Hlavní navigace

Stalo se: univerzální službu si stát zaplatí sám

 Autor: 74287
Jiří Peterka

Poskytování tzv. univerzální služby přijde ročně na více jnež 300 milionů. Největší část z toho spolykají náklady na provoz veřejných telefonních automatů, přes 193 milionů. Účet za ně ale neplatí stát. Místo něj se na to musí složit operátoři působící na trhu. Teprve od roku 2010 by se to mělo změnit: všechno to, co si stát skrze univerzální službu vynutí, si také sám zaplatí.

V dnešním vydání seriálu Stalo se bych se rád vrátil k jedné zajímavé záležitosti, která se začala rodit v průběhu právě končícího roku 2008. Jde konkrétně o změnu toho, jak je financována tzv. univerzální služba: až dosud si stát předepisoval, co má být jejím obsahem a jak a komu má být poskytována. Ovšem účet za to neplatil sám, nýbrž jej předkládal k proplacení obecně všem operátorům, působícím na trhu. Nově, nejspíše od roku 2010, by už za univerzální službu měl platit stát sám, ze státního rozpočtu.

Již dnes je ale možné pozorovat, jak se rozsah univerzální služby ztenčuje. Není divu, na výdajích z cizího se tolik nešetřilo, ale jakmile dojde na vlastní kapsu, hned je všechno jinak a začíná se omezovat. A tak už z univerzální služby zmizela povinnost vydávat telefonní seznamy či provozovat informační službu o telefonních číslech.

Další na řadě jsou veřejné telefonní automaty, které v účtech za univerzální službu představují zdaleka největší položku, téměř 200 milionů Kč ročně. Počet automatů, které jsou financovány z univerzální služby, do budoucna nejspíše rapidně klesne. A jejich provozovatelé se na to již dnes připravují – zdražováním jejich služeb.

Co je univerzální služba a kdo za ni platí?

O univerzální službě jsem zde na Lupě psal naposledy koncem října, v souvislosti s přesně opačnou tendencí, než jaká se nyní prosazuje v ČR: Evropská unie momentálně zvažuje, zda naopak nerozšířit univerzální službu o internetový broadband. A tak k tomu otevřela diskusi. To ve Francii na žádnou diskusi nečekali a broadband si do univerzální služby zařadili sami. Což fakticky znamená, že tamní operátoři mají přímo povinnost nabízet broadbandové služby po celém území státu a za jednotnou cenu.

To je ostatně samotnou podstatou univerzální služby: jde o určitý soubor služeb, které (z rozhodnutí státu, přes národního regulátora) musí být dostupné na celém území státu a za stejnou cenu – a to i kdyby se to komerčním poskytovatelům samo o sobě nevyplatilo. Proto je v rámci univerzální služby pamatováno i na kompenzování nákladů či ztrát, které při jejím poskytování vznikají.

Způsob financování ztrát z univerzální služby se v různých zemích může lišit. U nás to dosud bylo řešeno přes „Fond univerzální služby“, do kterého přispívají poměrnou částí všichni „větší“ poskytovatelé telekomunikačních služeb, kteří působí na trhu (s výnosy nad 10 mil. Kč). Jinými slovy: stát něco chce, skrze univerzální službu si to vynutí, ale účet neplatí sám. Místo toho nutí operátory, aby se mu na to složili. 

Jedinými výjimkami jsou dnes zvláštní (zvýhodněné) cenové plány pro zdravotně postižené, které hradí stát v plné výši, a dále případy, kdy by příspěvek konkrétního operátora do fondu univerzální služby převýšil jedno procento z jeho výnosů. Teprve pak nastupuje stát a dorovnává to, co je nad toto procento.

Chystá se změna

Dosavadní princip hrazení univerzální služby se ale do budoucna má změnit. V Poslanecké sněmovně už leží návrh další novely současného zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích (tisk 658), který zavádí jiný princip financování univerzální služby:

Čisté náklady  (…) hradí stát prostřednictvím Úřadu.

