Je dokonáno: prezident podepsal novelu oklešťující práva spotřebitelů

Po podpisu prezidenta účinnosti novely už nic nebrání. Prošly i další novely, které přitvrzují povinnou elektronizaci. A na obzoru jsou i další povinnosti.

Možná je to jen můj osobní dojem, zkreslený zvýšenou mírou paranoie – ale přijde mi, že v poslední době naše zákony jdou čím dál tím více a rychleji „na ruku“ konkrétním zájmům konkrétních skupin. Jak těm z privátní sféry, tak i těm ze sféry veřejné. A bez nějakých větších ohledů na to, co to způsobí, či jaké problémy to přinese.

Příkladem může být „kauza okleštění“ práv spotřebitelů a dalších zákazníků telekomunikačních operátorů, široce diskutovaná nejenom zde na Lupě. Dnes, díky výrokům předkladatele příslušných pozměňovacích návrhů (poslance  Stanislava Pflegera za hnutí ANO), již není žádným tajemstvím, že šlo o návrh od samotných operátorů – napravující to, co operátoři považují za špatné.

Ale není to zdaleka jen tato kauza. Třeba resort financí si poslední dobou prosazuje „elektronizaci za každou cenu“, bez ohledu na možnosti či jen výhodnost pro ty, kterých se to týká – a s automatickým pokutováním těch, kteří se nepodřídí.

Nepůjde jen o všechny držitele datových schránek, kteří nově budou muset komunikovat s berňákem již jen elektronicky, i kdyby to bylo třeba jen jedenkrát ročně, a budou automaticky pokutováni za nedodržení elektronické formy. Právě minulý týden poslanci „kývli“ resortu financí na další navýšení byrokracie a automatické pokutování: všichni plátci DPH, bez ohledu na výši obratu, budou mít nově povinnost podávat každý měsíc tzv. kontrolní hlášení (viz Na plátce DPH se chystá další výkaz. Zákon navíc neříká, co všechno má obsahovat). A to výhradně v elektronické formě, s automatickou (přímo ze zákona vyplývající) pokutou za nedodržení této povinnosti.

Světlou výjimkou se pak jeví přístup České správy sociálního zabezpečení, která na jedné straně podporuje a propaguje elektronická podání svých klientů, ale na druhé straně ustupuje od vymáhání elektronické formy komunikace (a ponechává ji na bázi dobrovolnosti – viz OSVČ si mohou oddechnout, přehledy pro ČSSZ půjde podávat i nadále na papíře).

Pojďme nyní k jednotlivým bodům podrobněji.

Prezident podepsal okleštění

Novela zákona o č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích, do které byla skrze pozměňovací návrhy poslanců dodatečně „vložena“ ona problematická ustanovení (zásadně omezující práva spotřebitelů i dalších zákazníků, podrobněji), prošla Senátem „jen tak tak“ (těsnou většinou hlasů), a 3.11.2014 byla doručena prezidentovi republiky. No a ten ji hned za tři dny (6.11.2014) podepsal, spolu s řadou dalších zákonů.

Teď už tedy nic nestojí v cestě tomu, aby se návrhy operátorů staly závaznou realitou. Zbývá sice ještě zveřejnění novely ve Sbírce zákonů, ale to už je pouhá technikálie. Nová ustanovení pak nabudou účinnosti patnáctým dnem po svém vyhlášení (zveřejnění ve Sbírce).

Předpokládám, že operátoři velmi rychle změní své všeobecné obchodní podmínky a další smluvní dokumenty, a důsledně do nich promítnou všechna omezení (okleštění) práv jejich zákazníků, která novela přináší. Byli by sami proti sobě, kdyby tak neučinili. Když už si své návrhy prosadili.

Striktně vzato by ale operátoři nemuseli měnit nic.  Protože zákon jim nově nařizuje poskytovat jen „méně příznivé“ podmínky pro zákazníky (účastníky) – ale současně jim nebrání v tom, aby jim i nadále (a to dobrovolně) poskytovali  stávající „příznivější“  podmínky. Jinými slovy jde o změny, které jsou novelou zákona umožněny, ale nikoli vynuceny.

Schválně to takto rozvádím kvůli tomu, že to může být podstatné pro posouzení, zda jde o změny smluvních podmínek, skýtající právo ukončit smlouvu s operátorem zcela bez sankcí. I podle jeho nového, značně „okleštěného“ znění, dle §63 odst. 6. zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích.

