Michal Horák (MusicJet): hudbu budeme muset možná dotovat i z daní

Jak si stojí po půl roce projekt MusicJet, jehož ambicí je prolomit dosavadní neúspěchy s prodejem digitální hudby na českém Internetu? Michala Horáka trápí snahy legalizovat Uložto.cz a nízké datové limity tuzemských mobilních tarifů.

Kdo stojí za projektem MusicJet? Jaká je struktura majitelů?

V tuto chvíli vlastní 85 procent společnost BALD BROTHERS, která patří mně a mému společníkovi Petrovi Litošovi. Pětiprocentní podíl v MusicJetu má hudební vydavatelství Universal, stejný podíl vlastní Supraphon, a konečně zbývajících 5 procent drží Ochranný svaz autorský (OSA).

Společnosti Warner a EMI jsou v této chvíli v procesu přístupu. Cílový stav je, aby v MusicJetu byly majetkově zainteresovány všechny velké labely, každý pěti procenty. Koncový stav tedy bude 70 procent BALD BROTHERS a zbytek hudební vydavatelství a OSA.

Proč jsou v MusicJetu zainteresována hudební vydavatelství?

Myšlenka, že by měl v Česku vzniknout server jako MusicJet, nevznikla včera, ale je stará přibližně dva roky. Já i můj obchodní partner máme kořeny v oblasti stahování obsahu do mobilních telefonů. Stejně tak jako hudební labely, jsme i my zažili vzestup a pád. V určité fázi jsme spolu spolupracovali, když jsme prodávali vyzvánění do mobilů, ale i tento byznys začal postupně umírat.

Když jsme se před dvěma lety s hudebními vydavateli otevřeně bavili na téma, co dál. Zjistili jsme, že existuje jediná možnost, která se rozjela v zahraničí – Spotify, a řekli jsme si: Pojďme něco podobného spustit i v Česku. Rozhodli jsme se tedy zvednout onu pomyslnou rukavici a přijít na trh se službou, která konceptuálně vychází ze Spotify. MusicJet v současné době vypadá jako Spotify před několika lety. Spotify je dnes samozřejmě o kousek dál, ale ani my nespíme a pracujeme na dalším rozvoji MusicJetu.

A důvod angažování Ochranného svazu autorského?

Byli jsme vedeni myšlenkou, že OSA existuje ze zákona. Je to kolektivní správce, kterému musíme ze zákona odvádět peníze. Při angažování OSY jsme byli vedeni snahou ukázat, že MusicJet je naprosto transparentní a že přerozdělujeme peníze tak, jak nám velí zákon.


Autor: Ondřej Hošt, Lupa.cz

Proč by měl právě MusicJet uspět, když na prodeji digitální hudby na Internetu si v Česku už vylámalo zuby například iLegálně.cz?

Pro nás je to výzva. Řekli jsme si, proč to nezkusit, když Spotify, zdá se, funguje. Máme na to kapacity, know-how a expertní zázemí. iLegálně jsme samozřejmě viděli od začátku do konce. Známe přesně příčiny, které vedly k jeho konci. Nechci je rozebírat, ale byly jak na stranách vydavatelů, tak na straně iLegálně. Nicméně podmínky, které hudební vydavatelé iLegálně dávali, byly likvidační ex ante. iLegálně muselo platit nevratné zálohy v řádech statisíců EUR.

Proč se přístup hudebních vydavatelů změnil?

To je spíše otázka na ně. Ale nepochybně proto, že hudební průmysl jde do stále většího propadu.

Spotify sice možná opravdu funguje, ale na jiném než českém trhu…

Obecně na jiných trzích. V Česku je samozřejmě situace jiná, ale po několika měsících provozu máme pozitivnější čísla, co se týče počtu uživatelů, než jsme původně očekávali. Osobně jsem byl, vzhledem k tomu, jak český trh s hudbou vypadá a jakou tu má tradici pirátství, daleko větší skeptik.

Před čtrnácti dny jsem se byl podívat ve Švédsku, kde se zrodilo Spotify a kde jsou historicky úplně jiné podmínky. Ne v tom, že by tam snad neexistovaly pirátské servery. Ty tam samozřejmě byly a jsou možná ve větší míře než v Česku. Švédi měli úplně jinou startovací čáru, co se týče technologické a odborné přípravy obyvatelstva. Švédská vláda například podporovala budování broadbandu, takže dnes vysokorychlostní Internet pokrývá celé území Švédska.

Kolik má MusicJet v současné době uživatelů?

