Hlavní navigace

LTE: Evropa zřejmě přijde o svůj náskok v mobilních technologiích

 Autor: 21971
Jiří Peterka

Mobilní sítě 4. generace, na bázi LTE, zřejmě vyrostou dříve v USA a v Japonsku než v Evropě. Ta tím přijde o svůj dosavadní náskok v mobilních technologiích. Největší mobilní operátoři se spojují s cílem přetvořit a hlavně sjednotit celý ekosystém vývoje, distribuce a prodeje aplikací pro mobilní terminály. Proč bylo první vystoupení nové eurokomisařky tak dobře utajeno?

Nejvýznamnější událostí minulého týdne v oblasti elektronických komunikací určitě byl světový mobilní kongres (MWC, Mobile World Congress), který se uskutečnil ve španělské Barceloně. Pamětníci jej mohou znát ještě pod původním označením „3GSM Congress“, ale nálepky svázané s jednou konkrétní technologií (GSM) se pořadatelé zcela záměrně zbavili již před lety. Chtěli tím dát najevo, že jsou otevřeni celému světu mobilních komunikací a nikoli jen tomu, který funguje na bázi této původně evropské technologie.

vstup na vystaviste MWC Barcelona

Pravdou je, že technologie GSM není jediným používaným řešením v mobilních sítích 2. generace, byť je řešením stále  převažujícím (a to i  v celosvětovém měřítku, kde prý má podíl cca 85 %). Jednota ale nepanuje ani u mobilních sítí 3. generace, byť původně měla – když Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) zde chtěla prosadit jednotný standard IMT-2000.

Nakonec ho ale nedokázala ani připravit, a tak se iniciativy musel chopit někdo jiný: 3GPP (alias Third Generation Partnership Project  v Evropě), který připravil řešení na bázi WCDMA, a 3GPP2 v USA, který vyvinul řešení na bázi CDMA2000.

A to se ještě Čína také vydala vlastní cestou, na bázi TD-SCDMA.

4. generace na bázi LTE?

Nyní je ale svět mobilních komunikací znovu přesvědčen, že budoucnost mobilních sítí 4. generace bude jednotná – a to ve znamení technologie LTE (Long Term Evolution).

Ani to ale nebylo dlouhou dobu zcela jasné, protože LTE vzniklo spíše ve „světě GSM“, zatímco „svět CDMA“ viděl svou budoucnost v technologii UMB (Ultra Mobile Broadband), kterou prosazovala největší ikona tohoto světa, společnost Qualcomm. Ta ale koncem roku 2008 ukončila vývoj UMB a přeorientovala se na LTE. A největší operátoři, dosud využívající CDMA technologie, zareagovali tím, že  také začali pošilhávat buďto také po LTE, nebo po konkurenčním WiMAXu.

V nedávné době pak došlo k významné konvergenci: sám Qualcomm přistoupil na námluvy „světa GSM“, a ještě koncem loňského roku vstoupil do asociace GSMA (která je mimochodem pořadatelem světového mobilního kongresu v Barceloně).

Podobně americký Verizon Wireless: ačkoli sám provozuje své sítě na CDMA, právě na loňském kongresu v Barceloně (v únoru 2009) poměrně překvapivě oznámil, že pro 4. generaci svých sítí hodlá využít právě LTE. Letos své rozhodnutí doložil nejen vstupem do GSMA asociace, ale i detaily o svých plánech kolem LTE: už má vybrány dodavatele a řádné komerční spuštění svého LTE (s plnohodnotným pokrytím) plánuje ještě na letošní rok 2010.

Podobně do „lůna GSM“ (do asociace GSMA) vstoupil třeba japonský mobilní operátor KDDI, také dosud využívající technologii CDMA, nebo mamutí čínský China Telecom. A všichni se hlásí právě k LTE jako ke své společné budoucnosti.

V Barceloně, na světovém mobilním kongresu, byl tento vývoj samozřejmě velmi kvitován. A třeba Alex Sinclair (Chief Technology a Strategy Officer pořádajícího sdružení GSMA) to s jistou mírou ironie komentoval tak, že  po deseti letech od IMT-2000 se mobilní svět konečně dopracoval ke skutečně jednotnému standardu. No, uvidíme.

