Sociální "sítě"? Podstatné je, CO jste, nikoliv KDO jste

Orson Scott Card napsal vynikající sérii knih označovaných jako Enderova hra, jde o čistokrevnou science fiction, ale v jedné z nich najdete ukázku něčeho, co mě vždy vytane na mysli v okamžiku diskuzí o virtuálních identitách a tlaku na používání „reálných jmen“. Řeč je zejména o knize Hegemonův stín a Peteru Wigginovi – v knize je, dávno před vznikem dnešních sociálních sítí, skvěle popsán mechanismus ovlivňování světového mínění pomocí „celosvětové sítě“. A nejzajímavější na tom je to, že Peter Wiggin se na „sociální sítí“ objevuje pod pseudonymem Locke. A významnou roli hraje i další „virtuální“ identita, Demosthenes.

 … we get on the nets and anonymously post political opinions. People reading our articles will see our intelligence, recognize how clear and logical our arguments are, and insist that we be put in charge, so we can fix everything! (xkcd: Locke and Demosthenes)

Minulý týden na Wired vyšel článek You Are Not Your Name and Photo: A Call to Re-Imagine Identity, všímá si problematiky tlaku na propojení reálné identity s tou virtuální, tedy zejména identitou, kterou aktuálně „vlastníme“ na sociálních sítích a médiích. Tlak Google na zavedení Google+ jako „identity service“ (místo sociální sítě), snahu „anonymnost“ vykreslit jako něco nepatřičného, destruktivního a špatného. V již zmíněném Enderovi je přitom Locke anonymní identita, svým způsobem také destruktivní – snaží se rozbít stávající chápání světa, přestavět ho. A samozřejmě ovládnout.

Na Wired píší o příspěvku Christophera Poole (4chan) na Web 2.0 konferenci – řekl tam mnoho zajímavých věcí, které stojí za poslechnutí a přemýšlení. Například to, že nejde o to, s kým sdílíte, ale jako kdo sdílíte. Osobně k tomu dodám, že s tím souhlasím. A dovolím si to rozšířit na to, že podstatné je, CO jste, nikoliv KDO jste.

To jak se jmenujete, to jakou fotografii máte, to není podstatné. Ne z hlediska identity. Vytvoření (online) identity je proces, dlouhodobý, může být cílený, ale může jít i o něco, co se stalo „samo“. Bude trvat mnoho let, než bude na vytváření online identit pohlíženo stejně jako na vytváření „živé“ osobnosti. Ta se také formuje mnoho let, možná až desítky let. Může se měnit, s věkem, zkušenostmi, na základě vnějších vlivů. Je ovlivněna rodiči, vzděláním, kulturním prostředím, zaměstnáním. A něco podobného se děje i v sociálních sítích.

Troufám si tvrdit, že vybudovat „moji“ online identitu trvalo několik let. A za několik let bude možná vypadat zcela jinak. A kohokoliv, kdo se zeptá, mohu ujistit o jediném, online identita není totéž co reálná identita. Stejně tak jako jsme jiní v soukromí, v rodině, na veřejnosti, v zaměstnání, jsme dnes jiní i na sociálních sítích. A pokud jich používáme víc, tak možná jsme (někdy více, někdy méně) jiní i v jednotlivých „sociálních identitách“. Na Twitter můžeme být jiní než na Facebooku, na Facebooku jiní než na Google+.

Snaha Google a Facebooku k zavedení povinného rovnítka mezi člověkem z občanky a online identitou je zcestná. Je diktovaná snahou něco takového zpeněžit, ale sociální sítě jsou živé organismy tvořené právě online identitami, nikoliv provozovateli těchto sítí. Je zvláštní se domnívat, že Facebook dokáže změnit osm set milionů lidí tak, aby se všichni chovali podle jediného vzoru. Jediného „správného“ vzoru. Veškeré snahy tohoto druhu končí nakonec vždy tak, že lidé se budou chovat tak, jak se chovají jejich online identity. Podle vlastní vůle a chutí.

Online identita je v drtivé většina případů hodně blízká té offline identitě. Ne každý se umí efektivně „přetvařovat“, aby budoval identitu radikálně rozdílnou. Ale množství vnějších vlivů v online světě znamená, že online identita musí být jiná. A není důležité, zda při jejím budování vystupujete pod svým občanským jménem, nebo používáte přezdívku Locke jako Peter Wiggin.

Hrajete hru s miliony dalších virtuálních identit. Mohou si vás vážit, mohou vás nenávidět, můžete jim být k smíchu, mohou vás obdivovat, mohou se do vás zamilovat. Ale v okamžiku, kdy vás potkají tváří v tvář to, jaký vztah si vybudovali k vaší online identitě, bude nepodstatné. Budou proti sobě stát jiní lidé. Proto je důležité, že online je podstatné je CO jste, nikoliv KDO jste.