Jiří Hlavenka: Vychovali jste obludu internetových diskusí a ta vás sežrala

Téma, do jaké míry povolovat, zakazovat, anonymizovat či podrobovat editorským úpravám (čti: mazání) diskusní příspěvky v hlavních českých médiích na Internetu, je věčné. Všechna velká média postupně provádějí úpravy směřující k „de-anonymizaci“ diskusí; prostředky jsou různé, deklarovaný cíl stejný – zkvalitnění diskusí, redukci „žumpovitosti“ českých diskusních fór. Raději méně, ale kvalitněji, říkají vydavatelé.

Jak je v českém prostoru obvyklé, k článečku, který na redakčním blogu oznamoval poslední „de-anonymizační“ pokus na iDnes, se sešlo 13 000 příspěvků, v drtivé míře žumpovitých – osočujících iDnes z cenzury, fašismu, nacismu, komunismu, STB praktik, omezování lidských práv (!), kyberšikany (!) a tak dále, kdybych je procházel všechny, jistě bych našel i prznění neviňátek.

Podívejme se na světová média, která mají stonásobnou čtenost než ta česká. Diskusní fóra jsou tam obvykle také, ale počty příspěvků jsou o řády nižší a příspěvky jsou kultivované a věcné – naprosto se tam nesetkáme s „příspěvky“, které sestávají pouze z nadávek na adresu toho či onoho. Diskutovat tam může každý, obvyklá je jen registrace, která sestává z uvedení přezdívky, e-mailové adresy a hesla. Žádné skenování občanek, žádné zasílání potvrzení poštou s vlastnoručním podpisem, žádné pokusy o nalezení reálných identit přes Facebook. Jak je to možné? Je český národ bandou trollů, zatímco Američanů jsou zdvořilí, korektní a věcní? Vůbec ne.

Počátky diskusí u nás, a jejich konce

Diskusní fóra jsou v domácích internetových médiích prakticky „odpradávna“; nepamatuji si, že by tam někdy nebyla. Zpočátku, vlastně po velmi dlouhou dobu, byla ponechána naprosté svobodě diskutérů; pokud tam bylo někdy něco smazáno, pak to byly texty okatě porušující zákon, na které někdo výslovně upozornil.

Že by si provozovatelé těchto médií tehdy neuvědomovali, že diskuse jsou z 95 % žumpa, proti které se nyní rozhodli tam vehementně bojovat? Ale kdepak – dobře to věděli, ale radovali se a těšili se: jen houšť a větší kapky. Čím víc příspěvků, tím víc reloadů, tím víc stránek, tím víc návštěv, tím více reklamy, tím vyšší čísla v NetMonitoru, tím větší pochvala a prémie od šéfů, jak dobře to děláme.

Aby bylo jasné, co vydavatelé chtějí, diskuse se někdy ani nenazývaly diskuse (a protože dlouho nebyly ani řazeny do threadů, o skutečné diskuse, tedy výměnu názorů, ani jít nemohlo): hned za článkem byli čtenáři velkými písmeny vybízeni k přidání názoru. Jenomže přidání názoru a diskuse jsou dvě různé věci; došlo tak k tomu, že namísto hledání a formulování argumentů dnes české internetové diskuse tvoří, velmi zdvořile řečeno, pouze stanoviska. Co tím ve skutečnosti myslím, dobře víte.


Autor: iDNES.cz

Nová podoba neanonymních diskusí na iDnes.cz, která má začít fungovat od 1. listopadu

Časem se pak ona diskusní scéna „vytříbila“ tak, že se vlastně dokonale zvrhla. Lidé, kteří mají co říci, kteří si dají práci s hledáním, formulováním názoru, kteří jsou ochotní argumentovat, z těchto diskusních fór vymizeli, protože na jejich dobře míněné a zdvořile formulované argumenty se jim dostane pouze „velmi vtipných“ odpovědí konstatujících něco o Bohnicích nebo docentu Chocholouškovi. Zbyli pak lidé, kteří diskutovat neumějí, kterým ke spokojenosti pouze stačí demonstrativně vykřičet své stanovisko, projít diskusi, dát plus těm, kteří mají stanovisko podobné a mínus těm, kteří mají jiné. 