V tuto chvíli máme 120 tisíc registrovaných uživatelů a zhruba 20 tisíc používá prémiovou verzi. Jde ale o čísla za Česko a Slovensko dohromady. Na Slovensku úspěšně spolupracujeme s mobilním operátorem Orange. MusicJet se tam prodává jako součást datového tarifu. Zákazník si zaplatí mobilní datový tarif a automaticky může využívat prémiovou verzi MusicJetu. Pokud toto nenastane i v Česku, tak masivnější rozšíření služeb typu MusicJet bude velmi pomalé. Současné FUP limity na streamování hudby opravdu nestačí.

Proč nespolupracujete na podobné bázi i s některým z tuzemských mobilních operátorů?

Jednáme s nimi na dennodenní bázi. Je jasné, že tuzemští operátoři se snaží prodat mobilní data a vidí v nich růstovou tendenci. Na to, abyste mohl prodávat mobilní data, musíte koncového zákazníka přesvědčit, aby je měl důvod kupovat. Ruku v ruce s tím jdou ale i investice do infrastruktury.


Autor: Ondřej Hošt, Lupa.cz

Nevidím do rozvah tuzemských mobilních operátorů, ale dovedu si představit, že z hlediska infrastruktury by mohl masivnější datový provoz znamenat problém. Ale věříme, že se nám podobné partnerství podaří uzavřít i s některým s českých mobilních operátorů, protože 60 procent prémiových účtů Spotify se rekrutuje ze spolupráce s mobilními operátory.

V Česku zase spolupracujete se Seznamem. Na jaké bázi tato spolupráce probíhá?

Seznam nám na počátku pomohl s rozjezdem a v tuto chvíli nám dodává reklamu do free verze.

Když neuvádíte konkrétní čísla za český trh, je to tak, že většina platících uživatelů MusicJetu je na Slovensku díky spolupráci s Orange?

To vám nemohu potvrdit.

Nabízíte dva placené tarify: Start a Naplno. Který z tarifů je více používaný?

Je to přibližně 50 na 50.

Jaká je role hudebních vydavatelství v MusicJetu?

Otázku, co to vlastně znamená, že jsou v MusicJetu majetkově zainteresováni hudební vydavatelé, si s postupem času kladu také. Do MusicJetu jsme šli pouze za podmínky, že nebudeme muset platit žádné nevratné zálohy, mít garantované podíly na trhu a podobné nesmysly. Postavili jsme servis, u kterého se rozdělují peníze podle toho, jak často se konkrétní skladba skutečně hraje.

Od té doby ale uplynulo hodně času a objevily se snahy a tendence MusicJet replikovat. Tyto snahy vycházejí z toho, v jaké pozici se nacházejí hudební vydavatelství.  Chápu, že chtějí prodat maximum svého obsahu. Pokud ale službě MusicJet nedají šanci, aby se rozvinula a poskytli jí za tímto účelem podporu, tak to bude mít hodně těžké. Bohužel gentlemanské dohody ne vždy platí. Objeví-li se tedy kdokoli, kdo takzvaně zachřestí měšcem, tak hudební vydavatelé vyskočí a budou s ním spolupracovat. Což je ale samozřejmě z jejich pohledu legitimní a my jsme na to připraveni.

Z toho, co říkáte, cítím pocit určité frustrace či dokonce zrady…

Zrada je silné slovo. Mám-li ve firmě společníka, očekávám, že se chová jako společník, a ne že za mými zády buduje konkurenci. Což se právě nyní děje.


Autor: Ondřej Hošt, Lupa.cz

Co tím máte na mysli?

Mám tím na mysli „myšlenku z Marsu“, že se IFPI snaží nějakým způsobem dohodnout s Uložto.cz. Jinými slovy, že by se udělala z pirátského serveru stejná služba, jako je MusicJet. Je to aktivita, která je myšlena naprosto vážně. To jsme se nemuseli snažit stavět MusicJet, mohli jsme hudbu krást, tak jako ji krade Uložto.cz, a potom přijít a říci: Dobrý den, my jsme sice několik let kradli, ale od teď budeme legální servis a dáme vám nějaké peníze a všechno bude zapomenuto.

Nejveselejší na celé věci je fakt, že okrádáni nejsou vydavatelé, ale především autoři a umělci, které mají vydavatelé zastupovat právě prostřednictvím IFPI. Divím se, že se ještě nikdo neozval. Uložto není klasické úložiště, protože umožňuje vyhledávat konkrétní soubory podle názvu přímo na svém webu.

Tento postup se už ale přece uplatnil i u některých serverů pro sdílení obsahu v zahraničí…

To je možné, ale já se na to dívám jako člověk z MusicJetu,který má za společníky jednotlivé hudební vydavatele. Přijde mi to poněkud zvláštní.

