Hlavní navigace

O čem má být kontroverzní dohoda TTIP a co bude znamenat pro internet?

Jiří Peterka 12. 1. 2015

Evropská komise minulý týden zveřejnila část svých dokumentů ke sjednávané kontroverzní dohodě o volném obchodu mezi USA a EU. Moc nového ale neprozrazují.

Pamatujete se ještě na dohodu ACTA? Tedy na „Obchodní dohodu proti padělatelství“, která tolik jitřila veřejné mínění ještě do poloviny roku 2012 – než ji (pro Evropskou unii) smetl ze stolu Evropský parlament? Netrvalo dlouho (zhruba rok), než se objevilo něco, co vzbuzuje snad ještě větší obavy a vášně: jednání, usilující o uzavření dohody o „Transatlantickém partnerství v oblasti obchodu a investic mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými“, zkratkou TTIP (Transatlantic Trade and Investment Partnership).

Nově sjednávaná dohoda TTIP se v mnohém zásadně liší od původní dohody ACTA. Například v tom, že zatímco ACTA měla být multilaterální dohodou (tj. dohodou mezi více stranami), TTIP je bilaterální záležitostí, jen mezi dvěma stranami (EU a USA). Podobně, jako nedávno dojednaná dohoda CETA mezi EU a Kanadou.

Další významný rozdíl mezi TTIP a ACTA je i v jejich záběru: zatímco dohoda ACTA byla zaměřena jen na určitou dílčí oblast obchodních vztahů (na práva duševního vlastnictví), dohoda TTIP má podstatně širší záběr. Jde v ní vlastně o vše, co se týká obchodu.

Velmi zjednodušeně by se TTIP dal připodobnit ke snaze vytvořit z EU a USA jednotný trh: takový, který by neměl „uvnitř“ žádné celní bariéry, ale ani žádné další překážky „jiného než celního“ charakteru.

Podle názoru mnoha analytiků jsou ale skutečné „celní“ bariéry (samotná cla) mezi EU a USA již sníženy na únosnou míru. Takže podstatnější pro TTIP asi bude to druhé, neboli eliminace oněch „ne-celních“ bariér. Tedy především srovnání rozdílů v podmínkách, se kterými se firmy setkávají při svém působení na jednom či druhém trhu. Například pokud jde o regulaci a vliv státu, požadavky na kvalitu služeb, značení zboží, zdravotní nezávadnost, ochranu spotřebitele, chráněná zeměpisná označení a mnoho a mnoho dalšího.

Opět velmi zjednodušeně řečeno: v řadě těchto podmínek se EU i USA liší jen málo či vůbec, takže vzájemné přizpůsobení nemusí být problematické. Ale v řadě jiných aspektů se liší zcela zásadně a diametrálně. Příkladem mohou být třeba ona chráněná zeměpisná označení (jako třeba České pivo, Olomoucké tvarůžky apod.), která v EU existují, ale v USA nikoli.

Jak potom má dopadnout vzájemné „sladění“ a eliminace bariér? Má jedna strana (USA) takováto označení zavést a respektovat je, nebo se jich má druhá strana (EU) vzdát? Nebo se má najít nějaký nemastný/neslaný kompromis?

Podobně třeba ochrana spotřebitele: ta je v EU výrazně vyšší než v USA. Má tedy v rámci sjednocení EU slevit, nebo USA přidat? Nebo z toho má vzejít  opět nějaký kompromis, který se nebude zase až tak lišit od současné situace?

Opět v utajení, stejně jako ACTA

Pravdou je, že záběr TTIP je obrovský, a otázek podobných těm výše naznačeným je zde velké množství. Ale úplně přesně se vlastně neví, kolik jich je, čeho přesně se týkají, ani jaké jsou pozice obou stran – protože sjednávání dohody TTIP, stejně jako v případě dohody ACTA, probíhá za zavřenými dveřmi, v utajení. Snad jen s tím rozdílem, že v případě ACTA se to zdůvodňovalo obvyklým postupem při sjednávání obchodních dohod, zatímco dnes se u dohody TTIP argumentuje ve stylu: přeci neukážete svému soupeři hned všechny své karty…

Důsledek je ale stejný: jen pár zasvěcených doopravdy ví, o čem a jak se jedná. Ostatní jsou odkázáni na dohady, všelijaká PR vyjádření, či občasné „drobky z jednacího stolu“ (části celkové mozaiky, které oficiálně zveřejní jedna či druhá strana). A pochopitelně na různé úniky, kterým se nevyhne ani sjednávání dohody TTIP (naposledy v německém Die Zeit).

