Hlavní navigace

Odtajněte jednání o smlouvě ACTA!

 Autor: 74287
Jiří Peterka 1. 2. 2010

V mexické Guadalajaře proběhlo minulý týden další kolo jednání o smlouvě ACTA, fakticky pojednávající o budoucnosti duševního vlastnictví v době Internetu. I přes stále sílící tlak na otevření těchto jednání vše nadále probíhá za zavřenými dveřmi a za nejpřísnějšího utajování. Ani europoslanci se k obsahu jednání nedostanou. A to by ACTA měla být závazná i pro EU.

Pokud jste o připravované smlouvě ACTA (Anti-Counterfeiting Trade Agreement) ještě neslyšeli, ani o ní nečetli v předchozím článku zde na Lupě, pak vězte, že jde o mnohostranná jednání, kterých se účastní řada spíše rozvinutých zemí (mj. USA, EU, Japonsko, Korea, Nový Zéland, Švýcarsko a další), a která řeší zejména to, jak si v současném online světě vynutit dodržování ochrany copyrightu a dalších forem duševního vlastnictví.

Formálně ale jde o boj proti padělání (anglicky: counterfeiting), což se obvykle vnímá v souvislosti s hmotným zbožím, jako třeba s výrobou „neoriginálních“ léků či „ne zcela značkových“ oděvů, a je v podvědomí veřejnosti zafixováno jako něco negativního, resp. jako „něco, co se nedělá“. Což snižuje počet těch, kteří si vznikající dohodu troufnou veřejně kritizovat – oproti stavu, kdyby se na rovinu řeklo, že jde o vynucování copyrightu a dalších forem duševního vlastnictví a práv z nich vyplývajících.

Dalším zajímavým trikem je pasování vznikající dohody do pozice obchodní dohody, i když výsledkem by měla být dohoda jiného typu (o ochraně duševního vlastnictví a jejím vymáhání). To umožňuje vést tato jednání zcela mimo dosavadní platformy pro ochranu duševního vlastnictví jako je WIPO (Světová organizace duševního vlastnictví) či TRIPS (Rada pro obchodní aspekty práv k duševnímu vlastnictví). A hlavně: u jednání nad dohodami o duševním vlastnictví by utajování bylo neobvyklé a bezprecedentní, zatímco u obchodních dohod, kde se pracuje i s obchodním tajemstvím,  až tak neobvyklé není.

Jednání ACTA skutečně utajována jsou, a to velmi důkladně. Dokonce tak důkladně, že opravdu jen málokdo má šanci se k jejich obsahu dostat. A pokud se přeci jen dostane, musí nejprve podepsat přísnou smlouvu o zachování mlčenlivosti (NDA, Non Disclosure Agreement). Důsledkem je pak skutečnost, že oficiální informace o obsahu těchto jednání prakticky neexistují, a k dispozici jsou jen různé úniky.

Oficiální zdůvodnění toho, proč musí být tato jednání vedena v přísném utajení, přišlo hlavně z USA, od Bushovy a následně i Obamovy administrativy: prý se zde jedná o otázky národní bezpečnosti. Neoficiálně se pak hlavní americký vyjednavač měl nechat slyšet, že skutečný důvod je jiný: pokud by došlo ke zveřejnění, vyjednavači by prý „odešli od jednacího stolu“. Jinými slovy: kdyby  veřejnost zjistila, co a jak se na ni chystá, vytvořila by takový tlak, že by přinutil zástupce jednotlivých zemí jednání opustit a už v nich nepokračovat.

Co by měla ACTA přinést?

Obavy z tlaku veřejnosti určitě nejsou neopodstatněné. I když konkrétní obsah není znám, z různých úniků si lze udělat alespoň základní představu, „o čem“ ACTA bude. Podrobněji jsem to rozebíral v předchozím článku z prosince loňského roku, a tak jen poněkud stručnější shrnutí.

V zásadě jde o ochranu původních byznys modelů v oblasti duševního vlastnictví a autorských práv, tak aby mohly být zachovány i v dnešní době Internetu a celého online světa, a nemusely se měnit.

