Hlavní navigace

Digitální Česko dostalo zelenou

Jiří Peterka

Vláda ve středu schválila dokument Digitální Česko. Již přejmenovaný na Státní politiku v elektronických komunikacích a s určitými změnami svého obsahu.

O nové strategii s názvem Digitální Česko jste se mohli dočíst zde na Lupě poprvé v lednu loňského roku, kdy práce na této koncepci teprve začínaly. Podruhé pak v prosinci loňského roku, kdy už byla k dispozici první verze tohoto materiálu, předaná do meziresortního připomínkového řízení. Tuto středu, 19. ledna 2011, pak vláda schválila výslednou podobu celého dokumentu.

Připomeňme si proto jen velmi stručně, že jde o navázání na dřívější tradici strategií a koncepcí státu v oblasti telekomunikací, resp. elektronických komunikací, která doznala určitého přerušení: předchozí Státní komunikační a informační politika (alias eČesko), kterou připravilo ještě ministerstvo informatiky, byla výhledem do konce roku 2006.

Po roce 2006, kdy resortu průmyslu a obchodu vládl jako ministr Martin Říman, nebyla potřeba nějaké vlastní koncepce pociťována

To se změnilo až letos lednu, kdy byla prohlášena za ukončenou Národní broadbandová strategie (taktéž ještě z dob resortu informatiky, ale nově spadající pod resort vnitra), a gesce v oblasti broadbandu přešly z vnitra právě na resort průmyslu a obchodu. To pak začalo připravovat novou koncepci pro celou oblast elektronických komunikací (původně či nově: telekomunikací), právě v podobě dokumentu Digitální Česko.

Nečekejme ale nějaké převratné změny či zásahy státu, ani jeho významnější angažovanost. Takové doby jsou už dávno pryč. A tak celkové pojetí nové koncepce asi nejlépe vystihuje následující úryvek z jejího obsahu:

Sítě a služby elektronických komunikací fungují v plně tržním prostředí, pro jehož případnou regulaci existují určené orgány a nástroje. Státní politika Digitální Česko nesmí do tohoto tržního prostředí vnášet netržní zásahy a vlivy, ale naopak zodpovědně předcházet deficitům v digitální ekonomice.

Změny v požadované dostupnosti

Podoba dokumentu, který ve středu schválila vláda, se ale poněkud liší od podoby, popisované v prosincovém článku zde na Lupě. Není divu, protože to byla verze dokumentu určená do meziresortního připomínkového řízení – zatímco vláda schvalovala dokument s již vypořádanými připomínkami jednotlivých resortů právě z tohoto řízení.

Pojďme si proto projít nejzajímavější změny, ke kterým došlo. Naopak vynechme  formulační změny, jako třeba používání termínu „venkovská sídla“ místo původních „okrajových a řídce obydlených oblastí“. Podstatné je, že strategie chce dosáhnout lepší dostupnosti vysokorychlostního Internetu nejen ve městech, ale hlavně i pro ona venkovská sídla, a zmenšit rozdíly mezi nimi.

Prvním cílem v oblasti rozvoje broadbandu přitom je:

Zajistit do roku 2013 dostupnost služby přístupu k vysokorychlos­tnímu Internetu ve všech obydlených lokalitách ČR s minimální přenosovou rychlostí alespoň 2 Mbit/s (download) a ve městech alespoň 10 Mbit/s.

Zde stojí za povšimnutí to, že nová Státní politika spíše nepřímo (nikoli explicitně) zavádí novou definici broadbandu: už to není dřívějších 256 kbit/s (nebo dokonce 144 či 128 kbit/s), ale rozumnější 2 Mbity za sekundu.

A ještě jeden postřeh: strategie si nově přidala poměrně optimistické konstatování, že oněch 10 Mbit/s je vlastně dostupných již dnes:

Již v současné době je, zejména ve většině měst, zajišťována dostupnost k Internetu přenosovou rychlostí 10 Mbit/s a více ….