Vše je pak živnou půdou pro nejrůznější „vášně“, živené z obou stran: zastánci dohody se předhání v líčení ráje na zemi, který po sjednání dohody TTIP nastane na obou stranách Atlantiku. Kolik to přinese nových pracovních míst, o kolik se zvýší výnosy firem a DPH státu, či o kolik vzrostou příjmy jednotlivců a celých domácností atd. Ale stejně tak vzduchem létají nejrůznější protesty, obavy až ostrá varování před tím, co všechno dohoda TTIP pokazí, zničí, zhorší, zmenší atd.

Jaké (nové) informace byly zveřejněny?

Pravdou je, že určité informace o průběhu sjednávání dohody TTIP jsou čas od času uvolňovány. Alespoň podle mého názoru jsou to ale skutečně jen „drobty z jednacího stolu“, které jedna či druhá strana zveřejní – nejspíše i jako součást své vyjednávací taktiky, ale také kvůli tomu, aby kontrovala stále rostoucímu tlaku proti utajování prakticky všeho kolem vznikající dohody. Protože, podobně jako u dohody ACTA, i zde sílí hlasy, požadující podstatné zvýšení transparentnosti celého procesu sjednávání dohody TTIP.

Takovéto požadavky přichází z celého širokého spektra zdrojů. Například i od unijní ombudsmanky, paní Emily O'Reilly, která již v červenci 2014 vyzvala Komisi a Radu ke zveřejnění dalších dokumentů, a současně s tím otevřela veřejnou konzultaci k problematice sjednávání dohody TTIP. Její výsledky  pak jsou zajímavým přehledem celé problematiky kolem dohody TTIP.

Minulý týden, konkrétně 6. ledna 2015, unijní ombudsmanka vydala své rozhodnutí k této konzultaci. V něm vyzvala Komisi k 10 konkrétním krokům, včetně zveřejnění co nejvíce informací o sjednávání dohody TTIP.

Hned následující den, 7.1.2015, Komise skutečně zveřejňuje sadu materiálů k dohodě TTIP (tisková zpráva, samotné dokumenty). Samozřejmě ale nejde o „vše“, ale jen o určité vybrané části. Navíc některé z nich nejsou vůbec nové (resp. byly zveřejněny již dříve).

Konkrétně jde o tři druhy dokumentů:

  • návrhy konkrétního znění (textual proposals): tyto dokumenty obsahují navrhované „paragrafované znění“ určitých částí celé dohody, které EU jako jedna z jednacích stran předkládá (a nejspíše již předložila) druhé straně. Jde celkem o 8 dokumentů ze 6 oblastí (technické bariéry obchodu, nezávadnost potravin, celní agenda, SME, hospodářská soutěž a řešení sporů mezi státy).
  • poziční dokumenty (position papers):  jde o jakési shrnutí cílů, kterých by EU jako jedna z jednacích stran chtěla dosáhnout. Zde jde celkem o 13 dokumentů z 9 oblastí (finanční služby, chemické produkty, kosmetika, strojírenství, farmaceutické produkty, textil, dopravní prostředky, udržitelný rozvoj, energetika a suroviny). Jen 2 dokumenty jsou ale skutečně nové (nově zveřejněné).
  • shrnutí faktů (factsheets): stručné shrnutí relevantních skutečností z určité konkrétní oblasti, opět z pohledu jedné jednací strany (EU), s vyznačením okruhů a otázek, považovaných za problematické či jinak kontroverzní. Zde jde celkem o 28 dokumentů  z 23 oblastí, mezi kterými se již vyskytuje i oblast informačních a komunikačních technologií (factsheet k ICT) či oblast ochrany práv duševního vlastnictví a zeměpisných označení (factsheet). Či hned tři různě velká shrnutí faktů o velmi kontroverzní oblasti ISDS (viz dále).

Kromě toho Komise k těmto materiálům vydala i jakousi „příručku čtenáře“(readers guide), která má usnadnit jeho orientaci ve zveřejněných materiálech, a dále slovníček.

Jaké další (oficiální)  informace jsou k dispozici?

Pro úplnost si ještě dodejme, že některé materiály byly oficiálně zveřejňovány již dříve.

Třeba mandát vyjednavačů za EU, schválený hned na začátku jednání (v červnu 2013, viz tisková zpráva), byl nejprve také utajován – a zveřejněn byl až v po více jak roce: v říjnu 2014 (plné znění v češtině).