Jediným konkurentem LTE, coby řešení technologie pro mobilní sítě 4. generace, tak zůstává technologie WiMAX. Tu už ve svých sítích nasadili takoví operátoři, jako je americký Comcast, Sprint Nextel, či třeba taiwanský Global Mobile.

Asi nepřekvapí, že zástupci GSMA asociace v Barceloně nad WiMAXem ohrnovali nos. Prý je to technologie vhodná tak leda pro mobilní backhaul (pro napojení základnových stanic na páteřní části mobilní sítě), ale nikoli jako řešení pro rádiové přístupové sítě (RAN).

Zámoří předstihuje Evropu?

S nasazením technologie LTE, a s budováním mobilních sítí 4. generace, souvisí i jeden zajímavý postřeh, na který v Barceloně upozornil výkonný ředitel společnosti Google, dr. Eric Schmidt. Při své zvané přednášce (keynote) na letošním světovém kongresu s jistou dávkou zadostiučinění konstatoval, že v mobilních technologiích a jejich nasazení dosud Evropa předbíhala USA. Ale že teď to vypadá, že se trend obrací, a že USA naopak předstihnou Evropu.

Narážel tím na plány budování mobilních sítí 4. generace, kde to zatím skutečně vypadá tak, že zámoří předběhne Evropu. Třeba již zmiňovaný Verizon Wireless hodlá spustit svou LTE síť do řádného komerčního provozu ještě v tomto roce, a stejně tak japonský NTT DoCoMo či čínský China Telekom. Další velikán z USA, AT&T, dnes hovoří o roce 2011. Jenže o stejném roce (tedy až o roce 2011) hovoří i evropští mobilní operátoři, kteří se zatím zmohli jen na různé testy, dema a pilotní implementace.

Mezi takové je asi třeba zařadit i spuštění první komerční LTE sítě, oznámené v závěru loňského roku  (viz minulý článek). Rozsah této sítě, pokrývající pouze středy měst Oslo a Stockholm, odpovídá spíše testování (tzv. friendly trial) než řádné komerční službě, v rámci které by se uživatelé mohli skutečně pohybovat na větším území. Podobně i cena, která je pro uživatele zatím jen symbolická (4 švédské, resp. 1 norská koruna měsíčně), a která má teprve později vystoupat někam na „komerční hladinu“. Či kvůli možnosti využít jen jediný modem v podobě USB donglu (od společnosti Samsung), který je „LTE-only“, a tudíž  nepodporuje přechod do 3G či 2G sítí.

Na druhou stranu i díky této síti se Evropa bude moci pyšnit prvenstvím v mobilních sítích 4. generace na bázi LTE. Reálně to ale bude něco podobného, jako situace s 3G u nás doma. Pomyslnou čárku za spuštění 3G sítí sice máme, ale na drtivé většině území nevidíme na svém mobilu 3G čárku ani jednu.

Bude mít LTE hlas?

Letošní světový kongres přinesl zajímavý obrat i pokud jde o fungování samotného LTE. Ještě vloni totiž nebylo vůbec jasné, zda tato technologie pro mobilní sítě 4. generace vůbec bude podporovat hlas, resp. hlasové služby (tj. klasické telefonování).

Tedy, abychom tomu správně  rozuměli: LTE byla a je primárně datovou záležitostí, konstruovanou pro přenos dat. Samozřejmě nijak nebrání tomu, aby přenášená data „patřila“ nějaké VOIP službě, zajišťující hlasovou telefonii. Podstatné je to, že tato data by nebyla nijak specificky upřednostňována před ostatními daty, tak aby se ke svému cíli dostala včas, resp. aby se k němu dostala vůbec. Byl by to tedy jen negarantovaný přenos na principu „best effort“, jaký nabízí i dnešní Internet.

Otázka zněla ve skutečnosti tak, zda se bude hledat a implementovat nějaké řešení, které poskytne garantované podmínky pro přenos hlasu, odlišně od jiných datových přenosů v rámci LTE.