De-anonymizace dle Novinky.cz

Kdo internetové diskuse v té době sledoval, věděl, že se postupně vykrystalizovala skupinka diskutujících, kteří se vyjadřovali k zcela jakémukoli článku; myslím, že i ten, kdo sledoval česká média poměrně povrchně, zná přezdívky jako hradecak, Redneck nebo kočka mňoukavá. Nějakých pár stovek lidí bylo schopno v podstatě dokonale zaplevelit diskuse ke všem článkům, a provozovatelé médií si náhle uvědomili, že tento systém přestává být produktivní a začíná být kontraproduktivní – z těchto lidí nic nemají, jejich návštěvy se neustále opakují, takže o nárůst čtenářů se nejedná a spíše vyhánějí z diskusí ostatní – čtenáře i přispěvatele. 

Vydavatelé se také seznámili s Google Analytics a zjistili, že tito křičící diskutující vlastně ani nečtou článek, stráví s ním pár vteřin a okamžitě vkládají do diskuse svoje tirády. (Nejlépe fungují nadávky na Kalouska, jemu se dá dát za vinu vše a hodí se tak k jakémukoli článku). Současně se ale začínají trochu ozývat inzerenti a mediální agentury; diskuse zběžně monitorují a začíná jim vadit, jaký hnůj se tam hromadí, že vlastně dané médium získává obraz webu, který čtou pouze lidé řadící se k extrémním proudům (extrémní levice, rasistické tendence atd.).

Diskuse na Novinky.cz

Začalo se tedy přemýšlet, jak na to, a chytrá hlava vymyslela, že když lidé budou muset vystupovat pod pravými jmény, budou náhle zdvořilí, kultivovaní a jejich argumenty budou sršet prudkou inteligencí. V de-anonymizaci nejvíce pokročily Novinky.cz, které dají diskusní právo pouze tomu, koho písemně prolustrují, a přispěvatel je vždy označován jako Jméno, Příjmení, Obec.

Co se stalo? Počty diskusních příspěvků se pochopitelně zmenšily (odhadem 5–10×), neboť ne každý byl ochoten podstoupit proceduru olizování poštovních známek, ovšem „kvalita“ zůstala. Proč? Protože lidem, kteří dříve strávili půl dopoledne umísťováním stále stejných výkřiků pod články všude možně, vůbec nevadí, že náhle musí vystupovat pod pravými jmény. Rychle si zvykli a dnes jsou na to, domnívám se, dokonce hrdí. Z kočky mňoukavé se tak stala, řekněme, nějaká Ludmila Kostrošová, Hoštálkovy, z rednecka je, možná, jakýsi Milan Červenka, Frýdek-Místek. (Tato a několik dalších jmen naleznete suverénně pod každým z článků na Novinkách, často hned s několika víceméně stejnými příspěvky pod jedním textem).

De-anonymizace pomocí složité registrace vede k tomu, že vlastně zůstali jen lidé, kteří se diskusemi téměř „profesionálně“ zabývají (nebo to mají aspoň jako životního koníčka, tipl bych, že často jako krácení si času v penzi). Zcela spolehlivě vyhání lidi, kteří si na daném webu přečtou sem tam článek a k některému mají důležitou, zásadní připomínku, argument, opravu – protože aby tam tento důležitý komentář mohli vložit, museli by nejdříve projít korespondenčním procesem se Seznamem, a to kvůli jednomu příspěvku dělat nebudou.

Cesta, kterou od prvního listopadu nastupuje iDnes, nebude mít moc jiný výsledek než Novinky.cz. Sice v ní přispěvatelé neprocházejí tak důkladnou lustrační procedurou, jde vlastně jen o zveřejňování jmen a příjmení namísto nicků, ale to, jak jsme viděli na Novinkách, k žádné kultivovanosti nevede.

Vypustili jste bestii, milí vydavatelé. Před patnácti lety to bylo mláďátko šelmičky, ale během let, za vydatného vašeho podporování a přikrmování se z něj stal Kraken, kterého už do díry nezaženete. Lidé, kteří chtějí kultivovaně diskutovat, si cestu našli – jsou na sociálních sítích, kde si kontrolují, s kým tam jsou. Jsou na kultivovaných diskusních fórech, i taková jsou a není jich málo. Podívejte se, jak citlivě a bez trollení dokáží lidé diskutovat i ta nejbanálnější (či nejhloupější) témata na www.zpovednice.cz. Profese a hobby mají už dávno svoje diskusní fóra, tématicky zaměřená média – kam patří i Lupa – mají kvalitní diskuse, které obohacují článek a které zvyšují hodnotu a pověst média samotného.

