Hlavní navigace

Prodeje ADSL jsou na historickém minimu

2. 8. 2010
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: 29
Provozní výsledky Telefóniky O2 CR za druhé čtvrtletí 2010 ukázaly několik neradostných trendů: nově zřízených ADSL přípojek bylo jen 11 tisíc, což je za poslední roky nejméně. Také přeprodej ADSL po určitém oživení znovu opadl. Telefónice začali ubývat zákazníci CDMA služeb, a asi nejvýraznější je ztráta zájmu o IPTV službu O2TV. Roste naopak zájem o UMTS služby.

Minulý týden zveřejnila Telefónica O2 Czech Republic své finanční a provozní   výsledky za druhé čtvrtletí letošního roku. A ačkoli finanční výsledky jsou ze strany analytiků hodnoceny kladně (jako shodné s očekáváním či dokonce o něco lepší), samotné provozní výsledky už tak radostné nejsou. A to i přesto, že analytici hovoří o „stabilizaci spotřebitelské poptávky po telekomunikačních službách“.

Kolik přibylo nových ADSL přípojek?

Začněme tradičním pohledem na počty nově zřízených ADSL přípojek, který ukazuje následující obrázek.

prirustky ADSL

Z něj je patrné, že Telefónica sama „prodala“  na maloobchodním trhu (zřídila) jen 11 tisíc nových ADSL přípojek, během celého druhého čtvrtletí. A to i přes všechny marketingové akce, které nabízely ADSL s opravdu výraznou slevou oproti katalogovým cenám (jen za 400 Kč za celý první rok, i za verzi až 16 Mbit/s, která běžně přijde na 908 Kč).

I když druhé čtvrtletí je tradičně spíše slabší (ale stále lepší než to třetí), stejně je oněch 11 tisíc nových přípojek za poslední kvartály nejnižší číslo. Ještě nižší byly objemy přírůstků jen na samém počátku českého ADSL (do pololetí roku 2004), kdy se tato technologie teprve zaváděla.

Roste význam přeprodeje

Nezapomínejme ale na to, že ADSL se dostává k zákazníkům i přes jiné operátory. Cestou „přeprodeje“ (resp. jako „velkoobchodní ADSL“ z pohledu Telefóniky) to za druhé čtvrtletí bylo dalších 2,7 tisíce nových přípojek, což v součtu s 11 tisíci „maloobchodními“ přípojkami dává 13,7 tisíce.

Počet předprodaných přípojek je zajímavý hned ze dvou pohledů. Jedním je pokles oproti předchozímu čtvrtletí, kdy Telefónica vykázala dokonce 3,5 tisíce nově přeprodaných (z jejího pohledu: velkoobchodních) přípojek. Oproti nim je nynějších 2,7 tisíce přeci jen méně, a naznačuje to určité zpomalení tempa přeprodejů.

Pokud se znovu podíváte na předchozí obrázek, zelená křivka (s přeprodávanými přípojkami) na něm rostla nepřetržitě od čtvrtého čtvrtletí roku 2008. A až nyní poprvé poklesla. To by mohlo naznačovat, že i aktivity přeprodávajících subjektů (což je dnes hlavně T-Mobile) začínají narážet na určité limity. Ale pro definitivní potvrzení trendu si musíme počkat ještě na další kvartály.

Druhý zajímavý pohled je ten, že roste (poměrný) význam přeprodeje vůči tomu, co Telefónica dokáže prodat na maloobchodním trhu sama. Ukazuje to následující graf, počítaný v procentech:

  • základem (100 %) zde jsou všechny nové ADSL přípojky, které v příslušném čtvrtletí zřídila Telefónica. Tedy součet maloobchodního ADSL (které Telefónica sama prodala koncovým zákazníkům pod svou vlastní značkou) a velkoobchodního ADSL (které na maloobchodním trhu prodal pod svou značkou jiný subjekt).
  • poměřovanou veličinou je velkoobchodní ADSL. Jelikož těchto přípojek i ubývalo, nabývá tato veličina i záporných hodnot.
podíl přeprodejů

Jak je z obrázku patrné, v letošním roce se podíl přeprodávaného ADSL (v právě popsaném smyslu) dostal na významnou hladinu cca 20 procent. V předchozích letech byl mnohem nižší, když se pohyboval dokonce i v záporných hodnotách (když přeprodaných přípojek za čtvrtletí ubývalo).