Takže by například měla být globálně prosazena (uzákoněna) opatření charakteru francouzské digitální gilotiny, jak co do možnosti monitorování obsahu přenosů, tak i co do odpojování uživatelů, v případě, že velcí držitelé autorských práv („Velký Obsah“) shledají, že někdo má jejich práva porušovat a zacházet s „jejich“ obsahem způsobem, který si nepřejí.

Jenže tím by to zdaleka nekončilo, protože ACTA chce posílit vymahatelnost práv k duševnímu vlastnictví i tím, že by zavedla spoluodpovědnost poskytovatelů přístupu k Internetu (ISP) za to, co jejich zákazníci dělají (přes jimi poskytované připojení).

Další opatření by zřejmě směřovala k podpoře mechanismů DRM, proti jejich odstraňování i proti jejich interoperabilitě (možnosti využití jednou zaplaceného obsahu na různých platformách), a obcházení mechanismů DRM i dalších technických opatření na vymáhání práv (včetně různých filtrovacích a monitorovacích technik) by naopak stavěla mimo zákon a právně postihovala.

Dokonce se objevují i náznaky toho, že ACTA by chtěla zavést kontrolu na autorsky chráněný obsah na hmotných nosičích (na pevných discích notebooků, na MP3 přehrávačích atd.) při hraničních kontrolách při přechodu mezi státy.

Problém je ale v tom, že všechno toto jsou jen neoficiální informace, které o vznikající smlouvě ACTA prosakují, zatímco oficiální informace jsou známy jen hrstce vyvolených, kteří jsou vázáni smlouvami o mlčenlivosti. Takže realita nemusí být až tak „zlá“, ale stejně tak může být ještě mnohem horší.

Jednání v Mexiku

Kvůli důslednému utajování není příliš známo ani to, čím konkrétně se zabývalo poslední jednání na dohodě ACTA, které proběhlo minulý týden (od úterý 26.1.2010 do pátku 29.1.2010) v Mexiku, ve městě Guadalajara. 

Kanadská strana sice zveřejnila na vládním webu jakési oficiální komuniké z celého jednání, ale to svým obsahem připomíná nicneříkající tisková prohlášení z dob tuzemské totality, o tom jak „nejvyšší představitelé strany a vlády … setrvali v soudružském rozhovoru …  a jednali o aktuálních otázkách a o možnostech prohloubení vzájemné spolupráce“.

Zde se například uvádí, že účastníci jednání zdůraznili význam dohody ACTA, která rozšíří rámec pro potírání globálního porušování práv k duševnímu vlastnictví, zvláště v kontextu padělání a pirátství. Nebo že jednání byla produktivní a zaměřila se na vymahatelnost práva v občanských sporech (civil enforcement), při hraničních kontrolách (border enforcement) a v digitálním prostředí (enforcement of rights in digital environment).

Zazněl zde alespoň úplný výčet přímých účastníků jednání (na úrovní státních celků), a pak rozhodnutí, že další kolo jednání se bude konat v  dubnu na Novém Zélandu. A zcela na závěr se objevila i docela podstatná zmínka o tom, že „účastníci znovu potvrdili své odhodlání pokračovat v práci s cílem uzavřít dohodu do konce roku 2010“. To už není nijak daleko.

Sílí tlak na odtajnění

Právě skončené jednání v Mexiku ještě více posílilo tlaky na to, aby jednání kolem dohody ACTA bylo odtajněno a otevřeno, tak aby se k němu mohla vyjadřovat širší veřejnost, a aby se jednání mohli účastnit i různé občanské iniciativy a zástupci uživatelské veřejnosti. Ti jsou zatím z jednání vyloučeni úplně. Jenže nejenom oni, ale třeba i poslanci různých parlamentů, kteří by následně – již po uzavření dohody – měli schvalovat její začlenění do národních legislativ. A tak i oni se bouří.

Například poslanci Evropského parlamentu také nemají přístup k obsahu jednání o smlouvě ACTA, a tak i oni volají po jejím otevření. Ještě „předchozí poslanci“ (z předchozího volebního období) přijali v březnu 2009 usnesení, kterým požadují větší transparentnost, a kromě jiného explicitně požadovali i zpřístupnění všech dokumentů o probíhajících jednání o dohodě ACTA.

