Hlavní navigace

Rozhovor - Jane Butler (Cisco): budoucnost je v optice, ne v DSL

 Autor: 21971
Patrick Zandl

S ředitelkou konzultačního týmu Cisco Jane Butler jsme si povídali nejenom o tom, zda je přechod na IPV6 opravdu nutný a jak bude vypadat, ale i o tom, jaké služby nakrmí stále větší šířku pásma a jaké technologie mají budoucnost: o WiMaxu, LTE i skepsi k DSL.

Pracovala jste na projektu 6Net prosazujícím IPV6. V Česku vedeme dlouhodobou diskusi, nakolik je IPV6 potřebný, protože IPV4 neustále nabízí dostačující služby a přechod na IPV6 se nezdá být v tuto chvíli nutný. Jaký je váš pohled?

Není pochyb o tom, že IPV6 bude muset být adoptován. Bude to trvat delší čas a přechod bude postupný, ale dojde k němu. Už nyní cítíme potíže s používáním IPV4, speciálně v Severní Americe a Evropě i Asii. Řada ISP, kteří se pokoušeli přejít na IPV6 narazili na bariéru s tím spojených nákladů a ptají se, co tyto náklady opodstatní, když jim současné IPV4 v zásadě dostačuje. Ale když se podíváte do světa, už dnes je těžké dostat volné adresy v prostoru IPV4. Takže přechod na IPV6 povedou ty regiony, které dnes mají stále větší potíže získat volné IP adresy. Velcí provideři se rozhodli používat technologie pro překlad adres, aby podpořili nebo dost možná vedli přechod na IPV6. Skutečností je, že vytváření sítí, do kterých zahrnete příliš mnoho NAT, je významně složitější a navíc to komplikuje pohodlnou distribuci videa i dalších služeb. Pokud se tedy podíváme na rozvíjející se internetové trhy, pak vidíme, že chtějí dále růst a nechtějí být omezovány nedostatkem IP adres. Proto se snažíme propagovat IPV6 a vzdělávat zájemce o výstavbu nových sítí tak, aby je stavěli rovnou s podporou IPV6. Řada sítí vznikajících v Africe, Jižní Americe nebo Asii již jsou soustředěny na IPV6. A to bude dělat další tlak na růst používání IPV6, protože takové sítě se nechtějí zabývat „legacy“ technologiemi, jako je NAT, komplikuje jim to práci a nemají pro to žádný zvláštní důvod.

Jane Butler, Cisco Systems
Jane Butler, ředitelka konzultačního týmu Cisco Systems
  • Jane Butler vede konzultační tým společnosti Cisco, který pomáhá při realizaci průlomových a náročných síťových projektů.
  • V roce 2001 stála u zrodu Silk Project, projektu páteřní internetové sítě pro země Střední Asie, po trase někdejší Hedvábné stezky.
  • Ředitelka projektu 6Net v letech 2001–2004, který demonstroval funkčnost IPV6.
  • Dnes má kromě rozvoje vzdělávacích programů na starosti spolupráci se standardizačními a vzdělávacími institucemi.

A jaký termín pro zavedení IPV6 považujete za realistický? Před deseti lety jsme slýchali katastrofické prognózy, kdy dojdou volné IP adresy a doposud se nic nestalo, kdy tedy přijde bod zlomu, kdy bude IPV6 zavedeno?

Nemyslím si, že to bude jediný bod zlomu. Je tu řada možností, jak oddálit nasazení IPV6 a přitom neztratit funkčnost sítě. Bude to tedy postupný proces přechodu od IPV4 k IPV6 a lidé budou dlouho žít ve světě, kde obě technologie budou žít vedle sebe. V některých částech světa již IPV6 je adoptováno. Pokud se podíváte například do Japonska, zde NTT DoCoMo, veliký poskytovatel připojení do Internetu jak mobilně, tak fixně, nabízí služby na IPV6 již řadu let. A z takovýchto sítí přichází tlak na používání IPV6 i v jiných sítích. Mobilní sítě také počítají s IPV6 a tlačí na jeho používání. Myslím si nicméně, že řada firem nebude s přechodem na IPV6 nijak spěchat kvůli nákladům – jednoduše nechtějí investovat do nové techniky, když to není nezbytně třeba. Navíc je třeba vzdělat obsluhu sítí na koexistenci IPV4 a IPV6 a to není ani levné, ani rychlé.