Nezapomínejme ale, že jde o „přírůstkový“ pohled, ukazující situaci za jednotlivá čtvrtletí. Pokud bychom použili „kumulativní“ pohled, tedy v součtu od nástupu ADSL v ČR, dostali bychom zcela odlišný obrázek, který ukazuje následující graf.

celkový podíl přeprodejů

Ten naznačuje, že podíl přeprodejů, který na samém počátku byl dokonce nad 30 %, trvale klesal až do konce roku 2009. Respektive, z obráceného pohledu: Telefónica upevňovala svou pozici na trhu a své konkurenty z něj vytlačovala. Teprve s přelomem loňského a letošního roku se situace změnila a trend se obrátil.

LLU už netáhne?

Nezapomínejme ale na existenci zpřístupněných místních smyček (LLU), které jsou z větší části využívány také pro poskytování ADSL služeb. Svého času přitom alternativní operátoři na tuto variantu výrazně sázeli, jako na řešení, které jim dává přece jen více prostoru k obsluhování zákazníka a odlišení se od inkumbenta.

V poslední době se ale zdálo, že popularita LLU opadává, a to i na úkor přeprodeje. Pohled na následující graf propad zájmu o LLU ukazuje zřetelně a jasně: na horní křivce vidíte „kumulativní“ hodnotu (počet všech LLU), zatímco na spodní vidíte čtvrtletní přírůstky.

LLU

Poslední (letošní druhé) čtvrtletí bylo pro LLU ze všech nejhorší: již zpřístupněných smyček ubylo, a to ne málo – rovnou 2,2 tisíce.

Jak se daří pevným linkám?

S vývojem kolem ADSL souvisí i celkový vývoj pevných linek. Připomeňme si, že Telefónica je (téměř výlučným) vlastníkem místních smyček, a že v zemi jich má „zakopáno“ odhadem na 8 milionů. Z nich je ovšem skutečně využívána necelá čtvrtina. Naznačuje to i následující obrázek.

pevné linky

Trend je přitom jasný: od let 2000/2001, kdy počet aktivních pevných linek kulminoval, trvá pokles. Tento pokles  sice v poslední době poněkud  zpomaluje, jak dokládá nejpravější část křivky. Ale to je dáno zejména tím, že všechno tento graf zahrnuje. Správně totiž musíme rozlišovat mezi „pevnou linkou“ a místní smyčkou.

„Pevná linka“ na právě uvedeném grafu není totéž, co aktivní místní smyčka. Tedy taková místní smyčka (metalické účastnické vedení), která neleží v zemi ladem, ale je alespoň nějak využívána. Nejsou zde například započítány zpřístupněné místní smyčky.

Naopak zde jsou započítány i přípojky nahého ADSL, které nezahrnují žádnou hlasovou službu (ale místní smyčku využívají). Těch bylo ke konci 2Q 2010 na 114,8 tisíce. Pak jsou zde započítány i VoIP přípojky v podání Telefóniky, které naopak hlasovou službu poskytují, ale místní smyčku k tomu využívat vůbec nemusí. A zahrnuto je  i ISDN, včetně euroISDN30, které je započítáváno rovnou 30× (a místní smyčku může, ale nemusí využívat). Takže celkově jde vlastně o takové „agregované číslo“, ke kterému je třeba dodat, jaké složky zahrnuje.