Pokud jde o vlastní „poziční dokumenty“ z různých dílčích oblastí, ty Komise také zveřejňovala již dříve, a to ve dvou vlnách: v červenci 2013 EU zveřejňuje první sadu, z oblastí jako jsou potraviny a zemědělské produkty, veřejné zakázky, suroviny a energetika, či obchod a udržitelný rozvoj. V květnu 2014 pak přichází druhá sada, tentokráte o chemických produktech, kosmetice, farmaceutických produktech, motorových vozidlech a textilu.

Mimochodem, tyto již dříve zveřejněné „poziční dokumenty“ jsou shodné s těmi, které byly zveřejněny minulý týden. Přidány byly vlastně jen dva dokumenty (zdezde), datované z listopadu 2014. Oba jsou z oblasti chemických produktů (chemicals) a zřejmě jen rozpracovávají či konkretizují původní poziční dokument z této oblasti.

Zájemce o informace k dohodě TTIP lze odkázat i na web Komise, resp. jejího direktorátu pro obchod, který má tematickou sekci věnovanou dohodě TTIP. Včetně sekce s relevantními dokumenty, mezi kterými nechybí ani samostatný dokument, zdůrazňující rozdíly mezi dohodou ACTA a dohodou TTIP.

Pro aktuální dění pak lze sledovat například twitterový účet @EU_TTIP_team či hashtag #TTIP.

ISDS nejsou jen datové schránky

Pojďme nyní od obecného přehledu ke konkrétnějším věcem. A jelikož jich je obrovské množství, zůstaňme u dvou oblastí: té asi nejkontroverznější a nejvíce kritizované (označované zkratkou ISDS), a pak k tomu, jak se dohoda TTIP může projevit v oblasti Internetu a telekomunikací.

V tuzemských zeměpisných šířkách jsme zvyklí si pod zkratkou ISDS představovat datové schránky, přesněji: Informační systém datových schránek. V rámci dohody TTIP je ale stejná zkratka používána pro oblast s názvem „Investment Protection and Investor-State Dispute Settlement“. V doslovném překladu jde o „ochranu investic a řešení sporů mezi investory a státem“.

Jelikož nejde o oblast, na kterou se Lupa zaměřuje (ani já, jako autor), dovolím si jen určitý zjednodušený pohled: obecně by se mělo jednat o opatření, kompenzující určitou nepredikovatelnost právního a regulačního prostředí pro investory, kteří vstoupí na určitý trh, ale následně se nějak změní podmínky pro jejich působení. A oni nemají kde se „dovolat spravedlnosti“.

V praxi si pod tím můžeme představit arbitráže takového typu, jaké ČR prohrála se skupinou CME ve sporu o TV Nova, a zaplatila za to přes 10 miliard. Ale nejen to: podle této studie je právě ČR na prvním místě mezi členskými zeměmi EU co do počtu takovýchto arbitráží typu ISDS. V současné době jich má být proti nám vedeno 26, s požadavky na kompenzace v celkové výši téměř 3 miliard € (cca 84 miliard Kč). Dosud bylo ve 3 případech z oněch 26 vyplaceno na 460 milionů € (cca 12 miliard Kč).

A teď zpět k dohodě TTIP: oblast ISDS, která by měla být její součástí, by – zjednodušeně řečeno – měla být „povýšena na nový level“. Konkrétnější úvahy nad tím, jak přesně, v čí prospěch, s jakými důsledky atd., bych ale přeci jen raději přenechal povolanějším. Není to moje parketa.

Zde si dovolím jen naznačit hlavní protiargumenty k oblasti ISDS. Jsou v zásadě dva a oba říkají, že žádné ISDS v TTIP není zapotřebí. První to vyvozuje z toho, že jde o řešení určité „nepredikovatelnosti“ právního a regulačního prostředí v zemích, kam investoři investují, a které se prý může nějak „nečekaně zvrtnout“. Jenže právní a regulační systémy EU i USA by v tomto ohledu měly být dostatečně jasné, známé a predikovatelné, a nabízet také dostatečné opravné prostředky proti případným excesům. To je ostatně i druhý hlavní protiargument: že arbitráže přeci již existují a fungují tak jako tak. Tak proč je upravovat?

Nebo snad jde o posilování pozic a šancí investorů v jejich sporech se státem? Či jejich úplný únik z „dosahu“ národních legislativ? Právě z toho jsou asi největší obavy …

Telekomunikace a práva duševního vlastnictví

Pojďme nyní již tomu, co spadá do záběru Lupy. Tedy k Internetu, telekomunikacím, ale třeba i právům duševního vlastnictví, ve vztahu k on-line prostředí.

