Jak úplně nepropadnout Twitteru?

Na technologiích si můžeme vypěstovat něco jako závislost. Twitter není výjimkou, u jeho uživatelů se mohou začít projevovat příznaky, které napovídají, že by to s Twitterem neměli přehánět. Jak tedy poznáme, že je třeba zvolnit, a co s lidmi „závislost“ na Twitteru dokáže udělat?

Server AllTwitter před několika měsíci nakousl téma, které se může zdát jako nepodstatné, nebo dokonce vymyšlené novináři, aby měli o čem psát. Ať už je to pravda nebo ne, tak něco, čemu můžeme říkat pracovně „závislost na Twitteru“ (i když i pravou závislost z medicínského hlediska většinou nejde), skutečně existuje. Nejde o problém, který by lidem ve velkém ničil život, ale může s člověkem trošku zamávat.

I takzvané „soft závislosti“ mohou nadělat dost škody. Problémy s Twittterem a jeho nadužíváním můžeme zařadit mezi závislosti na Internetu, což už je pojem, který je běžně používán a v literatuře se dokonce píše o tom, že tento druh závislosti se může projevit na fyzickém stavu uživatele. To je jeden z hlavních znaků závislosti a zařazuje závislost na Internetu po bok ostatních, skutečně vážně braných závislostí.

Pokud si myslíte, že jste adepty na označení za člověka „závislého na Twitteru“, pozorně si pročtěte následující přehled projevů a znamení, že není něco v pořádku.

  • Každý nový follower vám přináší pocit větší důležitosti. Ten trvá jenom chvíli, pak je střídán touhou po followerovi dalším. Dobrý pocit související s dalším novým followerem je pak velmi očekávaný.
  • V hlavě nebo v telefonu si připravujete a promýšlíte tweety, jejich obsah je pro vás důležitý. Myšlenky na další nové tweety potom ovlivňují vaší komunikaci s lidmi v okolí, v reálném světě. Zde tedy může paradoxně dojít k jakémusi uzavření člověka do sebe a Twitter jako komunikační nástroj tlumí komunikaci osobní a reálnou.
  • Pokud máte radost z retweetu, je to normální. Když ale neustále obnovujete timeline a čekáte na další retweet nebo mention, není to známkou toho, že vás Twitter do určité míry ovládá?
  • Na Twitteru visíte pořád, trávíte s ním čas, který byste jinak věnovali rodině či přátelům. Ignorujete své povinnosti a dáváte přednost tweetování. Twitter tedy může sloužit jako berlička a omluva pro to, když náhodou něco promeškáte nebo zapomenete. Twitter by neměl být důležitější než cokoliv z běžného života a světa.
  • Používání Twitteru má negativní dopad na některé aspekty vašeho života, vztahů nebo práce.

Pokud jste se v některých bodech našli, tak máte náběh na jemnou závislost na Twitteru. Aby toho nebylo málo, tak web CNBC přinesl seznam padesáti znaků vypovídajících o tom, že můžete být závislí na Twitteru. Upřímně řečeno, kdo z běžných uživatelů Twitteru by alespoň pár z vyjmenovaných bodů nesplnil, že? Podobné seznamy je potřeba brát s rezervou a spíše informativně, jejich četba by neměla způsobovat strach ze závislosti na Twitteru ale spíš vzbudit touhu bilancovat, zda není náhodou Twitteru důležitější, než je zdrávo.

Jak tedy bojovat s přílišným používáním Twitteru? Začátek by měl být jednoduchý – říci si, že není problém den nebo dva Twitter nepoužívat, a pak to hlavně vydržet. A když už jsme bez používání Twitteru, neměli bychom na něj ani myslet. Stačí si uvědomit, že kvůli pár hodinám, které prožijeme bez sledování tweetů, nic neuteče. Lidé, kteří Twitter čtou jenom jednou nebo dvakrát za den, většinou nejsou v nevýhodě oproti těm netrpělivým a o nic podstatného nepřijdou.

Jestli se chcete dostat z něčeho, co může být nazýváno závislostí na Twitteru, tak ho začněte používat jen třetinu času, co dřív. Pokud to bez problémů dokážete, tak jste se dost možná obávali zbytečně a časté využívání Twitteru spíš souviselo s dostatkem času na zevlování. Jak je vidět, tak postupné snižování dávek je asi univerzálním způsobem,jak léčit závislosti všeho druhu. Důležité je na Twitter pořád nemyslet. Pokud vyplňujete čas bez Twitteru myšlenkami na něj, tak je to špatně a čas, když jste na Twitteru v myšlenkách, se počítá do celkového času tráveného s Twitterem. Promýšlení tweetu podrobně a dlouho dopředu je hloupost, tedy pokud se Twitterem neživíte.

Návodů a infografik, jak bojovat se závislostí na Twitteru, je mnoho. Pokud trávíte příliš mnoho času tím, že je hledáte a čtete (což neplatí pro člověka, který je hledá a čte kvůli sepsání článku), tak vězte, že pravděpodobně splňujete další bod napovídající o tom, že jste v ohrožení. Navíc většina oněch návodů evidentně nepochází od odborníků, což je na nich vidět. Nejrůznější kvízy, které mají ohodnotit vaši závislost, je třeba brát s rezervou. Myslete na to, že slouží spíše k pobavení, než aby odhalily, že jste závislí.

Content

To, že Twitter dokáže pořádně přeházet člověku život, je ale pravda. Příkladem je dříve úspěšný muž, který „díky“ Twitteru přišel o ženu i o práci. Larry Carlat si naštěstí vše včas uvědomil (otázkou je, zda „včas“ můžeme říkat po rozvodu a ztrátě zaměstnání) a svůj příběh shrnul do sloupku v The New York Times. Nakonec spáchal sebevraždu (Twittercide), tedy pouze virtuální, zrušil účet na Twitteru. Na Facebooku není a i bez sociálních sítí je schopen prohlásit, že život je krásný.

Tento příběh asi nejlépe (rozhodně demonstrativněji než kvízy a návody) vystihuje, jak to vlastně se závislostí na Twitteru je. Tomuto pojmu se můžeme smát, nemusíme věřit, že něco takového existuje. Přesto se někdy prostě stane, že to člověk nezvládne. Naštěstí jde jen o výjimky potvrzující pravidlo. V tomto případě jde o výjimky více než varující.

9 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 15. 1. 2012 14:36
Zasílat nově přidané názory e-mailem

Školení Správa Stránek na Facebooku

  •  
    Jak pokročile spravovat Stránku, Události, Skupiny.
  • Jak tvořit i netvořit příspěvky.
  • Jak nepřijít o účet, nenaletět a neztratit všechno.

Detailní informace o školení Správa stránek na Facebooku »