Druhým cílem pak je:

Zajistit do roku 2015 dostupnost služby přístupu k vysokorychlos­tnímu Internetu ve venkovských sídlech přenosovou rychlostí, která bude alespoň na úrovni 50 % průměrné rychlosti dosahované ve městech. Přitom 30 % domácností a firem ve městech by mělo mít dostupnost k přípojkám s přenosovou rychlostí alespoň 30 Mbit/s.

Právě zde přitom došlo k zajímavé změně oproti předchozí verzi, která mířila do meziresortního připomínkového řízení: tam ještě byl požadavek, aby venkovská sídla dosahovala alespoň 30 % průměrné rychlosti ve městech. Teď to bylo zvýšeno na 50 %. Takže menší rozdíl mezi městy a venkovem.

Jiná zajímavá změna se týká chápání takto požadovaných rychlostí: v prosincovém článku jsem kritizoval to, že není jasné, zda požadovaná rychlost má být chápána jako nominální, nebo jako efektivní (skutečně dosahovaná). Rozdíl mezi nimi snad není třeba čtenářům Lupy vysvětlovat.

Teď už je (bohužel) jasněji: ve finální verzi dokumentu je doplněno, že se jedná o rychlosti nominální. Což v praxi může znamenat klidně i to, že skutečně dosahované rychlosti mohou být třeba poloviční (například u ADSL), nebo ještě nižší, podle aktuální zátěže od všech ostatních uživatelů.

Za povšimnutí stojí i skutečnost, že finální podoba dokumentu si „přidala“ i pokud jde o maximální rychlosti nabízené mobilními sítěmi 3. generace. Původně totiž konstatovala, že:

Zatímco v současné době provozované systémy 3. generace poskytují přístup k vysokorychlos­tnímu internetu přenosovou rychlostí do 2 Mbit/s, zdokonalená varianta, s označením HSDPA (High-Speed Downling Packet Access) umožňuje ve směru k uživateli přístup přenosovou rychlostí okolo 10 Mbit/s.

Ve finální verzi už je uvedeno, že provozované systémy 3. generace dosahují rychlostí do 3 Mbit/s, a HSDPA rychlostí až 14 Mbit/s. A to se nově v dokumentu objevilo ještě konstatování, že:

Na trhu se již objevila i 4. generace mobilních systémů poskytujících vysokorychlostní přístup přenosovými rychlostmi blížícími se 100 Mbit/s.

Zde si ale čtenář takovýchto koncepcí a strategií musí dát pozor na to, aby správně rozlišil „principiální možnosti“ určité technologie od rychlostí nominálních, které mobilní operátoři nastavují jako určitý umělý strop v rámci svých konkrétních služeb pro zákazníky (třeba O2 dnes své tarify mobilního Internetu uměle omezuje na maximální  2 Mbit/s), a ty zase od rychlostí skutečně dosahovaných.

Jinými slovy: „principiální možnosti“ jednotlivých technologií se hezky vyjímají v tiskových zprávách (a také ve strategiích a politikách). Z pohledu uživatele jsou ale k ničemu. Jeho se týkají skutečně dosahované rychlosti. A ty se dnes, v tuzemských mobilních sítích, pohybují někde kolem 1,8 Mbit/s.

Rozvojová kritéria budou teprve stanovena

Disproporce mezi „principiálními možnostmi“ technologií, nominálními hodnotami nastavovanými jako maximální u konkrétních služeb a rychlostmi skutečně dosahovanými budou podstatné i při rozvoji mobilního Internetu, se kterým strategie počítá.

Připomeňme si, že strategie Digitální Česko (dnes tedy již „Státní politika v elektronických komunikacích“) hodlá zlepšit pokrytí „venkovských sídel“ právě pomocí mobilních sítí a jimi nabízeného přístupu k Internetu. Nicméně potřebuje nějak přinutit mobilní operátory k tomu, aby svými sítěmi s podporou rychlých dat nepokrývali přednostně města, resp. oblasti s větší koncentrací potenciálních zákazníků, ale právě ona „venkovská sídla“, která stát potřebuje pokrýt také.

