Zkušenosti s příjmem digitálního rozhlasu v Praze

DAB multiplex Českého rozhlasu

Český rozhlas vysílá v systému T-DAB od středy 26. října. Technicky provoz zajišťuje příbramská společnost Teleko, vysílací technologii dodala firma Antonín Couf – E.M.U. Servis. Multiplex lze zachytit na kanále 10A z vysílače Strahov, signál dosahuje daleko za hranice hlavního města Prahy (viz mapku). Kvůli malému výkonu vysílače (600 W) ale často dochází k jeho výpadkům, zejména v zákrytech a v budovách se silnými stěnami. Bezprostředně po spuštění tvořilo multiplex Českého rozhlasu pět stanic: ČRo 1 – Radiožurnál, ČRo 2 – Praha, Radio Česko, ČRo D-dur a ČRo Leonardo s poněkud nadsazenými příděly datového toku. Například na D-dur připadalo 224 kbit/s, což je hodnota na poměry řádného vysílání v Británii opravdu výjimečná.

Rozdělení datového toku se změnilo hned v pondělí 31. října. Nejprve se v multiplexu objevil elektronický programový průvodce (EPG), krátké textové zprávy (zdravice účastníkům World DAB Fora v češtině i angličtině, základní informace o vysílání a o dodavatelích doplňkových aplikací), později dokonce i vysílání digitální mobilní televize v systému DMB (Digital Multimedia Broadcasting), konkrétně zpravodajského kanálu ČT24. Kvůli němu Teleko snížilo datový tok u audiokanálů na 120 kbit/s u R­adiožurnálu, Prahy a Leonarda, na 160 kbit/s u D-dur a 96 kbit/s u Radia Česko, přičemž poslední jmenovaná stanice nyní vysílá mono. Pro rádia, která vysílají pouze mluvené slovo, bohatě stačí hodnoty okolo 92 kbit/s, říká majitel firmy Teleko Tomáš Řapek. U ostatních formátů je obvyklý datový tok okolo 124 kbit/s.

Multiplex Českého rozhlasu nesl zpočátku označení Teleko Test Mux, od pondělí už jen zkráceně Teleko Test. Server DigiZone.cz měl možnost vyzkoušet mobilní příjem T-DAB na autorádio v centru a okrajových částech Prahy a také na DAB/FM walkman DR101VLF (pořizovací cena 80 USD) uvnitř budov a v městské hromadné dopravě. Ideální poslech je v místech s přímou viditelností na strahovský vysílač nebo ve větší vzdálenosti od nějaké zábrany. Naopak přímo u zábrany (konkrétně třeba pod skálou u výpadovky na Roztoky u Prahy, při průjezdu pod mosty apod.) se signál úplně ztrácí. Nejlepší příjem by měl být v okruhu dvou až tří kilometrů od vysílače. Dále může být problém s poslechem uvnitř budov a v zákrytu. V otevřeném terénu máme ale potvrzený příjem až z Rokycan, říká Tomáš Řapek.

Zdroj: Teleko

Kvalita zvuku u T-DAB v porovnání s vysíláním stejných stanic v FM pásmu (konkrétně u Radiožurnálu a ČRo 2 – Praha) vychází jasně ve prospěch digitálního vysílání. Nejvíce patrné to je u hudby. Zvuk není plochý, blíží se kvalitě CD. Jisté zlepšení posluchač zaznamená také u mluveného slova. V podstatě také odpadají jakékoli šumy. Přístroj buď vysílá, nebo velmi rychle ztrácí signál. I v místech s malým pokrytím si ale podrží vysokou kvalitu vysílání. Pokud signál vypadne, při návratu do míst s lepším pokrytím chvíli trvá, než jej přístroj zachytí a obnoví příjem programu. V Praze je několik míst, která nikdy nebudou mít dobrý příjem rozhlasového vysílání, to by se ale dalo řešit vhodně umístěným opakovačem o výkonu okolo 10 W, říká Tomáš Řapek. Například pro dokrytí města s dvaceti tisíci obyvateli by podle Řapka stačil opakovač o výkonu do 20 W.

Zdroj: Teleko

Krátkodobá licence Českého rozhlasu platí do 25. listopadu. Do té doby by chtěl Tomáš Řapek vyzkoušet co největší počet doplňkových aplikací a také vysílání stejných stanic s různým bitovým tokem. Stanice Leonardo by ráda prostřednictvím systému DMB vyzkoušela televizní přenos z pavilonu goril pražské zoologické zahrady, který monitoruje v rámci projektu Odhalení (více v článku Odhalení: tak trochu jiná reality show). Firma Teleko nyní usiluje o získání povolení Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) pro provozování celostátní sítě T-DAB (viz Celoplošné vysílání T-DAB už v příštím roce?). Podle předsedy Rady ČTÚ Davida Stádníka ale nelze do doby, než Česká republika ukončí analogové televizní vysílání na 10. a 12. kanálu, přidělit žádnou vysílací síť pro digitální rozhlas v systému T-DAB.