K tomu je vhodné dodat klíčovou informaci o tom, že stát s tím zřejmě (nebo možná: zatím) nemá problém – a to díky tomu, že ze státního rozpočtu nebude muset vynaložit více, než kolik očekával a plánoval. Vlastně dokonce méně.

Důvodem jsou nedávné změny v poskytování tzv. zvláštních (rozuměj: nižších, státem dotovaných) cen za hlasové služby: ty byly ještě v minulém roce poskytovány jak zdravotně postiženým, tak i sociálně slabým (viz tzv. telefon pro chudé), a ve státním rozpočtu se na ně původně počítalo s částkou 480 milionů ročně (viz původní kalkulace: 200 000 příjemců po 200 Kč měsíčně). Realita ale byla jiná – nižší, hlavně co do počtu „sociálně slabých“ – a tak se v rozpočtu roku 2008 už alokovalo jen 300 milionů, ze kterých se budou zpětně „dotovat“ zvláštní ceny, poskytované operátory ještě v roce 2007. 

V letošním roce navíc došlo k legislativní změně, díky které už na zvláštní ceny mají nárok jen zdravotně postižení, a nikoli už „sociálně slabí“. To vedlo k dalšímu snížení odhadovaných nákladů na dotování zvláštních cen, a to na 150 milionů (místo 300 mil.). Tyto náklady „naběhnou“ ještě v letošním roce, ale hradit se budou zpětně, až v příštím roce (v roce 2009). Obdobně by tomu mělo být i v dalších letech, a náklady na zvláštní ceny by se měly udržet na odhadovaných 150 milionech. 

Pokud ale částka, alokovaná ze státního rozpočtu do kapitoly ČTÚ (na dotování zvláštních cen), zůstane i v dalších letech na dosavadní výši, tj. 300 milionů Kč, dokázal by z ní ČTÚ (za stát) hradit i ostatní náklady spojené s poskytováním univerzální služby. Tedy i ty náklady, které až dosud hradili operátoři, skrze své příspěvky do fondu univerzální služby. Ovšem za předpokladu, že se tyto náklady oproti dnešnímu stavu přeci jen o něco sníží: ze současných cca 384 milionů na oněch 300 milionů.

Kolik dnes stojí univerzální služba?

Celkové náklady na poskytování univerzální služby v roce 2008 jsou již vyčísleny, a to na 384 milionů a 611 482 Kč. Alespoň tak to uvádí důvodová zpráva k již zmiňované novele, která je v současné době projednávána ve Sněmovně a která by měla popisovaným způsobem změnit způsob financování univerzální služby. Sama přitom vychází jak z odhadů, tak z již dopředu „nasmlouvaných“ částek:

  • služba veřejných telefonních automatů: 193 843 203 Kč,
  • speciálně vybavená koncová zařízení pro ZTP: 5 321 411 Kč,
  • ostatní dílčí služby: 35 446 868 Kč,
  • zvláštní ceny: 150 000 000 Kč (odhad, již jen pro zdravotně postižené).

Připomeňme si, že první tři položky dnes ještě nehradí stát, ale skládají se na ně operátoři působící na trhu, skrze Fond univerzální služby. Pouze poslední položky dnes hradí stát, skrze Český telekomunikační úřad. V roce 2009 tomu bude ještě stejně, a teprve v roce 2010 by skrze novelu mělo dojít k popisované změně – a stát by začal platit všechny složky nákladů na univerzální službu. Pokud na to bude mít stále stejných 300 milionů, měly by tyto celkové náklady mezitím klesnout z dosavadních cca 384 milionů na 300 milionů.

Seznamy a telefonní služby (ne)končí 

Jasnými kandidáty na úspory jsou kromě veřejných automatů hlavně „ostatní dílčí služby“. Mezi ně patří například takové služby, jako je vydávání veřejných telefonních seznamů a provozování informačních služeb o telefonních číslech.

Obě tyto povinnosti byly naposledy (v roce 2005) uloženy společnosti Telefónica O2 Czech Republic, a potřeba jejich dalšího poskytování v rámci univerzální služby (a tedy s hrazením čistých nákladů z Fondu univerzální služby) byla opakovaně přezkoumávána. Ještě v lednu letošního roku ČTÚ dospěl k závěru, že potřeba trvá, i když třeba u informačních služeb určité alternativy existují – ale nikoli za stejných podmínek.

