ACTA si vynutí změny zákonů

Minulý týden proběhlo ve Švýcarsku další kolo jednání nad vnikající obchodní dohodou  ACTA (Anti-Counterfeiting Trade Agreement). Hledání konsensu prý pokročilo, ale dostatek odvahy na zveřejnění aktuální verze dohody se nenašel. Vyjednavači poprvé připustili, že kvůli smlouvě ACTA bude třeba měnit národní zákony. Mezitím roste opozice vůči celé dohodě, proti jejím principům i způsobu vzniku. Bouří se už i největší  jména telco a IT průmyslu.

Obchodní dohoda ACTA (Anti-Counterfeiting Trade Agreement, v překladu: obchodní dohoda proti padělání), je záležitostí, která se stává pořádnou noční můrou pro čím dál tím více lidí. Pokud by došlo k jejímu přijetí a naplnění, pak by se dnešní Internet nejspíše stal minulostí, na kterou bychom mohli už jen vzpomínat se slzou v oku.

Pokud vám dnes vadí to, jak mobilní operátoři blokují určitou část Internetu, prý s obsahem charakteru dětské pornografie, jak byste se asi dívali na to, jak všichni internetoví provideři aktivně dohlíží na všechno, co na Internetu děláte, aby vám zabránili v provedení čehokoli, co by někdo – hlavně nějaká velká vydavatelská či distribuční společnost – mohl chápat jako porušení svých práv?

Ne snad, že by internetoví provideři něco takového chtěli dělat. Ale mohli by k tomu být donuceni právě „obchodní dohodou“ ACTA, která by je učinila (spolu)zodpovědné za aktivity jejich zákazníků. Co na tom, že by to bylo proti základním principům, dosud zakotveným v unijním acquis (v legislativě EU)? Tak by se tyto principy změnily!

Vyjednavači dohody ACTA snad poprvé připustili, že v důsledku jejich výplodu nejspíše bude nutné změnit legislativu zemí, které se k dohodě ACTA připojí. Jinak ale stále trvají na původních tezích, že ACTA nijak nerozšíří (ale ani nezmenší) stávající práva v oblasti duševního vlastnictví, ani nezavede žádná nová práva tohoto typu. Vše je prý jen o důsledném a efektivním vymáhání již existujících práv duševního vlastnictví  – jak to zdůrazňuje i stručné komuniké z dosud posledního jednání nad vznikající smlouvou ACTA minulý týden ve Švýcarsku.

Kam směřuje ACTA?

No, ono to vlastně má i svou logiku: práva v oblasti ochrany duševního vlastnictví  nejspíše jsou již dnes dostatečná i z pohledu „Velkého Obsahu“ (neboli velkých držitelů práv). Občas jsou sice „narušována“ nějakými výjimkami  a povoleními (charakteru „fair use“), včetně práva na kopírování pro osobní potřebu (v EU všude, kromě UK a Irska) – ale právě tyto věci se dají různě posouvat, či úplně omezovat.

Jednou z aktuálních výtek proti vznikající dohodě ACTA je tak to, že se snaží exportovat do celého světa striktní americký zákon DMCA (Digital Millenium Copyright Act). Ovšem už bez všech povolujících opatření  (safe harbour) a výjimek, které kompenzují jeho jinak přehnanou tvrdost.

Vedle toho se dají různě „optimalizovat“ hranice toho, co a jak má být postihováno. Pro trestnost porušování copyrightu  (Criminal Copyright Infringement) je dosud (podle dohody TRIPS) požadován „komerční rozměr“. Proto se ACTA snaží posunout hranici podstatně níže a kriminalizovat i „porušení práv, která nemají přímý či nepřímý motivační finanční zisk". A postihovat dokonce i  „podněcování, napomáhání a spoluúčast“, kam už půjde schovat asi úplně všechno.

Vedle toho se  ACTA snaží posilovat a zefektivňovat mechanismy vynucování již existujících práv. Třeba právě přenesením (spolu)odpovědnosti na internetové providery: proč hlídat miliony uživatelů a stíhat je přes pomalé soudy, ještě s nutností nějakého dokazování, s možností odvolávání se atd.? Proč raději vše nehodit na internetové providery, skrze jejich spoluodpovědnost? 

Nebo co třeba využít celníky? Když už někde existují hranice, proč při jejich přechodu neprohledávat lidem jejich počítače, externí paměti či různé přehrávače, zda na nich nemají něco „nelegálního“? Obdobně při přechodu zboží přes hranice, proč zde nekontrolovat třeba to, zda jsou u tohoto zboží řádně dodržovány nejrůznější patenty? Včetně třeba generických léků pro rozvojové země?

