Hlavní navigace

Zkratky, kam se podíváš

 Autor: 29
Rita Pužmanová 4. 1. 2007

Jste světaznalí, lidé s rozhledem? Rozumíte dobře svému okolí, nebo alespoň za všech okolností slovníku IT? Podívejme se tomu trochu na zoubek, zda to porozumění je opravdu tak dokonalé, že byste za něj dali ruku do ohně. A neskončíme pouze u TLA, tedy třípísmenných zkratek.

Pamatujete se na písničku Ivana Mládka o zkratkách? Citovat bych ji nedokázala, ale byla to velice zdařilá ukázka toho, jak zkratky hýbou běžným životem. Jenže prostředí IT dokázalo vy(zne)užívání zkratek dovést skutečně k dokonalosti. Odhadnete, kolik takových – pro vás běžných zkratek – v téhle branži je, nebo kolik jich s úspěchem používáte sami? Nikdo se asi nespokojí s jednociferným ani dvouciferným číslem, spíše půjdete výše. Taková tisícovka, dvě tři, to už je pořádná porce zkratek. Troufnu si ale tvrdit, že vás trumfnu – jsem totiž sběratelka. A když se něco sbírá, má se to dělat pořádně: moje sbírka čítá k dnešnímu dni 39.617 IT zkratek!

I když vezmu v potaz možné duplicity (stejné záznamy, nikoli stejné zkratky znamenající různé věci, kterých už dnes také není zrovna málo: zkuste na někoho vybafnout třeba ATM, z 90 procent se octnete úplně jinde – ve světě bankomatů) a některé zastaralé zkratky (i když těch v IT světě zatím tolik není), pořád téměř čtyřicet tisíc zkratek může mnohým zamotat hlavu. A to jsou všechno „běžně používané zkratky“, aby si někdo snad nemyslel, že v důsledku své záliby v normách a specifikacích pečlivě vyzobávám mj. tyto dokumenty. Pak by těch zkratek bylo ještě o řád(y) více.

BAF, HAF nebo snad HAP?

Před pár týdny jsem měla možnost zúčastnit se workshopu na téma HAP. Že nevíte, co to je? Možná ano, pokud jste pilnými čtenáři Lupy a máte slabost pro zkratky (nebo spíš paměť jako slon)… nebudu ale nikoho raději trápit: HAP = High Altitude Platform. Že vám to pořád nic neříká? Pak nezbývá, než zalistovat v archivu Lupy nebo si počkat na aktuální informaci v připravovaném článku na toto téma. Ale tento příklad neuvádím jen samoúčelně. Součástí společenského programu totiž bylo přijetí primátorkou (vlastně Lord Mayor, ale za to může ten britský konzervatismus) města York na radnici. Vězte, že její první slova nebyla vůbec tak vzletná, jak bychom mohli podle zkušeností z našich končin očekávat: přiznala se totiž hned na začátku k faux pas, že vlastně vůbec netuší, co to takový HAP je. A u toho samozřejmě nezůstalo, nechala si to dokonce vysvětlit, takže teď už ji tato zkratka rozhodně nepřekvapí. Poučení? Ať jste v jakékoli situaci nebo postavení, nebojte se zeptat, co která zkratka znamená (alespoň ve svém „rozkladu“). Nechávat neporozumění na své straně určitě není ten nejlepší způsob, jak se posunout ve znalostech dál (i když možná jak se posunout dál jinak třeba ano…).