Teprve po dalším šetření v průběhu letošního roku už ČTÚ seznal, že komerční alternativy existují a jsou dostatečně dostupné, tak aby dokázaly nahradit své verze v rámci univerzální služby. A tak koncem listopadu 2008 rozhodl o zrušení obou povinností [PDF, 529 kB]. Přesněji o „neuložení povinnosti“ vydávat telefonní seznamy a provozovat informační službu o telefonních číslech. Tím současně eliminoval výdaje, které s tím byly spojeny.

Neznamená to ale, že by telefonní seznam (v podání Mediatelu) musel přestat vycházet. Jen bude moci vycházet již jen na čistě komerční bázi, bez dotace z fondu univerzální služby (bez hrazení „čistých nákladů“). Podobně pro informační službu.

Telefonních automatů bude méně

Jak je z výše uvedeného rozpisu celkových nákladů na univerzální službu ihned patrné, nejvýznamnější položkou jsou zde náklady na veřejné telefonní automaty. Telefónica O2 Czech Republic jich provozuje kolem 24 000, ale jen některé z nich spadají „pod“ univerzální službu a jejich provoz je dotován (jsou hrazeny „čisté náklady“ jejich provozovatele) – zatímco ostatní si na sebe musí vydělat.

Počet těch, které spadají pod univerzální službu, se v současné době pohybuje kolem 9,5 tisíce. A z univerzální služby se na ně přispívá částkou, která je pro letošní rok (2008) stanovena na již zmiňovaných 193 milionů a 843 203 Kč. V přepočtu na jeden automat to vychází na cca 20 000 Kč ročně, resp. 1700 Kč měsíčně.

Přitom o potřebnosti veřejných telefonních automatů (a také o jejich ekonomických aspektech) by se daly vést vášnivé disputace: zcela jistě se najdou lidé, kteří je budou do krve hájit, stejně jako lidé, kteří je budou zatracovat jako zcela nepotřebné. Stejně tak by se daly citovat výsledky průzkumů toho, jak jsou tyto automaty skutečně využívány – existují jak takové, které vykazují poměrně vysoký provoz, tak i takové, ze kterých si dlouhé měsíce nezavolá vůbec nikdo.

Situace ale naštěstí není černobílá a otázka nestojí tak, zda veřejné telefonní automaty mají nadále existovat, nebo mají být všechny zrušeny. Existovat mohou i nadále nikomu určitě nebude bráněno, aby provozoval veřejné telefonní automaty na čistě komerční bázi, bez dotací.

Skutečnou otázkou je pouze to, kolik veřejných telefonních automatů je nutné dotovat (provozovat v režimu univerzální služby), v jaké výši  – a případně zda vůbec mají takové „dotované“ automaty existovat.

Dnes to vychází tak, že z každých pěti veřejných telefonních automatů si tři na sebe vydělají samy, zatímco dva si na sebe nevydělají – a na každý z nich se doplácí, již zmiňovaných cca 1700 Kč měsíčně). Je ale tento poměr nastaven skutečně optimálně? Tedy tak, aby byly uspokojeny potřeby uživatelů, a současně se doplácelo co nejméně, skutečně jen na ty automaty, které si na sebe nevydělají?

I když intuitivně lze tušit, že potřeba veřejných telefonních automatů průběžně klesá, i díky dostupnosti a penetraci mobilů, přesné zhodnocení a vyvození závěrů je na Českém telekomunikačním úřadu.

Podle posledního šetření, které ČTÚ provedl, potřeba dotování (zařazení veřejných telefonních automatů do univerzální služby) nadále trvá. Nicméně poptávka po jejich službách skutečně klesá, a ČTÚ již naznačilo, že hodlá počty dotovaných automatů (tj. zařazených do univerzální služby) v brzké době významně snižovat. Možná až na nulu. Čím by se i snížila částka, kterou na ně od roku 2010 bude přispívat stát, skrze rozpočet ČTÚ.