Poslední oficiální komuniké, vydané na závěr jednání minulý týden ve Švýcarsku, obavy z hraničních kontrol vyvrací, když říká, že ACTA je nebude vynucovat. Ale nebude je ani zakazovat. Navíc jednání stále nejsou u konce a současná pracovní podoba dohody rozhodně není definitivní.

A třeba konkrétně u generických léků komuniké sice říká, že nebude bránit jejich přechodu přes hranice – ale přidává si k tomu přívlastek „legitimate“, ve smyslu „v souladu se zákonem“. Tedy že nebude bráněno transportu „legitimate generic drugs“. A to může ve svém důsledku říkat přesný opak: že budou zabavovány takové generické léky, o kterých někdo tvrdí, že porušují jeho patentová práva (že nejsou „legitimate“).

A pročpak nebyla nová (aktuální) pracovní podoba dohody ACTA zveřejněna? Většina jednajících stran to chtěla a prosazovala, ale jedna si prý postavila hlavu a prosadila, že aktuální verze zůstane utajena. Která strana to byla, lze jen spekulovat (a nejčastěji se spekuluje právě o USA).

Jaké jsou změny?

O výsledcích dosud posledního kola jednání, minulý týden ve Švýcarsku, se tedy můžeme jen domýšlet z toho, jak vyznívá stručné oficiální komuniké. To například říká, že ACTA bude konzistentní s dosud platnými dohodami TRIPS (o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví). Nebo že ACTA „nebude zasahovat do schopnosti signatáře respektovat základní lidská práva a svobody“. Tomu ale řada lidí nevěří.

Nevěří tomu například ani panel expertů, zorganizovaný Americkou univerzitou ve Washingtonu. Ten shrnul svá hlavní zjištění do následujících konstatování:

  • vyjednávači tvrdí, že ACTA nebude zasahovat do základních práv a svobod občanů: bude.
  • tvrdí, že ACTA je konzistentní s dohodou TRIPS: není
  • tvrdí, že ACTA nerozšíří hraniční kontroly a nebude zasahovat do přeshraničního tranzitu generických léků: bude
  • tvrdí, že ACTA nebude vyžadovat odpojování uživatelů od Internetu na principu francouzské digitální gilotiny: dohoda ale výrazně podporuje takováto opatření

Dokument se závěry expertů také obsahuje velmi trefné hodnocení toho, co vlastně dohoda ACTA je, resp. bude:

Lze předpokládat, že ACTA bude vadným produktem zásadně vadného procesu. Co začalo jako relativně jednoduchý návrh na koordinaci práce celních orgánů, se transformovalo  do nové, rozsáhlé a komplexní mezinárodní regulace Internetu a duševního vlastnictví, s vážnými dopady na globální ekonomiku a schopnost vlád podporovat a chránit veřejný zájem.

Závěr tohoto hodnocení naráží na problém, na který začínají stále více upozorňovat země třetího světa: dohoda ACTA by je přinutila alokovat prakticky veškeré jejich omezené zdroje z oblasti vymáhání práva na ochranu práv duševního vlastnictví (například na boj proti prodeji padělaných kabelek  na tržištích), ku prospěchu poměrně úzké skupiny držitelů práv – a už by jim nezbyly zdroje na řešení zásadnějších problémů celé společnosti (například na boj proti pouliční kriminalitě, proti terorismu atd.). Nehledě již na náklady těchto aktivit. 

Zde je vhodné si připomenout, že na přípravách dohody ACTA se v současné době podílí Austrálie, EU (a to Komise, předsednictvo i členské země), Japonsko,  Jižní Korea, Kanada, Maroko,  Mexico, Nový Zéland, Singapur, Švýcarsko a USA. Naopak zde nenajdete země jako Indie, Čína, Brazílie, Rusko a další.

A právě tyto země se cítí vznikající dohodou ACTA ohroženy. Poukazují na to, že její principy jsou ve sporu s pravidly mezinárodního obchodu a podrývají rovnováhu mezi právy a povinnostmi i flexibilitu, která dnes existuje v mezinárodním právu. A například Indie hrozí vytvořením celé mezinárodní koalice proti dohodě ACTA.

Právě Brazílie a Indie (a s nimi nejspíše i další země) mají neblahé zkušenosti se zabavováním levných „generických“ verzí patentovaných léků při jejich tranzitu přes Evropu, a už si na postup EU stěžovaly u WTO. Jde o širší problém, který sice již jde daleko za záběr Lupy – ale právě na problému generických léků by se asi dalo hezky ukázat to hlavní, oč v dohodě ACTA jde: o zachování zisku držitelů práv duševního vlastnictví (včetně patentů z oblasti farmacie).