V ideálním případě se dozvíte odpověď přímo od mluvčího. Opakuji v ideálním případě, protože řada lidí prostě jen tuší, co daná zkratka – kterou s chutí v hovoru nebo psaném slovu použijí – vlastně v plném znění znamená. Vystačí si jen s tím málem, že vědí, oč jde (dovedou to opsat). Ruku na srdce, víte, co znamená takový ping? Usmíváte se nad takovou triviální otázkou? Úsměv záhy pohasne pod dojmem, proč to sem vlastně tahá: copak je to nějaká zkratka? Inu, světe div se, je: Packet Internet Groper. Ping by mohl být v podezření, že klame tělem (pokud by nějaké měl), protože jsme zvyklí vídat jej v malém vydání (malými písmeny), takže na nějakou zkratku dokonce ani formou nevypadá. Ale podobně jsme na tom třeba s pojmem laser, kde jen obtížně vydolujeme z paměti plné znění této zkratky. Naproti tomu novodobější grid žádnou zkratkou není, i když by tomu napovídalo někdy (pro mne ze zatím neobjasněných důvodů) používané GRID.

Ještě jednou k pingu. Docela by mě zajímalo, kolik síťových studentů a profesionálů u ping ví, že mají co do činění se zkratkou, kolik se jich v době „učednických“ let či později zamyslelo nad tím, co že to je za divné slovo, které označuje takovou šikovnou věc v IP sítích. Nemluvě o tom, že řada lidí z branže vůbec netuší, co to je. Dělají prostě na něčem jiném, nestarají se o správu a běh sítí vlastních ani cizích. Pro příklad nemusím chodit daleko, právě na výše zmíněném workshopu o HAP (pro lenochy, kteří se ještě nevrhli na wikipedii nebo archivy, poodhalím, že je to jedna z možností, jak bezdrátově širokopásmově pokrýt kus území, a to nikoli pozemní cestou, ani satelitem – prostě něčím mezi – prostřednictvím vzdušné platformy). Dalo by se tedy naivně očekávat, že mezi posluchači budou síťoví profesionálové. Byli, a přesto někteří netušili, k čemu právě ping je.

V ideálním případě dotazem zjistíte, co mluvčí danou zkratkou myslí. V méně ideálním případě, pokud se (nikoli naivně) pídíte po významu zkratky, se nedozvíte nic, protože sám uživatel zkratky to prostě neví. A kdo je pak v takovém případě za většího hlupáka? Můžete hádat. Ve skutečnosti ti největší hlupáci (snad neúmyslně) používají zkratky tak, že tím vlastně urážejí své posluchače, když se domnívají, že jim budou rozumět.

Nerostou, ale mění se

U zkratek je nesmírně vzrušující sledovat jejich vývoj: některé zkratky nestagnují a neusínají na vavřínech (svého zrodu). Podle potřeb autorů, resp. těch, kterým padly do rukou, se jejich význam operativně mění. Důvod posuďte sami třeba na několika následujících případech:

DECT se z Digital European Cordless Telecommunication System stal v běhu času Digital Enhanced Cordless Telecommunications System, EGEE (viz článek Připojte se ke gridu EGEE) se z původního Enabling Grids for E-science in Europe operativně přeměnil na Enabling Grids for E-sciencE. Mohlo by se zdát, že Evropa tak nějak ztratila na důležitosti, ale snahou spíše bylo neomezovat se jen na Evropu.

Důvod pro změnu je jistě bez dalšího vysvětlování také patrný u EV-DO, které se z původního Enhanced Version – Data Only poměrně rychle přeložilo jako Enhanced Version – Data Optimized.

Angličtina vede

Na okraj je třeba zmínit – nepočetný a skomírající – ostrůvek zkratek, jejichž provenience není z angličtiny, a ty si buď musí najít vhodný ekvivalent, nebo se výhledově mohou připravit na totální změnu (něco na způsob total recall). Příkladem je takové CCITT (sice zkratka z „administrativní“ stránky IT), které – pokud se někdo vůbec zdržoval tím, co znamená a pokusil se v plném znění vypsat – dalo zabrat množstvím akcentů, špatně vyjádřitelných na méně zručných klávesnicích (resp. méně zručnými písaři), a vůbec v nejistotě, zda plné znění frankofonním čtenářům (neřkuli posluchačům) nezpůsobí újmu: Comité Consultatif International Télégraphique et Téléphonique. Možná proto se z CCITT již před řadou let stala schůdnější zkratka ITU, znamenající nikoli Information Transport Utility, ale International Telecommunication Union (samozřejmě v souvislosti s nepoměrně větší reorganizací celého úřadu, viz článek ITU-T slaví padesátku). Rovnocenně si sice přizpůsobily mnohé jazykově silné skupiny zkratku podle svého názvu, takže občas narazíme na UIT (podobně jako NATO mnozí neporozumí, dokud jim to nepředložíte třeba jako OTAN).