Prakticky jedinou cestou, jak k něčemu takovému mobilní operátory přimět, je uložit jim to jako povinnost, spojenou s přídělem nových frekvencí. Konkrétně těch z digitální dividendy.

A tak právě zde se původní verze dokumentu snažila narýsovat konkrétní podmínky, označované jako „rozvojová kritéria“, tak aby nejprve byla pokryta právě venkovská sídla. Konkrétně tak, že:

Český telekomunikační úřad stanoví v přídělech rádiových kmitočtů podmínky (tzv. rozvojová kritéria), kterými podpoří výstavbu v místech s nižší koncentrací obyvatel. Například stanovením povinnosti pokrýt obce do 5000 obyvatel do 2 let, po pokrytí 30% těchto obcí může držitel přídělu začít pokrývat obce do 20 000 obyvatel, po pokrytí 60% malých obcí a 30% středních obcí může držitel přídělu začít pokrývat obce do 200 000 obyvatel. Po pokrytí 90% malých obcí, 60% středních obcí a 30% velkých obcí může držitel přídělu začít pokrývat obce nad 200 000 obyvatel.

Meziresortním připomínkovým řízením to ale zřejmě neprošlo, protože ve schválené podobě dokumentu už popisovaný příklad rozvojových kritérií není. Místo toho se má o celé věci ještě diskutovat (formou veřejné diskuse), a teprve podle jejích výsledků mají být kritéria stanovena:

Český telekomunikační úřad stanoví ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu a na základě výsledků veřejné konzultace v přídělech rádiových kmitočtů podmínky (tzv. rozvojová kritéria) pro podporu výstavby v místech s nižší koncentrací obyvatel tak, aby byly splněny cíle této státní politiky.

Tomu ještě předchází douška o tom, že rozvojová kritéria mají být stanovena:

S ohledem na výsledky průzkumu Ministerstva průmyslu a obchodu a v souladu s materiálem „Postup Českého telekomunikačního úřadu při správě vybraných částí rádiového spektra se zaměřením na podporu poskytování služeb vysokorychlostního přístupu v období do roku 2012“

Samotný dokument ale neobsahuje termín, do kdy by se tak mělo stát. To říká až usnesení vlády, které dokument se Stání politikou schvaluje:  povinnost ukládá společně ministrovi a předsedovi ČTÚ, s termínem do 31.12.2011.

Kdy bude aukce s kmitočty?

Mimochodem, zmiňovaný materiál ČTÚ („Postup Českého telekomunikačního úřadu při správě vybraných částí rádiového spektra se zaměřením na podporu poskytování služeb vysokorychlostního přístupu v období do roku 2012“), který byl předložen do vlády ve stejný den jako popisovaná strategie, byl nakonec stažen z projednávání. Podle neoficiálních informací ale jen kvůli potřebě změnit v něm obsažený harmonogram prací tak, aby byl v souladu právě s termíny ve Státní politice (Digitálním Česku) a v usnesení vlády.

Jde přitom o harmonogram, který určuje i to, kdy bude společná aukce na kmitočty z pásma 800 MHz (z digitální dividendy), i kmitočty z pásem 1800 MHz a 2,6 GHz: tato aukce není vázána jen na formulování rozvojových kritérií, ale také na změnu legislativy, aby aukce s kmitočty byla vůbec možná.

Potřebnou legislativní změnu by měla přinést tzv. implementační novela zákona o elektronických komunikacích, neboli novela implementující do našeho právního řádu nový evropský telekomunikační balíček. Návrh této novely již prošel meziresortním připomínkovým řízením a byl odeslán na legislativní radu vlády. Pak jej bude muset projednat vláda, a hlavně poslanci a senátoři. A to asi bude ještě nějakou dobu trvat.

