uzavírat dveře obvyklé možnosti interaktivního přístupu a předepisovat pouze neinteraktivní přístup (přes datové schránky)? Navíc tak detailně, že by dotaz měl být kladen právě a pouze prostřednictvím formuláře, publikovaného MV ČR?

Osobně mne ale velmi zarazil následující cíl, který je také obsažený v koaliční smlouvě, a to v části týkající se veřejných zakázek – a v kontextu snah o jejich zprůhlednění a minimalizaci prostoru pro jakoukoli korupci:

Pro realizaci veřejných zakázek budou upřednostňovány elektronické nástroje, zejména elektronická tržiště, elektronické aukce s tím, že zakázky, které nebudou takto realizovány, budou probíhat prostřednictvím jiného elektronického prostředku, např. Informačního systému datových schránek.

Elektronická tržiště a aukce jsou věci, které pro realizaci veřejných zakázek dávají smysl a mohou pomoci s jejich zprůhledněním a „otevíráním“. Ale co datové schránky, resp. informační systém datových schránek?

Datové schránky jsou zcela „zavřené“, v podobném smyslu jako běžné listovní dopisy. Když si někdo bude něco domlouvat přes datové schránky, ani jejich provozovatel (Česká pošta) ani zřizovatel a správce (MV ČR) ze zákona nesmí „vidět“ do obsahu komunikace. A neměl by ani jakkoli využívat provozní informace typu toho, kdo a kdy komu posílal nějakou datovou zprávu (dopis).

Jak potom mohou datové schránky přispět ke zprůhlednění veřejných zakázek? Obávám se, že nijak. A že citovaný bod je spíše důsledkem zásadního nepochopení podstaty datových schránek. Navíc v kombinaci se snahou za každou cenu využít „něco elektronického“, i když to nemá s průhledností vůbec nic společného. Právě naopak.

Kdo bude novým náměstkem pro informatiku?

S oblastí eGovernmentu a s naplňováním příslušných cílů v koaliční smlouvě souvisí i to, kdo bude mít tuto oblast „na starosti“ na Ministerstvu vnitra. Je to o to důležitější, že právě MV ČR si již za působení Ivana Langera „přisvojilo“ gesci  v oblasti informační společnosti a její koordinace. A třeba problematika připravované dohody ACTA (a její „koordinace“ z české strany) tak připadá právě na Ministerstvo vnitra ČR.

V souvislosti s připravovanou dohodou ACTA, jejíž autoři dnes deklarují, že nepotřebují rozšiřovat ochranu autorských práv (ale jejich vymáhání), je určitě zajímavé, že naše nová koaliční dohoda obsahuje záměr autorská práva dále posilovat:

Posílíme ochranu autorských a průmyslových práv.

Ale zpět ke gesci eGovernmentu a celé oblasti informační společnosti na MV ČR: snad úplně prvním krokem, který udělal nový ministr Radek John po převzetí rezortu, bylo vyjmenování osob, které se stanou jeho náměstky. Ocitujme si z originálu první tiskové zprávy, kterou MV ČR  vydalo již pod novým ministrem:

originál tiskové zprávy

Ministr vnitra  po svém jmenování prezidentem republiky Václavem Klausem provedl organizační změny ve vedení ministerstva. V nejbližších dnech jmenuje nové náměstky, jejichž jména byla projednána v trojkoalici. Ministr vnitra Radek John sestavil nový tým s cílem, aby ministerstvo vnitra bylo politicky  nestranné. Nové vedení ministerstva vnitra garantuje, že bezpečnostní sbory v jeho gesci budou oproštěny od všech politických tlaků.

Noví náměstci ministra vnitra:

Za ODS

  • Jaroslav Salivar – první náměstek pro vnitřní bezpečnost
  • Martin Barták – náměstek pro mezinárodní vztahy

 Za TOP 09

  • Michal Moroz – náměstek pro strategie a programové řízení

  Za Věci Veřejné 

  • Miroslav Zahálka – náměstek ministra vnitra pro informatiku a státní tajemník
  • František Vavera – náměstek pro veřejnou správu a archivnictví

Asi jsem nebyl sám, komu přišlo poněkud „jako pěst na oko“ hovořit o snaze sestavit nový tým s cílem, aby ministerstvo vnitra bylo politicky nestranné – a hned za tím uvést, ze které politické strany přišla ta která nominace. A tak dnes již najdete onu první tiskovou zprávu nového ministra jen v upravené verzi, bez uvedení stranických nominací jednotlivých náměstků.  Originál, z cache Googlu, ukazuje předchozí obrázek.

Kdo je kdo?

Za zmínku určitě stojí i to, že TOP 09 následně popřela, že by ona nominovala pana Michala Moroze. Ten je (zřejmě stále ještě) majitelem bezpečnostní agentury Moroz&Partner, která mimo jiné působí i v oblasti ochrany práv duševního vlastnictví, a nabízí například služby jako je mystery shopping či Anti-Counterfeiting Investigation.

Kromě aspektů, které se již objevily v médiích, si dovolím znovu připomenout, že problematiku vznikající dohody ACTA (Anti-Counterfeiting Trade Agreement) má u nás v gesci právě ministerstvo vnitra. A pan Moroz je náměstkem pro „strategie a programové řízení“.