Jak se ale zdá, ani oni (resp. jejich dnešní nástupci) se dosud nedočkali. A to i přes ujišťování, že EU nebude jednat o dohodě ACTA v režimu utajení, ale že dosáhne jejího otevření. Naposledy to při svém „grilování“ před europarlamentem slibovala Viviane Redingová, jako kandidátka na novou komisařku pro spravedlnost a základní práva.

Na odtajnění jednání o dohodě ACTA pochopitelně tlačí i nejrůznější subjekty z řad nevládních organizací. Ty v závěru loňského roku, ještě před nynějším jednáním v Mexiku, zorganizovaly a zaslaly otevřený dopis, adresovaný Evropskému parlamentu a vyjednavačům EU. Kromě odtajnění v něm požadují, aby Evropa nepřistoupila na žádná opatření, která by podrývala základní lidská práva a svobody, nejen v Evropě, ale i po celém světě.

Bude třeba měnit národní legislativu?

Požadavek na odtajnění příprav dohody ACTA souvisí i s otázkou toho, zda si její přijetí vynutí změnu národních legislativ. Zastánci dohody ACTA obvykle argumentují tím, že takové změny nebudou třeba, neboť obsah dohody nevybočí z mantinelů již platných zákonů. Odpůrci této dohody s tím rozhodně nesouhlasí a dokládají to i protiargumentem: pokud by tomu tak bylo, proč by potom bylo třeba takového utajování?

Už i vzhledem k tomu, co a jak by ACTA měla přinést (byť to se zatím ví jen neoficiálně), je asi realističtější očekávat spíše dosti zásadní změny stávajících zákonů. Třeba jen zakotvení (spolu)odpovědnosti providerů za aktivity jejich zákazníků by se beze změny stávajících zákonů určitě neobešlo.  Evropské zákony dnes totiž obsahují přesně opačný princip: že provider neodpovídá za to, co protéká jeho sítěmi (pokud nad tím nemá sám přímou kontrolu).

Nebo zavedení „opatření“ ve stylu francouzské digitální gilotiny: to by se určitě dostalo do sporu s nedávno přijatým telekomunikačním balíčkem, kde se právě takováto snaha nakonec stala největším jablkem sváru – a i když neskončila zcela jasným verdiktem, určitou ochranu před takovýmito „sekernickými“ snahami přece jen přinesla. A teď by ACTA digitální gilotinu pěkně „natvrdo“ přece jen zavedla?

ACTA bude představovat změny zákonů i pro EU

Otázka toho, zda evropské zákony se v důsledku smlouvy ACTA budou či nebudou muset měnit, byla svým způsobem vlastně již zodpovězena. A to při nedávném „grilování“ kandidátů na nové evropské komisaře. Dotaz, směřující právě k dohodě ACTA, dostal i kandidát na komisaře pro vnitřní trh, Michel Barnier.

Ve své odpovědi řekl, že o dohodě ACTA bude jednat za svůj resort on, spolu s komisařem Karlem de Guchtem (za „resort“obchodu) – což prý bylo svým způsobem první otevřené konstatování toho, že EU se vůbec podílí na jednáních o dohodě ACTA. Dále řekl, že je důležité informovat veřejnost, a že přijetí dohody následně přinese změny evropského legislativního rámce. Což opět mělo být první veřejné připuštění toho, že změny budou nutné (podrobněji).

Nicméně to přináší docela zajímavý důsledek: pokud to bude mít nějaké dopady ve smyslu nutných změn v legislativě, ty budou muset schvalovat i europoslanci. A již jen kvůli tomu by měli mít přístup k obsahu těchto jednání, ještě než budou uzavřena a dohoda podepsána. Ale zatím jim takovýto přístup je odepírán, stejně jako širší veřejnosti  – a ani europoslanci, natož pak veřejnost, se takového přístupu nedokázali domoci.

O názorech komisaře (resp. zatím jen kandidáta na komisaře) Michela Barniera svědčí i jeden z jím deklarovaných cílů, kterým je „vymýtit pirátství“. A o názorech na samotnou podstatu problému kolem dohody ACTA zase vypovídá jeho následující výrok při „grilování“:

jistě, že je zde svoboda informací, ale je zde i svoboda autorské tvorby …. a je nutné vyvážit svobodu informací s právem autorů vydělávat peníze.