Není to ale tak, že když hudebním vydavatelstvím klesají zisky, tak hledají jakoukoli cestu, jak ty výpadky nahradit, byť by to mělo být dohodou s provozovateli serverů na sdílení obsahu?

Samozřejmě, do jisté míry jejich chování chápu. Chápu, že se pokouší založit více podobných služeb jako je MusicJet, ale nechápu, že se snaží o dohodu s piráty. To mi přijde, že je už opravdu křeč.

A není to spíše tak, že nic jiného než dohoda s provozovateli Uložto.cz a podobných serverů, hudebním vydavatelům nezbývá?

A vy myslíte, že člověk, který za 99 korun stahuje na Uložto.cz zhruba dva tisíce MP3 souborů, začne za hudbu platit?

Zřejmě nezačne, ale peníze za něj formou nějakého paušálu odvede hudebním vydavatelům Uložto.cz.

Rozumím, ale představte si, že jste člověk, který stahuje hudbu, jako fyzická osoba. Na Uložto.cz zaplatíte 99 korun a můžete tahat. Pokud se tam objeví reklama na legální službu, která bude lákat za 150 korun na 20 empétrojek. Co uděláte jako uživatel?


Autor: Ondřej Hošt, Lupa.cz

Nehraje v tom ale roli fakt, že konzumace obsahu se změnila a lidé si prostě navykli stahovat hudbu tam, kde byla k dispozici, protože jiné rozumné kanály v podstatě neexistovaly?

Ta alternativa ale už půl roku existuje. A to co jsem já očekával od společníků a od IFPI je, že se pokusí zastavit pirátské servery s poukazem na to, že není nutné hudbu krást, ale že ji máte k dispozici na MusicJetu, který v základní verzi nabízí poslech hudby zdarma.

Já mám v každé licenční smlouvě odstavce, že se nesmím k podobným serverům jako je Uložto.cz ani přiblížit. Je to naprostá schizofrenie, když hudební vydavatelé po mně vyžadují, aby s jejich obsahem nakládal s největším zabezpečením, a přitom sami vyjednávají se servery pro sdílení obsahu.To je prostě k smíchu!

Je to tak, že kvůli zmiňovanému požadavku na zabezpečení je hudba na MusicJetu nabízena v podobě streamu?

Ne, chtěli jsme, aby to takto vypadalo. Byl to záměr. Samozřejmě pracujeme na downloadovacím modulu, který by se měl objevit v řádu jednotek měsíců.

Kdy přesně?

V průběhu léta nejpozději.

Budete nabízet ke stažení soubory s DRM ochranou?

Ne. Bude to DRM free.

Za jakých podmínek budete hudbu ke stažení prodávat?

To ještě není definitivně rozhodnuto. Nicméně chceme se vydat cestou a la carte prodej. Chceme tak dát skupině uživatelů, která je mimochodem podle našich odhadů opravdu velmi malá, možnost si hudbu stáhnout po jednotlivých skladbách.

Uložto.cz ale není jediným kanálem, kde se mohou uživatelé dostat k hudbě na Internetu zdarma. Podobně to přece jde například na YouTube, který se také s hudebními vydavateli už dříve dohodl.

Rozdíl mezi MusicJetem a YouTube je v tom, že my máme v uvozovkách všechno, na YouTube všechno není.

Jak ale přesvědčíte uživatele, který hudbu konzumuje na YouTube, aby přešel na MusicJet?

My nekonkurujeme YouTube.

Kdo je tedy vaše cílová skupina?

Člověk, který chce mít okamžitý přístup k veškeré hudbě. Chce si v ní hledat, sestavovat playlisty a mít informace o umělcích, nechce hudbu bezpodmínečně vlastnit, ale chce k ní mít pohodlný přístup.

Proč aplikace MusicJetu funguje pouze pod operačním systémem Windows?

To je otázka priorit a zdrojů. Připravujeme ale flashový player. Tím zasáhneme i uživatele jiných operačních systémů než Windows. V Česku nepovažujeme v současné době vytváření speciálních aplikací pro počítače s Linuxem a operačním systémem od Apple za vhodně vynaložené peníze. Ti, kdo používají Linux, totiž nebudou za hudbu platit ani náhodou a ti, co mají Mac, používají iTunes.


Autor: Ondřej Hošt, Lupa.cz

Bude se nějakým způsobem rozšiřovat nabídka interpretů?

Ano. Je to jedna z oblastí, kde má MusicJet velkou rezervu. V tomhle jsme se spolehli na naše partnery – hudební vydavatelství a nechci říci, že jsme úplně zanedbali lokální scénu Indies, ale spíše jsme netušili, jak moc je ten trh fragmentovaný a kolik je v Česku nezávislých kapel.