Představu o podílu jednotlivých složek (za několik posledních čtvrtletí) ukazuje následující obrázek: modrá křivka, která klesá nejrychleji, ukazuje (analogové) PSTN  a digitální (ISDN) pevné telefonní linky. Červená křivka k tomu přidává ještě VoIP přípojky v podání Telefóniky, které rostou jen velmi pomalu (na konci 2Q 2010 jich bylo jen 28,5 tisíce).

struktura pevných linek

Konečně žlutá křivka přidává ještě přípojky nahého ADSL, a právě ona zpomaluje pokles, tak je to patrné na předchozím („sumárním“) obrázku, díky tomu že počet nahých ADSL přípojek roste. Jak, ukazuje následující obrázek.

nahé ADSL

Mobilní připojení

Zveřejněné provozní výsledky Telefóniky samozřejmě obsahují i podrobné výsledky týkající se mobilního segmentu. Ty si ale nechme na samostatný článek a na dobu, až své výsledky zveřejní i ostatní mobilní operátoři, tak aby bylo co porovnávat a sčítat.

Zatím si můžeme ukázat aspoň to, v čem ostatní mobilní operátoři (na bázi GSM) s Telefónikou nesoupeří. A to připojení na bázi CDMA.

mobilní připojení

Počet CDMA připojení poprvé klesl již za první letošní čtvrtletí, ale jen mírně (o cca 300 přípojek). Ve druhém čtvrtletí poklesl znovu, a to mnohem výrazněji: o plné 2 tisíce přípojek. A to i přes existenci nejrůznějších balíčků, které CDMA „přidávají“ i tomu zákazníkovi, který by ho (jako samostatnou službu) třeba vůbec nechtěl.

Vysvětlením asi bude jak přechod na 3G/UMTS, tak i konkurence ze strany U:fona. Jak je z obrázku patrné, právě 3G/UMTS se naopak daří. I když zatím jde hlavně o tvar křivky, zatímco její „poloha“ (absolutní počty zákazníků) je zatím ještě příliš „nízko“.

O2TV?

Asi nejsmutnější je situace kolem IPTV služby Telefóniky (O2 TV). Ta kdysi startovala s velkými ambicemi, ale jak ukazuje následující graf, tyto se nenaplňují.  Počet zákazníků sice zpočátku rostl víceméně lineárně, ale v loňském roce začal zpomalovat, až se prakticky zastavil. No a za druhé čtvrtletí letošního roku se trend poprvé obrátil, když uživatelů (resp. přípojek) poprvé ubylo, o 4,5 tisíce.

počet uživatelů O2TV

V celoročním srovnání (v poměru ke druhému čtvrtletí loňského roku) to ale ještě představovalo přírůstek, a tak tisková zpráva ke zde popisovaným finančním a provozním výsledkům mohla ještě konstatovat růst:

Počet zákazníků služby O2TV dosáhl 133 tisíc, meziročně o 0,4 % více.

Důvodů pro tento trend bude určitě více. Svůj podíl jistě má pokračující digitalizace terestrického vysílání či cena IPTV jako služby, ale zapomínat bychom neměli ani na principiální vlastnosti této služby. Například na to, že „krade“ přenosovou kapacitu internetovému připojení, na které mají uživatelé stále větší nároky.

BRAND24

V neposlední řadě se uživatelům nemusí líbit to, že mají možnost dívat se (všichni, v celé domácnosti) vždy jen na jeden program. Tedy pokud si nepřiplatí 50 Kč za službu Multi, která umožňuje dívat se na dva různé programy současně (ale také s dvojnásobnou „spotřebou“ přenosové kapacity, 2× 3 Mbit/s).

Bude teď určitě zajímavé sledovat, jak se Telefónica O2 CR postaví k dalšímu osudu této služby. Zda ji bude nadále rozvíjet, s vědomím že na tom asi moc nevydělá (pokud rovnou neprodělá), nebo zda ji nějak utlumí, až třeba úplně zruší. Tipněte si v anketě.

Co očekáváte, že Telefónica udělá se svou službou O2TV?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor byl dlouho nezávislým konzultantem a publicistou, od 8.6.2015 je členem Rady ČTÚ. 35 let působil také jako pedagog na MFF UK v Praze.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).