A co vidíte jako největší bariéru pro nasazení IPV6 sítí?

Především vzdělávání techniků a operátorů sítí u ISP i ve firmách, aby uměli provozovat sítě IPV4/IPV6. A pak náklady na upgrade hardware. To jsou největší náklady.

V minulosti jste se dostala také k broadband sítím propojujícím se skrze satelitní připojení – například v Silk projektu. Dnes se satelitní sítě objevují mezi broadbandovými projekty, považujete je za budoucnost?

Je stále řada oblastí na světě, kde není žádná optická infrastruktura. Například v v Africe teprve začínají používat optická vlákna. Silk projekt, který jste zmínil, se právě přesouvá z propojení satelity k optickým vláknům. Projekt startoval v roce 2001, takže trvalo osm let, než bylo možné přesunout se od satelitů k optice. Satelity jsou velmi dobré tam, kde není žádná infrastruktura, pro start sítě. Jejich nevýhoda je cena, kapacita a roundtrip zpoždění, mají tedy své limity. A zejména akademické sítě tlačí na optické sítě. Například v Africe síť Dante právě nyní přechází ze satelitu na optické sítě a vzniká panafrická optická síť, ačkoliv někde bude použito satelitní připojení, protože jiná možnost tam zkrátka není. Satelit je podle mne vhodný jen tam, kde není žádná jiná infrastruktura  přesto zde lidé potřebují síťovou infrastrukturu.

A jak se díváte na soupeření DSL a FTTx – optických sítí?

DSL je dnes používáno hlavně jako připojení pro domácnosti a podporují jej hlavně telefonní společnosti jako širokopásmovou technologii přes měděné kabely. To ale považuji za přechodnou variantu. Řada společností již dnes zavádí do domácností optická vlákna a nabízí na nich služby telefonie, televize a Internetu, tripple play. Role DSL tak ustoupí do pozadí a jeho bude převzata optickými sítěmi. Budoucnost je v optickém vláknu, ne v DSL.

Jak vidíte budoucnost broadbandových sítí? Co využije neustále rostoucí kapacitu domácích přípojek, vznikne podle vás nějaká nová „killer app“, která využije rostoucí kapacity?

Nemyslím si, že by to měla být jedna „killer aplikace“, ale spíše obecný růst provozu internetových služeb v domácnosti. Lidé mají přístup do svého domu po internetu a mohou jej po internetu řídit, například zapnout topení, nebo sledovat bezpečnostní kameru. IP sítě se tak dostávají přímo do domu a propojují jednotlivá zařízení, což dneska ale není tak jednoduché, protože domácnost je schovaná za NATem, což přístup k jednotlivým zařízením ztěžuje. Také vidím rostoucí roli konvergence fixního a mobilního připojení. Lidé dneska mají pevnou datovou přípojku do domácnosti, tu si po domě distribuují bezdrátově. To otevírá možnosti konvergence fixního a mobilního světa. V brzku se začnou na trh dostávat IP sítě 4G s podporou LTE a v rámci takové domácí či firemní konvergentní sítě bude možné používat mobily i mimo síť dnešního poskytovatele mobilních služeb. To změní dynamiku vývoje celého telekomunikačního odvětví. A na tom pracujeme již dnes s celou řadou operátorů.

Tyto vize ale přinášejí i své problémy. Například, kdybychom dnes připojili všechny 3 miliardy mobilních telefonů na Internet, dostali bychom se rázem do problémů se škálovatelností Internetu. Internet dneska není připraven na tak razantní nárůst připojených koncových zařízení. Takže do doby, než 4G sítě přijdou, bude potřeba posílit páteřní sítě a připravit je na takové množství propojených zařízení.

