Hlavní navigace

Dokáže stínová digitální vláda nahradit absenci digitálního lídra?

 Autor: Isifa
Jiří Peterka 16. 2. 2015

Předseda Hospodářského výboru PSP Ivan Pilný chce založit stínovou digitální vládu. Dokáže nahradit nedostatek odborných kompetencí a neexistenci lídra „věcí digitálních“?

Víte, v čem je největší problém českého eGovernmentu, a vlastně všeho kolem tzv. informační společnosti, digitální ekonomiky, digitální gramotnosti a souvisejících „digitálních věcí“? Lépe než sáhodlouhá analýza to ukazuje následující pohled do prezenční listiny (spíše ale: absenční listiny) na ustavujícím zasedání Rady vlády pro informační společnost. Tedy toho orgánu, který vláda koncem loňského roku ustavila, dokonce již poněkolikáté, aby zastřešoval, koordinoval a hlavně „táhl vpřed“ aktivity v dané oblasti. 

Dalo by se to shrnout jako „nezájem“, či „máme jiné priority“. Bohužel právě u těch, kteří by měli „prolamovat ledy“, rozhodovat a skutečně prosazovat. Což jsou především členové vlády (ministři a ministryně). Jenže právě oni se na takovýchto akcích omlouvají, a v lepším případě za sebe posílají náhradu.

Není to ale nic nového. Je dlouhodobě známým a smutným faktem, že v oblasti „věcí digitálních“ u nás dnes nemáme žádného tahouna, či tzv. leadera. Nikoho s dostatečně vysokým postavením, dostatečnými kompetencemi, a především pak se zájmem řešit tyto věci ku prospěchu celé společnosti.

Máme jen jednotlivé politiky, kteří si hrají na svém resortním písečku, sledují své specifické resortní a politické zájmy a jednají s různou mírou pokoutnosti, netransparentnosti a vzájemné nekoordinovanosti. A především: jejich priority jsou vesměs někde úplně jinde, než u šancí, perspektiv a potenciálů, které skýtají „věci digitální“. Jsou to spíše hasiči a zahlazovači aktuálních průšvihů. Navíc se sami omezují velmi krátkým časovým horizontem (do příštích voleb).  

A tak se to znovu a znovu pokoušíme řešit všelijakými komisemi, radami a dalšími orgány, které by měly roli leadera suplovat – a které opakovaně selhávají právě kvůli neúčasti a nedostatku zájmu (někdy dokonce i aktivnímu nezájmu) těch, kteří potřebné kompetence mají. Nepomáhá ani opakované organizační přeskupování, které asi nejlépe ilustruje historie Rad vlády pro informační společnost. Ta byla opakovaně zřizována a zase rušena či naopak „oživována“. Naposledy byla sloučena s radou pro konkurenceschopnost, aby od ní byla posléze zase oddělena. Ale že by někdy reálně fungovala a něco prosadila?

Místo pracovní skupiny rovnou stínová digitální vláda

Proto jsem poněkud skeptický i vůči nejnovější aktivitě, která přichází z Poslanecké sněmovny. Konkrétně od předsedy Hospodářského výboru Ivana Pilného. Ten již dopředu avizoval záměr ustavit pracovní skupinu pro politiku „Digitální ČR 2020“. Zřejmě jako určitý poradní orgán pro poslance, kteří se touto oblastí zabývají.

Tato pracovní skupina měla být původně ustavena na závěr konference s názvem „Digitální cesta k ekonomickému růstu” (#digital_CZ), kterou minulý čtvrtek uspořádal Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny, spolu s britským velvyslanectvím v Praze a Britskou obchodní komorou. Osobně jsem očekával nějaký formálnější akt, spojený třeba s oznámením personálního složení pracovní skupiny, jejím statutem, posláním, prvními úkoly apod. Leč toto se neodehrálo a sám poslanec Pilný zakončil konferenci konstatováním, že v jejím průběhu dostal nápad založit místo pracovní skupiny přímo digitální stínovou vládu.

No, z pohledu PR to určitě zní lépe a bude se propagovat snáze, než n+1. pracovní skupina, která někomu něco radí. Jak také zaznělo, takováto budoucí „stínová digitální vláda“ by měla být především odborná a apolitická. Což je věcně určitě správné, ale moc mi to neladí s oním „mediálním krytím“ v podobě stínové vlády. Ty přeci mívají dosti politický kontext.

Na druhou stranu mohu souhlasit s poslancem Pilným v tom, že šance jeho (a dalších poslanců) něco skutečně ovlivnit nejsou zase až tak nulové – díky tomu, že rozhodují o legislativě, a také o penězích. A právě ty mohou být velmi účinným nástrojem. Takže uvidíme.

O čem byla konference?