Že jde o změnu podstatných náležitostí smlouvy, které zhoršují postavení účastníka – a nejvíce toho, který není spotřebitelem – půjde popřít jen velmi těžko. Třeba jen kvůli ztrátě „zastropování“ smluvní pokuty na jednu pětinu.

Zbývá ovšem posoudit výjimku, která se týká situací, kdy je změna smluvních podmínek vynucena zákonem. Zde formálně vynucena nebyla, protože operátor mohl dobrovolně zůstat u dosavadních „příznivějších“ podmínek (viz výše). 

Ale zákon bohužel nemluví o změně vynucené, ale jen o změně „na základě změny právní úpravy“:

Právo ukončit smlouvu podle tohoto ustanovení nevzniká, pokud dojde ke změně smlouvy na základě změny právní úpravy

Tady bude zajímavé, jaký názor a postoj k tomu zaujme ČTÚ.

Sociálka se vrací k dobrovolnosti

Prezident republiky dne 6.11.2014 podepsal i další zákon, související s tématy, probíranými zde na Lupě. Jde konkrétně o novelu zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, do které je vložena také novela zákona č. 582/1991 Sb. o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. A skrze ni je zrušena povinnost elektronické komunikace se „sociálkou“, která se týkala jak všech OSVČ, tak i všech zaměstnavatelů, lékařů a zdravotnických zařízení. A třeba u OSVČ se měla vztahovat třeba i na jednorázové podání tzv. Přehledu (jednou za rok).

Připomeňme si, že tuto povinnost prosadil ještě v roce 2011 tehdejší poslanec Jan Husák (podrobněji). Nejspíše v domnění, že to České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) výrazně pomůže. Ovšem samotná ČSSZ tuto povinnost opakovaně odkládala – až nyní přichází ona novela, která celou elektronickou formu komunikace mění z povinné (byť fakticky odložené a dosud nevymáhané) na dobrovolnou.

Sama ČSSZ k tomu minulý týden napsala:

Novela vůbec neznamená, že Česká správa sociálního zabezpečení do budoucna ustupuje od svého cíle motivovat a získat další klienty pro elektronickou komunikaci, či dokonce brání digitalizaci veřejné správy a jde takříkajíc proti proudu. Smyslem elektronické komunikace s úřadem na bázi dobrovolnosti je reagovat na zjištěné potřeby některých zaměstnavatelů, živnostníků i lékařů, kterým by mohlo zavedení její povinnosti způsobovat nepřekonatelné překážky. Česká správa sociálního zabezpečení je klientsky orientovanou organizací. Elektronickou komunikací na bázi dobrovolnosti tak garantuje, že zůstanou zachovány klientsky vstřícné podmínky k plnění zákonných povinností i pro ty, kteří zatím nedokáží elektronické podávání tiskopisů zajistit. S tím původní právní úprava nepočítala.

Finance ještě přitvrzují

Zatímco sociálka na to (alespoň podle mého názoru) jde rozumně a správně, resort financí očividně volí jiný přístup. A to ve smyslu vyžadování (a tvrdého vymáhání) elektronické formy komunikace, bez jakýchkoli ohledů na možnosti či jen výhodnost pro protistranu.

Připomeňme si, co už zde na Lupě také bylo probíráno: že finanční správa si již prosadila, aby každý, kdo má datovou schránku, s ní musel komunikovat již jen elektronicky. A to třeba i takový držitel datové schránky, který pouze jednou ročně podává své daňové přiznání (podrobněji). 

Jenže ani to financím nestačilo, a do novely (zákona o daních za příjmu) si prosadily ustanovení  o automatickém pokutování těch, kteří požadavek na povinnou elektronickou formu nedodrží (podrobněji). No a tuto novely nyní prezident republiky také podepsal. Jejich účinnost nastane k 1.1.2015.

Jenže ani to není ještě všechno. Jak již zaznělo v úvodu článku, poslanci minulý týden „kývli“ na další přitvrzení čistě elektronické komunikace s finanční správou, obsažené v novele zákona o DPH. Například v tom, že se ruší dosavadní výjimka z povinné elektronické komunikace pro „malé“ plátce DPH z řad podnikajících fyzických osob (dle § 101a odst. 3 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty), s obratem do 6 milionů Kč za rok.