Jak již bývá zvykem, i zde se objevilo několik různých návrhů. Mezi nimi se postupně vyprofilovaly dvě hlavní linie, a to:

  • řešení na bází IMS (IP Multimedia System), které je označované jako VOLTE (Voice over LTE), a které prosazovala iniciativa One Voice Initiative.
  • řešení označované jako VOLGA (Voice over LTE via Generic Access), které prosazovala asociace VOLGA Forum

Obě tato řešení se docela výrazně liší i po své koncepční stránce: zatímco  VOLTE  chce být „finálním“ řešením a funguje už čistě na principu přepojování paketů (k čemuž vyžaduje právě IMS), VOLGA se naopak snaží být jakýmsi „přechodovým“ řešením, které chce „naroubovat“ tradiční hlasové služby na principu přepojování okruhů i do prostředí LTE (které je už „čistě IP“, resp. fungující výhradně na přepojování paketů).

Řešení VOLTE tak bude mít určitý problém při koexistenci se staršími sítěmi, ve kterých nebude moci fungovat. Místo toho počítá s náhradním řešením, označovaným jako CSFB (Circuit Switched FallBack), a které představuje jakýsi “návrat zpět“ (odsud: fallback) ke staršímu způsobu fungování na principu přepojování okruhů (v sítích nižší generace). Což ale znamená třeba to, že když byste právě přenášeli nějaká data a někdo by vám volal či jste někomu volali vy sami, datový přenos by se při tomto „fallbacku“ přerušil.

V průběhu loňského roku se souboj těchto dvou variant vyvíjel spíše v prospěch iniciativy One Voice a řešení VOLTE, ke kterému se přidala většina největších hráčů – zatímco na stranu VOLGA se jich přidalo přeci jen méně. Z největších jmen operátorů snad jen T-Mobile, který se ale zapojil do obou dvou vývojových linií. A byl to třeba právě T-Mobile, který v prosinci loňského roku oznámil uskutečnění prvního „VOLGA hovoru“.

Určitá převaha iniciativy One Voice a varianty VOLTE se potvrdila i na letošním světovém kongresu v Barceloně: pořádající asociace GSMA jednoznačně deklarovala, že si vybrala právě řešení VOLTE. A že potřebný standard, který by umožňoval propojení a roaming mezi LTE sítěmi,  pro potřeby hlasových služeb, by GSMA chtěla dokončit ještě během prvního čtvrtletí příštího roku.

Kterak mobilní operátoři skoncují s roztříštěností

Když už jsem o oznámení, které v Barceloně učinila GSMA asociace, nemohu se nezmínit o té, která se týká vývoje, a hlavně prodeje aplikací pro mobilní zařízení.

Doslova jen několik hodin před začátkem letošního světového kongresu v Barceloně totiž vznikla zajímavá iniciativa, s podporou GSMA asociace a s názvem „Wholesale Applications Community“. Sešlo se v ní na 24 velkých jmen ze světa mobilních operátorů, včetně mateřských společností všech tří tuzemských GSM operátorů – ale i s několika zajímavými absencemi (chybí například australská Telstra). A nově se přidali i tři výrobci, Sony-Ericsson, LG a Samsung.

Záměr této iniciativy není těžké si domyslet: jde o reakci světa velkých operátorů na to, co udělal Apple se svým iPhonem, pokud jde o prodej a distribuci aplikací. Úspěch jeho appstoru a celého modelu prodeje aplikací skutečně otřásl mobilním světem. Mnohé, včetně výrobců mobilů, inspiroval k vlastním aktivitám v podobném duchu, a vývojáře povzbudil k  dalším aktivitám.

Mobilním operátorům ale vůně čerstvě upečeného jablečného koláče musela připomenout, že jich se tyto aktivity také nemusí až tak moc týkat. Že jejich osudem by mohlo být postavení „hloupých trubek“ (dumb pipes), které si mohou účtovat leda tak nějaký paušál za přenos dat při stahování aplikací z nejrůznějších appstorů. A tak se jistě nelze divit, že se nyní hlásí o větší podíl na nově otevřeném řetězci výnosů.

Záminkou pro novou iniciativu se stala právě roztříštěnost celého ekosystému mobilních aplikací. Tedy to, že aplikace musí být vyvíjeny odděleně pro různé systémové platformy, a někdy i pro různé modely mobilních terminálů – a následně mohou být distribuovány různými kanály, s vlastními mechanismy marketingu, objednávání, placení atd. 