DAB multiplex Českých radiokomunikací

Jako druhá v pořadí spustila svůj experiment T-DAB společnost České radiokomunikace. Firma už minulý týden testovala vysílání v L-bandu z vysílače Praha-město (Žižkov), v pondělí 31. října spustila ostré vysílání v bloku LC. Multiplex označený jako „DAB ČRa“ tvoří komerční rádia Frekvence 1, Evropa 2 a Radio Impuls o shodném datovém toku po 192 kbit/s. Oproti vysílací síti Českého rozhlasu ČRa nenabízí žádné doplňkové služby a neoznačují ani typy programů (v multiplexu ČRo se posluchač dozví základní programové specifikace jednotlivých stanic: Radio Česko – News, Radiožurnál – Information, Praha – Varied Speech, D-dur – Serious Classic, Leonardo – Science).

Zdroj: ČRa

Ve středu 2. listopadu se experiment ČRa rozšířil i na blok 12D, k němuž firma získala krátkodobou licenci od ČTÚ. Oprávnění platí od 31. října do 30. listopadu, signál ČRa šíří stejně jako Český rozhlas z lokality Strahov, ovšem z jiného vysílače. Vzhledem k tomu, že již několik rozhlasových programů vysíláme v rámci řádného digitálního vysílání ve formátu DVB-T, považujeme zahájení testu T-DAB za další významný krok, prohlásil generální ředitel ČRa Miroslav Čuřín. Vždy se snažíme být v digitálním vysílání o krok napřed a toto testovací vysílání opět ukazuje, že několik let digitálních experimentů ČRa nebylo ztrátou času a naše vysílací technologie je srovnatelná se světovými standardy, dodal. Signál v bloku LC pokrývá čtyři procenta území ČR a deset procent populace, z bloku 12D je pokryto 5,5 procenta území a 12,5 procenta populace ČR.

Zdroj: ČRa

Pro komerční rádia je účast na experimentu T-DAB velmi důležitá. Po přechodu na řádné digitální vysílání „televizního“ multiplexu A v Praze se na ně totiž téměř nedostalo a veřejnoprávní Český rozhlas získal v přechodu na digitální vysílání značný náskok – a to nejen v šíření stávajících analogových okruhů v digitální podobě, ale také tím, že spustil tři nové tematické stanice určené primárně právě pro digitální vysílání. V poslední době se velmi často hovoří o pozemním digitálním televizním vysílání, ale trochu se pozapomíná na digitální rozhlas, posteskl si při startu experimentu T-DAB Českých radiokomunikací prezident rádií Frekvence 1 a Evropa 2 Michel Fleischmann.

Zdroj: ČRa

V České republice máme za sebou přechod na digitální technologii už v oblasti mobilních telefonů, televize je nyní v procesu rozhodování, a tak se domnívám, že brzy přijde na řadu rozhlas. Proto i tímto krokem chceme nejširší veřejnosti ukázat, že my, vysílatelé, jsme na tuto technologickou inovaci připraveni a jsme schopni posluchačům nabídnout vyšší kvalitu vysílání a více informací než doposud, vysvětluje Michel Fleischmann důvod, proč se rozhlasové stanice mediálního domu EDCR účastní zkušebního digitálního vysílání. Podle generálního ředitele Rádia Impuls Jiřího Hrabáka už nyní nestojí otázka zda digitalizovat, ale kdy ta digitalizace bude a s jakými technologickými prostředky.

Digitální rozhlas

Na rozdíl od televizí nemusí rozhlas při přechodu na pozemní digitální vysílání vypínat analogové vysílače. Oba způsoby šíření signálu mohou fungovat paralelně vedle sebe. Rádia lze pozemně přijímat ve třech základních digitálních formátech: televizním DVB-T a rozhlasových T-DAB a DRM. Česká republika se rozhoduje mezi prvními dvěma způsoby. Více v článku Rozhlas – popelka digitálního vysílání?

Je jisté, že rychlost, kterou se vyvíjí komunikační technologie, může přinést nejen do rozhlasového, ale celého mediálního trhu vůbec výrazné změny. Impuls chce být na tyto změny připraven, a právě i proto jsme přivítali možnost spolupráce s ČRa. Na rádio se při politických ‚digitálních‘ diskuzích trochu zapomínalo a přitom možnost doplnit signál podrobnějšími informacemi – například pro řidiče na cestách, pro posluchače cestující na dovolenou či na služební cestu – dodá rádiovému vysílání na atraktivitě a určitě i přidá hodnotu v konkurenci s ostatními médii, míní Jiří Hrabák. Zajímavé je, že ČRa původně chtěly zkoušet T-DAB s Českým rozhlasem, ale protože je předběhlo Teleko, obrátily se s nabídkou na provozovatele komerčních rádií. Byly to právě ČRa, kdo jako první v roce 1999 společně s Českým rozhlasem provedl první zkušební vysílání T-DAB v České republice.

Současné testy T-DAB v Praze mají jedinou chybu. Kromě zástupců vysílacích společností a rozhlasových stanic, které se na těchto experimentech podílí, nemá prakticky nikdo přístup k digitálním rozhlasovým přijímačům. Snad proto se informace o zkušebním vysílání T-DAB příliš nedostávají na veřejnost. Nejlépe to před časem v rozhovoru pro DigiZone.cz vysvětlil šéf digitálního týmu Českého rozhlasu Pavel Balíček: Nechceme navnadit posluchače na službu, kterou nemohou přijímat a kterou po měsíci zase vypneme. Doufejme, že to nebude na dlouho.

Zítra přineseme report z pražského World DAB Fora.