ČTÚ přitom ve svém (odloženém) materiálu předpokládá, že proces aukce – společné pro kmitočty v pásmech 800, 1800 a 2600 MHz – začne hned po účinnosti předmětné novely:

…tedy nejdříve v druhé polovině roku 2011. Dokončení celého procesu výběru, včetně rozhodnutí o udělení přídělů rádiových kmitočtů, ČTÚ předpokládá v průběhu roku 2012…

Takže s případným vstupem nového mobilního operátora, pokud by se do aukce přihlásil a uspěl, to časově až tak žhavé nebude.

Nebude nový registr ani monitoring

K dalším změnám již stručněji: původní návrh dokumentu Digitální Česko (dnes: Státní politiky v elektronických komunikacích) obsahoval záměr vytvořit databázi subjektů poskytujících vysokorychlostní přístup k Internetu. Měl ji provozovat ČTÚ a využívat i pro své analýzy trhu. Ve finální verzi dokumentu už ale tento záměr obsažen není.

Stejně tak zde není obsažen jiný původní záměr:

monitorování stavu dostupnosti služeb elektronických komunikací pro handicapované a jinak znevýhodněné osoby s cílem zjednodušit jejich začlenění do společnosti.

Co přibylo

Finální verze dokumentu obsahuje i některé nově přidané části. Z nich si dovolím ocitovat určité „sebeuvědomění“ státu jako odběratele služeb. I  on svým chováním (a poptávkou) významně ovlivňuje situaci na trhu:

Orgány veřejné správy a kulturní a vzdělávací instituce v současné době již masivně využívají vysokorychlostní přístup k Internetu, čímž se dostávají do postavení významných zákazníků. Rozvojem poskytování svých služeb a využíváním nových technologií a standardů mohou výrazně ovlivnit dění na trhu vysokorychlostního přístupu k Internetu a jeho dalšího budoucího vývoje.
Vláda považuje za nezbytné, aby stát svým chováním v roli regulátora a současně i odběratele služeb elektronických komunikací cíleně pokračoval ve stimulaci rozvoje trhu a podporoval konkurenci na tomto trhu. Dále považuje za nezbytné pokračovat v elektronizaci státní správy, která vytváří aplikace vyžadující vysokorychlostní přístup k internetu (např. služby e-Governmentu, e-Justice, e-Health, e-Learningu). Vláda deklaruje vůli dokončit proces elektronizace své komunikace a svých nabízených služeb.

V neposlední řadě  oceňuji následující text, který se objevuje ve finální verzi, a přece jen se vyjadřuje k aktuálním otázkám z oblasti práv duševního vlastnictví a jejich vymáhání:

Sítě a služby elektronických komunikací, zejména služba vysokorychlostního přístupu k Internetu, umožňují na jedné straně v míře dosud nebývalé zpřístupňovat kreativní obsah široké veřejnosti, na straně druhé jsou v obdobné míře zneužitelné pro porušování autorských práv. Obecně uznávaným nástrojem prevence proti porušování autorských práv v prostředí internetu je zejména existence široké nabídky legálních způsobů distribuce obsahu chráněného autorským zákonem využívajících tradičních i nových obchodních modelů. Rozvoj takových legálních způsobů distribuce autorskoprávně chráněného obsahu je třeba podporovat, zejména vytvořením vhodného legislativního rámce pro zavádění a provozování takových distribučních služeb, a to při respektování technologické neutrality podle zásady stejných pravidel pro kabelové, terestrické, satelitní, internetové a jiné způsoby distribuce. Zároveň je třeba zajistit dostatečnou a v praxi vymahatelnou ochranu práv chráněných autorským zákonem, která bude zároveň ochranou legálním poskytovatelům autorskoprávně chráněného obsahu proti nekalé konkurenci.