O samotnou konferenci, na které záměr založit „stínovou digitální vládu“ zazněl, byl veliký zájem. Bohužel jen mezi odbornou veřejností, zatímco poslanců na ní bylo minimum.

Přitom to byla velmi názorná ukázka rozdílu v přístupu k „věcem digitálním“ u nás v ČR a ve Velké Británii. Zatímco tam mají aktivní zájem a skutečně se snaží, u nás se stále potýkáme s nezájmem, mnohdy dokonce aktivním, a plácáme se v jakémsi bahně špatné legislativy, nezvladatelných byrokratických postupů a meziresortních i mezilidských půtek. 

A dokonce začínáme chápat a využívat digitální technologie jako jakési moderní „donucovací prostředky“ vůči obyvatelstvu a firmám, aby řádně a včas plnily své povinnosti vůči veřejné správě. Viz vynucování elektronické formy komunikace (s finanční správou), s automaticky ukládanými pokutami, či budoucí elektronická evidence tržeb (návrh  příslušného zákona byl již zveřejněn), stále častější kontrolní hlášení a další vzkvétající byrokracie.

To poslanec Pilný mluvil diplomatičtěji jen o „legislativním smogu“, který je třeba nejprve vyčistit. Zmínil také, že ekonomika může být postavena buď na zdrojích, nebo na talentech. A že ekonomiku postavenou na zdrojích jsme u nás již vyčerpali, a tak bychom o to více měli rozvíjet ekonomiku postavenou na talentech.

Jenže i tady je to – asi nejenom podle mého názoru -  dost bídné, počínaje problémy ve školství a konče tím, že když už se u nás nějaké talenty objeví, tak je spíše vyháníme a házíme jim klacky pod nohy, než abychom si je drželi doma a pěstovali.

Dobře patrné to bylo na vystoupení pana Víta Horkého, (spolu)zakladatele společnosti Brand Embassy (viz též jeho interview zde na Lupě). Ta se prezentuje jako česká, má také většinu zaměstnanců z ČR, kteří skutečně pracují v ČR – ale sídlo firmy je ve Velké Británii, přičemž v ČR působí a platí daně skrze svůj odštěpný závod. Hlavně ale, podle pana Horkého: zatímco britské úřady si mladou a perspektivní firmu přímo „pěstují“, snaží se jí pomáhat a samy ji kontaktují s různými nabídkami, v ČR prý dosud nikdo zájem neprojevil. A pan Horký jej prý už ani nečeká.

Co chystá vnitro?

Pojďme ale ještě k dalším zajímavostem, které s předchozí problematikou a čtvrteční konferencí souvisí. Třeba zástupce ministerstva vnitra na konferenci informoval přítomné o zřízení Rady vlády pro informační společnost (viz úvod článku), o přijetí Strategického rámce rozvoje veřejné správy a jeho Implementačních plánů. Dále se pochlubil uzavřením Rámcové smlouvy na nákup licencí od firmy Microsoft, což následně vyvolalo trefný dotaz na to, jak (a zda vůbec) ČR bojuje proti tzv. vendor lock-in (ve smyslu uvázání se jedinému výhradnímu dodavateli).

Zmíněna byla také připravovaná mobilní aplikace s názvem Můj úřad, kterou pro MV ČR připravuje Západočeská univerzita v Plzni (popis projektu). Měla by lidem pomáhat s hledáním konkrétních úřadů, zjišťováním jejich úředních hodin atd., a pak také s řešením různých životních situacích. Určitý náhled na připravovanou aplikaci lze najít v této prezentaci (slidy 15 až 20), nebo si lze vyzkoušet preview na stránkách projektu (kde to ale vypadá spíše na dvě aplikace, z nichž jedna jsou spíše WWW stránky, uzpůsobené pro mobilní platformy).

U čeho bych se ale rád zastavil podrobněji, je zmínka o dvou nových materiálech z oblasti eGovernmentu, která v prezentaci zástupce MV ČR také zazněla. Prvním z nich je rodící se Národní architektonický plán, přesněji spíše informace o tom, jak vzniká.

A na tomto způsobu je asi nejzajímavější, že vzniká na základě výstupů projektu, který pro veřejnou správu vypracovali její dodavatelé – Sdružení e2020, tvořené předními a největšími dodavateli českého eGovernmentu.

Jedná se zřejmě o výstupy projektu s názvem „Zajištění služeb pro Ministerstvo vnitra České republiky v projektu OP LZZ – Efektivní tvorba a implementace vládních strategií v oblasti eGovernment“, v rámci kterého si vnitro za cca 23 milionů nechalo od svých největších dodavatelů analyzovat své dosavadní projekty a zpracovat své budoucí strategie, včetně podkladů pro budoucí architektonický plán (na uvedeném odkazu najdete i uzavřené smlouvy a jejich dodatky, které by si asi zasloužily hlubší analýzu).