Cíl nové iniciativy (která je ale formálně pouze „komunitou“, navíc „velkoobchodní“) je popisován vzletnými slovy, jako je „budování nového a otevřeného ekosystému“, který by „podpořil vývoj aplikací bez ohledu na zařízení, operační systém či operátora“. V různých diskusích to pak bylo přirovnáváno k dosažení stavu, jaký prý panuje u PC, kde si každý může pořídit aplikaci bez ohledu na to, jaké PC-čko právě používá.

Po technické stránce není až tak těžké si představit, o co by asi mělo jít: směr už kdysi dávno naznačila Java, dnes by ale šlo spíše o nějaké novější a „mobilnější“ řešení. Ostatně, i tisková zpráva GSMA v tomto ohledu jmenuje dva výchozí zdroje: JIL (Joint Innovation Lab) a BONDI od OMTP, na které by „komunita“ chtěla navázat, nějak je sloučit a v horizontu 12 měsíců  připravit jednotný standard, na kterém by spolupracovala také s konsorciem W3C.

To, co naopak není až tak jednoduché si představit, je způsob fungování této specifické „komunity“, která zahrnuje subjekty ve vzájemně si konkurujícím postavení.  A naopak v ní nejsou vůbec zastoupeny subjekty, které tvoří aplikace (tj. vývojáři), či subjekty které vyvíjí systémové platformy, na kterých tyto aplikace běží.  Jak se tedy „komunita operátorů“ domluví se společenstvem vývojářů na tom, aby zásadně změnili svět   – aby ho společně sjednotili?

50 miliard zařízení

Další velké téma, o kterém se na letošním světovém mobilním kongresu v Barceloně hodně mluvilo, byl nástup M2M komunikací (machine-to-machine communications). Tedy o nejrůznějších komunikačních zařízeních, která budou spíše zabudovaná do jiných zařízeních (než aby byla samostatná), a která se budou nejraději bavit mezi sebou (a nikoli s člověkem). Samozřejmě se přitom předpokládá, že budou komunikovat „mobilně“, resp. skrze mobilní sítě, s využitím služeb mobilních operátorů.

A tak si i zde velký mobilní svět maluje opravdu velmi zářnou budoucnost. Optimistické odhady hovoří o tom, že během příštích 15 let by se takto mohlo aktivovat na 50 miliard zařízení, a mobilní penetrace – která dnes ve vyspělých zemích o něco překračuje 100 procent – by se tak mohla vyšplhat až někam k 600 procentům. No, to už by ale mobilní operátoři museli mnohem otevřeněji přiznat, že nejde o počty (resp. procenta) jejich zákazníků, ale o počty zařízení, resp. aktivních SIM karet.

Je ale ještě jedna věc, která mne na těchto báječných představách – i na reálném chování celého „velkého mobilního světa“ – docela překvapuje. A to je otázka toho, jaké adresy budou takovéto  záplavě nových zařízení přidělovány.

Že půjde o IP adresy, považuji za jasné. Stejně tak je ale jasné, že na to IP adresy verze 4 nebudou stačit. Zbývají tedy IP adresy verze 6, které by na to měly stačit i s dostatečnou rezervou. Jenže to by se na ně muselo skutečně přejít, v celém rozsahu mobilních (a vlastně i pevných) sítí. Jenže o tom se v Barceloně snad nikde nemluvilo.

Projev nové paní komisařky

Na závěr ještě malá poznámka: i letošní světový mobilní kongres se v Barceloně konal na tamním výstavišti, na které z výšky shlíží stylový objekt Národního muzea umění Katalánska.

muzeum národního umění

A právě zde, hezky „na vršku“ a nikoli v podhradí, se konala jedna z minimálně propagovaných akcí letošního mobilního kongresu: Leadership Summit And Government Mobile Forum. Skoro bych tuto akci  nazval jako „dobře utajovanou“, protože najít o ní jakoukoli zmínku (třeba i pomocí Googlu) je skoro nemožné.

Přesto zde mj. vystoupil například generální sekretář mezinárodní telekomunikační unie (ITU) Hamadoun I. Touré.  A poprvé zde ve své nové roli evropské komisařky „pro digitální agendu“ vystoupila s projevem i paní Neelie Kroesová. Pročpak se ale o její účasti organizátoři  nikde ani nezmínili? Ani v žádných oficiálních materiálech, tiskových zprávách apod. Následně o tom nevěděla ani média, která o jejím projevu a účasti na kongresu v Barceloně také nereferovala. Sám jsem na přepis jejího projevu narazil také jen náhodou, v úplně jiné souvislosti.