Novým náměstkem pro informatiku – a současně státním tajemníkem – se stal pan Miroslav Zahálka. Ve funkci střídá dosavadního náměstka Jaroslava Chýlka, jehož předchůdcem zase byl Zdeněk Zajíček (ještě za působení Ivana Langera v roli ministra). Mimochodem, Zdeněk Zajíček přechází jako náměstek na ministerstvo financí, kde se nejspíše už nebude tolik zabývat eGovernmentem (jako na vnitru a pak na spravedlnosti).

Nový náměstek Zahálka ale nebude jen náměstkem pro informatiku. Stává se současně státním tajemníkem na ministerstvu vnitra. Tedy jakýmsi „výkonným ředitelem“ celého ministerstva, který „řídí, koordinuje a kontroluje plnění služebních, popřípadě pracovních úkolů řediteli sekcí, personálním ředitelem, popřípadě dalšími jím řízenými představenými a vedoucími zaměstnanci“. Takže nebude mít na starosti jen informatiku a eGovernment, ale vlastně úplně celý resort.

Se jmenováním státního tajemníka zřejmě souvisí i určitá reorganizace, která na vnitru proběhla s nástupem nového vedení. Do jeho působnosti nově přešel odbor tisku a public relations (vydávající tiskové zprávy MV ČR),  dále odbor personální, odbor právní a odbor legislativy a koordinace právních předpisů. Pět původních „informatických“ odborů, které byly již v působnosti předchozího náměstka pro informatiku, bylo nově „zastřešeno“ Sekcí pro informatiku a eGovernmentu. Vrchním ředitelem této sekce se stal ing. Jaroslav Mráz. 

CIF16

Sám Miroslav Zahálka na ministerstvu vnitra již působil od loňského podzimu:

Jako předseda mezinárodního sdružení bezpečnostních profesionálů ASIS ČR se stal poradcem apolitického 1. náměstka MVČR pana Komorouse.

Působil také v bezpečnostní agentuře ABL, donedávna (konkrétně do 3.6.2010, viz Obchodní rejstřík) jako člen jejího představenstva. Podrobnější popis jeho působení v agentuře ABL lze najít i v tiskové zprávě, kterou k jeho osobě vydala agentura ABL. Ta ale nijak nenaznačuje, že by pan Zahálka pracoval nejméně 4 roky ve státní správě (jak to pro jmenování státním tajemníkem požaduje služební zákon).

Anketa

Jak hodnotíte popisované změny ve vedení resortu vnitra?

Našli jste v článku chybu?
Root.cz: Prvních 700 routerů Omnia je hotových

Prvních 700 routerů Omnia je hotových

Lupa.cz: Kde leží hardwarový pupek světa?

Kde leží hardwarový pupek světa?

Vitalia.cz: Tesco nabízí desítky tun jídla zdarma

Tesco nabízí desítky tun jídla zdarma

Lupa.cz: Proč jsou firemní počítače pomalé?

Proč jsou firemní počítače pomalé?

Lupa.cz: Patička e-mailu závazná jako vlastnoruční podpis?

Patička e-mailu závazná jako vlastnoruční podpis?

Lupa.cz: Blíží se konec Wi-Fi sítí bez hesla?

Blíží se konec Wi-Fi sítí bez hesla?

120na80.cz: Galerie: Čínští policisté testují českou minerálku

Galerie: Čínští policisté testují českou minerálku

Vitalia.cz: Když bílkoviny, tak jíme ty nekvalitní

Když bílkoviny, tak jíme ty nekvalitní

Podnikatel.cz: Takhle se prodávají mražené potraviny

Takhle se prodávají mražené potraviny

Měšec.cz: TEST: Vyzkoušeli jsme pražské taxikáře

TEST: Vyzkoušeli jsme pražské taxikáře

Lupa.cz: Další Češi si nechali vložit do těla čip

Další Češi si nechali vložit do těla čip

Podnikatel.cz: Byla finanční manažerka, teď cvičí jógu

Byla finanční manažerka, teď cvičí jógu

Podnikatel.cz: EET pro e-shopy? Postavené na hlavu

EET pro e-shopy? Postavené na hlavu

DigiZone.cz: LG OLED65E6: první pohled

LG OLED65E6: první pohled

Lupa.cz: Bude Google platit médiím za použití článků?

Bude Google platit médiím za použití článků?

Vitalia.cz: 5 chyb, které děláme při skladování potravin

5 chyb, které děláme při skladování potravin

Podnikatel.cz: Babišovy firmy a registr smluv. Co odhalil?

Babišovy firmy a registr smluv. Co odhalil?

Podnikatel.cz: „Lex Babiš“ Babišovi paradoxně pomůže

„Lex Babiš“ Babišovi paradoxně pomůže

DigiZone.cz: Mordparta: trochu podchlazený 87. revír

Mordparta: trochu podchlazený 87. revír

Podnikatel.cz: ČSSZ posílá přehled o důchodovém kontě

ČSSZ posílá přehled o důchodovém kontě