Neměl by si ale podobné strategie vypracovávat sám stát, resp. samo ministerstvo vnitra? Určitě ano – ale to by na to muselo mít dostatečné odborné kapacity. A ty nemá.

Potvrzuje to i druhý materiál, který byl na konferenci zmíněn. Jde o velmi zajímavý dokument s názvem „Návrh opatření zvyšujících efektivnost služeb veřejné správy a podpůrných ICT služeb“. Měl vzniknout ve spolupráci MV ČR s VŠE, a program ustavujícího jednání Rady vlády pro informační společnost o něm hovoří jako o „Voříškově strategii“. Zřejmě tedy vznikal v týmu, který vedl profesor Jiří Voříšek z pražské VŠE.

Tento dokument kromě jiného odhaduje i náklady na to, aby si vnitro pořídilo potřebné know-how k plnění svých koncepčních úkolů („na vybudování odborného zázemí v rámci ministerstva vnitra“), a nemuselo si je nakupovat zvenčí (navíc od svých stávajících dodavatelů, viz výše). Vychází to na cca 12 milionů ročně na mzdových nákladech, a cca 20,5 milionu na nemzdových nákladech (za dva roky).

WT100

Především ale tento dokument mapuje nedostatky současného stavu, a navrhuje konkrétní opatření řešení. Obojí je dosti rozsáhlé a zasloužilo by si přinejmenším samostatný článek. Velmi stručně si to ale dovolím zhodnotit tak, že alespoň u nedostatků nejde o nic převratně nového, o čem by se dosud nevědělo či alespoň netušilo – počínaje nezájmem, nekoordinovaností a konče neschopností. Jen je to systematicky a přehledně rozebráno a sepsáno.

A jak že je v praxi s tímto dokumentem nakládáno? Dovolím si jen jednu malou ukázku: v dokumentu je mj. odhadnuto, o kolik ČR přichází kvůli zbytečným duplicitám v informačních systémech a technické infrastruktuře. Samotná „Voříškova strategie“ přitom hovoří o ztrátách ve výši desítek miliard, zatímco vnitro na svém webu hovoří jen o stovkách milionů.

Našli jste v článku chybu?
Vitalia.cz: Tesco nabízí desítky tun jídla zdarma

Tesco nabízí desítky tun jídla zdarma

Podnikatel.cz: Udělali jsme velkou chybu, napsal Čupr

Udělali jsme velkou chybu, napsal Čupr

Vitalia.cz: Tohle jsou nejlepší česká piva podle odborníků

Tohle jsou nejlepší česká piva podle odborníků

Lupa.cz: Kde leží hardwarový pupek světa?

Kde leží hardwarový pupek světa?

Lupa.cz: Proč jsou firemní počítače pomalé?

Proč jsou firemní počítače pomalé?

Podnikatel.cz: ČSSZ posílá přehled o důchodovém kontě

ČSSZ posílá přehled o důchodovém kontě

DigiZone.cz: Samsung EVO-S: novinka pro Skylink

Samsung EVO-S: novinka pro Skylink

Lupa.cz: Patička e-mailu závazná jako vlastnoruční podpis?

Patička e-mailu závazná jako vlastnoruční podpis?

Podnikatel.cz: Babišovy firmy a registr smluv. Co odhalil?

Babišovy firmy a registr smluv. Co odhalil?

Lupa.cz: Další Češi si nechali vložit do těla čip

Další Češi si nechali vložit do těla čip

Podnikatel.cz: Takhle se prodávají mražené potraviny

Takhle se prodávají mražené potraviny

Podnikatel.cz: Nemá dluhy? Zjistíte to na poště

Nemá dluhy? Zjistíte to na poště

Vitalia.cz: Test dětských svačinek: Tyhle ne!

Test dětských svačinek: Tyhle ne!

Vitalia.cz: dTest odhalil ten nejlepší kečup

dTest odhalil ten nejlepší kečup

Vitalia.cz: Tahák, jak vyzrát nad zápachem z úst

Tahák, jak vyzrát nad zápachem z úst

Podnikatel.cz: „Lex Babiš“ Babišovi paradoxně pomůže

„Lex Babiš“ Babišovi paradoxně pomůže

Lupa.cz: Bude Google platit médiím za použití článků?

Bude Google platit médiím za použití článků?

DigiZone.cz: DVB-T2 ověřeno: seznam TV zveřejněn

DVB-T2 ověřeno: seznam TV zveřejněn

Vitalia.cz: Když bílkoviny, tak jíme ty nekvalitní

Když bílkoviny, tak jíme ty nekvalitní

Vitalia.cz: Muž, který miluje příliš. Ženám neimponuje

Muž, který miluje příliš. Ženám neimponuje