Svoboda projevu? Na mém dvorečku taková, jakou určím

Řekněme to ještě jednou a zřetelně: žádné metody k odstranění anonymity, ať přes skenování občanky, přes Facebook, Disqus nebo cokoli jiného nepomohou. A není to kvůli tomu, že si lidé vždycky najdou cestu ke skrytí své identity (to jistě najdou, ale proč by to dělali? Trollové hrdě diskutují i pod vlastními jmény), ale proto, že diskusní komunita na hlavních všeobecných médiích v Česku je definitivně zkažená, stalo se z ní vlastně jakési svérázné „ghetto“, kam slušný člověk nevstoupí.

Aktuálně.cz v diskusích používá modul Facebooku

Jestli chtějí vydavatelé situaci zlepšit, mají dvě možnosti. První je diskuse zcela zrušit, či je vypnout pod takovými články, u kterých ze zkušenosti vědí, že by přitáhly pouze žumpu. Druhou je pak dělat to, co ostatně dělají všichni významní vydavatelé všude na světě, jen u nás ne: editovat je velmi přísně a tak, aby hodnotu a reputaci média zvyšovaly.

Ale to je přece cenzura! Nemáte právo, platí svoboda projevu! Už slyším ten křik. Nemáte pravdu: jako vydavatel mám veškeré právo s vašimi příspěvky dělat, co chci. Toto je moje médium, moje vizitka, můj dvoreček, pouze já rozhoduji, co na něm bude a nebude – taky nesu za to, jak to vypadá, veškerou zodpovědnost. Je jakousi divně zažitou představou, že zatímco vlastní článek patří vydavateli, diskuse „mu nepatří“, protože to je dílo jiných, on dává jen technickou platformu. Jistě, je možnost to takto chápat a takto nastavit pravidla, ale pak si nestěžujte; jiné nastavení pravidel je, že mám právo editovat, jak uznám za vhodné. A svobodu projevu nikdo nikomu nebere – každý má tisíc možností si založit blog, či dokonce časopis, a psát tam co chce.

Editace diskusních fór ve světových médiích je velice silná. Editoři nevyhazují jen vysloveně urážlivé diskusní příspěvky, ale obecně všechny, které nepřinášejí přidanou hodnotu (zajímavý, fundovaný, dobře vyargumentovaný, cenný názor). Že je to hodně práce? Není – na iDnes či Novinkách možná ze začátku ano, protože žumpa je zasviněná a deset let ji nikdo nečistil. Ale po čase – myslím, že je to otázka několika týdnů a ne více – tito „diskutující“ zmizí, stáhnou se pryč, zkusí si najít nějakou jinou platformu, a bude potřeba projít ne více než pár stovek příspěvků denně a zrušit z nich pár desítek. Argumenty, že na to nejsou peníze, znějí zvláště u velkých mediálních domů zaměstnávajících stovky lidí docela směšně, navíc bych řekl, že ony „de-anonymizační“ mechanismy je musí stát už dnes podobné peníze.

EBF16

Editaci diskusních fór nedělá vydavatel typu New York Times jako „nutné zlo“, ale pro profit. Nejjednodušší by pro něj bylo diskusní fóra zrušit a měl by po starostech, ale vydavatel ví, že když diskusní fórum kvalitně edituje, tak je z něj natolik cenný materiál, že čtenáři čtou dvojnásobek – článek a ještě diskusní fórum, a je to pro něj vlastně „za jedny peníze“, protože nejdražší je pro něj sám článek. Pokud chcete brilantní a zdvořilou argumentaci, přečtěte si „10 hlavních důvodů, proč jsme smazali vás komentář(článek je v angličtině)". Tomu nejde než zatleskat – přeložit do češtiny a okamžitě aplikovat i u nás doma by šlo ze dne na den.

Sebere k podobnému kroku odvahu i český vydavatel?

255 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 5. 6. 2013 14:50

Školení: Právo vs. online marketing

  •  
    Jak chránit vlastní značku a obsah.
  • Jak využívat cizí díla pro svoje prezentace.
  • Na co si dát pozor při tvorbě reklamy na internetu.

Více o školení Právo vs. online marketing »