Zde je problém v tom, že dosud zveřejněné (oficiální) materiály o těchto oblastech moc nemluví. Ale najdou se i výjimky. Třeba mezi dokumenty, zveřejněnými minulý týden, je i „factsheet“ věnovaný ICT technologiím. Má jen jedinou stránku a nenajdete v něm nic moc zajímavého. Kromě zcela obecných zmínek o potřebě lepší spolupráce mezi regulátory, či nastavení společných principů certifikace ICT produktů apod. Jako „citlivé“ či „kontroverzní“ jsou zde zmíněny oblasti standardů bezpečnosti a ochrany zdraví, ze kterých prý EU nemíní slevit. To ale také není nic překvapivého.

Další výjimkou je „factsheet“ o ochraně práv duševního vlastnictví a zeměpisných označeních. Zde je v rámci citlivých a kontroverzních oblastí nadhozena i (řečnická) otázka, zda se skrze dohodu TTIP nevrací zpět (zadními vrátky) duch dohody ACTA.

V odpovědi je konstatováno, že nikoli – protože to prý není zapotřebí, jelikož EU i USA mají vybudovánu ochranu práv duševního vlastnictví na potřebné úrovni (zatímco u některých jiných stran multilaterální dohody ACTA tomu tak nebylo). Dále je explicitně zmíněno, že TTIP nebude řešit takové věci, jako je třeba odpovědnost internetových providerů (coby prostředníků).

Jenže pokud se podíváme do „skutečných“ textů, které unikly na veřejnost (přes již zmiňovaný Die Zeit), najdeme zde něco jiného – že otázka odpovědnosti internetových providerů přeci jen byla na jednacím stole.

To, že na stole byla, nakonec potvrzuje i sama Komise, v dokumentu, který srovnává dohodu ACTA s dohodou TTIP (a snaží se ji prezentovat jako něco úplně jiného). V jednom místě tento draft skutečně hovoří i o otázce odpovědnosti providerů a říká, že po důkladném zvážení byla tato otázka stažena. Stejně se ale prý mělo jednat jen o vzájemné informování (viz spodní část obrázku).

Mimochodem, jaký smysl má požadovat vzájemné informování (o platné legislativní úpravě) v jakékoli dohodě, natož pak v dohodě TTIP? To snad v USA neví, co a jak platí v EU, a bez pomoci takovéto dohody si to nedokáží zjistit? A naopak? Není vzájemná dostupnost plně veřejných informací již dávno realizovanou samozřejmostí?

Jenže odpovědnost providerů (v roli prostředníků) je jen jedním malým kaménkem v celkové mozaice, o které (jako celku) toho moc nevíme. A můžeme se jen domýšlet, co všechno je doopravdy na jednacím stole a skutečně „ve hře“ – protože již zveřejněné oficiální materiály nepokrývají zdaleka vše.

Třeba pokud se znovu podíváme do uniklých dokumentů, najdeme zde další „zajímavé věci“ z oblasti telekomunikací, které mohou oprávněně vzbuzovat pochybnosti, či přímo obavy. Hlavně o tom, jak a do jaké míry by dohoda TTIP chtěla měnit regulační rámec telekomunikací (ať již ten aktuálně platný, či ten chystaný, v rámci tzv. propojeného kontinentu. Či třeba problematiku ochrany dat a osobních údajů atd.

Dva konkrétní příklady vidíte na následujících obrázcích. První se týká něčeho, co je v evropském acquis plně garantováno: důvěrnost obsahu v rámci služeb elektronických komunikací, stejně jako údajů souvisejících s provozem (což by měly být třeba provozní a lokalizační údaje), je v EU zaručena. Tečka. A ne že by tato důvěrnost měla pouze „být zajišťována“, a hlavně tak, aby to nebylo na překážku poskytování služeb. Mají snad mít komerční zájmy poskytovatelů „navrch“ nad důvěrností takovýchto dat? To by byla dosti zásadní věc …

Druhý příklad se týká vzájemných investic a podílů: v zásadě plně otevírá dveře úplnému ovládnutí poskytovatelů telekomunikačních služeb a provozovatelů sítí, které by nesmělo být jakkoli omezováno.

Opět je to dosti zásadní věc, která by si rozhodně zasloužila transparentnost, vysvětlení a širší diskusi ještě předtím, než se něco dohodne a nebude cesty zpět.