I čeština měla ráda své komunikační zkratky, se kterými sice nikam v IT světě za hranicemi neprorazila, ale užila si je aspoň doma. Pamětníci jistě znají JTP. Ale na zkratky odvozené z českých překladů už dnes skoro nenarazíte. Není to jen nechutí používat české zkratky v této branži, je to především neochotou českých uživatelů vymýšlet přijatelné překlady z původního znění.

Jak s nimi zatočit, pardon, naložit?

Zkratky jsou záludní tvorové, vlezou totiž úplně všude a hrozně rychle se množí. Ve svém známém prostředí, v týmu lidí, s nimiž denně hovoříme o IT tématech, nemáme se zkratkami sice žádný problém, ale přesto bychom si měli dovolit ten luxus si občas připomenout, co která zkratka v plném znění znamená.

Horší je, když opustíme rodnou hroudu, milované pracoviště, a octneme se v jiném světě: a může to být stejně dobře vedlejší vesnice nebo světový kongres. A problém je na světě. Nemusí nám rozumět a/nebo my nerozumíme jim. Zkusme odstranit tu nejjednodušší bariéru, nehovořme ve zkratkách. Teprve když máme pevnou půdu pod nohama a ověřili jsme si, že na naše zkratky mají ostatní stejný názor, pak si můžeme ušetřit čas a používat je.

U posluchačů je ověření stejného pochopení zkratky/zkratek jednodušší, horší je to u psaného textu. V IT branži je potřeba v tištěném světě citlivě hledat zlatou stření cestu mezi zkratkovitým (tj. zazkratkovaným) textem a textem nekonečně dlouhým a nečitelným. Tedy nečitelné mohou být případy oba, ale kupodivu i ten dlouhý extrém nemusí být úplně srozumitelný. Citlivě zvolená míra ale nestačí. Pořád ještě riskujete, že někdo si vaši zkratku špatně vyloží, nebo si ji v horším případě nevyloží vůbec nijak a odvrací se od textu vámi připraveného v potu tváře nepoučen, znechucen až dopálen. Nebojme se zkratky rozepisovat, nebo udělat pro čtenáře slovníček. Pak je vše jasné a nikdo není na pochybách (samozřejmě, pokud se sám pisatel nezmýlí). Zabere to trochu místa a času, ale to by nemělo nikomu (zejména v kyberprostoru) až tak vadit (ale pozor: někteří redaktoři tištěných médií rádi sáhnou po slovníčku jako první instanci, pokud potřebují z nejrůznějších důvodů pro svoje potřeby váš text zkrátit… Je to totiž nejjednodušší varianta editace).

U některých zkratek můžete váhat, zda tak znalé publikum si zaslouží tu ostudu, že jim budete „po lopatě“ vykládat, co znamenají. Věřte, že zaslouží: určitě nezanedbatelné procento lidí z oboru se domnívá, že notoricky známé TCP znamená „Transport Control Protocol“ a nikoli správně Transmission Control Protocol. (IP snad zvládnou skoro všichni, ovšem vyjma softwarových právníků hlídajících Intellectual Property).