Asi i proto se musí veškerá jednání o vznikající dohodě ACTA vést v tajnosti a s vyloučením veřejnosti. Jen pro připomenutí: po posledním jednání na Novém Zélandu „přetekla trpělivost“ a vyjednavači byli doslova donuceni zveřejnit pracovní verzi vznikající dohody (v té podobě, jaká byla po jednání na Novém Zélandu). Jak již bylo uvedeno výše, verze dohody po jednání ve Švýcarsku bude opět držena v tajnosti.

Jeden o voze, druhý o koze

Jednu novinku však nynější jednání ve Švýcarsku přeci jen přineslo: zástupci veřejnosti měli možnost se setkat s vyjednavači, kteří odpovídali na jejich (dopředu zaslané) otázky. Moc konstruktivní to ale nebylo. Zde je volný překlad jedné pasáže, vztahující se k Internetu. Celý dialog najdete zde.

Když internetové providery přeměníte v copyrightovou policii, jak zajistíte, aby to nevedlo k omezení základních lidských svobod, jako svobody projevu a komunikace, práva na soukromí či práva na spravedlivý proces?

Je důležité si uvědomit, že po jednání ve Wellingtonu strany jednající o dohodě ACTA vyjádřily své zaujetí základními právy („have expressed concern about“). Jsme si vědomi důležitosti této otázky a řekli jsme jasně … Je jasné že strany zúčastněné na dohodě ACTA jsou vázány deklaracemi lidských práv svými vlastními ústavami. ACTA s nimi prostě  bude muset být v souladu.

Ale myslíte si, že motivování firem k monitorování provozu  je respektováním práv? Je toto způsob, jakým je vymáhání práva bude dáváno do souladu se svobodou projevu?

Francouzský delegát: Myslíte si, že v EU žijeme v totalitním státě? Je ve Francii diktátorský režim? Že ve Francii nemáte žádná práva?

To nebylo předmětem mé otázky.

Říkám vám, že to bude respektovat zákony EU. Tvrdíte, že zákony EU nerespektují základní svobody? 

Jsou to firmy, které sbírají informace. Vy je podporujete v tom, aby tyto informace využívaly takovým způsobem, že kdyby to dělal stát, porušoval by základní právo na ochranu soukromí. Je toto podporou základních práv?

Je Francie totalitním státem? Je?

Ne, to neříkám. Ale dobře. Vyjádřil jste se. Pojďme dál.

Už to dochází i providerům

Důkazem toho, jak opozice proti vznikající dohodě ACTA narůstá, může být i reakce „velkého byznysu“ z oblasti elektronických komunikací. Jak se zdá, kapitánům tohoto průmyslu začíná docházet, co se chystá i na ně.  

Konkrétně v Evropě bylo počátkem června vydáno „společné stanovisko průmyslu“, pod které se podepsalo reprezentativní zastoupení celého telco byznysu:

  • GSMA, sdružující prakticky všechny mobilní operátory (nejen v Evropě)
  • EuroISPA, sdružující přední evropské ISP
  • ETNO, sdružující velké evropské telekomunikační operátory
  • Cable Europe, sdružující evropské kabelové operátory

V něm mj. apelují na Evropskou komisi a členské země, aby zajistily, že dohoda ACTA nebude podkopávat rozvoj informační společnosti. A samozřejmě protestují proti tomu, aby na ně byla přenášena spoluodpovědnost za aktivity jejich zákazníků, aby jim byla fakticky ukládána povinnost monitorovat aktivity jejich zákazníků, povinnost sdělovat držitelům práv osobní údaje o jejich zákaznících atd.  

S podobný stanoviskem přišlo v pátek minulý  týden i americké sdružení CCIA (Computer & Communications Industry Association), jehož členy jsou například Google či Microsoft. Vydalo tiskovou zprávu, kterou nadepsalo tvrzením, že ACTA ohrožuje jak svobodu na Internetu, tak i působení firem z USA v zahraničí.

UX16

Tento hlas zpoza oceánu je zajímavý i z toho pohledu, že další kolo jednání o dohodě ACTA bude probíhat právě v USA (zatím neznámo kdy). A časový horizont pro dokončení  celé dohody je prý stále nastaven  na „ještě letos“. 

Takže „stay tuned“, neboli: zůstaňte na příjmu. Dokud to jde a dokud něco uslyšíte.

Anketa

Jak očekáváte, že by provideři (primárně) řešili svou spoluodpovědnost za činy svých zákazníků?

190 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 22. 8. 2010 21:53
Zasílat nově přidané názory e-mailem

Školení Správa Stránek na Facebooku

  •  
    Jak pokročile spravovat Stránku, Události, Skupiny.
  • Jak tvořit i netvořit příspěvky.
  • Jak nepřijít o účet, nenaletět a neztratit všechno.

Detailní informace o školení Správa stránek na Facebooku »