A co v ČR?

Na závěr alespoň několik zmínek o tuzemských aktivitách kolem dohody TTIP. Spadá do gesce Ministerstva průmyslu a obchodu, které k problematice této dohody nemá samostatnou sekci na svém webu (ale o průběhu sjednávání dohody informuje alespoň v rámci sekce „Obchodní vztahy EU s třetími zeměmi“). Samostatnou sekci, věnovanou dohodě TTIP a odkazující se na MPO jako zdroj, lze nalézt na portále Businessinfo.cz.

Vloni v listopadu MPO uspořádalo mezinárodní konferenci k problematice dohody TTIP, ke které vydalo svou tiskovou zprávu. Z konference také existuje videozáznam. Není mi ale známo, že by existovalo nějaké oficiální stanovisko ČR k celé dohodě TTIP: najít lze třeba komentář ministra Jana Mládka, či podobně kladné stanovisko Svazu průmyslu. Spíš kladnou zmínku o dohodě TTIP lze nalézt i v dokumentu Priority vlády České republiky v agendě jednotného trhu Evropské unie pro období 2013–2014.

Naopak ke spíše kritickému stanovisku se hlásí například Českomoravská konfederace odborových svazů. Jasně proti jsou třeba piráti, zelení, a také řada (nejspíše většina) občanských iniciativ. Existuje i celoevropská petice proti dohodě TTIP, kterou můžete podepsat i v její české verzi. Tu již počátkem prosince podepsal miliontý občan EU, a další podpisy rychle přibývají.

Pro aktuální informace z tábora odpůrců dohody TTIP sledujte např. facebookový Špatný vttip, či twitterový účet vttip.cz.

Našli jste v článku chybu?

12. 1. 2015 10:07

krakonoš (neregistrovaný)

Když to nejde dveřmi, zkusíme to oknem a když budeme vyhozeni, je tu ještě sklepní okénko, nebo sundáme tašky a vlezeme střechou! To by bylo, aby se nějaká ta díra nakonec nenašla! Hnus, velebnosti.

15. 1. 2015 7:58

v2kt0r (neregistrovaný)

Myslím, že se nikdo nebrání volnému obchodu, ale vynětí soudnictví z pravomoci soudů a degradace našich současných standardů s ním nemá příliš společného a tady ho za nás potají domlouvají.
Kdo se nechá ukonejšit jen orima volným obchodem, bude se ještě divit.


Měšec.cz: U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Měšec.cz: Vklad na cizí účet je draze zpoplatněn (přehled)

Vklad na cizí účet je draze zpoplatněn (přehled)

Vitalia.cz: Potvrzeno: Pobyt v lese je skvělý na imunitu

Potvrzeno: Pobyt v lese je skvělý na imunitu

120na80.cz: Rakovina oka. Jak ji poznáte?

Rakovina oka. Jak ji poznáte?

Root.cz: Mirai má nový cíl 5 milionů routerů

Mirai má nový cíl 5 milionů routerů

Podnikatel.cz: Babiše přesvědčila 89letá podnikatelka?!

Babiše přesvědčila 89letá podnikatelka?!

Lupa.cz: Google měl výpadek, nejel Gmail ani YouTube

Google měl výpadek, nejel Gmail ani YouTube

Vitalia.cz: Chtějí si léčit kvasinky. Lék je jen v Německu

Chtějí si léčit kvasinky. Lék je jen v Německu

Podnikatel.cz: K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

Podnikatel.cz: Víme první výsledky doby odezvy #EET

Víme první výsledky doby odezvy #EET

Měšec.cz: Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Vitalia.cz: Mondelez stahuje rizikovou čokoládu Milka

Mondelez stahuje rizikovou čokoládu Milka

Lupa.cz: Babiš: E-shopů se EET možná nebude týkat

Babiš: E-shopů se EET možná nebude týkat

Vitalia.cz: Tesco: Chudá rodina si koupí levné polské kuře

Tesco: Chudá rodina si koupí levné polské kuře

Vitalia.cz: Spor o mortadelu: podle Lidlu falšovaná nebyla

Spor o mortadelu: podle Lidlu falšovaná nebyla

120na80.cz: Rovnátka, která nejsou vidět

Rovnátka, která nejsou vidět

Podnikatel.cz: Na 3. prosince se chystá protest proti EET

Na 3. prosince se chystá protest proti EET

Měšec.cz: Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Měšec.cz: Jak levně odeslat balík přímo z domu?

Jak levně odeslat balík přímo z domu?