Bude tedy ještě zajímavé sledovat, jaké stanovisko k celé problematice boje za zájmy „Velkého Obsahu“ (velkých držitelů autorských práv, hlavně vydavatelských společností) v nejvyšších patrech Evropské Unie převáží.

Ostatně, ani mezi europoslanci rozhodně nepanují jednotné názory. Patrné je to třeba i z nedávné studie ke „zlepšení vymáhání práv duševního vlastnictví na vnitřním trhu“, kterou si Komise nechala připravit od výboru pro právní záležitosti (JURI), a která byla publikována jako tzv. Gallové zpráva. Ta mj. tvrdí, že existuje prokazatelná spojitost mezi porušováním autorských práv a organizovaným zločinem. Samotné porušování autorských práv se pak snaží postavit na roveň nejzávažnějším formám hospodářské kriminality a tvrdí o něm, že ohrožuje i zdraví a bezpečnost spotřebitelů, stejně jako že představuje zásadní hrozbu pro ekonomiku a celou společnost.

KL_HLASOVANI

Asi už nepřekvapí, že tato zpráva Evropské komisi doporučuje intenzivnější zapojení do prací na dohodě ACTA, s cílem celkově zlepšit vymáhání práv duševního vlastnictví. S tím že Parlament by prý měl být plně informován o postupu prací a výsledcích jednání.

Trefný rozbor této studie, s názvem „Rubbish Recycled“, naleznete zde.

Anketa

Bojíte se dohody ACTA?

Našli jste v článku chybu?
Podnikatel.cz: Vytvořte si web sami. Redakční systém Tumblr

Vytvořte si web sami. Redakční systém Tumblr

Podnikatel.cz: Takhle se prodávají mražené potraviny

Takhle se prodávají mražené potraviny

Vitalia.cz: Ošklivá zelenina s 10% slevou? Není to málo?

Ošklivá zelenina s 10% slevou? Není to málo?

DigiZone.cz: Nova opět stahuje „milionáře“

Nova opět stahuje „milionáře“

Podnikatel.cz: Udělali jsme velkou chybu, napsal Čupr

Udělali jsme velkou chybu, napsal Čupr

Lupa.cz: Bude Google platit médiím za použití článků?

Bude Google platit médiím za použití článků?

Měšec.cz: TEST: Vyzkoušeli jsme pražské taxikáře

TEST: Vyzkoušeli jsme pražské taxikáře

Podnikatel.cz: Nemá dluhy? Zjistíte to na poště

Nemá dluhy? Zjistíte to na poště

Podnikatel.cz: Babišovy firmy a registr smluv. Co odhalil?

Babišovy firmy a registr smluv. Co odhalil?

Podnikatel.cz: ČSSZ posílá přehled o důchodovém kontě

ČSSZ posílá přehled o důchodovém kontě

Podnikatel.cz: Poslanci chtějí sebrat majetek Bakalovi

Poslanci chtějí sebrat majetek Bakalovi

DigiZone.cz: Samsung EVO-S: novinka pro Skylink

Samsung EVO-S: novinka pro Skylink

Vitalia.cz: Muž, který miluje příliš. Ženám neimponuje

Muž, který miluje příliš. Ženám neimponuje

Vitalia.cz: Voda z Vltavy před a po úpravě na pitnou

Voda z Vltavy před a po úpravě na pitnou

DigiZone.cz: Parlamentní listy: kde končí PR...

Parlamentní listy: kde končí PR...

Lupa.cz: Adblock Plus začal prodávat reklamy

Adblock Plus začal prodávat reklamy

DigiZone.cz: Nejnovější špičkové TV ve videu

Nejnovější špičkové TV ve videu

DigiZone.cz: Test: brýle pro virtuální realitu Exos Urban

Test: brýle pro virtuální realitu Exos Urban

120na80.cz: Zázrak ze smetiště: co léčí lopuch?

Zázrak ze smetiště: co léčí lopuch?

Podnikatel.cz: Byla finanční manažerka, teď cvičí jógu

Byla finanční manažerka, teď cvičí jógu