IPv6 je jako mexická chřipka

Ano, jistě. Je to neodvratné, IP adresy dojdou. Tedy, alespoň, pokud se protokolu IPv4 týká. Pravděpodobně už příští rok, upozorňují oficiální vodočty varující před přílivovou vlnou nebožáků neschopných připojit se na Internet. A jak se to bude týkat mne, ptá se vyplašený uživatel, který z většiny vět pochopil spojky a výstražné slovo DOJDOU? A co mám dělat?

Internet nebude fungovat. Přejděte na IPv6, dozvídá se s různou mírou intenzity, obskurnosti a naléhavosti sdělení.

Je zajímavé, jak se vlna chřipkovitosti IPv6 šíří médii. Na počátku je vcelku střízlivá akademická zpráva nějakého výzkumného pracoviště či renomované síťové instituce, která upozorní na to, že IP adresy docházejí, a vydá termín, kdy dojde. Zpráva probublá odbornými médii, která k ní přidají apel k přechodu na IPv6 až do mainstreamových médií, která odstraní odborné termíny (čtenář by nerozuměl). Poslední štací na cestě informace jsou média bulvární, která odstraní i termíny neodborné a ponechají jen varování, protože to je to, čemu čtenáři porozumí. A když se redaktor odváží, navrhne i jiné řešení, které trumbelínky na začátku informačního řetězce nenapadlo, například prolomit ono nesmyslné omezení, že číslo v IP adrese smí být maximálně 255, neboť, jak patrno, už jen prostým navýšením alespoň na 1000 bychom se problému zbavili. Pouhou přesmyčkou ve formě padajícího exkrementu se v případě, že si na téma ještě někdo za rok vzpomene a bude chtít prověřit, kýho že to výra problém nenastal, problém opět dobublá zpět do akademických kabinetů. Jejich vinou pak je fakt, že Internet po roce stále žije, bylo to jejich nesmyslné varování, které prostoobčana poděsilo.

Nesmyslný závěr se lépe pochopí

Pro příklady mediální tvorby zpravodajských vln nemusíme chodit k IPv6. Dobře je tento přístup vidět na kreativitě českého zpravodajství k nedávnému průzkumu serveru OkCupid. Ten nedávno vydal článek Don’t Be Ugly By Accident, v němž shrnoval poznatky z průzkum půl milionu fotografií uživatelů. Tyto fotografie nechal porovnat respondenty systémem která z těchto dvou fotek se vám více líbí a analyzoval, jaké konstituce scén a fotografických podmínek jsou respondenty hodnoceny lépe. Mimo jiné se osmi řádky zmínil o tom, že podle dalšího hodnocení měli uživatelé fotící telefony iPhone průměrně více sexuálních partnerů než uživatelé fotící telefony s Androidem nebo BlackBerry (jiné nebyly hodnoceny).

Jak byste očekávali, že o tomto průzkumu referovala hlavní média? iDnes hlásí „Řekni mi, jaký máš mobil, já ti řeknu, kolik sexu jsi zatím měl“, zatímco Tn.cz společnosti CME uvádí: „Telefonicky-sexuální žebříček: majitelé iPhonů jsou v sexu úspěšnější“.

Takhle o zcela normálním a zajímavém průzkumu určeném pro fotografy referují mainstreamová média. Vypíchnou detail a nesmyslně jej interpretují.

Co na tom, že obě shrnutí jsou nesmyslná, protože počet sexuálních partnerů nemusí nijak konvergovat k tomu, kolik jste „měl sexu“. A jestli vybaveni dojmem z mainstreamových médií nastoupíte na párty před partnera snů s iPhonem erektivně čouhajícím z kalhot a pregnantně formulovaným návrhem, pravděpodobně budete poté nadávat nejenom na tu krávu, která vám ji ubalila, ale taky na toho vědátora, co ten nesmysl vykoumal. A to bez ohledu na to, že on vykoumal něco naprosto jiného a toto byl jen postranní a dezinterpretovaný efekt jeho zjištění. Místo toho, aby mainstramová média přemýšlela nad tím, zda vlastnictví kvalitní zrcadlovky je zárukou lepší fotografie samo o sobě, nebo zda majiteli zrcadlovky jsou zkrátka fotofandové, kteří umí lépe fotit, než zbytek populace, se sdělení z průzkumu OkCupid redukovalo na naprostý blábol.

Kdy zasáhne IPv6 pořádná mediální vlna?