V aplikaci vidíme, co lidé hledají a mohou nás také upozornit na obsah, který jim chybí. Chceme tedy otočit kormidlo směrem k nezávislým kapelám a být otevření úplně všem interpretům.Mu­sicJet je otevřený všem, každá kapela u nás může prodávat hudbu.

Nemůže některé uživatele odradit, že při registraci vyžadujete zadání telefonního čísla a ověření SMS zprávou?

Ano. Ale právě ověření pomocí SMS nám pomáhá předcházet duplicitním registracím. Uvažujeme však o tom, že bychom proces registrace do budoucna výrazně zjednodušili.

Určitě máte nějaký byznys plán. Je možné říci, v jakém horizontu od spuštění plánujete, že by se MusicJet měl dostat do černých čísel?

Zhruba za dva roky.

Odhadl byste, jak se bude vyvíjet do budoucna tuzemský trh s hudbou?

Už nyní se neobjevují nové „successtories“, ve smyslu kapela vydala, prodala, zbohatla, natočila další LPčko atd. To úplně zmizelo. Pokud neobnovíme nějaký ekonomický způsob samofinancování hudby, tak jsme odsouzeni k zániku.

Nepovede to do budoucna například k modelu, který už v podstatě používáte na Slovensku s operátorem Orange, že by se za hudbu a další obsah na Internetu platilo přímo v paušálu za připojení k Internetu?

Mám velice rád vážnou hudbu. Náklady na výkony virtuózních hráčů jsou u vážné hudby v jiné rovině než v pop music. Pokud chceme zachovat hudbu jako kulturní složku, tak se budeme bavit o politické odpovědnosti, protože musíme umožnit další rozvoj hudby, a to tak, že ji budeme nějakou formou dotovat.

Už nyní je jasné, že si na sebe hudba, za podmínek volné zlodějny, do budoucna nevydělá. Dovedu si představit univerzální poplatek, který bychom odváděli v nějaké podobě v rámci daní nebo jak říkáte v poplatku za Internet. A následně by se přerozdělil na udržování archivů, podporu vzdělání, vyhledávání talentů, odměny autorům a umělcům. 

Nejdříve by se ale hudba musela zbavit nálepky kšeftu. Samozřejmě nemůžete dotovat globální hudební vydavatelství.  Musel byste najít rozdíly mezi kvalitou, kýčem, zábavou a vzděláním a to je velmi těžké. Je to spíše filozofická otázka, kterou si jednou budeme muset položit, protože „neviditelná ruka trhu“ korunovaná digitalizací nás dovedla až sem.


Autor: Ondřej Hošt, Lupa.cz

Jenže na jakém principu by se pak vybrané finanční prostředky rozdělovaly?

To je právě ono, kdo by to vlastně soudil. Podívejte se do historie. Jak vznikala první hudební díla? Jako součást církevní vzdělanosti. Církev existovala jako součást státu. Bez toho, aniž by někdo podporoval naprosto cíleně a vědomě tuto složku napříč lidskou civilizací, tak by patrně vůbec neexistovala. Pak jsou tu samozřejmě mecenáši a šlechtici, kteří později podporovali umění.

Je takový systém dnes akceptovatelný i u populární hudby? To by přece s prominutím každý blbec mohl skládat hudbu pofiderní kvality a nechávat se vydržovat z daní.

Nepochybně je to velmi kontroverzní myšlenka a berte ji prosím s jistou nadsázkou. Kdybyste přerozděloval peníze do pop music, tak vám samozřejmě vytknou, že podporujete byznys. Bez toho, aniž bychom si tuto sebereflexi v opojení trhem a zisky z hudební branže připustili, se však nehneme dál jako celek. Jednoho dne dojde k tomu, že příjmy z hudby budou tak nízké, že se přestane obnovovat její základna.

EBF16

Hudbu jako druh umění budou podporovat buď mecenáši, nebo se to vyřeší tím, že uspějí projekty typu MusicJet, když to řeknu hodně lapidárně. To znamená takové služby, které za malý poplatek nabídnou pohodlí a celý archiv a člověk jako bytost pohodlná nebude volit složitou cestu hledání v šumu Internetu jen proto, aby ušetřil. Získané prostředky se pak rozdělí mezi autory, umělce a provozovatele. Je to vize, ale doufám, že se naplní.

Děkuji za rozhovor

185 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 18. 6. 2012 23:10

Školení: Měření a vyhodnocování kampaní

  •  
    Jak připravit a plánovat kampaně
  • Jak vyhodnocovat a využít důležité metriky
  • Jak to dělat u různých obchodních aktivit

Detailní informace o školení Měření a vyhodnocování kampaní»