Hlavně se ale zavádí nová povinnost podávat tzv. kontrolní hlášení. Nepleťme si ho s již zavedeným souhrnným hlášením k DPH, které se podává také výhradně elektronicky, ale jen při transakcích se zahraničím (dle § 102 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty).

Nově navržené kontrolní hlášení by se mělo týkat všech plátců DPH, kteří uskutečnili či přijali nějaká zdanitelná plnění zde v tuzemsku. Tedy bez ohledu na výši tohoto plnění či obratu. Bude se podávat opět výhradně v elektronické podobě, a to s měsíční frekvencí (bez ohledu na frekvenci samotných přiznání k DPH). Pozměňovací návrh, který by u plátců s nižšími obraty změnil frekvenci alespoň na čtvrtletní, byl ve Sněmovně předložen, ale (poměrně těsně) neprošel.

Navíc i u kontrolních hlášení mají být zavedeny automatické pokuty. Tedy takové, o jejich udělení se nerozhoduje – ale povinnost uhradit je vzniká rovnou ze zákona:

Pokud plátce nepodá kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě, vzniká mu povinnost uhradit pokutu ve výši
a) 1 000 Kč, pokud jej dodatečně podá, aniž by k tomu byl vyzván,
b) 10 000 Kč, pokud jej podá v náhradní lhůtě poté, co k tomu byl správcem daně vyzván,
c) 30 000 Kč, pokud jej nepodá na základě výzvy ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení, nebo
d) 50 000 Kč, pokud jej nepodá ani v náhradní lhůtě

Co přinese elektronická evidence tržeb?

Kromě toho je na obzoru ještě avizovaná elektronická evidence tržeb, plánovaná již na rok 2016. Návrh příslušného zákona by měl být teprve předložen (v prosinci). Ale určitý základní obrázek si lze udělat již dnes: byla by to nová povinnost, která by se týkala všech právnických osob a podnikajících fyzických osob, které přijímají hotovostní platby.

Vše by mělo probíhat on-line a v reálném čase: před vydáním účtenky k hotovostní platbě bude muset být odeslána datová zpráva, popisující transakci, na servery finanční správy. Ty vygenerují a odešlou zpět unikátní kód, potvrzující transakci, který následně bude zahrnut do vytištěné účtenky.

Po technické stránce to bude podobné tomu, jak dnes u obchodníků funguje placení pomocí platebních karet: nejprve musí být odeslán dotaz/pokyn bance, ta musí odpovědět, a teprve pak je platící zákazník skutečně  „obsloužen“. Bude to tedy vyžadovat principálně obdobné vybavení jako pro podporu platebních karet: funkční připojení k Internetu, a vhodné úpravy pokladen a dalšího vybavení na straně obchodníka. Jen jaksi „paralelně“ (jako samostatné nové vybavení), a hlavně s tím rozdílem, že už nebude na rozhodnutí každého obchodníka (či řemeslníka, OSVČ atd.), zda se mu podpora platebních karet vyplatí. Zde to bude povinné pro všechny.

MIF16

Když nad tím tak přemýšlím, napadá mne ještě jeden aspekt: jakákoli nefunkčnost celého systému s elektronickou evidencí tržeb, či třeba jen jeho výraznějšího zpomalení, bude mít pro běžný život docela fatální následky, protože vlastně nepůjde provést žádnou hotovostní platbu. Stejné nebezpečí hrozí i dnešním platbám pomocí platebních karet, ale zde se ještě dá nějak dočasně vrátit k platbám v hotovosti. Ale u elektronické evidence tržeb to nepůjde.

Systém elektronické evidence tržeb tak zcela určitě bude lákavým cílem nejrůznějších „kyberútočníků“, a měl by být velmi dobře zabezpečen i proti DOS a DDOS útokům. Jestlipak se, při prosazování celého konceptu elektronické evidence tržeb a hledání jeho technického řešení, berou v úvahu i takovéto otázky z oblasti kybernetické bezpečnosti?

54 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 16. 12. 2014 12:17

Školení Základy online marketingu - jak přivádět na web návštěvnost

  •  
    Vyhledavače a PPC kampaně - jak fungují
  • Webová analytika - k čemu jí využít
  • Facebook a další sociální sítě - co a jak komunikovat

Detailní informace o školení Základy online marketingu »