Teprve začátek

Docela jsme pominuli samotnou výslovnost zkratek, která může od legrace přecházet až k urážkám. Sami anglosasové v tom nemají tak docela jasno: takové „vojp“ pro VoIP (Voice over Internet Protocol) zní mnoha tamním profesionálům nehezky. A co teprve u nás, kde si nevíme rady, zda WiFi (Wireless Fidelity) nebo takový WiMAX (Worldwide Interoperability for Microwave Access) číst „po česku“ nebo „po anglicku“ (tedy oscilujeme mezi „vi-“ a „vaj-“, v lepším případě „ui-“ a „uaj-„). Ale co je to proti znalcům, kteří dovedou jedním slovem sdělit QoS (Quality of Service), tedy „kvos“. V tomto případě se přece rozhodně nejedná o tzv. akronym, zkratkové slovo, které se oproti běžným zkratkám nehláskuje (např. modem, radar, či právě výše zmíněné bezdrátové pojmy).

Zavádějící pro cizojazyčné posluchače může být české pojetí WLAN (Wireless Local Area Network), kdy ohromíme posluchače ve zkratce něčím jako „vélan“, čímž je ovšem plně zmateme a posuneme diskusi někam do oblasti VLAN (Virtual Local Area Network).

A také jsme se nezmínili o úžasných zkratkách používaných v rychlé elektronické komunikaci: od BRB až po LOL, což ve mně ani po letech nepřestává evokovat „lots of love“…

Douška: Jazykozpytcům i amatérům poněkud znalým angličtiny a IT doporučuji článek Acronym Addiction, kde si můžete rovnou vyzkoušet, kolik zkratek opravdu znáte. A navíc dostanete zdarma pár jazykovědných lekcí.

Anketa

Používáte v IT české zkratky?

Našli jste v článku chybu?

4. 1. 2007 14:13

scarabeus_iv (neregistrovaný)
Vždy si vzpomenu na Červeného trpaslíka, když někdo začne mluvit o zkratkách:
KLITORIS = Komise pro Legalizaci Integrace Teroristických Organizmů a jejich Rehabilitaci ve Společnosti
Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Vitalia.cz: Baletky propagují zdravotní superpostel

Baletky propagují zdravotní superpostel

Podnikatel.cz: Hitem investice? Půda či nemovitost

Hitem investice? Půda či nemovitost

120na80.cz: Jak oddálit Alzheimera?

Jak oddálit Alzheimera?

Podnikatel.cz: Nejenom EET, začaly platit další zákony

Nejenom EET, začaly platit další zákony

Měšec.cz: Golfové pojištění: kde si jej můžete sjednat?

Golfové pojištění: kde si jej můžete sjednat?

Root.cz: Telegram spustil anonymní blog Telegraph

Telegram spustil anonymní blog Telegraph

Vitalia.cz: Chtějí si léčit kvasinky. Lék je jen v Německu

Chtějí si léčit kvasinky. Lék je jen v Německu

Lupa.cz: Avast po spojení s AVG propustí 700 lidí

Avast po spojení s AVG propustí 700 lidí

Měšec.cz: Jak levně odeslat balík přímo z domu?

Jak levně odeslat balík přímo z domu?

Měšec.cz: U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

Lupa.cz: Babiš: E-shopů se EET možná nebude týkat

Babiš: E-shopů se EET možná nebude týkat

Root.cz: Mirai má nový cíl 5 milionů routerů

Mirai má nový cíl 5 milionů routerů

Vitalia.cz: Mondelez stahuje rizikovou čokoládu Milka

Mondelez stahuje rizikovou čokoládu Milka

Podnikatel.cz: Dárky v podnikání. Jak je uplatnit v daních?

Dárky v podnikání. Jak je uplatnit v daních?

Podnikatel.cz: K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

DigiZone.cz: HD programy ČT i v UPC Horizon

HD programy ČT i v UPC Horizon

DigiZone.cz: ČT má dalšího zástupce v EBU

ČT má dalšího zástupce v EBU

Měšec.cz: Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Měšec.cz: Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?