No, ne že by šlo o nějaký přelomový projev, ve kterém by bylo něco zásadně nového. Spíše je to taková rekapitulace jejího celkového pohledu na sektor telekomunikací, resp. elektronických komunikací. Vysvětluje, co si mají lidé představit pod pojmem „digitální agenda“ (kterou  v nové komisi zastává), klade poměrně velký důraz na predikovatelnost a transparentnost regulace, a také na jednotný evropský (digitální) trh. A třeba také na bezpečnost z pohledu uživatelů, i na jejich vzdělávání, tak aby uměli využívat možností digitálního světa.

Celkově mi přepis jejího projevu přišel o něco věcnější, konstruktivnější a také realističtější než u její předchůdkyně. Ale podstatné budou konkrétní činy. A samozřejmě také vztahy s celým sektorem. Ten mobilní se (podle mého názoru) v Barceloně přinejmenším nezachoval příliš gentlemansky, když první veřejné vystoupení nové komisařky jakoby úplně ignoroval, až utajoval.

Anketa

Kdy odhadujete, že bude v ČR (řádně komerčně) spuštěna první LTE síť?

Našli jste v článku chybu?

22. 2. 2010 15:57

Pane Peterko, moc díky za skvělý shrnutí vývoje za poslední měsíce. Dovolím si pár poznámek:
1. Čtvrtá generace (4G) nebyla ještě definována/standardizována. LTE & WiMax (až po 802.16e) jsou považovány za 3G a o 4G se mluví až v souvislosti s nástupci těchto technologiích, tedy LTE Advanced, resp. Wimax 2 (802.16m). Druhá jmenovaná má být standardizována již letos v létě, na což tlačí i operátoři.
2. Erica Smithe bych bral s rezervou, co se týče poznámky o zaostalosti Evropy. Jednak, poku…

17. 11. 2010 23:56

dd (neregistrovaný)

Stoji cca 10 dolaru pro cca 1GB pred FUP a cca 30 dolaru za 3+GB pred FUP.
Za MB se plati jen u nejakych obskurnich tarifu. Je tu moznost i WIMAXu.


DigiZone.cz: R2B2 a Hybrid uzavřely partnerství

R2B2 a Hybrid uzavřely partnerství

Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

DigiZone.cz: NG natáčí v Praze seriál o Einsteinovi

NG natáčí v Praze seriál o Einsteinovi

Měšec.cz: Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

DigiZone.cz: Optimedia: hybridní kampaň Nescafé

Optimedia: hybridní kampaň Nescafé

Měšec.cz: Vklad na cizí účet je draze zpoplatněn (přehled)

Vklad na cizí účet je draze zpoplatněn (přehled)

120na80.cz: Rovnátka, která nejsou vidět

Rovnátka, která nejsou vidět

Měšec.cz: U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

Podnikatel.cz: EET: Totálně nezvládli metodologii projektu

EET: Totálně nezvládli metodologii projektu

Vitalia.cz: Pravda o přibírání na zimu

Pravda o přibírání na zimu

Vitalia.cz: Nahradí sluch, ale zvuk je zcela jiný

Nahradí sluch, ale zvuk je zcela jiný

Podnikatel.cz: Chaos u EET pokračuje. Jsou tu další návrhy

Chaos u EET pokračuje. Jsou tu další návrhy

Vitalia.cz: Když přijdete o oko, přijdete na rok o řidičák

Když přijdete o oko, přijdete na rok o řidičák

Podnikatel.cz: 3, 2, 1..EET startuje. Na co nezapomenout?

3, 2, 1..EET startuje. Na co nezapomenout?

Měšec.cz: Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Vitalia.cz: Jmenuje se Janina a žije bez cukru

Jmenuje se Janina a žije bez cukru

Podnikatel.cz: K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

Vitalia.cz: Jsou čajové sáčky toxické?

Jsou čajové sáčky toxické?

DigiZone.cz: ČT má dalšího zástupce v EBU

ČT má dalšího zástupce v EBU

Podnikatel.cz: Vládu obejde, kvůli EET rovnou do sněmovny

Vládu obejde, kvůli EET rovnou do sněmovny