I když jde jen o deklarativní text, a nikoli součást konkrétního záměru či cíle, přijde mi to rozumně koncipované (před represí upřednostňovat nabídku legálních způsobů distribuce). Škoda jen, že to přišlo až takto „na poslední chvíli“ a že celá tato problematika nemá v samotné Státní politice více prostoru. Alespoň podle mého názoru totiž otázky tohoto typu (včetně otázek odpovědnosti za obsah, odpojování uživatelů, blokování obsahu atd.) brzy převáží nad tradičními otázkami kolem dostupnosti infrastruktury, kterými se koncepce zabývá nejvíce.

Pokud se tak již nestalo: vzpomeňme si třeba, na čem se na poslední chvíli „zadrhlo“ přijímání telekomunikačního balíčku v evropském parlamentu, či všechny aktivity kolem dohody ACTA, kolem francouzské digitální gilotiny, blokování obsahu atd.

Anketa

Je pro vás už dnes dostupné připojení (nominální) rychlostí 10 Mbit/s a více?

Našli jste v článku chybu?

26. 1. 2011 14:01

Ambra (neregistrovaný)

Poznámka o digitalizaci TV je skutečně trefná. Vysílají tři multiplexy a v tom třetím zbyl po krachu Z1 jeden program. Čtvrtý se nebude ani pro digitální vysílání zprovozňovat.
A to bylo před časem keců, jak potřebujeme mnoho televizních programů. asi aby každý pravicový novinář či režisér si mohl zřídit vlastní televizi. Pokud by tehdy lidé typu Peterky alespoň trochu objektivně zhodnotily televizní vývoj, tak se mohla celá věc realizovat levněji a s mnohem nižšími náklady. Obávám se, že stejně…

Měšec.cz: Vklad na cizí účet je draze zpoplatněn (přehled)

Vklad na cizí účet je draze zpoplatněn (přehled)

Vitalia.cz: Vychytané vály a válečky na vánoční cukroví

Vychytané vály a válečky na vánoční cukroví

DigiZone.cz: Recenze Westworld: zavraždit a...

Recenze Westworld: zavraždit a...

120na80.cz: Rovnátka, která nejsou vidět

Rovnátka, která nejsou vidět

Měšec.cz: Stavební spoření: alternativa i pro seniory

Stavební spoření: alternativa i pro seniory

Vitalia.cz: Analýza letáků: Na co lákají do prodejen?

Analýza letáků: Na co lákají do prodejen?

Root.cz: 250 Mbit/s po telefonní lince, když máte štěstí

250 Mbit/s po telefonní lince, když máte štěstí

Root.cz: Nová třída SD karet A1 s vysokým výkonem

Nová třída SD karet A1 s vysokým výkonem

Vitalia.cz: Jsou čajové sáčky toxické?

Jsou čajové sáčky toxické?

Root.cz: Telegram spustil anonymní blog Telegraph

Telegram spustil anonymní blog Telegraph

DigiZone.cz: Co chtějí operátoři při přechodu na DVB-T2?

Co chtějí operátoři při přechodu na DVB-T2?

120na80.cz: Popraskané rty? Některé balzámy stav zhoršují

Popraskané rty? Některé balzámy stav zhoršují

Podnikatel.cz: K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

DigiZone.cz: Česká televize mění schéma ČT :D

Česká televize mění schéma ČT :D

Podnikatel.cz: Vládu obejde, kvůli EET rovnou do sněmovny

Vládu obejde, kvůli EET rovnou do sněmovny

DigiZone.cz: Vedení ČRo: personální změny od ledna

Vedení ČRo: personální změny od ledna

120na80.cz: Stoná vaše dítě často? Upravte mu jídelníček

Stoná vaše dítě často? Upravte mu jídelníček

Podnikatel.cz: Udávání kvůli EET začalo

Udávání kvůli EET začalo

120na80.cz: Co všechno ovlivňuje ženskou plodnost?

Co všechno ovlivňuje ženskou plodnost?

Vitalia.cz: To nejhorší při horečce u dětí: Febrilní křeče

To nejhorší při horečce u dětí: Febrilní křeče