Dalším hnacím motorem růstu požadavku na šířku pásma je video a video komunikace. Tedy nejenom to, co je dnes už běžné, tedy stahování filmů nebo používání sociálních sítí pro upload vašich videí, ale také mnohem více integrovaná video komunikace, videotelefonie a výměna videosoborů živě po Internetu.

A nesmíme zapomenout na senzorové sítě. Senzorové sítě najdou svoje využití v medicíně, domácnosti, obchodě, prakticky všude, kde potřebujete shromažďovat data a ty předávat po internetu. Například v astronomii takové sítě vytvoří petabyty dat, podobně enviromentální projekty. Nebo takový sběr dat u vodárenských společností – i to jsou velké oběmy pravidelně přenášených dat.

Takže podle mne půjde o tři hlavní směry tlačící na větší přenosové rychlosti: mobilní zařízení, video / videokomunikace a senzorové sítě.

Nedávno jsme se ptali velké české vodárenské společnosti, jak vidí využití senzorových sítí v praxi pro sběr dat. A vysvětlili nám, že je pro ně levnější provádět ruční odpočty vodoměrů, než investovat do senzorové sítě a tu ještě provozovat. Proč myslíte, že by se takové technologie měly uchytit v praxi?

Senzorová síť nemusí vodárenské společnosti sloužit jen k odečtu spotřeby, může také kontrolovat stav distribuční sítě a varovat například v případě problémů, poškození potrubí nebo rostoucích nárocích zákazníka na spotřebu. Ale je to o vzdělávání, protože řada firem si ani neumí představit, že by jim něco podobného mohla senzorová síť nabídnout. Potřebují vidět praktické příklady implementace.

Jaká je vaše pozice ve 4G sítích? Nedávno jste koupili společnost Navini aktivní ve WiMaxu, jak se díváte na souboj WiMaxu a LTE?

Už dnes máme v Cisco pracovní skupinu, která se zamýšlí nad tím, jak škálovat internet směrem k LTE. Budeme podporovat obě technologie, protože cítíme, že obě jsou potřebné. Operátoři si volí technologii podle svých technických i časových preferencí. A my musíme žít s tím, že v různých částech světa jsou a budou používány různé technologie. Někdo bude používat WiMax, protože jim vyhovuje, jiní – především rozvinutí mobilní operátoři – zvolí LTE. Obě technologie budou koexistovat, možná se jedna stane časem dominantní. Považuji za zajímavé, jaké penetrace se mobilním operátorům podařilo dosáhnout s GSM a považuji tedy i za pravděpodobný scénář, že dominantní technologií se stane LTE, což ale nijak nevylučuje WiMax ze hry. Ale zatím je brzo na nějaká zásadní rozhodnutí či porovnání, žádné sítě WiMax / LTE vedle sebe nestojí, abychom mohli porovnávat.

Co považujete za dnes aktuální a závažné téma v rámci Internetu?

Možná překvapivě je to vzdělávání. Vzdělávat lidi nejenom o technologiích, ale i o výhodách Internetu a sítí obecně. A také o tom, jak je správně stavět a spravovat. Nedávno jsme byli svědky řady problémů vzniklých špatným použitím BGP protokolu. Vzdělávání je tedy velmi důležité pro další rozvoj Internetu, neustrnout na určité úrovni poznatků, ale vzdělávat se dále.

A pak inovace. Internet umožňuje inovace a sám je způsobuje. Google by nebyl zajímavý, kdyby neexistoval Internet. Stejně tak iPhone. Obyčejný mobilní telefon je vlastně nezajímavý, musíte jej inovovat využitím Internetu.

Třetím důležitým tématem podle mne je, že regulátoři po celém světě by měli pochopit výhody a hodnoty Internetu a vytvářet stimulující podmínky pro růst Internetu, ne snažit se jej udusit. Měli by své postupy konzultovat s někým, kdo s Internetem pracuje, aby pochopili, jaká regulace internetu prospěje a jaká uškodí. Například veliká úloha regulátorů a státních orgánů je v oblasti bezpečnosti.