V podobné fázi jsme nyní s IPv6. Přichází mediální vlna zájmu. Fakt, že Internet odumře, začíná znít zajímavě. Z toho lze udělat dobré titulky, štěpné články a úderné headline. Co na tom, že až „dojdou IP adresy“, bude to jen znamenat, že byly rozděleny mezi stávající poskytovatele připojení k Internetu, kteří jich mají v zásobě dost a budou z těchto zásob ještě nějakou dobu schopni připojovat klienty. Co na tom, že se sáhne k reorganizaci a odnímání nepoužívaných rozsahů IP adres, ze kterých půjde vydržet dle rozdílných odhadů další jeden až čtyři roky. A nové firmy? Koupí IP adresy od těch starých, konečně začne být zřejmé, proč se za jejich použití u poskytovatelů domácího broadbandu účtují ceny v řádu stokorun, protože hamižnost to samozřejmě není.

Jak dopadne uživatel, který se nechá zmasírovat a podstoupí konverzi na plnohodnotný IPv6? Povětšinou pohoří. Mohu posloužit vlastním příkladem. Řekl jsem si, že přejdu na IPv6, abych to vyzkoušel a mohl naše čtenáře informovat. A že nepoužiji pokorně tunelování a jiné obezličky, ale využiji toho, že můj ISP je progresivní a má IPv6 nativně v síti až ke klientovi. Měl.

Jenže se ukázalo, že můj router Apple Time Machine je model „Early 2009“, který umí jen tunel. Až „late 2009“ umí nativní IPv6. A tak jsem šel prohledat e-shopy. Našel jsem dva routery podporující IPv6 v ceně pod 5000 Kč. V prvním z nich (čínská láce) jsem ani nenašel nastavení IPv6 a až konzultace s dodavatelem odhalila, že bude v novém firmware, na který stačí týden počkat. Když po dvou měsících nová verze firmware vyšla, byla implementace IPv6 tak otřesná, že jsem ji nerozchodil ani já, ani expert. Ten jen moje „nefunguje to“ byl ochoten upřesnit, že „se to nedostane za bránu“. Druhý (tentokráte již značkový) výrobek měl podporu hezky udělanou, jenomže ji neuměl přes autoconfig poslat na klientské stanice, ačkoliv to v menu nabízel, takže se do nich nastavení IPv6 muselo vypisovat ručně. Otrava. A museli jste na to přijít. Osud si router zpečetil známými bugy jako neprůchozí signalizace pro SIP protokol a posílání příznaků pro reautorizaci přes WiFi připojeného iPhone. Používal jsem ho týden, pak mne přestalo bavit být bez svého telefonního čísla a neustále vyplňovat heslo na iPhone, zatímco výhod z toho, že jsem na nejmodernějším komunikačním protokolu, jsem nepostřehl. Router skončil v krabici, čeká na další verzi firmware a mojí trpělivosti.

IPv6 přijde pomalu a až bude fungovat ekosystém kolem něj

Čím tirádu o použitelnosti IPv6 zakončit? Bylo by pohodlné říci, že je to všechno k ničemu. Že IPv6 je mrtvě narozené dítě, ze kterého nic dobrého nepovstane. Že si lze těžko představit situaci, kdy odladění jedné klientské přípojky bude vyžadovat osobní přítomnost věciznalých techniků.

Ne, prostě jen doba nenazrála. IPv6 vítězí zatím na infrastruktuře a u ISP, kteří z nějakého důvodu musí přecházet na jinou techniku, v níž už IPv6 často bývá dostupná, nebo alespoň slíbená. Nebo u nových ISP, kteří už na hrozbu pamatují. ISP vzešlí z telekomunikačního prostředí, kteří mají na své DSLAMy návratnost rozpočítanou na desetiletky, budou u IPv6 brzdit patičkami, seč to půjde.

Jde jen o to, nepodlehnout mediální vlně. Koncoví klienti si na masové nasazení IPv6 ještě počkají, řada protokolů pro ně není ještě finalizována (DHCPv6), většina implementací ještě pořádně nefunguje, těžko se ustaluje názvosloví hledající stále rovnováhu mezi technickou precizností a marketingovou použitelností. A open source produkty, z nichž budou vycházet „čínské levné krabičky“, se v řadě případů nedostaly ještě k dostatečně stabilnímu release, ještě stále jsou potíže s IPv6 v řadě běžných aplikací.

Ačkoliv se může ztát troufalé odporovat mainstreamovým médiím, Internet zřejmě příští rok neumře. Bez ohledu na to, kolik severoamerických prasat zcepení u žlabu na mediální chřipku. Bez ohledu na to, kolik telefonů Apple potřebujete na to, abyste měli sex.