S tím, že „dotací“ na provoz veřejných telefonních automatů z fondu univerzální služby ubude, očividně počítá i jejich provozovatel, Telefónica O2 Czech Republic. A tak již nyní „optimalizuje“ jejich výnosy, což v praxi znamená zdražování jejich služeb. Právě k dnešnímu dni nabývají účinnosti změny v cenách jejich služeb, viz nový ceník [PDF, 1,15 MB]:

  • Cena impulsu se zvyšuje  z dosavadních 10 korun na 15 Kč.
  • Při volání do pevné sítě se tak hovorné zvyšuje o 50 %.
  • Při volání na mobil prodlužuje délka impulsu, ze 40 sekund na 1 minutu. V přepočtu na minutu hovoru se tak cena nemění, i když za krátký hovor (do 40 sekund) volající zaplatí o 50 % více. 
  • Cena SMS v tuzemsku se zvyšuje ze 3 na 5 Kč.
  • V případě volání do některá speciální čísla (například záznamníkovou službu GTS na čísle 969) se impuls zkracuje z 5 minut na 1 minutu (při současném zdražení ceny impulsu z 10 na 15 Kč).

Anketa

Kolikrát jste v roce 2008 volali z veřejného telefonního automatu?

Našli jste v článku chybu?

30. 12. 2008 17:14

Trautmberk (neregistrovaný)
Vraťte se zpět do Haló novin.

Zasviněnou legislativu máme od dob Zemana a jeho pohrobků. Chybou ODS je, že tyhle svinstva eště nevymetla.

7. 1. 2009 0:17

krakonoš (neregistrovaný)
Koukl jsem a moc se mi to líbilo. Pokud to má být pravda, tak už budou budky opravdu dobré leda na to, aby je pejskové ochcávali. 20 Kč za minutu na pevnou a 30 na mobil je vskutku ,,lidová" cena!
DigiZone.cz: Zdeněk Gerlický: nový ředitel nangu.tv

Zdeněk Gerlický: nový ředitel nangu.tv

Podnikatel.cz: Snížení DPH na 15 % se netýká všech

Snížení DPH na 15 % se netýká všech

Vitalia.cz: Mondelez stahuje rizikovou čokoládu Milka

Mondelez stahuje rizikovou čokoládu Milka

Podnikatel.cz: Změny v daních z příjmů pro podnikatele

Změny v daních z příjmů pro podnikatele

Podnikatel.cz: Zařízení pro EET zbytečně, vrátí vám peníze

Zařízení pro EET zbytečně, vrátí vám peníze

Root.cz: Kamery Sony se dají ovládnout na dálku

Kamery Sony se dají ovládnout na dálku

DigiZone.cz: Vedení ČRo: personální změny od ledna

Vedení ČRo: personální změny od ledna

120na80.cz: Co všechno ovlivňuje ženskou plodnost?

Co všechno ovlivňuje ženskou plodnost?

Měšec.cz: Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Vitalia.cz: To nejhorší při horečce u dětí: Febrilní křeče

To nejhorší při horečce u dětí: Febrilní křeče

Měšec.cz: Vklad na cizí účet je draze zpoplatněn (přehled)

Vklad na cizí účet je draze zpoplatněn (přehled)

Vitalia.cz: Když přijdete o oko, přijdete na rok o řidičák

Když přijdete o oko, přijdete na rok o řidičák

Root.cz: Mirai má nový cíl 5 milionů routerů

Mirai má nový cíl 5 milionů routerů

Vitalia.cz: Analýza letáků: Na co lákají do prodejen?

Analýza letáků: Na co lákají do prodejen?

Podnikatel.cz: Udávání kvůli EET začalo

Udávání kvůli EET začalo

Vitalia.cz: Nejlepší obranou při nachlazení je útok

Nejlepší obranou při nachlazení je útok

Měšec.cz: Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Podnikatel.cz: Chaos u EET pokračuje. Jsou tu další návrhy

Chaos u EET pokračuje. Jsou tu další návrhy

Podnikatel.cz: K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

120na80.cz: Rovnátka, která nejsou vidět

Rovnátka, která nejsou vidět