Evropská unie se snaží nyní vytvořit pravidla, jimiž by se mělo řídit poskytování například videoobsahu na Internetu, jaký je váš názor na regulaci Internetu?

Internet byl vždy velmi svobodným médiem a je vystavěný na inovacích a konkurenci. Měli bychom dbát na to, aby ani jedno se z něj nevytratilo, protože jen tak dále poroste. Pokud se podíváte na některé země v Africe, ty aktivně regulují obsah na Internetu nebo přístup k němu, což omezuje růst sítě. Máme například studenty z afrických zemí, kteří se u nás vzdělávají o sítích. A ti se mne ptají, kolik bran do Internetu máme v USA. A já odpovídám, že v USA nemusíte mít bránu do Internetu. V jejich zemi je Internet tak striktně regulován, že se o přístup do něj stará brána a na ní jsou zakazovány jednotlivé služby. To není podle mne otevřený a svobodný internet. A často tyto brány obsluhující provoz do zahraničního Internetu mají jen velmi omezenou kapacitu, takže řada služeb je i tak nepoužitelná. To by se mělo změnit. Nemůžete kontrolovat přístup k materiálům na Internetu. Ani byste neměli. Regulace Internetu neprospěje.

Děkuji za rozhovor.

Našli jste v článku chybu?

17. 6. 2009 17:45

a pani hovori o FTTx. To je velmi usmevne, kdyz nemaji nic pro FTTh, jen ETTh

7. 10. 2009 13:04

chytrak (neregistrovaný)
při těch limitech co mají metalické kabely asi dost těžko ... navíc poměr cena optika/metalika je dnes vcelku zanedbatelný ... nákladový problém jsou výkopy a vše ostatní s tím spojené ... samotná FTTx technologie dnes není o nic dražší než technologie pro klasické dráty
120na80.cz: 5 nejčastějších mýtů o kondomech

5 nejčastějších mýtů o kondomech

Vitalia.cz: Bižuterie tisícinásobně překračuje povolené limity

Bižuterie tisícinásobně překračuje povolené limity

Měšec.cz: Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Vitalia.cz: Spor o mortadelu: podle Lidlu falšovaná nebyla

Spor o mortadelu: podle Lidlu falšovaná nebyla

Root.cz: Nová třída SD karet A1 s vysokým výkonem

Nová třída SD karet A1 s vysokým výkonem

DigiZone.cz: Česká televize mění schéma ČT :D

Česká televize mění schéma ČT :D

Měšec.cz: U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

DigiZone.cz: Perspektivy TV v roce 1939 podle časopisu Life

Perspektivy TV v roce 1939 podle časopisu Life

Vitalia.cz: Jmenuje se Janina a žije bez cukru

Jmenuje se Janina a žije bez cukru

DigiZone.cz: Velká cena v Abú Dhabí: 131 ti­síc diváků

Velká cena v Abú Dhabí: 131 ti­síc diváků

DigiZone.cz: Rádio Šlágr má licenci pro digi vysílání

Rádio Šlágr má licenci pro digi vysílání

Podnikatel.cz: 3, 2, 1..EET startuje. Na co nezapomenout?

3, 2, 1..EET startuje. Na co nezapomenout?

Podnikatel.cz: Vládu obejde, kvůli EET rovnou do sněmovny

Vládu obejde, kvůli EET rovnou do sněmovny

Vitalia.cz: Analýza letáků: Na co lákají do prodejen?

Analýza letáků: Na co lákají do prodejen?

Podnikatel.cz: Udávání kvůli EET začalo

Udávání kvůli EET začalo

DigiZone.cz: NG natáčí v Praze seriál o Einsteinovi

NG natáčí v Praze seriál o Einsteinovi

Podnikatel.cz: Zavře krám u #EET Malá pokladna a Teeta?

Zavře krám u #EET Malá pokladna a Teeta?

Root.cz: 250 Mbit/s po telefonní lince, když máte štěstí

250 Mbit/s po telefonní lince, když máte štěstí

120na80.cz: Pánové, pečujte o svoje přirození a prostatu

Pánové, pečujte o svoje přirození a prostatu